Nejlepší dárek od lesních přátel!

8.12.2009 v Zážitky 8

Následující zážitek se mi stal 25. listopadu 2009. – Pamatujte si ho, výjimečně toho datum je podstatné 🙂

K článku doporučuji pustit si jako kulisu skladbu od Olivera shantiho ,,Medicine Power” a ,,Orion mweng Rainbird”, které najdete úplně dole pod článkem… anebo si to můžete pustit později.. rozhodně je to ale skvělá hudba 🙂

____________________________________________________________

Vyšla jsem si na procházku a během cesty sem se rozhodla zabruslit do lesa. Byla zima (7°Celsia), hodně mokro a blátivo. – V lese nebylo ani živáčka, což mi dokonale vyhovovalo.

A nejen že jsem vlezla do lesa v dobu kdy by tam nikdo nešel, já si to namířila pěkně úplně mimo cestičky a ještě do nejprudšího kopce přímo na vršek.

Listí trošku podkluzovalo, ale já nespadla ani jednou a to byl kopec chvilkami dost strmý. Nevím jak to dělám, ale vždycy když vlezu do lesa s chutí, s dobrou náladou a vysílám laskavou energii, nic mi pod nohama neklouže, nezakopávám a dokonce mám pocit, že když jdu do kopce, jakoby mě někdo postrkoval a pomáhal mi vylézt nahoru.

Přesně tohle se mi stalo i dnes. – Přírodní bytosti mi daly lehounký a jistý krok, takže jsem lezla jako kamzík a vůbec jsem nebyla unavená.

Když jsem byla asi v půlce kopce, nastala mírná rovinka, na které se tyčily obrovské buky. (Krásné vysoké stromy se šedavou hebkou kůrou)

Jeden z nich jsem objala a zůstala jsem u něj velice dlouho, protože ve chvíli kdy jsem se ho šťastně dotkla, dostala jsem pocit, že se toho stromu už strašně dlouho nikdo nedotkl a že mu to chybí.

A tak jsem mu udělala intuitivně radost. Objala jsem ho, opřela se o něj hrudníkem a čelem a pomocí vizualizace jsem spojila své energie s jeho.

Bylo nám spolu moc krásně. Okolo mě byly cítit zvláštní energie. Lehounce mě brněly ruce, okolo šuštilo a praskalo listí s větvičkami. Ačkoliv bylo všechno úplně mokré, bezvětří a žádné listí už ze stromů nepadalo, všechno bylo na zemi.

Cítila jsem v zádech zvláštní teplo a okolo hlavy mi létaly zářivé stíny. V jednu chvíli, kdy jsem byla plně soustředěná na strom a moje bytost se začala rozplývat, vyrušil mě obraz, který se mi najednou otevřel před očima. Ze všech stran ke mě přicházely v kruhu lesní bytosti.

Jakmile jsem však zpozorněla, obraz zmizel.

Postupně jsem obešla a pohladila každý z velikých buků a vydala jsem se dál do kopce. Přeskakovala jsem jednu houbičku za druhou… našla jsem i jakéhosi žlutého ryzce. Ostatní ale byly spíše nejedlé malinké šušňošky, které nikdo nezná a nesbírá. Myslela jsem přitom na malinké houbové víly, které si musí pokaždé mohutně oddechnout, když se na jejich houbu podívám a nechám ji být 😀

Byla jsem nahoře cobydup. Jak jsem vysoko mi došlo až když jsem se podívala pod sebe. – Nikde nic, jen stromy a já pěkně navrchu. Kousek jsem popošla a objevilo se pode mnou veliké údolí, které jsem poznala. – Chodívala jsem přes něj na pravidelné procházky.

Zůstala jsem chvíli navrchu a užívala si krásného pohledu. – Ten den zrovna nelítaly po nebi chemtraily, takže jsem lesní vzduch dýchala pořádně zhluboka. Bylo úžasné pozorovat, jak mi prospívá. Po každém vdechnutí se mi v těle rozlil úplně stejný pocit, jako když se po půl dnovém trmácení dostanu k vodě a konečně se napiju. – První lok čisté vody vyvolává tak moc příjemný pocit, že člověk vcucne zbytek na ex.

Zůstala jsem navrcholu a začala jsem zpívat indiánské písně. U toho jsem ze sebe shodila kabát a začala tancovat… – Na co kabát… hřálo mě to veliké množství energie které jsem nabrala při splývání se stromem. Bylo mi nádherně teplo, byla jsem sama a přesto jsem se cítila neustále obklopená hojnou společností, která se mi ale neukazovala. Uvnitř jsem zkrátka cítila, že jsem zrovna veliký objekt zájmu a že mě lesní bytůstky bedlivě sledují.

Když mě začal pomalu ale jistě tlačit čas, vzala jsem svých pět švestek a vydala se zpátky k meeting pointu svých přátel.

U toho jsem si dál zůstávala ve snovém světě lesních bytostí. Zpívala jsem to nejlepší co jsem znala a dívala se okolo. Moc se mi líbí, když jsou stromy navršcích jemně postříbřené. – Právě ten den byly takové. Úplně pohádkové.

Najednou mi ale padl intuitivně zrak na zem a přede mnou – Hádejte co! – Dvě obrovské bedly! – Ještě jeden jediný krok a možná bych na ně šlápla… a to by byla věčná škoda 🙂

Moje reakce byla asi strašně komická, škoda že mě nikdo nenatáčel.

Zarazila jsem se, otevřela jsem pusu dokořán, vyvalila jsem oči a vypadlo ze mě jen: ,,A.

Notnou chvíli jsem nad nimi jen stála a čučela. – Je to velice neobvyklá doba, najít v lese houby, ale posledních pár dní bylo příznivé počasí, nemrzlo a svítilo sluníčko… mno člověk by čekal, že teda vyrostou ty neznámé nejedlé šušňošky… ale BEDLY?! – Drsný! 😀

Měly širší nohu než obvykle, to bylo asi tím chladem. Schválně se držely u země a netáhly se do výšky, aby je chránila a hřála zem. – Jak jsou ty houbičky chytré 🙂

Když jsem se konečně probrala ze svého údivu, mlsně jsem se nad nimi sklonila a přemýšlela jsem: ,,Mno jo, já tady jednou za čas vlezu do lesa a hned mu budu rabovat tak vzácné bohatství? Nebude to lesu vadit? Aby pak za mnou nešli skřítci a nemrčeli, že jsem jim sebrala barák…”

-Najednou moje dumání přerušila silná myšlenka: ,,Ber, další možnost už nebude. Jen ber, neboj.”

– Mnu což? Když mi to někdo vnukl? Nenechám se přece přemlouvat 😀 – Ještě když jde o takový poklad.

Bedličky šly od země jako po másle a pak už jsem si celou cestu z lesa a přes město nesla před sebou ty dvě hnědé krásky.

Lidi okolo čučeli a divili se… přecejen mít tak kásné velké bedly na konci listopadu není zrovna obvyklé. Cítila jsem se jako královna, úplně jsem s nimi povyrostla a věděla jsem že ty dvě bedličky tam byly pro mě.

Všichni lidé co jsem potkala se mlsně dívali po bedličkách.. první jsem potkala babičku, ta jen čučela… potom malou holčičku, která jen stála s pusinkou dokořán. – Vesele jsem se na ni usmála a pokračovala v cestě… potom jsem potkala další malou holčičku: ,,Hele mami! Ona má houby! Takový jsem chtěla taky!” … Potom jsem potkala dědečka: ,,Kde jste to našla?” … Potom dvě babičky: ,,Kde jste byla, v lese? Byly tam jen ty dvě?” (asi chtěly naběhnout na to místo taky 😀 a pak ještě dědečka… ten se také podivil a znaleckým okem pochválil úlovek…

Já zářila jako blázen… lidé se normálně tváří kysele a uprdle a jakmile někdo nese v neobvyklou dobu houby, jsou jako z jiného světa.. jsou milí, povídají si… mno prostě bomba 🙂

Tomu se říká ,,být miláčkem vesmíru”… Jednou za čas vlezu do lesa a hned mě takhle obdaruje…

Přátelé samozřejmě byli z hub úplně paf a šlo se hned fotit…

Jednu fotku přikládám rovnou pod článek, (samozřejmě tu co se podle mě nejvíc povedla), ale je jich víc a mají extra složku v galerii. Je pod názvem ,,Úžasný nález” a můžete ji zkouknout v tomto odkazu.

Další článek který na tento navazuje si můžete přečíst ZDE, jmenuje se Hon na Bedly 😀

Komentáře

Ikona diskutujiciho woodpecker 2009-12-08 15:10:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jééé, bedličky :-))

Ikona diskutujiciho Deine 2009-12-08 18:33:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

krásá 🙂 to jsou tvoje vlasy? nebo máš melírek nebo tak? 🙂

Ikona diskutujiciho Alue 2009-12-08 19:14:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho Alue 2009-12-08 19:17:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho Efrem 2009-12-08 19:33:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

opravdu máš krásný vlasy..:)…ty bedly jsou taky moc pěkný…- takový jsem ještě neviděla, noco, až bude příznivé počasí, tak se taky vydám do lesa 🙂

Ikona diskutujiciho Deine 2009-12-08 21:52:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ne fakt :D pokud je to tvoje barva tak ji máš krásnou :D já sem si ji nabarvila a ted vypadá jak kdyby spadla do hnoje :D jinak hezký houby, ale to ti moc neocením :D houby moc nemusím

Ikona diskutujiciho hawai 2009-12-09 08:32:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

jeeee. bedlova princeznaaa. moc tito s tema bedlama slusi :)))

Ikona diskutujiciho Alue 2009-12-09 20:23:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

🙂

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek