Na každém člověku je něco, co mě umí zaujmout

7.6.2011 v Poselství 22

Když jsem byla menší, často se mě lidé ptali, proč se pořád po všech tak moc dívám. Někdo to dokonce označil za jakousi ,,neurotickou potřebu”, ale já si toho vlastně všimla taky.

Vydržím hodiny někde sedět, odpočívat a u toho sledovat lidi. Ne okatě, spíš se snažím pohledem neotravovat, protože sama vím, že je to nepříjemné, když mě někdo cizí ,,skenuje” pohledem. Vadí mi to vlastně jenom u starých chlapů, u jiných to vždycky nějak ,,přežiju”.

Všimla jsem si, že na každém člověku, kterého vidím, je něco zajímavé, co stojí za pohled, nebo za pozorování. Teď vlastně vůbec není řeč o tom, co vnímám jako krásné, nebo dokonalé. Mluvím o tom, že člověk jako takový je pro mě hrozně moc zajímavý.

Nechat mě samotnu sedět někde, kde se pohybuje hodně lidí, je nebezpečná kombinace, protože se do pozorování umím vyloženě ,,zažrat”.

Není tomu tak dávno, co jsem sama seděla v autě asi hodinu a půl a čekala. Bylo zaparkované kousek od vchodu do supermarketu, takže jsem měla velké pole působnosti pro své pozorování. A dodneška si pamatuji, jak jsem sledovala nakupovat cikánskou rodinu. Nic proti nim, ale co vyváděli před obchodem a uvnitř něho, to bylo jako sledovat nějakou komedii, nebo bláznivou reality show v televizi. Smála jsem se a smála, až jsem se musela ovládat, protože auto taky neskryje všechny zvuky.

Anebo bazén. To je místo, kde se lidé pozorují velmi dobře, hlavně pokud je voda teplá a dá se v ní odpočívat. Někde zapluji na okraj a dívám se, co kdo dělá, kdo jak vypadá a moc mě to baví.

Lidé jsou moc zajímaví. Každý má jinou povahu, jinak vypadá. Každý má úplně jiný nos, jiné oči, jiné vlasy, každý řeší různé situace po svém. Každý jinak chodí, jinak mluví, má jiný tvar nohou, líbí se mu jiné oblečení.

Když se mě zeptáte na lidi v mém nejbližším okolí, můžu vám s přesností říct, co konkrétně mi na nich přijde fascinující. U jednoho je to nos a brada, u jiného je to obočí a tvar hrudníku, jinde se mi líbí linie vlasů na čelem, někdo má krásné nehty, nebo jiskrné oči.

Často se mi stává, že vedle někoho sedím, on mluví, já poslouchám a u toho ho pozoruji. Dívám se, jak pohybuje svaly v obličeji když mluví, jak se pohybují jeho oči, jaký má nos, jak pohybuje rukama a celé mi to přijde jako neuvěřitelný a krásný obraz.

Často díky tomu více proniknu do jeho nitra a najdu další věci, které jsou na tom člověku krásné. A je úplně jedno, kolik mu je, nebo jakého je pohlaví.

Vlastně je pro mě úžasná představa, že ačkoliv každý jsme dělaný podle stejného vzorce, přesto jsme každý jiný, nejen povahově.

Když se řeknou ,,nohy”, tak si každý vybavíme nohy. Ale máme je úplně jiné.

Chlupaté, nebo hubené, s vystouplými koleny, nebo s oblými lýtky, máme prsty dlouhé, nebo krátké, někdo má nohy oteklé, někdo je má jako špejle, někdo ploché a taky barva kůže je úplně jiná.

A v takovém masitém těle, na které se dá sáhnout, sídlí něco neuchopitelného, něco vyššího.

Nepřijde vám to úžasné, že každý člověk je dokonalý originál, ve kterém se skrývá stejné citlivé vědomí, jako to vaše?

Někdy si představuji, jaké to asi je, žít v těle druhého člověka. Jak asi vidí svět, co si myslí, jak se mu v jeho těle pohybuje, co asi všechno prožil, než se se mnou potkal.

Nad tímto vším přemýšlím, když vidím druhého člověka a přicházím často na velmi zajímavé nápady a závěry.

Když můžu, tak se ráda lidí dotýkám. Ne všech a ne vždycky. Samozřejmě ne každý člověk vám dovolí, abyste na něho sahali a také ne u každého člověka máte na to chuť. Ale někdy ano.

A to jsou velmi kouzelné okamžiky, protože když vnímáte, co všechno se dotekem dvou bytostí přenáší a dotýkáte se toho ,,správného” člověka, máte někdy pocit, že žijete v ráji.

Dalo by se to přirovnat k zamilovanosti, je to podobný pocit, ale nehledejte v něm nic erotického.

Párkrát se mi stalo, že jsem jela tramvají a přede mne si sedla nějaká slečna s dlouhatánskými vlasy. Naposledy to byl zlatavý blond, jemně zvlněný a energie dotyčné slečny byla neuvěřitelně milá.

Chvilku jsem tak zírala na její vlasy, od jejichž konečků byly moje ruce vzdálené jen asi dvacet centimetrů.

Myslíte si, že jsem odolala?

Pár minut jsem se držela, ale ty vlasy byly tak moc krásné, že jsem si ty konečky musela pohladit. A ta slečna to dodneška vůbec neví.

Lidé jsou tak moc zajímavé a krásné bytosti, je jenom škoda, že to většina z nich neví.

Nejde vůbec o to, jestli máme nadváhu, nebo podváhu, nebo jestli máme taky medové vlásky, jako slečna z tramvaje, nebo jestli jsme nejlepší povaha na světě. Na každém z nás je něco opravdu moc krásného a něco velmi zajímavého.

Jsem jenom moc vděčná, že tu krásu v ostatních lidech umím vidět. Viděla jsem ji jako dítě, vidím ji i dnes.

Tu krásu umím vidět i v lidech, kteří mi ublížili, nebo kteří mě štvou v reálném čase, protože zajímavé tvary v obličeji má každý, bez ohledu na to, co k němu cítím.

Pokud mi je ale někdo blízký i srdcem, umím si tu krásu v něm opravdu prožít. Někdy před spaním vzpomínám na lidi, které jsem viděla a vybavuji si, co na nich bylo zajímavé, co mě upoutalo.

S takovými myšlenkami se velmi dobře usíná. Jsou jemné, milé, přátelské a uklidňující.

Sledování lidí je takový můj velký koníček. Na všechny své záliby něco potřebuji, třeba pastelky, nebo bavlnky, ale na tento koníček mi stačí jenom oči a dívat se mám vždy na co.

Nejsou zajímaví jen lidé. Stejně sleduji i zvířata, nebo rostliny. Jenomže takové pozorování je jiné, než u člověka.

U zvířat se dívám na srst, jak vypadá, jak asi hřeje. Dívám se pozorně na oči, styl chůze a přemýšlím, jak asi zvíře vidí. Jaké má barevné spektrum, jestli vidí duchy a co se mu asi zdá, když spí a cuká s sebou.

U květin sleduji každý lísteček a přemýšlím, jak asi květiná vnímá moji přítomnost. Je dokázané, že květiny dobře rostou, když je máte rádi a pouštíte jim hezkou hudbu. Dokonce je prokázané, že květina je schopna emocí.

Proto je teoreticky schopná mít i někoho ráda.

A já to vnímám. U některých květin, když jdu okolo, vnímám jejich reakci na mě. Je tichá, jemná. Skoro nepostřehnutelná, ale vždy odlišná.

Když jdete městem a díváte se na lidi, zvířata a rostliny okolo vás a uvědomíte si, že každý máme nějaké vědomí a určitě to vědomí je velmi zajímavé, svět se hodně změní.

Najednou máte pocit, že žijete v husté síti různých realit. Každý z nás má svoji realitu, kterou si tvoří vědomím.

A proplouváme okolo sebe, máme pocit, že jsme oddělení, ale ve skutečnosti to vůbec není pravda.

Když přistupujete ke květině, ke zvířeti nebo k člověku jako k hlubokému vědomí, cítíte zvláštní pokoru. Ne vždy v takovém stavu vydržíte dlouho, ne vždy se takto díváte na všechny a na všechno, ale je toho možné dosáhnout velmi jednoduše. Zkrátka se zklidníte a uvědomíte si.

Zkuste to někdy taky, zjistíte neuvěřitelné věci. Často se mě lidé ptají ,,Proč na mě tak koukáš?” – Ale moji odpověď vesměs nepochopí, asi je nikdy nenapadlo takto sledovat život okolo. Ani nevím, jestli by to uměl každý, jestli stačí prostě jen chtít a zkusit to?

Kam dál:

Otevřít rubriku ,,Zamyšlení”

Další obrázky veverek – ZDE

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

Navštivte chat

Komentáře

Ikona diskutujiciho Věrka 2011-06-07 07:43:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásný článek.Děkuju,takovýma očima se dívat pohádku ve svém srdci otvírat:o))))A to je venku nádherně:o)))

Ikona diskutujiciho Miška 2011-06-07 08:51:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Milá Alue, úplně to s Tebou sdílím, mám to podobně jako ty, až si někdy připadám jako úchyl. Někdy mě lidi tak uchvátí, že mám velikou potřebu jim sdělit, jak jsou krásní a jestli to o sobě vůbec ví, ale většinou se k tomu neuchýlím. A možná je to škoda!

Ikona diskutujiciho Veronika 2011-06-07 11:23:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Také všechno tak pozoruji, je to úžasné a tak zvláštní pokora třeba při hovoru s někým… ano, asi vím o čem mluvíš 🙂 Ale poslední dny mi připadá že lidé mnohem víc koukají na mě a kolemjdoucí mi koukají do očí, dřív to tak nebylo. Tak nevím, čím to může být? Vypadám pořád stejně. Možná asi koukají, na co já pořád koukkám?? :D

Ikona diskutujiciho Khali-Khalia-Khalius 2011-06-07 13:02:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Souhlasím, také často koukám po ostatních, také v nich vidím tu krásu… Nejvíc mě fascinuje, když se usmívám na lidi okolo a oni se na mě začnou kvůli tomu mračit :D Co dodat, svět je krásný, tak proč naň neupřít svůj zrak?

Ikona diskutujiciho Houbik 2011-06-07 13:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Milé a pravdivé, děkuji.

Ikona diskutujiciho DeeDee 2011-06-07 14:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tiež sledujem ľudí,ich správanie a reakcie, výzor…  a oni na mňa zase pozerajú, prečo na nich čumím. Ale aj keď by som im povedala prečo, nepochopili by ma a zdá sa im to divné… Ale stále je to fascinujúce pozorovať roznych ľudí v hádke (aj keď sa im snažím vyhýbať a predchádzať) ako rozlične reagujú, jeden sa premáha aby sa nerozosmial snaží sa neusmievať, zatiaľ čo ten druhý sa hneď ide uraziť… Som rada, že ľudí takto vnímam a tiež máme rovnaký názor 🙂

Ikona diskutujiciho Dafka 2011-06-07 14:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc krásné Alue, jsi skutečně nádherná bytost 🙂

Ikona diskutujiciho Bo 2011-06-07 15:13:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[3

Ikona diskutujiciho Jíťa 2011-06-07 15:58:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc krásný článek.

Ikona diskutujiciho eknea 2011-06-07 16:47:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásný článek Alue. Já takhle koukám jen někdy, ale když už teda koukám stojí to za to 🙂 Lidé jsou zajímavé bytosti.

Ikona diskutujiciho Verča 2011-06-07 16:55:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nádherný článek, Aluško.

Ikona diskutujiciho Babe 2011-06-07 19:38:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Takže děcka, když přistihnete někoho, jak se na vás dívá, nebojte se, není to úchyl, je to Alue! :D

Ikona diskutujiciho Baarel 2011-06-07 19:51:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Taky rád sleduji lidi, stromy a vůbec přírodu, často u některých je patrné na čím přemlýší i jak se cítí. Ale i zajímavé je také pozorovat staré stavby i místa které jsou plné emocí. Často tam lze vycítit stopy lidí a dějů které se tam stali. Určitě se vám stalo že se s někým nebo někde cítíte velmi špatně a pak třeba dodatečně zjistíte co za tím skutečně stojí. Příjemější objevovat krásu, často nečekanou.

Ikona diskutujiciho Natália 2011-06-07 21:38:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

tiez "zizanie" patri medzi moje oblubene cinnosti…a zboznujem pozorovat mojho mileho:))on ma tak vynimocne crty tvare…krasne modre oci a na chlapa nezvycajne pery – taka angelina jolie v chlapskom podani:PP + dlhe vlasy no koniec to je raj pre moje oci a mozem sa divat kolko chcem…keby som tak mohla pozorovat aj inych ludi, lenze pride mi to blbe na niekoho zizat, ale keby dotycny vedel preco, tak by sa urcite potesil:)))))

Ikona diskutujiciho Andy 2011-06-08 13:32:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

ta tvoje micka je ti tak podobná a je moc krásná

Ikona diskutujiciho Laia 2011-06-09 16:23:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuji Ti Aluško za tento článek.

Ikona diskutujiciho Lady Hestia 2011-06-12 11:59:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

také občas ráda sleduju lidi a podobně jako Aluška sledovala romskou rodinu jsem jednou z auta před nemocnicí sledovala nějakého bezdomovce (byl značně opilý), ten vám dělal věci doteď se směju, když si vzpomenu :D

Ikona diskutujiciho magical-girl 2011-06-13 14:14:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, jako bych to psala já. Píšeš mi z duše. Ráda pozoruji lidi, prostě všechny slova, které jsi tu napsala, mě vystihly. Ale vím, že někteří lidé si všimnou, že na ně koukám… A potom se na mě ošklivě podívají nebo něco řeknou. A já se na chvíli otočím, ale stejnak mi to nedá pokoj a dívám se dál po lidech, rostlinách a zvířat.

Ikona diskutujiciho nicolle 2011-06-14 21:32:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

krasny clanok, celu dobu co som citala som mala usmev na tvari 🙂 pretoze robievam to iste *-* a najkrajsie je ked sa pritom podvedome usmievam a kopec ludi mi usmev vrati, vzdy mi to da taky impulz …..

Ikona diskutujiciho Lady Hestia 2011-06-20 13:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zjistila jsem, že když se na svět díváte otevřeně, dokážete jej mnohem lépe vnímat a vycítit pocit některých lidí. Dneska v busu jsem neměla problém odhadovat jejich náladu a obvykle to jejich činům dost odpovídalo. Dříve jsem jako malá zas měla strach, aby někdo nevycítil všechny mé myšlenky ať už jsem myslela třeba na odpoledne jak si zajdu na zmrzlinu. :D

Ikona diskutujiciho BBSeeker 2011-06-22 10:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tieto pocity poznám. Vždy, keď sa konečne oslobodím zo svojej klietky (tou klietkou rozumiem strach, úzkosť, závisť a smútok), tiež som schopná sa na veci okolo seba pozerať s úžasom. Je to prekrásny pocit, tá pestrosť… vtedy sa cítim ako Alica v krajine zázrakov, všetko sa mi zdá byť čarovné… teraz ma napadlo, že už som dávno ten pocit nezažila, musím sa posnažiť 🙂

Ikona diskutujiciho Marťa 2016-04-19 17:23:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mně se většinou lidé smějí kvůli tomu jak vypadám (malá, tlustá, chůze rychlá a vypadám při tom prý, jak kdybych šla někomu dát přes držku). Nejdřív jsem myslela, že jsem paranoidní, ale až tak úplně ne. Jak se říká – to, že jsem paranoidní neznamená, že mně nesledujou. Třeba před pár dny se o mně dva kluci šikmo naproti mému stolu v jídelně bavili tak okatě, že nešlo si toho nevšimnout. Snažila jsem si jich nevšímat a nekoukat tam ale pak se ten, co seděl zády, otočil o 120°, aby se na mně podíval – ten druhý se na mně každou chvíli díval a vypadal pobaveně. Nudle mi netekla, nic zajímavého na mně nebylo. Fakt nevím, co na mně ti lidi poslední dobou mají. Byla bych radši, kdyby si mně nevšímali a když už mají tu potřebu mně pomlouvat nebo se mi smát, tak by to mohli dělat aspoň až ve chvíli, kdy už je nemůžu vidět ani slyšet. Trochu míň blbý je, když přijdu třeba do trafiky a prodavačka se na mně usmívá tak mile, až je to moc a mám pocit, že se neusmívá, ale že se mi vlastně směje. Jako, asi můžu na některé lidi svým vzrůstem kombinovaným s nadváhou, působit "roztomile" nebo až směšně, ale už mně to začíná dost otravovat. Jsem z toho frustrovaná a nechce se mi chodit nikam, kde jsou lidi. -_-

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek