Aluška.org: Věděním ke svobodě

Všimli jste si, že se s pozemskými anděly a různými indigovými dětmi roztrhl pytel? – Nepřipadá vám to divné?

– Né, teď nemluvím o indigo fenomenu, ale naopak o netušeném podvodu, který lidé vytvořili sami díky své nevědomosti a mě se to nelíbí. Chtěla bych vás trošku z toho vyléčit, když dovolíte.

Podívejte se, kolik lidí okolo vás hrdě tvrdí, že je pozemským andělem? – skoro všichni, kteří se zajímají o jemnohmotný svět a podobné věci.

Nevím jak vy, ale já ze zkušenosti vím, že veliké procento těchto lidí jsou blázni, se kterýma se nedá bavit, protože jim tyto věci lezou na mozek a nevědí roupama co dělat. – Sami na nic nikdy nepřišli, vše vyčetli z knih, nebo někoho kopírují a v hlavě mají akorát zmatek. Jediné, co ,,vědí” je, že jsou prostě nějaký tip pozemského anděla, že jsou ,,extra duše.”

– Já si nedělám srandu, mluvím vážně. – Různí dreďáci a huliči, co mají depky… jo, hlavně že jsou pozemskými anděly.

Víte co? – Tihle lidi nic takového nejsou. Skutečný pozemský anděl nikdy nemá podredovanou hlavu, protože ví, že jen přirozené je krásné. Nikdy ho nepotkáte s tím šíleným předimenzovaným líčením, jaké je teď ,,vážně cool.”

Skutečně moudrý člověk, kterým pozemský anděl nepochybně je, se vždy jeví přirozeně.

Pravý pozemský anděl, ačkoliv je někdy v životě smutný, si vždy ví rady a nikdy se nevzdává. – Po ulici chodí s úsměvem na tváři a lidé se za ním ohlížejí. Pravý pozemský anděl vás zaujme na první pohled. Podíváte se mu do očí a ucítíte, že je někdo odjinud.

Pravý pozemský anděl má veliké vědění o vesmíru a jemnohmotném světě, aniž by musel číst knihy a setkávat se s různými lidmi, či chodit na přednášky. – Ale hlavně, pravý pozemský anděl nevykládá, že je pozemský anděl. – Nenajdete ho na forech, nikde se tím nechlubí, protože to nepotřebuje.

Když se zeptáte pravého pozemského anděla, zda-li je pozemský anděl, řekne, že to neřeší, že na světě jsou pro něj důležitější věci… pravý pozemský anděl si pamatuje odkud je a zná své předchozí bytí. Proto nepotřebuje žádné zařazování.

Navíc je to stejně jen název. Každý z nás je jedinečný a originální. Pozemský anděl je jen pojem. Anděla z vás udělají vaše činy a vaše bytí, ne plané řeči.

Okolí to vnitřně tuší, proto mu začne přezdívat různými hezkými jmény. (Odkud myslíte, že se vzalo ,,Aluška andílek?” – to není z mé hlavy.)

A podívejte se, kolik je fór o pozemských andělech, kolik je okolo vás lidí, kteří se pyšní nálepkou pozemského anděla?

Ale to neplatí jen pro tento případ. Stejně jsou na tom i indigové děti. – Zrovna dneska mi přišel mail, kde jedna paní, která občas takové věci posílá, odněkud vytáhla článek, kde se mluví o indigových dětech, ale najednou existují ještě duhové a křišťálové (díkybohu že to nepojmenovali diamantové) děti. – Je to rozhovor s Kiraelem. – To je takový starší týpek. Stačil mi jeden pohled do jeho očí a vím, kdo je to zač. – Tenhle týpek opravdu ví.

(Zajímavé, plánovala jsem mu napsat, že mám na okně fíkus, kde bydlí víla, která se jmenuje Kirael.- Když jsem se s ní seznámila, žádného pana Kiraela jsem neznala.)

– Nicméně rozebíraly se tam tyhle ,,tipy dětí”. – Moc mě to nebere, protože pro mě jsou to jen jména, která vymysleli lidé, aby si to či ono měli kam zařadit… – v podstatě se děti rozdělily do tří skupin podle odlišných vlastností. – Hmm… ano, popis hezký, ale k ničemu.

Všimli jste si, že dneska jsou všichni indigoví? – Jaká náhoda… víte co? – nejsou. Jsou to jen řeči.

Nedávno mi psal jeden týpek (nebudu jmenovat) – napsal mi svůj životopis, který byl v podstatě napsaný v takovém duchu, aby mě přesvědčil, jak je skvělý a abych se s ním vážně za každou cenu setkala, protože on strašně cítí, jak mě moc potřebuje vidět. – Často zdůrazňoval, že je indigové dítě. – Už podle textu nebyl.

Pak jsem od něj dostala fotku. – První věc je ta, že toho chlápka znám. Docela zajímavé, že on mě nepoznal. – Druhá věc, která mi totálně vyrazila dech je tato: JAK MŮŽE MÍT INDIGÁČ HNĚDÉ OČI?!?!? – NEMŮŽE! – Lidi když už nic, tak na indigové dítě musíte být alespoň modroocí. Děje se tak na základě určitých vibrací. – Oči indigového dítěte září. Taky na něj všichni koukají.

To samé platí pro pozemského anděla. Téměř všichni lidé tipu indigáč, pozemský anděl jsou v podstatě to samé. – Vysoké, moudré rozvinuté duše s mnoha vědomostmi. – Je to prostě určitý tip lidí. A tito lidé bývají modroocí. – U indigového dítěte jsou to úplně všichni, u pozemského anděla téměř všichni.

Jen se podívejte. Stačí se trošku zamyslet a kolik ,,podvodníků” vám vypadlo?

Vtělení pozemští andělé/víly/elementálové jsou vzácní. Někoho takového nepotkáte každý den. Trošku jiné je to s indigovými dětmi, těch je přece jen trošičku více.

Kdo za to může, že se všichni titulují na pozemského anděla a indigové dítě?

Jednoduchá odpověď… je mnoho článků a mnoho autorů, kteří papouškují stále to samé. Díky velkému počtu takových zpráv o těchto vtělených duších získávají lidé pomalu dojem, že pozemští andělé jsou za každým rohem a že i oni jimi určitě budou, protože mají přece v životě tolik problémů a cítí se tak sami, že to určitě na ně sedí. – Je to tak trochu útěk pro lidi s problémy, které si neumí vyřešit. – Proto si dají nálepku někoho extra, aby před okolím a také sami před sebou měli výmluvu, proč to mají tak a ne jinak. – Je to smutné ale je to tak…

Různá diskuzní fóra o pozemských andělech, kde se lidé pyšní svým úžasným původem jsou jen podvod. Je tam jen hromada lidí s problémy, kteří si to potřebují nějak léčit.

Další důvod, proč lidi ze sebe dělají někoho kým nejsou, je atmosféra lži, kterou je tento svět naprosto přesycený. Jeden o sobě začne říkat, že je pozemský anděl a pak všem jeho kámošům řekne, že oni musí být zajista také něco podobného a už se s nimi roztrhl pytel.

Mnoho těchto podvodníků to osobě tvrdí také proto, že mají příliš veliké ego, které jim prostě nedovoluje ,,být obyčejným.” – Přitom tohle mylné přesvědčení je jen známkou nepochopení podstaty vesmíru.

Každý člověk je jedinečný, každý je svůj. A někoho extra z vás před nikým, kdo má aspoň trochu za ušima neudělá vaše jméno, ani věk, ani smyšlený, všem předhazovaný vznešený původ. – Někým velkým se v očích ostatních stanete, až velkými budete. – A je mi jedno, jestli o sobě tvrdíte, že jste ten nebo tamten. – Mě neoblbnete. Budu si tisíckrát více vážit člověka, který si na nic nehraje a snaží se se sebou něco dělat, než někoho, kdo ze sebe dělá nadřazeného, přitom si neumí vyřešti své vlastní problémy. – Dokud nedáte do pořádku sami sebe, nedáte do pořádku ani nikoho jiného. To si pamatujte.

V záplavě ,,rádoby vtělených pozemských andělů” se úplně ztrácí ti skuteční. A to, co je ve skutečnosti vzácné, je nyní všude.

Že není hamba těm, kteří se vydávají za to co nejsou… a nelze se vymlouvat, že nevěděli, že pozemskými anděli nejsou… – pokud něčemu nerozumím, nebudu se v tom nimrat. Pokud nevidím do svých minulých životů, pokud neumím komunikovat s jemnohmotnými bytostmi na té správné úrovni, pokud nemám znalosti a vlastnosti, které jako taková bytost mám mít, potom se za ni nebudu vydávat.

Pozemský anděl a indigové dítě je jen pouhý pojem. Kdo jste, to ukazujete svými činy, ne těmi kidy o tom, jak jsem boží posel, jak vedu svět do světla, jak jsem čistý a uvědomnělý. – To jsou jen řeči a osobně je nemám ráda. Zavání to manipulací.

Takže shrnutí:

Nehrejte si na to co nejste a nežerte hned všem kdejaké pohádky o vás, nebo o nich, aniž byste si to dokázali ověřit sami na sobě. Přitom nezapomeňte občas používat své vlastní mozkové závity, nestrkejte nos do věcí, kterým nerozumíte.

Pár tipů, jak poznat, že kecá:

,,Mám čtyřmetrovou auru” – blbost. Velikost aury se odvíjí od velikosti vašeho těla. Auru máte tak maximálně 1,5 – 2 metry.

,,Mám okolo sebe dva tisíce andělů” – blbost. Nikdo nemá tolik andělů, protože je nepotřebuje.

,,Jsem hodný mimozemšťan z plejád” – na plejádách žijí šedivci. To jsou ti zlí malí hajzlíci co dělají pokusy na dobytku a na lidech.

Lidi, nenechte se oblbovat dredatými blázny a hlavně nepodléhejte té směšné iluzi: ,,když nejsem vtělený něco, tak jsem sračka.” – Já nikdy o sobě neříkala, jestli jsem to či ono, jestli vůbec něco jsem. Akorát jsem vám řekla, kde jsem byla v mém minulém životě. Jeden mě má za debila, jiný za krávu, druhý za anděla, Jirka Mašek z Osudu mě má za Indigové dítě… ale vždy jsou to jen jména. Ale to co jsem ve skutečnosti je to důležité. Ne to, jak mě kdo nazval.