Aluška.org: Věděním ke svobodě

Zima přichází a s ní samozřejmě nastala i práce venku, skládání dřeva. Nechci se chlubit, ale první den jsem odnosila v náručí a seskládala jeden a půl kubíku, druhý den jsem seskládala přes dva, ale měla jsem na to tentokrát kolečka. Začínám být namakaná, ale hrozně moc si u toho odpočinu.

Totiž jediná vaše starost u skládání dřeva je poskládat to tak, aby to nespadlo a o nic se to neopíralo, rozbít prkna v paletách sekerou, abyste se mohli dostat k polenům (Mimochem to mě strašně baví, vyskakovat na palety a mlátit do nich sekerou. Ne, že bych něco v sobě vybíjela, ale připadám si u toho jako akční hrdina. Prostě si u toho hraju.), nepustit si poleno na nohu (Což se občas nepovede, už mám dvakrát ťuklý prst, ale vtipně jen na pravé ruce.).

Polena proti vám nekují pikle, výpadek elektřiny nebo serveru vás nezajímá, nikdo vám nenadává, prostě nemusíte řešit nic. Ách, to je relax! To je důvod, proč u toho vydržím tak dlouho. Akorát musím víc namáhat pravou ruku, protože se mi dělá větší biceps na levé, tak nechci vypadat jako mutant s jednou rukou namakanou a druhou nic moc. Pohyb na čerstvém vzduchu mi jenom prospívá.

Akorát mám dobrý nález. Totiž na trávě jsem uviděla cosi. První jsem myslela, že je to stočená zmije, nebo užovka, nebo (pardon) hovínko. Bylo to takové jakoby zakroucené a málem jsem na to šlápla, no naštěstí jsem se toho tak lekla, že se mi to nepovedlo.

Hele:

Vzala jsem kousek kůry, trochu do toho šťouchla a ono se to smrštilo do bobku. Tak jsem to nabrala na kůru a ani se to nehlo, jenom se to přicuclo.

Vypadalo to jako mutant z jiné planety, ale je to SLIMÁK! Dělala jsem si z něho srandu, že k nám přiletěl z Afriky a že to bude nějaký masožravý druh, co když usnete, tak vám sežere ruku… no, asi je dobře, že se okolo mě nepohybují malé děti. Myslím, že by z mého občasného humoru nespaly.

Akorát byl takový hodně ztuhlý, hýbat se mu nechtělo, taky při té zimě… já, kdybych pořád nepobíhala, tak bych zmrzla a v mikině bych prostě nevydržela, takže se mu vůbec nedivím, že se scvrknul do takové hrudky.

No, nechtěla jsem být případně svědkem toho, jak ho najde kos, žluna, nebo nějaká sojka, tak jsem ho i s tím kouskem kůry šoupla pod stromek. Napadlo mě, co asi slimák dělá v zimě. Asi se musí někam schovat, ale tenhle se k nějakému úkrytu vůbec neměl, tak snad si to rozmyslí a zaleze, dokud má čas.

Vypadá fakt divně. Hledala jsem nějaké jeho jméno, jak se téhle obludě říká… on se přátelé nezdá, ale tohle masité šedé cosi je docela dost velké a citelně také něco váží.. no prostě pro sojku svačinka jako dělaná, pro mě naprostá záhada.

Ačkoliv jsem ho identifikovala jako Slimáka Popelavého, začala jsem mu říkat Slimák Hybrid, neboli Slimus Hybridus, aby to znělo zajímavě. Kamarád internet říká, že je to běžný druh, ale já zatím potkala jenom hnědé, nebo černé druhy. Že existuje i tohleto, by mě ani ve snu nenapadlo. Takže je to Slimus Hybridus z Afriky, obávaný hnátožrout.

A taky jak jsem skládala to dřevo, tak jsem uviděla na jednom polínku pěkný obrázek, jakoby to bylo znamení. Posuďte sami:

Poznámka pro rodiče:

Je-li vaše dítě znuděné, pokud ho nic nebaví, má deprese, nebo si myslí, že ho honí nějaké příšery, vyžeňte ho na vzduch makat, ono ho to ozdraví, mě to udělalo taky dobře. Úplně cítím jinou sílu.