Nejsi na mobilu = NEEXISTUJEŠ

31.7.2019 v Poselství 47

Společnosti se mění. Když jsem byla jedenáctileté pídě, dostala jsem od otce starou ,,cihlu”. Byl to mobil pro stavy nouze, pro případ že by se doma něco stalo a já potřebovala rychle pomoct, abych mohla zavolat. Ani to nebyl můj vlastní mobil, byl společný pro všechny, jako ,,nouzová vysílačka” a nesměl se odnášet nikam ven. Právě proto, že byl všech. Uměl psát jenom jednoduchá VELKA PISMENA a to bylo všechno. V mém dětství internet teprve začínal a kdo ho doma měl, ten byl těžce v balíku. Byl fakt hustej a tuze moderní… Dneska už je všechno jinak.



Jsem z té doby, kdy se ještě domlouvaly schůzky dopředu, osobně
Když jste někoho chtěli vidět, museli jste ho fyzicky vyhledat a orálně oslovit, nebo alespoň poslat vzkaz po někom jiném. A vůbec to není tak moc dlouho.  Fungovalo to a bylo to v pohodě. Lidi tehdy měli smysl pro zodpovědnost, když se něco řeklo, tak to muselo platit a ne že si to za deset minut rozmyslím.
Když jste chtěli s někým jít ven, tak jste si to řekli dopředu ve škole ,,odpoledne ve tři, ju?” nebo ,,příští týden v jednu na koupáku, sejdeme se na rožku, ju?” A když se to tak řeklo, tak to platilo a opravdu jsme se tam sešli. Na domluvené srazy se mezi slušnými lidmi prostě nezapomínalo.

Pak přišla doba ,,mobil do každé kapsy” a to hodně změnilo naši společnost. Začalo to prvními vlaštovkami v tom stylu, že i když jste byli domluvení několik dnů předem na určitém místě a čase, tak ve chvíli kdy jste hodinu před plánovaným srazem nezvedli mobil a opětovně nepotvrdili účast, tak se buď pochybovalo jestli přijdete, nebo se s vámi ani nepočítalo. Ty horší případy byly později schopné domlouvat schůzky online ,,do dvou hodin tam a tam”, aby to v mezičase pětkrát zrušili, obnovili a přesunuli.

Dneska už doba pokročila tak daleko, že pokud nemáte u sebe zapnutý mobil a nejste na něm celý den k zastižení, tak vlastně nejste ani naživu.

Jsem mladá žena a připadám si jako nemoderní dinosaurus. Ten pocit, že jste netechnické jelito a neumíte s nejnovější technologií, ten pocit co za nás měli naši prarodiče v seniorském věku, mám já už dneska. To ukazuje, jak moc se společnost zrychlila. Udržet krok je pořád těžší a těžší.

Ve skutečnosti jsem nikdy mobil doopravdy nepotřebovala, až na stavy nouzového SOS volání. Jinak jsem se vždy byla schopná zodpovědně domluvit klidně na týden dopředu a být na místě včas a správně, aniž bych někomu musela kvůli tomu vyvolávat. Proto jsem si brala (a pořád beru) mobil pouze tehdy, kdy jdu někam ven a dá se předpokládat vznik nouzové situace, nebo komplikace. To znamená dálková jízda kamsi do neznáma, sólová jízda na kole na větší vzdálenost, schůzka na neznámém místě, pro případ že se budeme muset donavigovat na místo.
Když jsem doma, na co by mi byl mobil. Mám internet a maily, mám wire a skype, takže nouzová vysílačka je vypnutá a slouží jen pro občasnou potřebu. Před pár lety jsem si chtěla mobil zrušit úplně, ale nemohla jsem kvůli bankovním převodům, jinak už bych ho neměla… Dřív to bylo v pořádku a stačilo to, ale dneska ne. Nároky se mění.

Už nevím přesně kdy to bylo, ale v době rozmachu mobilů, se objevily první vlaštovky, co byly závislé na mobilech až tak, že nosily na opasku tři až čtyři pouzdra a pořád jim to vrčelo. Když jste se zeptali na co to je, řekli že to mají kvůli práci, že MUSÍ. Připadalo mi fakt divné, že najednou musí, jak to fungovalo před tím, kdy ten mobil nebyl a byla jenom pevná linka? Tehdy to šlo, dneska to najednou nejde a najednou se musí?
Tyhle lidi jsem vždycky hrozně litovala, že mají tak debilní hnusnou práci, při které nemají ani minutu klidu, protože jsou neustále online a pořád musí odpovídat a musí zvedat mobil okamžitě, jen co zazvoní. Je jasné, že tlak a stres, který to na člověka vyvíjí, je velký a nezdravý. Když nepočítám ještě záření, které ničí mozek, oči, spermie, odvápňuje kyčle atd. Tehdy mě vůbec nenapadlo, že už za pár let přijde doba, když všichni budeme takové vlaštovky. Kdy všichni budeme mít společenskou povinnost být neustále na mobilu, být vždy k zastižení.

Jako správný introvert nenávidím telefony a volání. Když můžu, vždycky si najdu způsob, jak se tomu vyhnout, i kdyby to mělo znamenat riziko, zpoždění, zkomplikování procesu. Dlouho jsem přemýšlela, proč vlastně introverti tak nesnáší telefonování, zatímco volat na dálku člověku, kterého velmi dobře znají, jim záhadně nevadí. V čem je ten rozdíl?
Možná, že důvod k této averzi je velmi jednoduchý. Když chcete mluvit s neznámým člověkem, tak ho bez existence mobilu musíte fyzicky vyhledat. A jak se k němu blížíte a formulujete si v hlavě co mu chcete říct, prohlížíte si ho. Vidíte už zdálky kdo to je, jakou má zrovna náladu, v jakém je prostředí a přizpůsobíte tomu dopředu svůj projev tak, abyste ho neobtěžovali, zbytečně nezdržovali, abyste byli na jeho struně. Tato mentální příprava vám dává pocit jistoty a sebevědomí, že daná situace je a bude v pohodě, že to zdárně vyřídíte. O co víc jste empatický a pozorovatelský typ, o to více je pro vás tato ,,předseznamovací zkušenost” důležitá. Říká vám do čeho jdete a s kým… S mobilem to nemáte a o tuto základní lidskou zkušenost přijdete. Ze sluchátka se prostě někdo ozve a vy vůbec nevíte kdo, ani jaký máte zvolit tón projevu, jestli můžete mluvit déle, nebo spěchat. A toto neznámo vyvolává stres. Proto si myslím, že tolik nenávidím telefonování a vyhýbám se volání cizím lidem. Když volám tomu koho dobře znám, nemusím ho většinou vidět, protože vím jaký je a kolik mívá obvykle času, tudíž dopředu vím, jak s ním mám mluvit. S cizím člověkem to nevím.

Tuto moji nenaplněnou potřebu pak odráží i forma hovoru, kdy se většinou hned na začátku ptám (pokud to vyloženě není zákaznická linka), jestli má na mě dotyčný čas a podle odpovědi se pak ještě zároveň snažím zjistit, v jakém je zrovna nálevu, abych tomu přizpůsobila svůj projev… A ano, vyvolává to stres.
U lidí, kteří jsou zcela bezohlední, zahledění sami do sebe a potřeby jiných osob jsou jim zcela ukradené tento stres vůbec neexistuje, protože je jim u vylucovacího otvoru, jestli vás zdržují, obtěžují, ruší, nebo jestli vám lezou na nervy. V jejich zájmu jsou pouze oni sami a jejich požadavek, nekoukají okolo. A introverti jsou obvykle přesný opak bezohledného sobce, ti na potřeby a pocity druhých lidí dají velmi a je to pro ně i velice důležité při komunikaci. Říká se, že většina vyměněných dat mezi lidmi, probíhá mimoslovně řečí těla. Když telefonujete, přijímáte naprosté minimum. Někomu to stačí, mně to nestačí.

Důvod, proč se introverti omezují na psané maily je ten, že mailem nikoho nevyrušíte, protože si ho otevře v době, kdy je na to nastaven, tudíž i výsledek takové komunikace slibuje lepší výsledek. A hlavně, co je psáno to je dáno, čili nedochází k nedorozumění, spletení čísla atd.

 

Věci, které bych dělal raději, než uskutečnit telefonní hovor: Být sežrán dinosaurem, který nezná slitování.

Proto jsem se nikdy do modernizace svého nemobilního přístupu nehrnula a naopak jsem si život zařídila tak, aby mobil zůstal v roli nouzové vysílačky a nebyla z něho moje třetí ruka, nebo můj druhý mozek, jak se už u mnoha lidí bohužel stalo. Takže jsem si jízdní řády psala na kartičky, když jedu na neznámé místo, vytisknu si v kanceláři mapy. Udělám si přípravku jako do školy a nesu s sebou papíry. Rozhodně nemám internet v mobilu, rozhodně nevyhledávám dopravní spoje na poslední chvíli a rozhodně nejedu na neznámé místo, aniž bych měla s sebou mapku a plán cesty. Když se chci na nečem domluvit, zapnu wire, nebo napíšu mail. A takhle si spokojeně žiju ve své bublině, v podstatě je to cca styl života, který byl normální před 10-20 lety. Zůstala jsem v něm a nemám chuť se měnit. Já se ani nechci měnit.

Jasně, že mě svého času fascinoval vznik barevného displeje, že to najednou má i foťák a že to umí přehrát písničku. Ale že bych z toho byla odvařená tak, že to budu pořád tahat s sebou a budu muset mít nejnovější model, to fakt ne.
Klidně bych mohla mít i dva nebo tři mobily a pracovní skype, nebo pracovní wire. Klidně bych mohla mít jeden mobil na shop, druhý na poradnu, ale řekněte mi proč bych to dělala… Abych byla pořád online, pod neustálým stresem a celý den trávila vyřizováním hovorů? Abych musela vyřídit hovor okamžitě, když mail můžu vyřídit klidně až zítra, nebo i za dva-tři dny, když zrovna teď nemám čas, nebo na to nemám náladu?
Když ten mobil fakt nemáte, snadno zjistíte, že prakticky skoro všechno může pár hodin (nebo i dnů) počkat. Kromě případu, kdy jste spadli ze schodů a voláte si sanitku.

Proto mě z mého ideálního komfortního životního stylu občas vytrhne zásah moderního matrixu, kde už skoro nikdo takhle nežije a lidé na to nejsou připravení, ani zvyklí.

Po světě chodí lidé, kteří jsou už ze svého mobilu tak zblblí, že když zjistí, že vy ten svůj v kapse ani nemáte, šokovaně se vás zeptají: ,,A jak se domlouváte s lidma?” Jakoby nevěděli co to je e-mail, nebo nechápali, že zrovna teď stojí fyzicky přede mnou a mluví na mě, takže se i můžeme domluvit, na čem budeme chtít. Připadá mi smutné, že má někdo tu svou krabici už tak malou, že už to není ani krabice, ani krabička, ale malinká škatulka. Do které se nevejde nic, co by mělo jít mimo mobil.
Jasně, že jsem online a jasně že si čtu maily a volám přes internet. Ale nemusím to nosit celý den s sebou v kapse, přece potřebuju mít taky svůj vlastní klid, svůj prostor a ne aby mě pořád někdo s něčím obtěžoval, nebo zneužíval mé dostupnosti tím, že bude co deset minut měnit původní dohodu podle své nálady.
Vzpomínám na svoje divné kamarády z dětství, byla to rodina střední vrstvy, ale pro nás tehdy působili jako milionáři. Když skoro nemáte co do huby, tak jsou pro vás bohatí skoro všichni, co nežijí v bídě… Tato rodinka mě opravdu fascinovala svými zvláštními návyky. Jedním z nich bylo, že všechny děti každý rok dostaly nový mobil, i když ten z předešlého roku normálně fungoval. Takže měli šuplíky plné mobilů. A když rodiče došli domů, tak nezvonili na zvonek, ale psali sms nebo volali, aby jim děti šly dolů otevřít. Nebo jim volali, aby děti přišly do kuchyně na oběd, když je přitom dělila jenom chodba a dvoje zavřené dveře. Ani tam vlastně nemuseli chodit, stačilo na ně z kuchyně zařvat. Nebo jim rodiče psali na Skype ať už jdou spát, když viděli že je dítě už moc dlouho online. Byli prostě tak shnilí zmáčknout zvonek nebo projít chodbou, že si z mobilu udělali třetí ruku.
Byla to divná rodina. Asi jsem se s nimi kamarádila proto, že pro mě byli zajímaví a všechno měli, nebo dělali jinak než já.

Jak jsme nakupovali hlínu
Přijeli jsme takhle jednou k Bauhausu s velkým autem a zašli na pokladnu s nestandardním požadavkem, že bychom chtěli koupit 25x 60l pytlů zahradnického substrátu, který mají vyskládaný před obchodním domem. Na to nám paní za kasou řekla, že si nemůžeme jenom tak neprodané zboží naložit do auta, takže za námi pošle sekuriťáka, který na nás dohlídne a až to naložíme, tak to přijdeme zaplatit na kasu.
Tak jsme se dohodli a po chvíli už u našeho auta byl ,,sekuriťák”. Představovala jsem si pána v černých hadrech s nápisem, obuškem a vysílačkou. Ale došel normální chlápek v civilu.
Tak jsme spolu naložili ty pytle a pak řešíme triviální záležitost: Zaznamenat kód od té hlíny, abychom ho pak zanesli na pokladnu, aby nám to paní mohla napípnout a započítat. Sekuriťák nic v ruce neměl a očekával od nás, že si to zajistíme sami.
Ptám se, proč u sebe nemá skener na čárové kódy, že nám to mohl napípnout… neměl. Odpověděl mi na to, že si máme ten čárkový kód vyfotit do mobilu a na pokladně to skener přečte jako fotku.
Na to jsme mu řekli, že nikdo z nás s sebou telefon nemá (a i kdyby jo, tak bych byla jediná, kdo tam má foťák a barevný displej :D). Pán nám na to trochu šokovaně, ale hlavně podrážděně odpověděl: ,,Co jste to za lidi a jak se proboha domlouváte s lidma?”
Na to mu říkám, jestli má alespoň nějaký papír, abychom si zapsali číslo koho kódu, že ho na pokladně nadiktujeme. Na to sekuriťák řekl, že nemá ani papír, ani propisku. Tak jsem vytáhla svou vizitku, rezervní propisku, napsala si číslo zezadu na kartičku a u toho se ho zeptala ,,co je to za sekuriťáka a na co tady vlastně vůbec je, když nemá po ruce ani skener, ani mobil, ani tužku s papírem.” To už pánovi sklaplo.

Proč mám nejraději Českou poštu
Tento názor bude možná pro mnohé moderní občany nepopulární, ale pokud si můžu vybrat z dopravců při objednávání na internetu, tak si vždycky vyberu Českou poštu. A víte proč? Jsou dva důvody. Zaprvé, Česká pošta mi NEVOLÁ. Prostě dojede a zazvoní. Když zvonek zrovna nezazvoní (což se stává protože je to levnej čínskej krám na baterku), tak na mě normálně zabuší. Když se náhodou stane, že nejsem doma, tak si ten balíček přijdu vyzvednout v kilometr vzdálené pobočce. Navíc jak mi pořád něco chodí, tak už znám všechny doručovatele co se u mě střídají a se všemi jsem se skamarádila, protože vždycky otevírám s úsměvem, abych jim tu složitou práci zpříjemnila a navíc jsem jim vděčná, že mi něco nesou, i když si za to platím. A když ne hned, tak postupně povolí každej a začne se na mě taky usmívat, nebo dokonce těšit. Takže s Českou poštou nemám absolutně žádný problém, ani s balíky, ani když potřebuju něco zreklamovat. Všechno jde snadno, rychle, bez mobilu a bez blbých keců.

Oproti tomu konkurenční dopravci zásadně volají. U nich se stane, že když jim nezvednete mobil, tak za vámi ani nepřijedou. A v případě že se něco pokazí, tak nemáte kilometr vzdálenou pobočku, kde si to vyzvednete… Kde u nich na depu máte shánět svůj balík? Nezbývá než jim volat, nebo hledat nějaké online formuláře.  V případě introverta jsou to formuláře a maily.
Jednou mi takhle Geiss vozilo balík 3x. Z toho důvodu, že když řidič zavolal a já to nezvedla, tak nedojel a pak si do záznamu napsal, že jsem nebyla doma. 🙂

PPL to má udělané dobře, oznámení o tom, že vám budou doručovat balík, dojde den předem na mail. Takže mám čas na to, abych s tím počítala, ráno vstanu o hodinu dřív a jdu si zapnout mobil, speciálně jenom pro toho řidiče, co mi bude ráno volat, aby vůbec dojel. A pak to zase vypnu. A funguje to, proto si PPL vyberu na druhém místě, pokud nejde zvolit Česká pošta.

Introvertní hororový příběh, epizoda první: ZVONÍ TO.

 

Teď se mi dvakrát stalo, že nejvhodnější dopravce bylo zrovna InTime, potřebovala jsem stelivo pro morčouny. Doposud jsem s touto firmou neměla problém, tak jsem je naklikla. Blbý ale je, že InTime vám pošle e-mail ,,dnes ráno vám budeme doručovat balík” ten den, kdy už ho doručuje. Takže ráno v osm otevřu mail a tam vidím, že mi budou mezi 8-11:00 doručovat balík. Což je dost blbé, protože nemám čas nachystat si na to vysílačku, nemám čas ani změnit den doručení pokud se mi to nehodí a mezitím už řidič nervuje, že to nezvedám.
Navíc teď můj okrsek dostat strašný pablb, který do toho přitahuje smůlu. Poprvé když mi vezl balík, tak zvonek ráno nezvonil. Takže mi v osm ráno někdo zaťukal na okno, otevřu a překvapeně koukám že je to InTime. A týpek úplně naštvanej, že jsem neměla zapnutý mobil a vynadal mi za to jako malému děcku. Omluvila jsem se mu za zvonek a vyměnila jsem v něm hned baterky. Omluvu nevzal moc dobře. Mávla jsem nad tím rukou s tím, že měl asi blbej den, manželka mu nezabalila sváču, tři adresáti přede mnou nebyli doma, čtvrtej neměl drobný a na benzince došlo kafe a možná ho bolí záda, tak má blbou náladu. Nech brouka žít.
Přece o nic nejde. Balík jde na moji adresu, ne na můj mobil a když zvonek nejde, tak normálně zaťukám, však v pohodě, ne? Pošťáci to dělají úplně běžně a nikdo se nad tím nepozastavuje. Ale tenhle borec z toho měl infarkt.
Druhá zkušenost nebyla o moc lepší. Trhali mi dva zuby moudrosti na straně, byla jsem z toho pěkně zbitá a jela jsem ráno v osm na vytahování stehů. Samozřejmě náhoda je prasnice a zrovna na ten den připadalo InTime se stelivem, opět avízo o doručení došlo ten den ráno. Takže jsem nebyla doma, takže balík nedošel. Druhý den ráno otevřu mail a koukám co jsem prošvihla. Překvapilo mě, že mi přišlo druhé avízo o ,,doručení mezi 8-11:00 dnes”. Takže druhý den to InTime dovezou znova, když vás první den nechytí. Zrovna jsem četla to oznámení, když zazvonil zvonek. Bylo právě těch 8 ráno… Otevřu dveře. Ten výraz jste měli vidět, nejraději by mě uškrtil.
Vynadal mi, že tu včera byl a nic a ještě jsem ani neměla zapnutý mobil. Omluvila jsem se mu, že jsem ráno jela na stehy a nevěděla jsem o něm, nestihla jsem nic udělat, když chodí oznámení ten den kdy se doručuje. Moji omluvu nevzal. Na to mi řekl, že mám zavolat ať nejezdí a pokud to neumím, tak ať si nic neobjednávám z internetu… To mě urazilo, protože mi zaprvé skoro úplně všechno (kromě potravin) chodí poštou a zadruhé se ode mě nikdy balíky nevrací, já si všechno poctivě hlídám a přebírám. Nechápu ty bezohledné lidi, co si něco objednají, pak to nezaplatí, nechají to dva týdny ležet na poště a nechají to odjet zpátky, ani se neomluví… A blbá náhoda se prostě stane, i když je zvláštní, že zrovna na tohoto chlápka jednou vyšel zvonek co nezvoní a podruhé na něj vyšlo tahání stehů, když jsem jinak byla pořád doma. Kam bych taky šla, s rozbombardovanou čelistí.

Byla jsem tak překvapená, co si to ke mně vůbec dovoluje, že jsem  udělala že jsem to neslyšela, slušně jsem zaplatila, rozloučila se a šrotovala nad tím až dodatečně. A říkala jsem si, do jaké doby jsem to přišla, kdy jsem insultována za to, že nemám zapnutý mobil. Kdy mi za to vynadá kurýr, nebo kdy se mě sekuriťák zeptá ,,co jsem to za člověka”. Co si to ti lidé vůbec dovolují, kam se poděla slušnost….

Povinnost mít mobil, to je pro mě něco naprosto nepředstavitelného, i když už v té době prakticky žiju. Například mě velmi překvapilo, když jsem chtěla jet vlakem, u okýnka paní nebyla, na zvonek nepřišla a aby mi vlak neujel, nastoupila jsem a pak se hádala s průvodčím, aby mi nedával pokutu, ale prodal mi lístek a musela jsem mít čtyři svědky na to, že u okýnka opravdu nebyl nikdo a nedal se ten lístek koupit. – Kdybych měla mobil, tak existuje jakýsi program, kde si tu jízdenku koupíte elektronicky. Proto to byl takový problém, počítalo se asi s tím, že si zapnu mobil a koupím si lístek do něho… Já v něm přitom ani nemám internet a nevím jak se to zapíná 🙂 Mohl by někdo z českých drah prosím dojet a bezplatně mě zaučit a zapnout mi to, když už se to po mě bude chtít?? 😀

 

Tak jsem se vás chtěla zeptat, jestli máte podobné zkušenosti, nebo jestli jsem vymírající druh na této planetě, který u sebe nenosí chytrou krabičku ve dne v noci.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2019

 



 

Komentáře

Ikona diskutujiciho Hvezda 2019-07-31 01:47:09 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nosim u sebe mobil nevypinam ho porad nekdo vola posila sms a nutne ho potrebuji k praci. Takze bohuzel jsem asi hodne uvizla v Matrixu. Nemuzu bez nej byt protoze je propojeny s praci a i v 11 v noci mi chodi sms ohledne prace. A to jsem starsi rocnik. A znam i lidi pres 70 a 80 let co se bez nej neobejdou. A zasnu jak s nim umi zachazet a slouzi jim. Me zase prijde jako naprosta kravina youtuberi fesjbuk a dalsi blbosticky. Ale lidem to vydelava penize a propaguje to jejich byznys takze socialni site take nejde ignorovat.

Ikona diskutujiciho niky 2019-07-31 19:15:48
Ikona diskutujiciho
sipka

A proto jsem odešla z bývalé práce :-).
Nejhorší na tom bylo, že šéfové se nechtělo ujít 100 metrů, aby mě našla a řekla mi to osobně, nebo mi to mohla říct předem či později až bychom se stejně viděly. A taky bylo blbý, že mi volala i po skončení pracovní doby a když se nedovolala, protože jsem to měla vyplý, tak se strašně divila a vynadala mi.

Jutubeři zase nemusejí být tak špatní a hodně z nich to přeju, že si tím dokáží vydělat, protože mají dobrý přínos, ale je pravda, že velká část obsahu na joutubu jsou naprosté zbytečnosti a nechutnosti, které jsou k ničemu. Jenže to právě nejvíc lidí zajímá. Ale pořád je to lepší, než se dívat na televizi.
To jeden joutuber propagoval jakousi značku oblečení a teď vidívám, že to má na sobě každej druhej člověk na ulici, já nevím, kdyby ten člověk propagoval třeba značku s názvem debil, tak jako všichni ti lidi to budou nosit na tričku, protože je to kůl?

Je docela zábava se dívat kam tato společnost spěje, když to člověk nebere moc vážně, protože jinak už bych se z toho musela zbláznit. Já mobil nepoužívám vůbec a naštěstí, jsem s tím ještě nikde, musím zaklepat, neměla problém, teda kromě té šéfové, která pořád chodila s mobilem u ucha a nemohla nic pochopit a nic se jí nedalo vysvětlit.

A kapitola sama o sobě jsou chytré hodinky, chytré televize, chytré kávovary a jiné špehy.

Ikona diskutujiciho Jirka 2019-07-31 02:08:52 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Znám to moc dobře a soucitím s tebou. Můj první smartphone který jsem si v životě pořídil byl v roce 2016, do té doby jsem fungoval na staré Nokii která uměla jen volat a psát SMS a mě to prostě stačilo. Na věci jako je internet jsem využíval počítač a na domlouvání s lidma buď osobní kontakt nebo taky přes počítač na internet. Takže jsem i já patřil mezi introvertní dinosaury. Bohužel moderní doba klade až nesnesitelný nátlak na mobily a už prostě počítá že mobil máme kolikrát někteří po mě chtěli abych jim něco nafotil z mého mobilu a když jsem jim řekl že mám starou nokii a že mobily nepoužívám tak na mě koukali doslova jak na méněceného blbečka a socku. Skoro jako jak se s náma můžeš bavit když nevlastníš mobil.

Nakonec mi ale stará nokia po desítkách let odešla takže jsem se nakonec rozhodl smartphone pořídit abych aspoň částečně udržel krok s moderní dobou a že je to hodně těžký. Shodou okolností Nokika vstala z popela jako fenix a taky vydává smartphone takže jsem šel do ní a rozhodně nelituji. Každopádně i když to má internet mohu tam hrát hry apod. tak stejně leží stranou a dávám přednost počítači, zvyk je zkrátka železná košile. Pravda jeho výhody ve využívání jizdních řádů a na načtení mapy jsou ohromné ale když nechytnete wi-fi a nechcete platit za data tak je to najednou hloupý mobil. Takže stejně se člověk musí spoléhat na svojí intuici, orientační smysl a na své pečlivé plánování.

Dokonce i s přítelkyní většinu věcí řeším přes počítač a přes internet případně pak v realu, ona má dokonce i smartphone nějaké čínské značky který vysílá ještě škodlivější záření a po tomhle ji strašně bolí hlava a levé oko už i při dívání do displeje, takže tam na tom trávit čas rozhodně nemůže jako většina lidí. Co se týče volání tak taky absolutně nenávidím telefonování a nejenom mobilní ale i z pevné linky protože nevím kdo je na druhé straně linky a vždy mě to totálně vyvede z rovnováhy a z míry. Jeden kamarád se třeba na mě i vztekal proč jsem mu už pár let nenapsal na mobil apod. i když mu mělo dojít že moc mobil prostě nepoužívám a že jsem spíše k zastižení přes PC a mobil fakt jenom pro akutní případ nouze. Protože kromě škodlivého záření ještě platit za minuty volání a za SMS když přes internetové chaty to mám zadara a mohu přistupovat i z PC kde se mi zpráva píše i lépe než z dotykového displeje kde mi pak bolí ruka apod. Ano doba se fakt změnila a tempo se ukrutně zrychluje dneska už i moje smartphone Nokia 3 tak rychle zestárla a moderní doba tlačí abych si koupil nový model ale starý funguje takže proč se vrhat na nový když na tom stejně nehraji náročný hry (na které bohatě vystačí počítač).

Když už jsem nastínil PC hry musím vám zde poslat trailer na jednu nezávislou PC hru která ještě nevyšla a ten právě paroduje tu dnešní dobu mobilních telefonů a jeho otroků. 😀 https://youtu.be/AXzauHDzZB0

Ikona diskutujiciho kiana 2019-07-31 02:11:09 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mobil mám pořád vypnutý/v režimu letadlo+faraday klec a zapínám ho jenom kvůli dopravcům když vím, že mi povezou balíček. Na prvním místě co se týče doručení mám Zásilkovnu, protože tam mi rovnou balíček uloží a já si ho přijdu vyzvednout když se mi to hodí (SMS že už je balíček připraven sice chodí na mobil, ale vždy cca 1x denně mobil zapnu, abych vyzvedla příp. SMSky). Na 2. místě mám poštu. Také si mě všichni doručovatelé zapamatovali, protože si vše objednávám přes internet (občas i jídlo).

Mobil je podle mě úplně zbytečná věc a jenom kvůli tomu, že lidi šli destruktivní cestou, existuje možnost ohrožení (ať už nějaká nehoda/náhlá nemoc či ohrožení od nějakého cizího člověka) – a protože existuje destruktivní ohrožení, tak s sebou všude mobil nosím pro případ, že bych ho potřebovala (či když by někdo např. na ulici zkolaboval, tak abych mu mohla přivolat záchranku). Platím si kredit a stojí mě to mezi 20-100Kč měsíčně. Pokud by šli lidi konstruktivní cestou, tak by mobil nebyl vůbec zapotřebí. Když jedu daleko do neznáma, tak si mapu taky vytisknu na papír a jinak si jí zapamatuju nebo napíšu instrukce do kalendáře v mobilu (např. od zastávky jít rovně, pak doprava, na náměstí doleva..).

Na internet chodím pouze na počítači, protože nechci čučet do malého displeje s tím, že www stránka se v mobilu zobrazuje nějak jinak (takže to není ono). Nedají se rychle psát dostatečně dlouhé komentáře a celkově jsou mobily nudné. Chytrý telefon s androidem jsem měla jednou a nic mi to nedávalo (při jízdě MHD jsem tenkrát hrála nějakou hru na mobilu takové skládání stejnobarevných kuliček k sobě, ale když jsem v cizím prostředí a zaberu se do hry, tak nevnímám okolí a to může být problém a naopak když se do hry nezaberu, tak si tu hru neužiju, není to ono a nebaví mě).

Jednou mi někdo nabídl práci za cca 30k měsíčně ale když jsem mu řekla, že mám mobil neustále vypnutý a zapínat si ho nebudu, tak se úplně rozčílil a pak řekl, že to je podmínka té práce neustálá dostupnost (a ještě měl kecy co si to dovoluju že mobil nepoužívám, jak to žiju apod.). Chvilku mi bylo líto, že jsem tu práci kvůli tomu nedostala, ale pak jsem si zpětně uvědomila, že toto by nebyl jediný problém v té práci (že by mě šéf neustále otravoval), on to tak chtěl proto, aby se mnou mohl navazovat “vztah” (chtěl to tak proto, aby to na mě mohl zkoušet – já totiž kvůli němu byla na zkoušku 2-3 dny dostupná a on mi začal psát podivné SMS večer, tak jsem si mobil zase trvale vypnula).

V jedné práci (v bance) jsem dostala služební telefon a to byla moje noční můra. Musela jsem být dostupná a neustále mi pak někdo volal – nemohla jsem dělat svojí práci, protože jsem pořád zvedala telefon s něčím, co bylo “urgentní” = důležitější než práce, kterou jsem aktuálně dělala. Když se nad tím zamyslím, tak už ani nevím, co to bylo za tak důležité věci – většinou to byly blbosti (pouze nějaký šéf vždycky otravoval ať něco co chce on udělám hned, aby se pak cítil, že ta jeho práce je důležitější – měla jsem těch šéfů víc, tak se mezi sebou takto předháněli – to byl jediný smysl toho služebního telefonu). Nejdřív jsem pracovala mobilu a šlo to v pohodě. To jsem měla nejprve jednu šéfovou. Pak jsem měla šéfy dva a ti za mnou nejprve chodili/naplánovali schůzku, ať dělám tu jejich práci, která je nejdůležitější. Pak jsem dostala mobil a měla jsem těch různých lidí nad sebou=šéfů víc, takže pak už v tom byl zmatek (někdo byl “vyšší šéf”, někdo trochu nižší apod.). V té bance mě žádný šéf nebalil, pouze mě každý den otravovali a odváděli od mé práce (např. různými schůzkami ohledně hodnocení a cílů a dalších blbostí), aby mi pak mohli říct “jak to, že nestíháš svojí práci?” (od té doby, co máš pracovní mobil..).

Vlastně od té doby, co jsem měla poprvé služební telefon, jsem si (poté, co jsem dala výpověď) soukromý mobil trvale vypnula. Všechno zlé je pro něco dobré = od té doby mám jistotu, že mě např. nevyruší nějaký telefonní prodejce s opravdu “lákavou nabídkou” či dotazníkem, když si užívám pohodu doma. Vypnutí mobilu mělo na můj život pouze dobrý vliv (už jen to, že můj mobil nošený blízko u těla na mě nezáří signál) a kdyby nebylo toho otravného služebního telefonu, tak bych se k tomu možná takto rázně neodhodlala. Super je vyhodit televizi a dokud žijeme v podivném světě tak mobil nosit pouze vypnutý u sebe (pro případ nouze).

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-07-31 10:18:33
Ikona diskutujiciho
sipka

Moje číslo je taky v nějaké prodávané zadabázi nakradených soukromých dat, takže mi taky volají všelijací šmejdi a když se jich zeptám odkud vzali moje číslo, protože je soukromé a oni ho nemají vůbec mít, tak blekotají. A vždycky mě to naštvalo, takže vypnutí je řešení.

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-07-31 16:48:04
Ikona diskutujiciho
sipka

„chtěl to tak proto, aby to na mě mohl zkoušet – já totiž kvůli němu byla na zkoušku 2-3 dny dostupná a on mi začal psát podivné SMS večer“ – týývado to je psycho

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-07-31 19:05:27
Ikona diskutujiciho
sipka

To jo, že ani s těma vějičkama nepočkal než se zaměstnankyně chytí. Se nemohl dočkat asi. Candát jeden oprsklej 🙂

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-07-31 02:17:58 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

“Udržet krok je pořád těžší a těžší.” – DO HÁJE, dá to několik hodin práce skoro každý den!! tuplem když si za něčím konkrétním jdete! normálně mám při studiu volnou cca hodinu večer denně ._. to si sednu s jídlem do postele a pak padnu únavou. prostě udržovat kontakty s lidmi/věnovat se bokem své práci/starat se o tělo/do toho studovat není žádná sranda. a to ty druhé lidi stíhám spíš úplně minimálně.

Já teda krabičku nosím, ale většinou v režimu letadlo. Jsem po otci člověk který s technologiemi nemá problém, stáhnu si a zařídím ohledně toho co potřebuju, šlo mi to už v deseti:) nějak se tomu nedivím, moji dva polo-vlastní bratři jsou ICT manažeři nebo jak se to jmenuje, prostě jsou u PC v práci furt a dokonale tomu rozumí. Ale práce s technologií a úprava fotek/videí patří k mé cestě a mému poslání, takže se tomu ani nijak nedivím. Odmala co si nezařídím, to nemám, takže nezbývalo než se naučit když jsem něco v internetovém světě chtěla. Navíc to byla pro mě jako pro dítě úžasná zábava, technologie mě vždycky zajímaly.

Osobně nosím mobil POŘÁD kvůli tomu, že se může kdekoliv cokoliv stát a já budu potřebovat případnou pomoc… Mně se toho totiž už stalo a furt děje tolik, že už si nedovolím z bytu vykročit bez spojení s civilizací, i jen do města pro pár blbých kousků ovoce jdu radši zajištěná. tuplem v noci.

Taky absolutně nesnáším telefonování, je to HROZNÝ stres. Opravdu děsný. Jako dítě jsem nebyla schopná telefonovat skoro ani s babičkou… už jen kvůli tomu stresu z trapného ticha typu “co sakra mám teď jako dál říct aby to nebylo trapný a divný a aby se druhý necítil nepříjemně”. Bohužel jak říkáš, na pocity druhých dám celkem dost a dřív to bylo horší – od doby, co jsem dostala pár ledových sprch(to je přirozený jak člověk dospívá), už takový ohledy neberu. jak kdy. člověk se z toho nesmí zbláznit a umět si udělat hranice, kam druhý ještě může a kam už ne a těch hranic se pevně držet. Každopádně kdyby mi někdo v takové situaci řekl “co jste to za člověka”, asi jednu ledovou sprchu taky schytá 😀

Tak jako tak s sebou mobil sice nosím, ale svůj klid si moc narušovat nehodlám. S kým se chci sejít, s tím se domluvím většinou jako ty slovně(protože jde o nejbližší) a víc nepotřebuju. Doma se postarám o sociální sítě a tím to hasne. Chci, aby technologie sloužila mně a nikoliv já jí. Každopádně jsem ráda, že zase sdílíš podobné pocity jako já:) mně taky lidi říkají “hele tak jako na co ten mobil máš, když ho máš furt vypnutej” a tak podobně… mno, já nevim, si povíme za pár let až oni budou mít možné problémy s kostmi a já ne. pokud má být mobil u mě, režim letadlo je nutnost. Mimoto to u sebe nosím i kvůli kontrole kalorií, když jdu nakoupit – dopočítávám si pak třeba v Penny jídelníček a podle toho si nakoupím 🙂 věděli jste, že ve většině Penny/Lidlů/Tesco mají wifi? já teda ne a zjistila jsem to teprve nedávno 0.0 A jak jsi mluvila o tom přehrávání písniček… Jsem odjakživa děsnej hudební závislák a každý den se hudby nemůžu dočkat. To je jeden z hlavních důvodů, proč s sebou mobil furt tahám. Spíš je to pro mě drahá mp3jka než cokoliv jinýho 😀

nikdy jsem nechápala kamarádky, co si píšou celý den 24/7 a furt mají přehled O VŠEM o té druhé a když jedna 30 minut neodepíše, už je to divný. To by pro mě bylo tak stresující!! zažila jsem takovou holku jednou a NIKDY VÍC ! Proboha živého, nic proti nikomu, ale já fakt nedokážu viset na chatu 24/7 celý den a do toho s ní chodit ještě 5x týdně po škole ven! věnovala jsem jí skoro veškerý volný čas a ještě jí to bylo málo, už bych to nikdy nechtěla zpět, bylo to TAK vyčerpávající. nechápu, jak může takhle žít, k čemu je to vůbec dobré. neustále, ale opravdu neustále, jsem s ní musela být v kontaktu a bylo to neuvěřitelně otravný a únavný. výsledek byl takový, že jsem se jí začala hodně vyhýbat a po čase jí prostě upřímně řekla, že tohle nedávám. mám kamarády ráda, ale abych si s někým musela psát celý den a nemohla se věnovat skoro ničemu jinému aby neremcal… wtf. člověk pomalu aby jí psal i v kolik hodin a minut přesně byl na wc. těžko na něco takového můžu mít čas, když mám i nějaké svoje vlastní koníčky a jakožto introvert potřebuju docela dost osobního prostoru. a už vůbec nesnáším takovéto “ty jsi byla online a ani jsi mi neodepsala”. jako neřeknu – kdybych neodepsala týden – ale aby mě někdo takhle stalkoval? to nedávám. na to fakt nemám čas ani energii. nedejbože nějaký chlastačky, který lidi v mým věku pořádáj furt. ne dík, nerozumím, k čemu je to dobré a kde bych na to vzala čas a finance… dát 500,- i víc za flašku, která mi nic konstruktivního stejně nepřinese, mi připadá fakt ujetý. holt každý máme asi svůj vlastní druh odpočinku.

Shrnula bych to, že s mobily je to jako s ohněm – dobrý sluha, špatný pán. Lidi nabrali někde pocit, že mít mobil a být furt dostupný je nutnost. Přitom s mobilem v ruce jsem se od přírody nenarodila, tak to zase asi až tak potřebný nebude. Koho máme v životě mít, toho tam stejně podle mě mít budeme i bez mobilu. Ač teda samozřejmě záleží na konkrétní duši a její cestě a plánu, já jsem zrovna výjimka a u mě je to ta technologie potřeba:) duše už to očividně berou při vtělení v potaz.

Ikona diskutujiciho Moudravrba 2019-07-31 07:31:55 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Určitě jde v tvém případě o vymírající druh.

Dělám si srandu : ). Takových lidí je i v dnešní době spousta. Dobře je to popsáno v knize Hluboká práce od Cala Newporta. Doporučuji přečíst. V knize popisuje jak žijí novodobí poustevníci a jakou to má výhodu. Toto téma jsem trochu nakousl v tomto článku:
http://www.vipnoviny.cz/hluboka-prace-aneb-jak-v-roztekanem-svete-delat-to-na-cem-opravdu-zalezi/

Myslím, ale že v tvém případě je hlavní problém, že máš pořád vypnutý mobil. Když už ho nechceš nosit u sebe, tak by měl být alespoň doma neustále zapnutý, aby se ti lidi mohli dovolat. Když nechceš aby ti volali neznámí lidé, tak své číslo nikde veřejně nedávat. Myslím, že lepší vysvětlení toho problému nevidím.

Co se týče komunikace s lidmi a to jak dneska probíhají dohody, tak ze své zkušenosti můžu říct, že to dneska není lehké. Už se mi několikrát stalo, že jsem se s kamarádem, nebo s kamarádkou dohodl na nějakém srazu a pak jsem od nich dostal SMS, nebo dokonce zprávu na Facebook, například hodinu před srazem, že nepřijdou. Na facebook se někdy dostanu až za týden, takže ti nemusím vysvětlovat, že pro mě taková zpráva nemá valnou hodnotu.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-07-31 08:24:53
Ikona diskutujiciho
sipka

Mít nonstop zapnutý mobil znamená vstup do matrixu. I když ho máš položený doma.

Ikona diskutujiciho Klára 2019-07-31 08:16:04 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahojky Alu,
po té době co tě čtu bych řekla že jsme zhruba stejně staré. Také jsem vyrostla na vysílačkách a vždy jsme doma měli vše nové a moderní. Postupem času jsem si i já potrpěla na vše nové a stejně jak popisuješ mobil se stal součástí mého života.
Nicméně pár let zpátky jsem se začala probouzet a začalo mi vadit že dnes je povinnost mít mobil nebo sociální sítě a jakmile to tak není tak jsi za podivňáka. Začala jsem si taktéž ( hlavně doma a o volném čase ) vypínat telefony a odkládat je pryč – ze zvonících telefonů mám kopřivku a tuplem pokud číslo neznám, soc. sítě jsem smazala nebo na ně přestala chodit. Přes noc striktně nastavuji letový režim protože světe div se… modernímu telefonu nezvoní budík když je vypnutý. Nedávno se mi stala nepříjemná věc a musela jsem dát výpověď v práci, k mému překvapení mi k novému měsíci v termínu výplat dorazilo o 30 tisíc méně přesto že jsem měla vše řádně odpracováno. Když jsem si zapnula telefon, abych zjistila co se děje měla jsem kvanta zmeškaných hovorů z neznámých čísel, emailů – nula. Předpokládala jsem že pokud řeším takovou situaci nebylo by od věci mít vše podložené emailovou komunikací ale na mé dotazy bohužel nereagovala ani účetní která normálně takto zasílala výplatní pásky ani nikdo z nadřízených. Telefonovat s kýmkoli z nich mi bylo proti srsti protože jsem přesně věděla jak takový hovor bude probíhat, budu zastrašována a vydírána pro “pár šupů” které mi sice právem naleží ale jakmile nemáte vše černé na bílem můžete se tahat po policajtech a soudech jak chcete. Ve finále jsem si řekla že si do života nenechám zatahovat takovou negativní energii od destruktivních lidí co chtějí jenom ubližovat a s úsměvem toto období překonala, peníze ať si strčí kam chtějí, za to mi to opravdu nestojí. Každopádně… svět je opravdu na hlavu 😀

Ikona diskutujiciho Amálka 2019-07-31 08:56:16 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj, zkušenosti mám podobné a jsem šťastná, že výrazy jako android, smartphone, iphone ap. jdou úplně mimo mě. Popravdě ani nevím, jaký je mezi tím rozdíl. Za posledních 23 let jsem měla celkem 5 telefonů a současnou tlačítkovou nokiu mám hlavně kvůli internetovému bankovnictví a poště. Je víc vypnutá než zapnutá a okolí už si na to zvyklo. Kamarádi vědí, že už se spíš vyplatí za mnou přijet nebo mi napsat na email, než čekat na odpověď na SMS. Na mém starém telefonu se mi ale líbí jedna věc. Vždycky, když se mnou chce někdo řešit tyhle “moderní vychytávky”, stačí ho jen vyndat a ukázat a nemusím už nic dalšího říkat 🙂
A nejde jen o mobily, děsí mě třeba i pípání bezpečnostních pásů v autě nebo třeba navigace (ať žije mapa) ap. A CHYTRÉ HODINKY, to je teprv psycho! Nedávno k nám přišel známý na táborák a i proti mé vůli mi je předváděl. Měl je nové, byl z nich strašně nadšený a asi měl pocit, jak to na mě zapůsobí. Efekt byl ale opačný – pro mě úplné sci-fi. Dobrovolně si pořídit hlídače, který skenuje každý můj krok, to jsem si vždycky přála! Nakonec ze známého vylezlo, že je i zastáncem občanky pod kůži. Brrr.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-07-31 10:12:47
Ikona diskutujiciho
sipka

Čip na každou ruku, znamení šelmy 666 je tady… a lidé budou tak hloupí, že ty čipy nejenže neodmítnou, ale ještě si za mě i dobrovolně zaplatí!

Ikona diskutujiciho lenka f 2019-07-31 09:05:40 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jseš vymírající druh Aluško, ale to jsem já taky. Pár se jich ještě najde. Já jsem taky introvert a stres z telefonování z těch důvodů co uvádíš znám taky, ale když jsem byla mladší. Dneska nemám problém kamkoliv zavolat a zeptat se. A je mi jedno, zda člověka znám či ne. Samozřejmě nevolám v noci nebo brzy po ránu. Jsou to pracovní hovory třeba lidem (i když těm nepotřebuji volat často) nebo na úřady. Pokud člověk nemá čas, tak to řekne a domluvíme se na jindy. Trochu nepříjemné je, když se třeba volá na úřad a na druhém konci to zvedne někdo arogantní, ale to se taky stává a já si stejně takovému člověku řeknu co potřebuju. Buď mi odpoví on a nebo někdo jiný, ale když něco musím pracovně zjistit, tak se nad to musím povznést. Protože dělám na nepopulárním úřadě, tak zažívám nepříjemné hovory, zejména když rozhodnu jinak, než by dotyčný chtěl. Ale zažila jsem i příjemné věci a poděkování. Jinak nejraději mám doručení na českou poštu – balík na poštu.

Ikona diskutujiciho Milan 2019-07-31 11:11:44 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Kdyby si měla tydlifouna služební, koukala by si na to z jiného úhlu, protože to prostě nepotřebuješ stejně jako televizi nebo auto, pak ostatní “většina” na tebe bude vždy hledět jako na menšinu. Naprosto stejné když vám nový zaměstnavatel již nevyplatí mzdu hotově, prostě musíte mít zavedený bankovní účet, nebo vám výplatnici zašle pouze na e-mail, když nemáte pak se složitě řeší co s Vámi, je to vždy stejné, pokud je dotyčný v menšině dané skupiny, bude vždy kvůli tomu popotahován. Posledně se mi dost často stává že se mě někdo zeptá “viděl si to včera ve zprávách? neviděl… 😀
K tomu tydlifounu, mám služební, naštěstí mi denně tolik lidí nevolá a já nepotřebuji volat je, horší je to když se věci hrotí a je potřeba zařídit hodně věcí v krátkou dobu, ale na druhou stranu tím že mi to platí zaměstnavatel tak to beru spíše jako pomocníka, jedu někam, kouknu na počasí, kvůli mailu nemusím zapínat počítač a něco si tam v chvílce volna také mohu přečíst (třeba Alušku), ještě že mám ty internety taky placený, jistěže je telefon nebezpečný, vyzařuje el.mag. jedovaté vlny, beru to v celkovém nadhledu jen že je dnes vše jedovaté a nebezpečné, plastové láve, autobusy, vlaky, vzduch, vody, jídlo, lidi, a dokonce ikdyž nemáš telefon, jsi stějně ozařovaná jako kočka v mikrovlnce, dnes už je na každým rohu vysílač a družice nás taky nešetří, dělat kvůli tomu tyjátr a zavírat se před tím do bubliny určitě není dobré, jen je potřeba zkrátka si uvědomit zda-li daná věc mi bude sloužit a nebudu jejím otrokem a pak k tomu mít i ten přístup a nenechat se ovládat druhými, nepotřebuji to, nemám to, tak co má být?

Ikona diskutujiciho Jirka 2019-07-31 12:10:55 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ještě doplním další postřehy a zkušenosti z mobilních telefonů. Kdysi dávno v mladých letech jsem ani neměl počítač a když už jsme se k nákupu počítače odhodlali, tak mít přístup na internet byl luxus který jsme si moc dovolit nemohli protože i když jsme ho získaly, probíhalo to ve formě dial-up připojení co vydává nepřijemné zvuky a čím déle tam člověk stráví tím více zaplatí. Takže jsem tenkrát PC využíval jenom ke hrám a k práci a tenkrát mi to bohatě stačilo a nic mi nechybělo a s postupem vyšího věku když už jsem přístup na internet dostal jsem už byl zodpovědnější osoba a snažil se dodržovat pravidla chování ve světě internetu abych si nezadělal na problém apod.

Dneska je doba fakt jiná a šílená, jednou nedávno jsem se rozhodl odstřihnout se na jeden den od počítačů a internetu a dalších moderních technologií a udělat si výlet za kamarádem který bydlel ode mě hodně daleko a komunikoval jsem s ním přes internet zkrátka mi chyběl osobní kontakt který žádný mobil a žádný internet nikdy nevynahradí. Co mě překvapilo tak už i vlaky mají wi-fi a nabiječky pro mobil a každý druhý hodiny v kuse zírá do displeje místo toho aby sledoval okolí přírody a krajiny ve které je třeba poprvé a už ji vidět znova nemusí. Pravda mobil jsem si nakonec vzal sebou protože jinak máma šílí a má pak o mě až moc panický strach takže před technologiemi se moc utéci nedá ať se snaží jak chce a využíval jsem ho na focení krajiny ale jinak byl vždy odložený a sledoval jsem hlavně krajinu a když jsem byl na místě určení tak jsem se snažil věnovat se hlavně kamarádovi a zážitek s ním byl pro mě mnohem uspokojivější než nějaké ty trapné facebooky.

Další věc je že sem tam občas zajdu do krámu za rohem nakoupit si něco na chuť nějaké jídlo apod. a vždy jsem tam viděl na schodech sedět tlusté děcko ve věku asi 13 let s tabletem či mobilem v ruce který v hodiny kuse mastil Facebook, v tu chvíli jsem si uvědomil že jsem opravdu z doby kamené a už jsem si začal říkat jak ty důchodci věty ve stylu za nás tohle tu nebylo. Nakonec jsem se vykašlal v honbě za novými a novými technologiemi protože to se nedá stíhat a raději jsem se rozhodl ject stylem využívej to co máš k dispozici dokud to funguje až to přestane fungovat teprve začni uvažovat o novém modelu, platí to jak pro telefony tak i pro PC. Měl jsem od roku 2005 Pentium 4 všichni se mi smáli že mám šunku že na něm nerozjedu nejnovější hry apod. Ale mě to nevadilo hrál jsem si stejně můj okruh her které mě zajimali nejvice. Pak je karma zasáhla a jejich nabušená děla jim odešli po 3 letech do křemíkového nebe a byli z toho v depresích. Mě Pentium 4 odešla až v roce 2015 což už v té době byla doopravdy za zenitem že už i internet se mi trhal. Teď mám Intel i5 6. generace z roku 2016, na tu dobu to bylo úžasné herní dělo které předběhlo i mé kamarády kteří se mi smály, v tu chvíli si oni začali stěžovat jak jim to seká už a jak se jim hry načítají tak jsem jim to milerád připomínal jak mě s tím tenkrát otravovali mě a úplně je to štvalo jak se jim karma vrátila. Výhodou slabého počítače byla ta že mě to donutilo naučit se o hardwerovém vybavení a tak jsem si nový herní PC nechal vlastnoručně sestavit, nekupoval jsem žádné hotové sestavy. Výsledkem je že i když za 3 roky vyšli mnohem lepší modely tak i dnes na svém rozjedu cokoliv takže nové sestavy za 50 000 Kč je předražený a zbytečný luxus jenom proto abych hry rozjel na 4K rozlišení který má samé mouchy fullHD mi bohatě stačí a opět dokud moje sestava funguje proč to měnit. Nikdy jsem nebyl fanda spotřebních zboží které se idealně musejí měnit každý rok ale na tom bohužel byznys hodně jede, měl jsem radši když jsem mohl vlastnit pokud možno navždy do konce mého života když jsem za to zaplatil nemalé peníze. Bojím se docela toho co bude za pár dalších let, sci-fi hry a filmy mi ukazovali hrůzné budoucnosti které se už pomalinku začínají dneska naplňovat.

V Half-Life 2 byla okupace mimozemšťanů kteří své lidské otroky sledovali skrze Scannery a Administrátor Země zástupce lidské rasy který byl na straně mimozemšťanů lidem vsugeroval propagandické lži že intuice a instinkt má být vymazán, protože brání v pokroku a ke změnám a začal u nejzákladnější lidské potřeby reprodukce takže sex tam nebyl možný kvůli potlačovacímu poli. Lidi tomu slepě a tupě věřili protože jinak je Civilní ochrana ztýrala když byli proti systému a ještě pili vodu ve které byla chemikálie po kterém zapoměli vše z předchozí doby. Tenkrát jsem si říkal to je jenom hra a vymyšlený příběh nikdy by mě nenapadlo že se tyhle vize už skutečně začínají naplňovat, dneska máme drony kteří nás mohou nejen sledovat ale rovnou i zastřelit, lidé zapomínají vše z předchozí doby protože veškeré své vědomosti ukládají do svého mobilního telefonu tudíž jim ani nedochází jak se doba změnila k horšímu, intuice a instinkt snaží taky matrix vymazat abychom nedospěli k pravdě s tím že to jde ale celé naopak a sex dokonce všude cpou a vynucují aby nás to odvrátilo od skutečného životního poslání a dělají to vtipně metodou zakázaného ovoce.

Ikona diskutujiciho hanka 2019-07-31 12:11:29 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Úplně přesné s tím voláním. Taky nesnáším telefonování a vyhýbám se mu, raději napíšu tři maily a čekám týden než abych volala. Stalo se mi, že jsem musela něco domluvit po telefonu s cizím člověkem, a řekla jsem dobrý den, já jsem ta a ta, máte prosím chvilku, neruším? A on na to – rušíte, nemám čas! a zavěsil. Málem jsem se rozbrečela, protože jsem s ním opravdu musela danou věc domluvit. Druhý den jsem volala podruhé a zvolila jsem taktiku Dobrý den, jsem ta a ta a potřebuji to a to, můžeme se domluvit? A šlo to v pohodě. Já jsem až moc slušná, že se dopředu ptám jestli dotyčný má na mě čas. Lepší je rovnou sdělit s čím volám. Je mi to proti srsti, ale je to efektivnější. Není nad psaní mailů. Mobil se snažím mít co nejčastěji vypnutý, naštěstí moje rodina není volací, vůbec se nevykecáváme po telefonu a moji rodiče taky často nejsou k zastižení protože mobil vypínají. Jediné co by mě donutilo mít neustále mobil na příjmu je práce. To je asi nejlepší dělat někde na farmě, mimo dosah civilizace. Myslím si že moderní chytré mobily kazí lidi, už nikdo neumí s vámi normálně mluvit, všichni si vás fotí aniž by se zeptali jestli můžou, nedokážou stolovat bez mobilu, vedle příboru mají mobil a když jim řeknete jestli by ho aspoň u jídla neschovali tak se naštvou, když se v cizím městě zeptám na cestu tak jsem za blbečka co nemá v mobilu navigaci. Jo a taky si kreslím mapy a píšu jízdní řády na papírek. Mám tlačítkovou nokii, když ta moje předchozí po 15 letech umřela, koupila jsem si v bazaru tu stejnou. Chytrý telefon nechci, dělá to z lidí hlupáky.

Ikona diskutujiciho Albiii 2019-07-31 13:05:53 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ještě dva měsíce zpátky jsem měl tlačítkovou Nokii, ta se bohužel rozbila, tak jsem pořídil chytrý mobil i já, s sebou ho beru skoro všude, třeba když jdu se psem, nikdy nikdo neví co se může stát a budu si tam potřebovat zavolat pomoc, ale mám pravidlo že na procházkách s ním nezapínám internet, prostě jsem pro ostatní “off” nebo maximálně když jdeme někam kde to ještě neznám, trochu zabloudíme, zapnu aktuální polohu a vybloudím, takhle už jsme našli pár krásných cest v okolí. Doma ho mám převážně položený, nepatřím mezi ty co ráno vstanou a hned kontrolují kolik zmeškali zpráv. Jinak problém se zavoláním někomu neznámému mám i já, taky raději píšu maily. I když mi volá neznámé číslo, tak jsem z toho nervní, ale většinou to nakonec vezmu. Nikdy nechci aby se z telefonu stala má třetí ruka, volat svým blízkým po domě je už fakt dost extrém, ale taky jsem o takových rodinách slyšel..hrůza

Ikona diskutujiciho Radka 2019-07-31 13:23:23 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jsem vymírajícím druhem na této planetě a vůbec mi to nevadí……jsem vděčná za to jaká jsem 🙂 Jen se obávám dne kdy čipování, které jsi zmínila Aluško, bude ze zákona povinné pro každého z nás :-/

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-07-31 19:07:43
Ikona diskutujiciho
sipka

V tom případě balím batúžek a emigruju, asi mimo EU, někam kde je to ještě k žití.

Ikona diskutujiciho Robert 2019-07-31 14:55:43 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Volám tak málo, že operátor O2 po půl roce deaktivoval SIM kartu a pak jsem si tedy koupil novou. Píšu/volám z tlačítkové nokie jejíž označení ani neznám. A která je zaplá jen párkrát za den, pokud vůbec. Takže na jedno nabití vydrží… dlouho. Na internet a media vedu starší smártfón s datovou SIM zadarmo a která stačí na 2-3 měsíce než vyčerpám volná data. PC nevedu, smártfón vyzařuje mnohem méně el. smogu.
Fejsbuk jsem s úlevou smazal, jelikož jsem přes něj i pasivně přicházel o dobrou a dostával převážně toxickou energii-vědomí. E-mail, občasný SMS a vzácně i telefonát, zatím z elektronické komunikace stačí. Telefonování je protivný vždy a obvykle si to dám na hlasitý reproduktor a mluvým z půl metra. Tož tak.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-07-31 19:07:03
Ikona diskutujiciho
sipka

Máš si koupit Vodafone, ten ti zruší simku jenom pokud ji celý jeden rok nedobiješ. Stačí i dvě stovky.

Ikona diskutujiciho niky 2019-07-31 19:32:27
Ikona diskutujiciho
sipka

Jenomže vodafon to jsou tři šestky, což neporučuju. Já používám operátora, kterého nikdo nikdy neznal, není na něj v televizi žádná reklama, když se mně lidi ptali, co používám, všichni se divili a ani paní na poště nevěděla, že to existuje, když jsem si tam byla dobít kredit. A simku mi zatím při dlouhodobém nepoužívání nikdy nezablokovali (na rozdíl od 02 a jiných velkospolečností, které všichni znají), možná taky proto, že jsem tam vždy něco měla, protože nejsem schopná to vypotřebovat, když telefon zapínám asi tak jednou ročně.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-07-31 20:34:54
Ikona diskutujiciho
sipka

Já mám ještě simku s oskarem 🙂

Ikona diskutujiciho Fotografka 2019-07-31 15:07:23 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nic si z toho nedělejte Aluško, já to mám také tak nastavené jako Vy. Jsou důležitější věci než být pořád k dispozici na telefonu. Když jsem na zahrádce nebo při nějaké jiné práci, telefon nezapínám. Když jdu do města do obchodů, taky ho nezapínám a stejně tak u doktora, na poště nebo když mám zapnutý internet. Užila jsem si, když jsem dala telefon na mě bráchovi. Dostala jsem od něj vynadáno, že se nemůže dovolat, tak jsme to později vyřešili tím, že jsme si domluvili den a přibližný čas po poledni, kdy jsem si mobil zapnula, aby byl klid a funguje nám to. Jindy ho zapnu jen když chci sama něco vyřídit. Myslím, že za ten klid to stojí, ať nejsme jako stroje.

Ikona diskutujiciho Danny 2019-07-31 15:16:31 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Super článek, uplně mi mluví z duše 🙂

Já používám doteď starou nokii a nehodlám si kupovat dotykový mobil jenom proto, že je to moderní a má to každý. Stydím se ale ten svůj starý telefon (i když pořád vypadá jako nový) vytáhnout na veřejnosti – přece jenom mladá holka a tlačítkový mobil z roku 2008 nějak v dnešní době nejde k sobě.

Je na prd, že dneska už každý považuje za samozřejmé, že máte dotykáč, facebook, atd. Stalo se mně párkrát, že mi někdo napsal na fb kvůli něčemu akutnímu, ale jaksi nepočítal s tím, že nemám mobil s internetem a hned si tu zprávu nepřečtu.

A ve škole – většina spolužáků čumí pod lavicí do mobilu (v hodině), minimálně každou druhou minutu se do toho musí podívat (já nevím, jestli jsou tak společensky vytížení, že mají v jednom kuse několik nových zpráv), půlka tam má nafocené taháky – myslím, že někteří moji spolužáci prošli jenom díky těm tahákům v mobilu. Když vycházejí děcka z nějaké třídy, většina z nich má v ruce mobil a k němu přilepené oči :D. Dokonce nejednou si mi stalo, že do mě na ulici skoro vrazil člověk, protože čuměl do obrazovky místo na cestu. No někdy jsem si připadala divná, že jako jedna z mála nemám potřebu furt v ruce dlachnit mobil.

Telefonování taky nenávidím. Vždycky když musím někomu volat, říkám si, co asi dělá ten člověk, jestli to zvedne, jestli neruším 😀 Někdy si na papírek napíšu přesně to, co chci říct, protože mám strach, že začnu koktat a budu z nervozity mluvit páté přes deváté 😀

Ikona diskutujiciho Dexter 2019-07-31 15:39:40 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No já tedy nevím, ale jako introvert jsem to s telefonováním bral jako problém, kterej je třeba řešit. Tedy, ne že beru stav “stres z telefonu” jako výchozí stav, se kterým nejde nic dělat, ale jako věc, kterou lze řešit. Takže jsem se stresu z telefonu zbavil. Mě spíš vadí cokoli po telefonu řešit, protože vím, že lidi slyší mizerně. Takže než bych někomu něco sáhodlouze vysvětloval po telefonu, radši k němu zajedu a vařeším to sám.
Ale opravdu nerozumím tomu strachu z neznámýho čísla. On z toho telefonu ten dotyčnej vyleze a pobodá vás? Ne. Jediný, co se může stát, je že bude nepříjemnej. V tom případě stačí prostě a jednoduše zavěsit a JE TO! Moje ex byla to samý. Neznámý čísla prostě nezvedala. Problém nastal, když začala hledat práci – v takový situaci se prostě stává, že vám volají z neznámýho čísla. Takže rok nemohla sehnat práci, protože prostě neznámý čísla nebrala, tudíž se jí nikdo z firem nedovolal.

Ikona diskutujiciho niky 2019-08-03 16:15:47
Ikona diskutujiciho
sipka

To s telefonováním není problém, kterej je třeba řešit. Extroverti například zase mají potíže být sami, nedokážou to ani pár hodin, pořád musejí za někým chodit a povídat si. A taky si nemyslím, že by to byl problém, prostě je to jen jejich přirozenost.

Co se týče té práce, podle mně je logické, že když jim píšeš na email, měli by ti také odpovědět na email, anebo si uložit jejich číslo do mobilu, to oni na internetu mají, kdo je personalista a jaké má číslo, nikdo jinej by volat neměl. Třeba mě se personalistka nedovolala, tak mi napsala na email, protože měli opravdový zájem někoho přijmout.

Ikona diskutujiciho @ 2019-07-31 15:51:06 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já mám firemní mobil s internetem.Ráno v práci “nahodím”,odpoledne vypínám dle potřeby.Mám třeba nastaveno,že příchozí hovor automaticky “padá” do hlasové schránky.Taky je bezva “apka”-nevolejte.cz.Je v ní databáze tisíce otravných čísel a pravidelně se aktualizuje. Prostě se k Vám žádní otravní šmejdi nedovolají.Hned jim to můj telefon utne.Jinak musím přiznat,že cestovat denně autem po Praze bez mapy v telefonu si fakt již neumím představit.(je to skvělé na vyhledávání čísla popisného).
Mobil mi pouze slouží a nemám z něj fakt depku.

Ikona diskutujiciho pavel-)) 2019-07-31 16:14:41 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

jednou mi přes noc zavolalo 3 neznáma čísla tak sem se naštval vzal sem mobil a vypnul sem ho řekl sem ve rozmrzení kéž by v mé přítomnosti všechny mobily skratovaly kdo to má pořad poslouchat nedá se spát ani v noci pak sem šel znova spát druhy den odpoledne sem se chtěl podívat na to kdo mi volal a na sms zapnu hoa najednou mi z něj začlo kouřit zhasnul a uz se nerozeběhnul říkám sakra mluvím o skratu najednou mi mobil skratuje asi pěkně trefená náhoda dálší den du práce na ranní v praci sem byl první o 5 minut přijde můj kolega a zapne si nabíječku da na ni mobil o 10 minut později rána jiskry mobil v čudu jenom dým z něho šel říkám si náhoda mobil byl starší a veštak ho měl ve dne v noci v nabiječce to pak zkratovat muže další incident se stal o několik dní později kdy zkratoval mobil kamošky za 30 000 začal sem mít tušení že něco není v pořádku mobil byl koupeny před týdnem přemyšlel sem tedy čím to muže být mezitím se stalo mnoho dalších incidentu někdy se i mobili samovznitily tak sem si říkal jestli tu někdo nevyzařuje EMP signály no to by se zas kazilo více věci ne jen mobily a ta záhada trvá dodnes už dva měsíce po vysvětlení stále pátrám

Ikona diskutujiciho niky 2019-07-31 20:01:22 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mám zkušenost s člověkem, který se díky mobilu a hlavně aplikacím stal úplným retardem. Když jsem se hlásila o práci v jedné firmě, setkala jsem se tam přímo s majitelem, byl to moc hezký mladý chlap. Akorát, že byl prostě blbej, třeba se mně zeptal na otázku, proč se hlásím do jeho firmy, tak jsem mu to odpověděla docela obsáhle a on asi tak za deset minut se mně na to zeptal znovu. A tak se to opakovalo i s jinými věcmi, jakoby měl postupujícího Alzheimera.
Taky říkal, že v té jeho firmě se plánování směn řeší pomocí aplikací na mobilu a když jsem mu řekla, že chytrej telefon vůbec nemám, tak si myslel, že jsem asi moc chudá a smutně se podíval a řekl, že časem si ho snad pořídím. Během našeho rozhovoru mu pořád někdo volal a on to vzal a klábosil, takže to strašně zdržovalo. Taky jsme se domluvili, že si příště to tam k nim přijdu vyzkoušet, řekla jsem mu ať mi prosím termín napíše na email, že mobil mívám vypnutý, řekl že není problém. Čekala jsem celý týden, přitom říkal, že se ozve do dvou dní, tak jsem mu napsala, odpověď od něj byla, že mi volal a že jsem to nezvedla, ani jsem nebyla schopná zavolat zpět, tak dal přednost jinému kandidátovi. Přitom jsme se jasně domluvili na emailové komunikaci a navíc podívala jsem se potom na mobil a žádný nepřijatý hovor tam nebyl!! Na pohovoru mi pořád říkal, jak se mu líbím a že určitě můžu počítat s tím, že mně vezmou.

No jsem ráda, že to nakonec nedopadlo. Lidi díky těm aplikacím už neumí používat vlastní mozek.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-07-31 20:33:59
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak to bylo jasný hned na tom pohovoru, týpek tě ani neposlouchal. Zvedat u toho hovory a ptát se znova na to samé, je vrchol neslušnosti.

Ikona diskutujiciho kiana 2019-08-01 19:57:59
Ikona diskutujiciho
sipka

To se občas stává, že řeknou “ano, ozveme se vám na email”, ale pak se ozvou všem účastníkům pohovoru na mobil a kdo není dostupný a nezavolá během krátké doby nazpátek, toho berou tak, že o tu práci nemá zájem.

Proto mám v období, kdy hledám práci, mobil pořád zaplý, a teprve až začnu pracovat a jsem tam nějakou dobu, tak ho pomalu víc a víc vypínám. Když mi někdo z práce v mém volném čase volá, tak mu víc a víc říkám, že jsem byla např. na dovolené, na výletě nedostupná, byla jsem venku a mobil nechala doma apod., až mu nakonec za nějakou dobu vysvětlím, že mobil vypínám, protože to je můj život (můj volný čas, ve kterém si mohu dělat, co chci).

Taktika “říct druhému, co chce slyšet” = to používají zaměstnavatelé, že např. všem účastníkům říkají, že se jim líbí a všechny požadavky zaměstnanců odkývou s tím, že ten, koho si oni nakonec vyberou, se nikdy nedozví, že tu výjimečnost nalhávali všem a naopak u těch nepřijatých zaměstnanců, kteří zjistí pravdu (že jim zaměstnavatel mazal med kolem pusy), je to zaměstnavateli pak už jedno, když je odmítl (že o něm zjistili pravdu). Proto před zaměstnavateli také hraju divadlo (že jsem jejich otrok 24h denně neustále k dispozici, i když to ve skutečnosti není pravda, ale zaměstnavatel si to myslet může, když mu to udělá dobře). Dokonce když umíte odhalit/přečíst zaměstnavatele a chováte se k němu stejně (jen z druhé
strany – z pozice zaměstnance), tak se to zaměstnavateli většinou líbí (podvědomě ho přitahuje to, jak se sám chová). Samozřejmě když vidím, že je zaměstnavatel v pohodě, tak s ním jednám na rovinu, ale s takovým jsem se ještě nesetkala. Setkala jsem se s tím, že jsem jednala se zaměstnavatelem, který si lidí nevážil, na rovinu, a jeho to naopak silně odpuzovalo. Zatímco když s takovým jednám jako on se mnou (s despektem), tak se mu to líbí. Zvláštní doba.

Ikona diskutujiciho Hajc 2019-07-31 20:16:41 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Obcas se mi stane, ze mne nekdo zdrbe, ze jsem mel nedostupny mobil a to me vzdy zdrave nastve 🙂 jak jsou nekteri lidi tak zaslepeni, ze nechapou ze je to kazdeho soukroma vec jestli se necha vyrusovat, nebo chce mit klid a podle toho se zaridi. Rano… dopoledne zapinam mobil kdyz ho potrebuju, nebo az si vzpomenu a vecer ho vypinam protoze nekteri zamestnavatele si mysli, ze zamestnanec by asi mel byt firme kdykoli k dispozici.

Ikona diskutujiciho Gretka 2019-07-31 21:12:16 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je pravda že člověk je vyloženě pořád dostupný,kvůli lidem,kvůli práci ,pořád je člověk k dispozici ,kde je ten čas kdy se lidi spolu skutečně bavili ???kolikŕat jdu třeba kolem restaurací s venkovním posezením a lidi u stolu na telefonu!!!!proč?já to prostě nechápu😔měla jsem kamarádku ke který když jsem přišla a chtela jsem si normálně lidsky pokecat ,tak si hrála na telefonu ,odpovídala mi ale,já měla pocit že ji absolutně nezajímám,bylo to tak nezdvořilý!!!takový lidi si teď držím od těla ,nestojej mi za to abych do nich vkládala svůj čas

Ikona diskutujiciho Tara 2019-08-01 09:13:20 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Podle mě to není ani tak o tom, jak moc jsou vrstevníci a společnost závislí na mobilech, jaký mají mobil nebo kolikrát se na něj přes den podívají (přestože společnost degraduje). Ale vždy o tom, jaký k tomu mám já sám/sama přístup. Vždy je dobré se naučit využívat k věci mém prospěchu, ale ne, aby naopak ony řídily můj život. Mám sociální sítě, ano i Facebook a Instagram a nevidím je jako můj středobod Vesmíru a nesoudím ty, kteří to mají jinak. Myslím si, že je to o rovnováze a rozvaze. Využívat věci tak, aby mi dopomohly k lepším výsledkům. Proč bych měla ukazovat prstem na ty, kteří jsou jinde? Přijde mi trošku zavádějící problematika starších verzí telefonů vs. aktuální nabídka na trhu. Samozřejmě, můžeme se bavit o bezpečnosti a soukromí, ale nové telefony, stejně tak jako telefony vůbec, nejsou jenom čiré zlo a nepřijde mi správné házet techniku do jednoho pytle. A stěžování si na komunikaci – vždy je mnohem jednodušší říct, že to nefunguje, ale co třeba udělat ten první krok? 🙂 Když se chci s přáteli bavit, zajedu za nimi a vzájemně upouštíme od konverzace online, pokud nejsme v zahraničí.
Samozřejmě berte komentář s rezervou, ale vždy čas od času přemýšlím, proč tak hrozně každého baví řešit neduhy ostatních a neudělají raději něco pro sebe. Samotná společnost začíná u nás a vždy může být my ti, kteří udělají ten první krok a vytvoří jiskru.

Ikona diskutujiciho Lhastor 2019-08-01 19:45:13 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já osobně mám pouze tlačítkový mobilní aparát,který dokonce přehrává na paměťové kartě hudbu za pomocí sluchátek.Osobně pagtřím ke generaci,kde telefon nebyl samozřejmostí každého nevydělávajícícho jedince stejně tak i pc.Nejsme jim svázán,používám jen vyjímečně a když jdu se psem,obvykle jej zanechávám doma,k venečení je zcela nepotřebný,ba až otravný,kdyby mně někdo rušil v chrámu přírody,stejně jako při meditaci:)

Čím tzv chytřejší mobil,tím lepší štěnice pro pořádkové jednotky policistů a BIS odposlouchávačů,protože je lépe zachytelnější,je to čip v něm,který to umožňuje,proto se připravuje postupné povinné čipování všech občanů(zatím se ukzauje pro dobrovolníky výhody tohoto čipování v zahraničí,ale už i u nás),a slouží to jen k absolutnímu ovládání mas v našem hloupém konzumismu,nic se nemá přehánět.

Až jednou lidstvo nebdue potřebovat tyhle nesmyslné hračky,až jednou budou sebe kompletně coby božské bytosti rozvíjet nejen po vnější,ale převážně své vnitřní stránce,pak žádné sociální sítě a mobilní telefony nebudou třeba,když si to povíme třeba telepaticky.
P.S..:Telepatie znamená vzdálené cítění ve volném překladu z řečtiny

Ikona diskutujiciho veron 2019-08-01 21:52:45 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Před 12ti dny mi přestal fungovat mobil, bylo to nečakaný a já doteď nemám novej..protože jsem po 3 dnech zjistila že se mi líp spí a že se cítim nejak odpočatá bez nej, žádnej messenger ani instagram…to ticho a klid, řekla jsem si teda že si dávam takovej detox a vydržím to měsíc. 🙂 jinak schuzky si domlouvám cez notebook – na facebooku, takže jo úplne bez sociálních sítí nejsem, ale i tak je to moc fajn a dá se to.

Ikona diskutujiciho Jindra J. 2019-08-02 21:37:48 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc pěkný článek. 🙂
Mobilní telefon samozřejmě mám, jako spousty dalších lidí. Používal jsem ho velmi často, až nezdravě…, ale před nějakou dobou, pár let zpět, jsem to omezil a co se mi narodil před půl rokem syn, tak ještě více.
Prakticky to teď vypadá takhle: zapínám ho ráno když vstanu a vypínám ho když jdu spát, v noci mi nemá nikdo co volat a chci mít klid, nehledě na to, že pokud je zapnutý, tak stále vysílá záření.
Pokud jdu někam do přírody, tak ho mám sice u sebe, kdyby něco, ale vždy vypnutý. Opět platí, že v přírodě kde se chci dobít nebo odreagovat, mě nemá nikdo co vyvolávat a rušit (už jsem za to dostal i vynadáno, že prý proč mám vypnutý mobil :D)
V práci ho prakticky nepoužívám, takže leží ladem, jelikož přes hluk truhlářských strojů ho stejně neslyším.
Doma když mě nikdo nevolá, tak také leží mimo mě.

A kdy ho tedy používám? Převážně na sms, volání, navigaci – když jedu někam kde to neznám, samozřejmě se mohu zeptat na cestu, ale tohle prostě větší komfort, dále na bankovnictví, pokud nejsem doma, tak na kontrolu emailu a podobně a když už ho mám chytrý, tak občas nějakou tu fotku, což se v mé práci, na montáži a vyměřování občas hodí.
Schůzky domlouvám osobně (když to jde), telefonicky, přes sms nebo messenger, což je mobilní verze facebooku, ale jen na konverzaci, jinak facebook a podobné hlouposti téměř nevyužívám, proč bych jako měl? 🙂 Protože tam jsou ostatní a lidi se kterými se stýkám osobně? 😀
Ano jsem na tom hůře než spousty lidí zde. 😀 Bude to asi tím, že se pohybuji více mezi lidmi co mobilní telefon více používají, ale co už. Samozřejmě chápu lidi co ho nepoužívají tolik, nebo vůbec a respektuji to. Dokážu se přizpůsobit téměř jakékoliv formě psané komunikace (jen to volání také nemám moc rád).
Tak snad na tom nejsem zase tak špatně, jako lidé okolo mě. 😉

Co se týče přepravních společností, když už to v článku je tak hezky napsané, pokud to jde, na prvním místě používám zásilkovnu, tam si vyberu pobočku nejblíže domovu (většinou nějaký obchod), pak mi přijde email, že na pobočku dorazila zásilka a na mobil přijde sms kód pro převzetí (v případě zapomenutí mobilu, nepoužívání nebo podobně, to lze převzít na občanku).
Na druhém místě používám poštu. Znám dost lidí co na poštu nadávají, ale mě nevadí. Když jsem ještě bydlel v Klatovech, tak jsem si ji nemohl vynachválit, vždy poctivě došli, zazvonili a já nebo někdo doma si zásilku převzal, pokud nikdo nebyl doma, tak byla zásilka na poště necelý půl kilometru daleko. Teď když bydlím v Brně, je to trochu jiné… pošta nezazvoní a rovnou dává lísteček do schránky o nezastižení a to i když jsem třeba celý den doma… no nic, tak holt dojdu zase přibližně půl kilometru na pobočku. 😀
Nejhorší zážitek s dopravou mám, ale s DPD a Geis, pro mě nepoužitelný dopravce… DPD bohužel dlouhou dobu používal obchod odkud jsem objednávám morčatům a psům granule, stelivo a jiné, ze začátku byl kurýr v pohodě a vždy zavolal a dojel, ale pak asi skončil a vyměnily ho, třikrát jsem si musel dojet na depo pro převzetí… Naštěstí nedávno změnili dopravce na PPL a vše je bezproblémové, dokoce ani nevolají, pouze pošlou sms mezi kolikátou budou doručovat a pak zvoní, jelikož si to přebírám v práci, tak je to v klidu. Je to jediný obchod kde používám jiného dopravce než zásilkovnu nebo poštu, jelikož ty dva 12kg pytle s granulemi pro psy a další věci pro morčata opravdu nechci nosit z pošty i když to nemám daleko.
Každopádně abych se vrátil k tématu, na tohle také nepotřebuji mobil. 😀

Vím, že ten mobil není tolik potřeba, ale mě to zatím tak vyhovuje, pokud bych se stýkal s lidmi co ho nepoužívají, či opravdu minimálně, tak bych ho s největší pravděpodobností takže používal ještě méně, ale vzhledem k tomu že to tak není, tak ho stále na nějaké úrovni používám.
Svého syna rozhodně nechci učit závislosti na telefonu a budu proti tomu bojovat jak jen budu moci a dokud a pokud to půjde, v čemž se ne ve všem s mojí přítelkyní bohužel shodneme, ale co se dá dělat… Stačí když se podívám na svou sestru a jejího syna, nechci aby to u nás dopadlo stejně, ani podobně.

Ikona diskutujiciho Kája 2019-08-05 13:18:18 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Dost věcí máme podobně. Mobil teda zapnutý mám, ale hovory moc nepříjímám… Na druhou stranu SMS je nejspolehlivější způsob, jak se se mnou spojit. Na internetu nesedím pořád.

E-maily jsou výbroný způsob komunikace, ale dokonce i ty mohou “vyrušovat”. Dostala jsem se do problémů kvůli tomu, že jsem odeslala pracovní víkend o víkendu. Nepochopitelné, opravdu. To je z toho, jak mají lidi zapnuté upozornění na mobilu. Nechápu, jaký to má smysl. Psala jsem o tom na blogu: https://www.kajinblog.cz/2019/01/e-mail-neni-povinnost.html

Když někam jdu, většinou mám mobil u sebe, ale není to pravidlo. Na procházku se psem to nemá smysl, když jdu do obchodu pro trochu jídla, tak taky ne. Pro okolí je to nepochopitelné. Taky mi vyčítají, že jim hned neodepisuju na Facebooku. No, ještě aby. Kvůli tomu musím mít zapnutý počítač.

Hrozná doba.

Ikona diskutujiciho Kája 2019-08-05 13:20:01 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jo a ještě něco – Českou poštu preferuju ze stejného důvodu jako ty!

Ikona diskutujiciho Monísek 2019-08-06 10:46:14 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

..Jáneexistuji a jsem za to ráda…Mám Samsung asi z dob praveku,s Paegas simkou ješte s tou ružovou maluvkou na simce,spíš čmáranicí 😀 bez fotáku,bez netu.. volá, má budík smsky….ZKRÁTKA MI TO STAČÍ.Nic víc nepožaduju a to jsem měla něaký čas dotykač dostaný darem,jediné plus pekne fotky,ale brnely me z neho prsty jen jsem na nej šáhla a nevydržela dlouho klikat po obrazovce,začala jsem zívat,pískání v uších a bolet mi hlava cpala se mi do prstu destrukce,hned jsem mela tendence si jít mýt ruce, bylo to nepříjemne, jak mít ruce ulepene,pavučinou.TÁK ŠEL! frajer…nefrajer. 🙂

Ikona diskutujiciho renata369 2019-09-10 08:23:40 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tiez mam tlacitkovy mobil bez netu. Smejem sa, ako ti “duchovni” ludia, co robia prednasky, ked si pozriem nahodne nejake video , vsetci maju smartfony tam pred sebou. Kamoska tiez strasne duchovna prebudena s aktivovanou kundalini pouziva smartfon ci ako sa to vola, ked sme spolu, za hodinu ho skontroluje asi 20 x, uplne mi to lezie na nervy, pritom na FB vypisuje statusy, ako sa o niecom doma rozprava a potom ide na net a presne tu vec jej zacnu v reklamach pri zapnuti internetu ponukat, akoze aby prebudila ludi….Ale uziva ten mobil dalej, pretoze si nevie predstavit zivot s obycajnym telefonikom bez netu. Pritom melie stale len o odpajani od matrixu a pod. a nevie sa odpojit ani od takejto odpocuvacej a aj skodlivej techniky, kedze to ma stale pri sebe a posobi to na nu. Synacika ma tiez stale uviaznuteho na mobile.

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-09-10 08:37:12
Ikona diskutujiciho
sipka

no tak hlavně že ji má aktivovanou… tu ku*** línou 😀

Ikona diskutujiciho kiana 2019-09-10 11:39:07
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue: 😀

Ikona diskutujiciho renata369 2019-09-10 11:57:42 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

tak to ano Alue, oni totiz tomu veria, ze su nou chraneni pred vsetkym zlom , asi aj pred mobilom a keby im niekto chcel ublizit, ze sa to tomu cloveku 100 nasobne vrati na rozdiel od nas beznych smrtelnikov, co nemame tuto ochranu 😀 A zial ani neprejdeme cez transformaciu, lebo sa nevieme napojit , ked k tomu dojde a zomelie nas to tu. Co narobis. Vyvoleni su vyvoleni 😀

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2019-09-10 12:25:32
Ikona diskutujiciho
sipka

No však nám nevyvoleným ubožákům co nic neumíme a nepřevibrujeme nikdo nebrání, abysme taky měli línou k****… Můžeme si za to sami! 🙂 🙂 🙂

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek