Nejdivnější schůzka na světě / 3.

1.8.2014 v Psychologie 54

3. Díl zážitku ,,Nejdivnější schůzka na světě“

Do restaurace jsem vešla ve světlých barvách, učesaná, elegantní s krásnými botkami. V doprovodu bosého Chosého (ano, stále!) oděného do lnu hnědého odstínu, s taškou rovnaké barvy. Vypadali jsme, jako bychom k sobě ani trochu nepatřili, čemu odpovídala i komunikace za celý ten den. Ale pořád jsem byla sama sebou a říkala si, že si nenechám pokazit pěkný den takovými menšími povrchními zádrhely, že to mohlo být přece i mnohem horší… Inu, však později i bylo.

Sedli jsme, přišla paní, hned nám položila na stůl polívku… Byl čas oběda. Slušně jsem vysvětlila, že bych ráda první koukla do menu, že ještě nevíme co si vlastně dáme. (Navíc nejím polívku s něčím. Polívka je u mne hlavní chod, když si dám ji, tak už pak nic jiného a v restauracích si na ně dávám pozor, snažím se je tam pokud možno vůbec nejíst.)

Obsluhující paní byla jako vždy bez problémů. Polévky sklidila a nechala nám čas se rozhoupat. (Ano, takto si představuji slušný podnik. V době meníček vás nechají si vybrat co chcete. Tím narážím na svůj nedávný článek o své návštěvě jiné nejmenované restaurace.)

Zeptala se nás tedy, co chceme pít. Chosé nejistě poprosil o vodu. Že jestli mají z kohoutku a nahodil prosebný pohled, jakoby týden nepil. (Asi aby mu neřekla že ne..?)

Paní se trošku naježila a chladně odpovídá: ,,Máme perlivou, mírně perlivou, neperlivou.“ (klasika, podnik chce prodat dvě deci za dvacku, a ne půl litru zadarmiko)

Chosé si dal neperlivou… Paní se obrátila na mě. – Poručila jsem si velké pivo.

Potřebovala jsem toho Chosého trošku spláchnout něčím mírnějším a tlumivým… Sladké břečky už mi moc nechutnají a na víno bylo horko až moc.

Trošku na mě koukal a já koukala na něho. Ale už mi bylo jedno, co si o mě myslí. Protože vyhazovat peníze za trošku vody mi přijde jako stupidita, když já můžu mít za stejnou cenu celý tuplák a vodu můžu pít doma. Taky jsem pivo už delší dobu neměla a když jsou horka, občas dostanu chuť.


Náš hovor se stočil – jak jinak – na nápoje. Říkám, že se mohl trošku rozšoupnout a dát si něco jiného než vodu, že tu mají úplně všechno včetně kdejaké limonády a že by mi to nevadilo. Vysvětlil mi, že alkohol vlastně skoro vůbec nepije, jen před časem si dal kapilinku vína u vinaře a že to byl hezký zážitek.

Pro mne v překladu: ,,Jsem téměř abstinent, sranda se mnou není a ani nebude.“

Přátelé, když kamkoliv s kýmkoliv jdete (a nejste cukrovkář nad 60) a nechcete působit úzkoprse, mám tip: Dejte si cokoliv, jen ne samotnou vodu. Dejte si vodu a k ní víno, i kdyby jen jedno decko. Dejte si vodu a k ní limošku, nebo rozředit s džusem, dejte si pivko, cokoliv. Ale jak řeknete, že chcete vodu z kohoutku a dál nic a nahodíte trochu prosebný výraz na obsluhu, ten druhý z vás nebude moc odvázaný.

,,Fajn, tak pije vodu, spí v lese a sbírá na zemi igelitky… To je toho, každej jsme nějak vadnej. Nebudu z toho přece dělat závěry.“ Pomyslela jsem si a otevřela lístek.

Chvilku ho oba lustrujeme a já přemýšlím nahlas: ,,Tak těstoviny si nedám, těma jsem se živila teď poslední dva dny a už mě to nebaví. Hovězí a vepřové si nedám, na to je strašně horko, to bych odpadla. A co třeba ryby? Hm, ten losos vypadá dost dobře, toho už jsem neměla ani nepamatuju.“ A hlavou mi prolétla vzpomínka na ten příšerný článek, jak se vlastně pěstují lososi na těch farmách, žerou antibiotika, jsou nemocní a že to vůbec není zdravá ryba… ,,Ale jednou za čas bych trošku zhřešit mohla, když jinak jím vzorně.“ Přemýšlím… A nikdo mi to nerozmluví, protože Chosé tomu určitě vůbec nerozumí a ti co tomu rozumí a zdrbali by mě za lososa, byli na míle daleko. Chachá…

Tu se Chosé probral ze čtecího zamyšlení a povídá: ,,Losos? Hm? … Ale ten je dost drahej.“

Koukám na cenu, bylo to nějakých 175-178, už nevím. Prostě kolik tak losos klasicky v restauracích stojí. Žádné hausnumero. Já do restaurací poslední dobou už skoro vůbec nechodím, jen výjimečně s přáteli, takže se na ceny moc nekoukám. Navíc tento podnik znám, vždycky mi tam chutnalo, takže mě ani nenapadne uvažovat, jestli je losos drahý.

Chosé pokračuje ve své odpovědi: ,,Já se spíš dívám do těch bezmasých.“

Bezmasá mě moc nezaujala, ale stála méně. To už si ale mohl rovnou dát meníčko, když chtěl šetřit.

Chosé sváděl vnitřní boj, který na něm byl vidět a trošku i přemýšlel nahlas. Boj mezi levnějším jídlem a mezi tím ,,luxusním“ lososem. ,,Mám, nemám? grr…“

Už to nějakou dobu trvalo. Jelikož jsem trochu šťoura, neodpustila jsem si škaredou podpásovku: ,,Jestli na něho nemáš dost a chceš si ho dát, tak ti na něho přispěju. Uděláme sbírku..“ (To aby pochopil, že ten jeho vnitřní boj je vidět, je divný a nepůsobí na mě dobře. Ve skutečnosti to nabídka nebyla. Kdyby však řekl že ano, tak mu sice skutečně přispěju, ale po obědě se rozloučíme.)

Chosé moje rýpnutí nepochopil a slušně odmítl, že přispět nechce… mezitím vnitřně bojoval dál…

Chvilku ještě čekám a když nic neříkal, rozhodla jsem se zhřešit: ,,Dám si toho lososa. Už jsem ho neměla strašně dlouho.“

Chosé s sebou zaraženě cukl ,,Tý… Co..“ chvíli váhal. ,,Tak já si ho dám taky.“ Odhodlal se.

Tu mi došlo, že mám dost navrch. Lososa by si normálně určitě nedal, přestože na něho měl očividně chuť. Spíš se mi snažil vyrovnat, ale na to už bylo pozdě, protože ta věta ,,ale losos je drahý“ už padla.

Měla jsem kdysi takového ,,kamaráda“, znali jsme se dva a půl roku. Zlomil mi pak srdce, šupák jeden. Pořád mě využíval, nebylo to žádné kamarádství. Pro mě to skončilo jako dost tvrdá lekce. A ten taky pořád, že je všechno strašně drahé. Byl to škrt, nikde si nic nedal. Pak jsem se dověděla od jeho známých, co s ním bydleli, že se s nimi byl schopen pohádat i o mlíko, co stálo 10 kč a přestože vydělával víc než oni oba dohromady, tak oni sponzorovali jeho a všechno mu kupovali… A jelikož pocházím z hodně chudé rodiny, jistě chápete, že na věty typu ,,ale tohle je drahé to si nedám, to kafe stojí 45 korun, to ses zbláznila, to si nedám,“ jsem tak trošku alergická.

Celé své dětství jsem poslouchala, jak je všechno strašně drahé, jak jsou peníze problém, pořád jsem sledovala, jak se obrací pětikoruna v ruce, koukávala jsem smutně jako dítě do prázdné lednice a prázdného chlebníku. A dnes, když každý den tvrdě dřu a když už jsem dospělá a moje štěstí a jídlo nezávisí na někom druhém kdo by mě živil, už to znova prostě zažívat nechci a nebudu. Ráda si dopřeju a vynahrazuji si za poslední roky celé své krušné dětství, kdy na nic nebyly peníze, oblečení se dědilo a nade mnou spráskávali lidé ruce, že co ze mě bude a hnusný odporný otčím mě neustále terorizoval větami, že se o sebe nikdy v životě nepostarám, ať si zkusím vydělat peníze, že to není žádná sranda, že peníze nejsou, že vůbec nevím o čem je život a jsem nevděčný hnusný rozežraný fracek.. (přitom za den skoro nic nesním).

Věta ,,To je drahé“ doslova rezonuje velmi hluboko v mém podvědomí. Je ve mně už od ranného dětství a je to pro mne spouštěč na red alert: ,,Uí! Uí! Vykliďte prostor! Uí! Uí! Ponorka se potápí! Uí! Uí!“

Když tohle někdo řekne o autě, domu, lednici, pračce, dovolené, počítači, tak se samozřejmě vůbec nic neděje. Ale když to uslyším v restauraci u položky za stovku či dvě, trochu znervozním a začnu si dávat bacha. Když zjistím, že to je dotyčného obvyklá ,,mantra“, beru do zaječích… Nechci totiž kolem sebe stejné lidi, jaké jsem měla kdysi. Věčně frustrované, že na nic nejsou peníze a pak je po čase začnou tahat z vás. Moje máti na tohle dojela, já jsem tohle už zažila a nechci to už nikdy zažít znovu.

Peníze si člověk musí umět zasloužit a když má fištrona a tvrdě maká, tak vždy má na to, co chce. Nemusí to být zrovna milionář, ale vždycky to nějak jde. Když je to student, chodí do školy a ještě ho živí maminka, je to samozřejmě v pořádku, v takovém případě ho nepotáhnu ani na oběd. Ale člověk ve 34 letech už by na to mít fakt mohl. Počkat, to jsem teda udělala pořádnou odbočku od tématu… Tak popojedem dál:

Oběd byl moc dobrý. Chosé si také pochutnal a dal si i polívku z meníček. Sice jsme trochu neodhadli přílohy, tak jsem se podělila o kaši (která byla výýýborná, na tu se ještě vrátím!), Chosé doobjednal ještě brambory a bylo to fajn. Mezitím ucucávám pivko a trošku povídáme dál… Mezitím přemýšlím, proč vůbec navrhoval, ať se sejdeme dopoledne, když očividně nemá peníze? Měl říct, že se sejdem třeba v jednu, nebo ve dvě. Ale když za mnou někdo jede a navrhne dopoledne v deset hodin, je automatické, že na oběd půjdeme, kor když jsme na něm domluvení… Že by čekal, že si dáme ve městě u hladového okna párek v rohlíku? Nevím… Ale nedává to smysl. Když nemám peníze, sejdu se odpoledne a rozejdu se včas před večeří… No ale dobře. Nechme to teď být.

Nějak jsme se řečí dostali k ženám a Chosé se opět přiznal, že žádná žena za poslední roky pořád nebyla. (Patrně nikdy žádná nebyla.)

Snažím se to hlavně moc nekomentovat.

,,Přitom nevím čím to je,“ přiznává zklamaný Chosé. ,,Jsem pěkný, milý, hodný… Nevím, proč o mě žádná nestojí.“

Byla jsem ticho. Mohla jsem mu z fleku vyjmenovat asi sto důvodů, proč už leta letoucí nesehnal jedinou ženskou. Nejenom že je mrňous, to už je takové trošku podružné, protože i malé ženy existují. Ale hlavně se chová jako balík, navíc absolutně neumí komunikovat a musí se přemoct, aby si koupil lepší jídlo. Tak jak chce shánět ženu, když jí nemá vůbec čím imponovat? – Mužská schopnost komunikace je u žen klíčová.

Ale Chosé se mě na radu neptal, tak jsem byla ticho. A i kdyby se zeptal, stejně mu asi nic neřeknu, protože by to vůbec nepobral. A to jsem přitom ještě nevěděla, co mě ten den čeká.

Když jsme dojedli, ještě jsem dojížděla pivo a jak Chosé před chvíli říkal, že si pivo nedá, najednou se mě zeptal, jestli může ochutnat.

Překvapeně mu odpovídám: ,,Tak si objednej svoje.“

,,Ne, já že bych jenom trošku ochutnal.“

Inu, nebudu přece za cimprlínu. Přisunula jsem mu tuplák. ,,Prosím, tak ochutnej.“

Ucucl.. ,,Hm.. Je dobré, hořké..“ A po chvilce si objednal jedno malé.

Přitom před chvilí jsem to na něho zkoušela: ,,A tak si dej to pivko, co jenom vodu.. hm? Hm? To dáš…“

A Chosé zavrtěl hlavou a říká mi: ,,Nehecuj mě, to se ti nepodaří, tohle už mám zpracovaný.“

Inu, nenapadlo by mě, že by někdo moje povzbuzení bral jako hecovku, ale když si pak ucucne mého piva a nakonec si malé objedná, připadám si prostě divně. A to ještě když jsem dopíjela, mi říkal, ať si dám druhé, ať nesedí u sklenice sám. Haha… Tak to jsem z toho už jelen.

Říkám mu: ,,Tak když máš chuť na pivo, tak sis mohl dát klidně větší. Ničemu to nevadí.“

,,Nene, to já bych už byl moc veselej, velký si nedám.“

,,Veselej?“ Mrkám překvapeně. ,,Z jednoho piva? Vždyť to je jak voda. To po dvou nebo po třech už je něco cítit, ale z jednoho? Kor když to člověk jenom pocucává?“

,,No, tak ty už to máš…“ Chosé tu větu nedořekl, místo toho významně pokýval, ale myslím že chtěl říct něco jako ,,Nacvičený.“ Asi mě měl za ochlastu, když říkám, že jedno pivo mu nemůže nic udělat.

Seděla jsem prostě v restauraci s malou holkou, co měla strach z velké sklenice, aby nebyla moc ,,veselá“. Tento druh úzkostlivosti prostě nechápu.

Chlap se ve 34 letech poprvé seznamuje s pivem? No to si ze mě děláte srandu? – Kde je skrytá kamera? Kam mám zamávat a kde to budete vysílat?

Přišla doba placení. Ani by mě nenapadlo očekávat, že by mě chtěl náhodou pozvat. Jednak romantické rande to nebylo, zadruhé gentleman to není ani z jednoho procenta a za třetí má stejně prázdné kapsy.

Říkám obsluze, že zaplatíme zvlášť. Servírka trošku divně zamrkala, ale kývla že jo. Sotva udělala dva kroky od nás, Chosé za ní ještě úzkostně polohlasem zavolal: ,,Zvlášť!!“ A významně na ni kývnul.

Jakoby mě vůbec neposlouchal, když jsem to před chvilkou říkala… A ten jeho strach, aby za ně NÁHODOU nemusel něco zaplatit, mě trošku urazil. Co naplat, cimprlína sice fakt nejsem, ale pořád jsem ženská a nebylo mi to příjemné.

… Samozřejmě nezapomněl nedopitou koupenou vodu ,,nenápadně“ nalít ze sklenice do své kovové lahve na pití. Přitom nevím proč, na záchodě tekla studená a pitná, na rozdíl od balené i rozhodně kvalitnější.

Když jsme zaplatili a vstávali, opět mi sklouzl pohled na jeho zaprášené nohy a došlo mi , že je vlastně pořád bosky. Nějak jsem na to na chvíli zapomněla… Tenhle podnik už pamatuje i jiného divného zjeva, co jsem sem v minulosti vzala, to bylo taky celkem psycho, ale ten měl alespoň boty. Pomalu abych se styděla tam zase vrátit… No snad mají pochopení pro mé občasné pochybné známosti.

Vyšli jsme ven před podnik a že co dál… Chosé připomněl, že jsem mu slíbila jít do lesa.

,,Ok, ale je hrozné horko a lézt v lesích po kopcích nebude moc příjemné…“ Na to Chosé souhlasně zabručí. A tak přemýšlím. ,,Víš co? Půjdeme tudy, je to asi půlhodinky procházka, tam jsou velké rybníky, jsou tam i potoky, tak můžeme někde najít hezké místečko a alespoň si namočit nohy. A taky tam nebude tak horko, jako tady. Co ty na to?“

Souhlasil, ale ne zrovna nadšeně a ptal se znovu, jak moc je to daleko. V tu chvíli jsem ještě pořád nechápala, co má pořád s těmi vzdálenostmi (chápete, pořád jsem ho měla zafixovaného jako velkého cestovatele a odolného dobrodruha!!!), ale vyšli jsme…

Výheň byla ten den fakt kvalitní, to bylo tak 32-34 stupňů. To znamená, že holý beton na slunci mohl mít tak 45stupňů. A chosé to šel bos… Celou cestu co jsme šli kvičel, že je moc horko, že ho pálí nohy a kdy už tam budem. Po ani ne 20ti minutách se strašně chtěl posadit.

S těmi svými neustálými dotazy na délku cesty, stížnostmi a otázkami jestli už tam budem, mi připomínal Oslíka ze Shreka:

https://www.youtube.com/watch?v=-K4TP09MKx8

Došli jsme k zelenému plácku, kde byl památný strom a byly tam i lavičky… Na slunci.

Chtěla jsem Chosému jen ukázat ten strom, že je hezký (trošku kultura, chápete) a že zase půjdem dál.

Chosé citlivě pohladil kmen stromu, když jsem se na něho dívala. Bylo mi to trapné, já se se stromy před lidmi nemazlím, tohle mi připadalo jako nějaká póza, asi chtěl udělat dojem.

Tak jsem se na něho nedívala, oždíbala ze stromu pár květů.. (občas je zobu, jsou moc zdravé, ale musíte samozřejmě vědět, jaký to je strom)

Chosé najednou začal vyskakovat a snažil se na strom vylézt. Vidět chlapa co je o hlavu menší než já, jak se snaží vyskočit do výšky, ve které jsem já když normálně stojím, bylo trošku vtipné. Trochu komentoval, co právě dělá. – Říkám, že ,,já tohle zkoušet ani nebudu s tou sukní a dodávám, ať toho raději nechá, ještě si něco udělá.“

Poslechl mě, kupodivu, protože viděl, že nevyskočí nikam. – Navíc nevím, proč zkouší ve městě lézt na strom, když jsem tam já. Je to Jeníček a bude hledat světýlko v dáli? Nebo aby se mi mohl zeshora dívat na hlavu a já se budu zespoda dívat na jeho lněné gatě? Nějak v tom nevidím smysl, jakobych tam vlastně ani nebyla. Měl svůj svět.

Pokračování příště

Kam dál:

Otevřít rubriku ,,Ženy a Muži“

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

• Používáte VIMEO.COM? Účet Alue na Vimeo najdete ZDE

Přispějte na stránky Aluška.org

Komentáře

Ikona diskutujiciho hmm 2014-08-01 06:59:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Souhlasím že Chosé je trošku podivný třeba  tím jak lezl na strom a bere si věci a šel furt bosky :-DD Ale myslím, že na seznamování s pivem ve 34letech není nic tak hrozného..dokonce i na neseznámení s pivem nikdy, nic divného není..Je to každého věc, za mě nikdy ne..Třeba jako ty nemáš ráda větu, že je něco moc drahé, někdo to může mít stejně, ale zase s jinymi věcmi

Ikona diskutujiciho Luz 2014-08-01 08:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Uff, obdivuju, jak jsi mohla to setkání vydržet tak dlouho! Kolik to bylo hodin? Takhle bych si udělala setkání jen s hodně dobrou kamarádkou, ale s někým, koho ani nijak zvlášť ráda nemám, bych zvládla jenom to jídlo (nebo jenom třeba cukrárnu odpoledne) nebo možná jenom procházku, ale ne obojí!

Ikona diskutujiciho Alue 2014-08-01 08:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[2]: Často se sebe ptám, proč jsem tak hodná :D

Ikona diskutujiciho Arleta 2014-08-01 09:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Smankote to je napinave jak ksandy!! Celkem chapu tve rozladeni ze situace, prece jen, uz jsi dospela, a pam Chose evidentne trochu zamrz…mozna proto chodi bosky, by ho beton trochu rozehral! Tak pojdme, mame igelitku, poruseni pravidel etiky dle pana Spacka, mame premenu v Tarzan, kdy Jane odmita byt s Tarzan (nejen) kvuli outfitu, (teda Alue, toliko duchovne vyspela a taaak mainstrem :D) Smankoteee co se jeste tak mohlo stat? Jan Tleskac?

Ikona diskutujiciho Eileen 2014-08-01 10:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zatím nejslabší díl… Vždyť to mohlo být i mnohem horší. Troško divný je, to ano…

Ikona diskutujiciho Yll 2014-08-01 10:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já nevím… přijde mi, že se tu dělá z komára velbloud…. Hold chlapec je buran, každý jsme nějaký /zatím/neudělal nic tak šokujícího a garantuji vám, že jsem zažila i mnohem, mnohem horší a několikadílný seriál jsem o tom na internet nepsala ;-) Možná kdyby to byl jeden článek a nebylo to tak teatrálně zveličované, usmála bych se nad situací.

Ikona diskutujiciho fluttershine 2014-08-01 11:01:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ou, bude už v příštím díle dokončení? Toho 3. odjíždím na dovolenou, chci to konečně dočíst, je to napínavý :D

Ikona diskutujiciho aneta 2014-08-01 11:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já se za něj hrozně stydím, když to čtu :-D nechápu jak si to mohla vydržet, já bych co nejdříve utekla :-D

Ikona diskutujiciho Luz 2014-08-01 13:00:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[6]:  Tak jasně, že by se to určitě celé dalo napsat stručněji, ale řekla bych, že takhle to je pro Alue procvičování tvůrčího psaní a pro nás čtenáře větší zábava.

Ikona diskutujiciho Yaen 2014-08-01 13:17:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jsem hrozně zvědav, jak to nakonec dopadne :D

Ikona diskutujiciho Ameline 2014-08-01 13:47:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Hm, zatím nejdivnější mi připadá ta zvednutá igelitka a rozpálenej beton zřejmně trochu nedomyslel, chlapec (a jako každej chlap odmítal přiznat chybu). S tím pivem to byl taky trošku fail, co už (akorát třeba takhle mám jednu hodně svéráznou kamarádku, která nepije, protože je už po prvním pivu málem nesnesitelná, pokud na ni tedy nevleze depka. A jinou, která bývala sťatá po dvou jak třeba já po 8, vyváděla nepředstavitelně – jednou jsme ji museli přivazovat k posteli, protože pořád lezla do otevřenýho okna, že se chce houpat, málem jsme ji nezachytili – ale tam šlo o nějáký metabolický problém – k její i naší smůle se ale lahve chápala více než ochotně, i když jsme se ji pokoušeli na akcích hlídat). Nicméně věřím, že všechny tyto "incidently" by jsi nebrala tak tragicky, kdyby nebyly podkresleny tím, jak ti nesedl, vím, že to umí šťavit člověka tak, že to fakt není ani trochu pěkný.

Ikona diskutujiciho Latimerie 2014-08-01 14:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Opravdu mě moc baví číst si o téhle tvé schůzce, ale už bych se ráda dozvěděla, jak to dopadlo!! :-D

Ikona diskutujiciho fininka 2014-08-01 15:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak to je teda síla! Napjatě čekám na další pokračovaní, ale už tedka z něj chcípám :D A teda den v háji, ale za tenhle příběh to fakt stálo, protože to by jinak člověk nevymyslel :D :D :D

Ikona diskutujiciho fininka 2014-08-01 15:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]: To není pravda! Já s podobným podivínem zažila něco a ikdyž je to jen divnej týpek co skáče na strom, umím si to dost dobře představit i s těma dalšíma okolnostma a pcitama a není to jen nějakej nouma, ale pěknej vysavač energie!

Ikona diskutujiciho Farah 2014-08-01 15:32:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Taky si myslím, co člověk, to jiné návyky a třeba mě pivo nesedí i to nealko, stejně jako Cola, protože to má bublinky a pak se to všecko…krká! 😛 Na jednu stranu zajímavý, úsměvný příběh- i napínavý, jak se to vyvrbí. Ale tak nějak mi přijde, že Ti Alue bylo s Chosém nepříjemně z důvodu, že za jeho chováním se skrývá hluboký smutek a opuštěnost. Očividně místo cestovatele se jeví jako na cestovatele v mysli, co by vše tak strašně rád podniknul, ale něco se stalo. A dosud neumí sám sobě dát "zelenou", aby mohl bez úzkosti žít, že když by si to dovolil, dostane další podpásovku atakdále a pořád dokola. A TY VÍŠ, že mu nemáš jak pomoci. To je ukrytá beznaděj, což chápu, že té by se každý snažil vyhnout. Asi bych Chosého byla já schopna jen pozorovat a čekat, zda mi něco poví on sám, že si něco i přizná, uvědomí. Modleme se za zázrak 😉

Ikona diskutujiciho Elda Trnimir 2014-08-01 16:21:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]: ale Aluška píše to, co ona nemá ráda a ne někdo jiný. To snad může, ne? 🙂

Ikona diskutujiciho Johana 2014-08-01 17:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Bylo to s ním takhle trapné i dříve?

Ikona diskutujiciho Eliška 2014-08-01 18:38:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue,že tys mu nakonec koupila nové boty?

Ikona diskutujiciho malé srdce 2014-08-01 19:03:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

A tak, každý jsme nějaký. Každý jsme divný svým vlastním způsobem. Někdo si holt dá pivo a někdo vodu. Jsem si vzpomněl na ten slavný slovenský film Zahrada, kde na konci toho příběhu levituje na zahradě žena a zazní hláška od hlavních hereckých hrdinů – konečně je všechno tak, jak má být:-D Kurňa, škoda, že nejsem aspoň o 15 let mladší, hned bych Tě někam pozval. Nejdříve bych se Ti upřeně podíval do očí, protože v očích dokážu docela dobře číst. Problém však je ten, že existuje jistá časová hranice očního kontaktu, kdy to je ještě slušné a kdy to už není lidem nepříjemné. Když tuto hranici překročím, lidé uhýbají pohledem. Zjistil jsem, že když se skutečně upřeně podívám do jiných očí za tu povolenou hranici, počnu toho člověka milovat, i kdyby mi před tím třeba byl nesympatický. Asi jsem taky divnej:-D No, každopádně, kdybych tě někam pozval, určitě by to mělo být romantické a naše komunikace by měla nějak přirozeně plynout. Kdybych měl být za zmraženýho dubáka, určitě bych tě nikam nezval. Miluji, když je komunikace zcela volná a nenucená, když se lidé tak nějak od srdce smějí, bez toho, aby chtěli někoho vlastnit a nebo být někým jiným, než ve skutečnosti jsou. 20 let jsem byl striktním abstinentem a vegetariánem. Když jsem však začal pociťovat jakousi falešnou svatozář nad mou hlavou, poprvé před dvěma lety, jsem se zakousl do ryby a spláchl ji pivem. A hned jsem se zase začal cítit jako člověk. Nebo když jsem začal být až příliš slušný, začal jsem častěji říkat slovo hovno, anebo takové podobné, jako například nasrat anebo občas v rámci srandy vystrčím prostředníček, samozřejmě i toto gesto musí být učiněno ve správný okamžik, jinak to není vtipné… je to jistý druh umění…  Zde musím říct, že jsi mi Ty sama před rokem nebo dvěma, otevřela oči jedním svým mailem. Už nepatřím mezi ty úzkoprsé duchovňáčky a to je jen a jen dobře. Takže dnes, kdyby sis dala pivo, i já bych si dal pivo a kdyby sis chtěla zatančit, rád bych s tebou tančil, držel tě v náručí, díval se ti do očí, cítil teplo tvého těla a povídal si s tebou. Prostě takové ty obyčejné lidské věci. Je krásné, když jsou si dva lidé blízcí, kdy za sebe dokončují věty apod. Je tolik nádherných způsobů komunikace mezi dvěma lidmi. Jen se musíme trochu odosobnit od těch celoživotních nepropustných nánosů a být sami sebou. No nic, asi moc kecám…

Ikona diskutujiciho lenka f 2014-08-01 19:27:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je to pěkně a vtipně popsané. Já jsem se u toho pobavila. Zajímá mě, co z chlapce nakonec vypadlo, co po tobě vlastně chtěl, co si od setkání sliboval? Ale celou dobu se to vyvíjí jaksi divně, třeba to i tak skončilo. Asi bych s ním taky netrávila tolik času a brzy se rozloučila. Ať si ten bágl jde vyhrabat do lesa sám. :):):)

Ikona diskutujiciho Amálka 2014-08-01 20:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

:-D mě to náhodou baví, je to napínavé! Nejvíc mě v dnešním díle pobavila hláška "Kde je skrytá kamera? Kam mám zamávat a kde to budete vysílat?" – úplně si u toho dokážu představit Tvůj výraz ala Alenka v říši divů :-)

Ikona diskutujiciho Alue 2014-08-01 20:43:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[21]: Já si k sobě žádné lidi nezvu. To před časem se jeden psychouš zkoušel ke mě na**at na noc (nepozván, opakovaně odmítán)… Měl nakonec štěstí, protože ještě jeden krok navíc, a dost by ho to bolelo. – Udělala jsem takový zlý obličej, že vycouval pozpátku a tím si zachránil zadek na poslední chvíli.

Ikona diskutujiciho Cherryna 2014-08-01 22:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tyjo Aluš, musím říct že by z tohoto byl docela dobrý krátký film či seriál, jako čtenáře si mě tedy získala :D.

Ikona diskutujiciho myší královna 2014-08-02 00:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ne. Ne. Ono to… NE. Neříej, že to graduje.

Ikona diskutujiciho @ 2014-08-02 08:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zatím nejslabší díl-úplně jsi přeskočila jeho placení útraty v hospodě.

Ikona diskutujiciho Alue 2014-08-02 08:55:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[25]: Já platila první, dala jsem něco kolem 25 a on za sebe dal jenom o pár kaček míň než já. – To mi nepřišlo podstatné psát podrobněji do článku.

Ikona diskutujiciho Alue 2014-08-02 08:55:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[24]: No, jen počkej co se dočteš zítra. Trefí tě šlak.

Ikona diskutujiciho hulvath 2014-08-02 09:27:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj, no ale jak si tedy vysoka ?? :-) A pozor na dalsi pokracovani, verim ze znas svetoznamy roman Jacka Londona Morsky Vlk. Ten byl dokonale gradovan zhruba do dvou tretin. Ale konec byl mene vydareny. Napeti slablo, a zaver byl vyslovene idylicky, spisovatel tak chtel vyhovet vkusu redaktora Century magazine, ktery asi jako reziser z filmu Trhak pozadoval, aby se na konci vsichni ozenili ;-)

Ikona diskutujiciho Alue 2014-08-02 09:41:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[28]: Měřím 168cm.

Ikona diskutujiciho Hmm 2014-08-02 10:01:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Rozhodne ten chlapík je svojský, ale zatiaľ to nie je vyslovené hrôza, skôr hrôza v predstavách Alue o tom, ako by sa človek mal správať… Je pravda,že Alue malaveľa  trpezlivosti vzhľadom na svoje predstavy a to ako sa chlapík správa.. Čo sa týka toho začiatku, tak ten výber pitia až na riešenie či je to drahé, nie je veľmi divné. V zahraničí je práveže už úplne bežné, že Vám dajú k jedlu obyčajnú vodu, pretože to ľudia požadujú a predsa mne je to úplne fuk, že oni chcú ryžovať na nápojoch (na nich najviac aj ryžujú) a nútia ma piť čo ja nechcem. Preto je často to jedlo také slané, aby ľudia pili. Ja trebárs tiež nechcem piť rôzne tie ich plastové 2dcl minerálky, ale uprednostním vodu, keď ju považujem za lepšiu ako tie ich vody prečo by som ich mal byť, už len námaha je vybrať si z tých jedál, keď človek vylúči to čo je nejedlé vzhľadom na to, že v našich končinách je silný kopírovací syndróm, teda všetci majú podobnú ponuku, robia veci pre masy a všetko ostatné je pre nich nemožné alebo divné. Čo sa týka toho alkoholu, nie je každého je samozrejmé piť alkohol, ja a mnoho iných ľudí alkohol vôbec nepijem a tie farebné brečky, pardon limonády už vôbec nie. Podľa mňa keď si idem s niekým sadnúť a mal by som sa zaoberať tým, že čo on je,neje , pije nepije len preto, že ja mám na to iný názor je blbosť

Ikona diskutujiciho Léňa 2014-08-02 10:42:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zatím nechápu smysl toho všeho. Podivínů je na světě hafo, já sama jsem taky pořádný samorost – takže ne každý mě snese. Fakt NEVÍM co bys Alue psala po setkání se mnou :-D a radši bych to ani vědět nechtěla. Jen si tak říkám jak asi musí být tomu Chosému když si to tady někdy přečte ?! Lidé zde opakovaně píší "Alue je moc hodná". No, nemyslím že by byla, mi přijde celkem normální. Rozumný člověk tyhle situace řeší kostruktivně a tedy přímo namístě tím že narovinu druhému sdělí co se mu nezdá. HNED. Je si přitom vědom toho, že jeho vlastní postoje nemusí být univerzálně platné. A kolikrát dostane i zajímavé jednoduché vysvětlení, které by ho v tu chvíli vůbec nenapadlo.

Ikona diskutujiciho Be 2014-08-02 10:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ako sme si podobné Alue !! Mne nedávno jeden študovaný s rýchlosťou blesku ponúkol výklad jeho naštudovaného. A ja zvedavec od Boha, som prijala ihneď. – Kedysi pozývali lovci ženu na zbierku motýľov, teraz je to iné. – Malý šok hned po príchodu na moju chalupu, on už tam spal na zápraží, potom odmietol čisté povlečenie, smrdeli mu nohy, a začal s jeho vedomosťami . To bola pecka – výklad zásad istej sekty! Baby, pozor :-DDD  Ešte mi "zakázal" piť kávu s kofeinom, a na druhý deň som ho slušne poslala do kelu. – JJ, to ďelá ta naša túžba po spoločnosti.

Ikona diskutujiciho Lili 2014-08-02 13:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nevim,no. Přijde mi trapné neustále narážet na jeho malý vzrůst a schazovat ho tim. Hlavně úvod té povídky. Je i spoustu atraktivních malých chlapů. Je to prostě nešťastnej člověk, kterej by to zkoušel na každou jenom aby nebyl sám…A to že si dal vodu spíš opravdu znamená, že cestoval. Protože v zahraničí ( na jihu) neni neobvyklé, že vám přinesou džbán vody z vodovodu s citronem a to jediné se pije k obědu, alkohol až k večeři. To je spíš hodně českej zvyk ke všemu chlemtat spoustu kalorií navíc a ničit si tim chuť jídla, protože tady dát vodu za halíř je utrácení anříct si z vodovodu české obsluhy neustojí bez trapného šklebení se…Takže to už jsem vůbec. nepobrala. A kdyby mě někdo za vodu k obědu soudil a psal o tom, tak bych ho poslala někam:) a vůbec bych si nevšimla, jestli ten dotyčný pil pivo nebo co, protože je to přeci šumák.  Je trochu podivîn, ale taky by jsi se necítila dobře, kdyby se někdo setkal s Tebou a napsal o Tobě pět článků o tom, jaký jsi cvok a divná, protože věříš na víly a žiješ v duté zemi- a pozor, ani by si o Tebe neopřel kolo, protože jsi malá/velká/tlustá/hubená……Prostě část Tvojí tvorby absolutně nechápu, ale to je můj problém:)

Ikona diskutujiciho Igimaster 2014-08-02 14:14:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Přiznám se, že jsem nečetl celé díly(vždy tak jen pár odstavců), ale zajímá co má být ta třešnička na dortu na konci.. Jinak mě baví poslouchat co si o mě lidé myslí, škoda, že jsou lidé dneska tak povrchní, málokdo řekne co si myslí o druhém, hlavně to platí v práci. Zajímalo by mě, co bys řekla na mně. Nechceš se někdy sejít? :-D

Ikona diskutujiciho Katherinet 2014-08-02 18:33:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[33]: musim souhlasit. Minimalne se zacatkem textu.

Ikona diskutujiciho Amálka 2014-08-02 19:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[34]: :-D hehe, promiň Igi, ale připadáš mi v něčem trošku jako Chosé. Ani si nedáš tu práci, aby sis přečetl celý Aluščin výtvor (Chosé zase neměl valný zájem o knihu), ale chceš se sejít, protože Tě hrozně zajímá její názor!? :-) sorry, ale nedalo mi to, musela jsem si prostě šťouchnout

Ikona diskutujiciho Colliode 2014-08-02 19:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Vím, že jsi to vysvětlovala dřív, ale stejně nechápu, že jsi neodešla… v horším případě mají lidé v takové situaci kecy, divné pohledy a vraždící myšlenky, ale pak od nich odejdeš a je klid. V lepším případě, který jsem taky zažila, chtěl odejít i ten druhý, ale ze zvyku mu bylo blbé to říct a např. trhat partu. A taky už se mi stalo, že když jsem vyjádřila touhu odejít dřív, dotyčný byl naopak v klidu a pohodě, nechal mi svobodu a nakonec jsem i sama chtěla zůstat.

Ikona diskutujiciho Luz 2014-08-02 20:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[33]:  Není to spravedlivé, ale holt lidi posuzují lidi i podle vzhledu, obzvlášť při výběru partnera, co se dá dělat… Já a můj muž jsme stejné výšky (což je tady na muže taky docela málo), žádný problém, ale kdyby byl třeba o 10 nebo víc cm menší, tak by mi asi docela trvalo se s tím sžít a měla bych trochu divný pocit, i když si uvědomuju, že by bylo hloupé se kvůli tomu vykašlat na skvělého člověka.

Ikona diskutujiciho Alue 2014-08-02 20:57:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[37]: Já bych odešla, ale jednak bych mohla mít výčitky svědomí, že to nebylo z mé strany slušné, nebo že to bylo bezohledné. Když mi něco vadí, raději to sleduju dál, mlčím, nebo to nějak přejdu abych nezhoršila trapnost situace a pak to proberu s kamarády nad sklínkou, nebo si to zapíšu jako anonymní zážitek.

Ikona diskutujiciho BE 2014-08-02 21:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ehmm, ja v článku nevidím žiadne "navážanie" sa do Chosého kvôli výšky.

Ikona diskutujiciho lenka f 2014-08-02 21:56:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho lulu 2014-08-02 22:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Príde mi to trochu povrchné z tvojej strany Alue..dobre nech je ten Chosé aký chce čudák aj keď možno nemal na topánky alebo o čo tam vlastne ide keď je bosý, nemá právo byť ponižovaný tým že si s ním išla bola to tvoja voľba tak ako aj to keď ti s ním nebolo dobre mohla si odísť, jasne veď chceš sa s nami podeliť, tak ako aj ja o svoj názor :D keď chce niekto vodu nech si dá vodu aj ja ju bežne pijávam v reštike , a čo ak mal Chosé alkoholika fotra a pivo si nechcel dať kvôli tomu že s tým má osobný problém tak ako ty s tým že si alergická na to keď ti niekto povie že je to drahé….očividne má Chosé nejaký problém ale nechápem prečo sa ti s ním nezdôveril už na začiatku…

Ikona diskutujiciho aves passeri 2014-08-02 22:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[39]: Tohle se u mě hodně posunulo s narozením dítěte. A hlavně tehdy, když jsem začala děti i učit. Taky jsem si vždycky myslela, že stát si za svým, jasně poukázat na své hranice (co se mi nelíbí, kde nebudu a co nechci) je neslušné a bezohledné. Ale ono to jde udělat slušně. Ve smyslu: je mi líto, nic proti tobě, ale jsou věci, které nepřekousnu. Dodnes se občas přistihnu, že když se z jakéhokoliv důvodu takhle nezachovám co nejdřív, tak ve mně roste vůči tomu člověku odpor. Nadhled je fuč. Leze mi pak na nervy každá maličkost. Jenže takhle se pořád žít nedá a dítěti nemůžete říct: s tebou už nikdy :-)

Ikona diskutujiciho Přemek 2014-08-03 04:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[31]: To jsem zažíval 10 let s takovou úhlavní přítelkyní. Pak jsme spolu rok chodili. Vztah se nevyvedl a vrátili jsme se k přátelství, ale od té doby si rozumíme, dost jsme se tím poznali a pochopili. Dnes je to prakticky má druhá sestra. Ono je třeba nemít předsudky (dané např. společenskou etiketou, výchovou, babskými kecy, co si lidé pomyslí…) a otevřít srdce. Pak vše vypadá jinak, je to v jiném světle. :-)

Ikona diskutujiciho Přemek 2014-08-03 04:10:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[32]: Pán Bůh trestá splněnými přáními. ;-)

Ikona diskutujiciho Přemek 2014-08-03 04:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[33]: Není to tak zlé. Já v Čechách běžně dostávám vodu z kohoutku. Někde za ni zaplatím 15 Kč za skleničku, jinde je zadarmo a ještě se mě zeptají, jestli si do ní dám citron.

Ikona diskutujiciho Alue 2014-08-03 09:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[43]: To je dobrý tip… Ovšem stejně si myslím, že jsem celý ten den byla jaksi šokovaně umrtvená. A původně stanovený program byla taková jediná věc, kterou jsem se snažila zachovat, jinak bych byla úplně mimo mísu :D Popravdě mi pořádně došlo, co se vlastně dělo, až když byl večer a bylo po všem.

Ikona diskutujiciho Števo 2014-08-03 13:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

:-D

Ikona diskutujiciho Ivka 2014-08-03 13:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Víš, co si myslím, Alue? Že Chosé je energetický upír a takhle nemožně se choval schválně nebo podvědomě a tím, jak tě to štvalo, z tebe vytahoval energii. Napovídá tomu i to, jak říkáš, že jsi byla tak šokovaná a "umrtvená", že jsi se nedokázala postavit na odpor. To je znak vlivu energetických upírů.

Ikona diskutujiciho Alue 2014-08-03 17:13:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[49]: Zase tak moc bych Chosého nedémonizovala, když jsme se konečně rozloučili, tak jsem žádné příznaky vysátí nejevila. Mě doslova umrtvily fyzické skutky, jinak energii jsem měla svou.

Napsat komentář: Luz Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek