Aluška.org: Věděním ke svobodě

Nightwish po pěti letech vydali nové album s prapodivným názvem ,,Human. :II: Nature.„. Jeho obsah je ještě podivnější, než samotný název. Dlouho před vydáním celého alba vypustili skladbu i s videoklipem, která má název Noise a ta je skutečně děsivá. Právě o symbolice tohoto klipu bude dnes nejvíce řeč. Dovolte mi však na úvod zhodnocení této novinky. Videoklip k Noise (Hluk) diváka zejména znechutí, což je divná strategie, jak navnadit fanoušky na nové album. Očekávali byste, že skupina naopak vypustí chytlavou pecku, aby se publikum těšilo. Tak jako tomu bylo u minulého alba, kdy udičku k novému albu tvořila překrásná píseň Élan, ze které se stal velký hit. Proč šli teď Nightwish opačným směrem? Byl to jejich záměr, nebo je to tím, že prostě nic lepšího neměli?

Tuomas Holopainen už vytvořil tolik hudby, že by se klidně mohl na další skládání vykašlat a žít z plodů své práce. Jeho počin ,,Human. :II: Nature.“ je naprosto nepochopitelný propad v dosavadní kvalitě jeho tvorby. Hudba je prakticky neposlouchatelná a s tématikou Nightwish nemá nic společného. Proč tuto novinku nevydal pouze svým jménem jako speciálku bokem, tak jako to udělal například s albem The Life And Times Of Scrooge?
Největší kouzlo Nightwish, což jsou chytlavé zvučné melodie a legendární, melancholické, fantastické či mýtické náměty, zde úplně chybí. Místo toho se dočkáte molových skladeb plných rušivého šumu. Není to melodie, není to harmonie. Je to doslova kakofonie nepříjemných zvuků, které ušní bubínky nepohladí, ale drásají.

Nové album Tuomase Holopainena ,,Human. :II: Nature.„: Špatný vtip, nebo kakofonická pocta Satanovi?

Nightwish poslouchám už nějakých 17 let a nikdy mě nezklamali. Mnoho konzerv jim vyčítá, že už nehrají hudbu, kterou hráli dříve, že střídají zpěvačky jako fusakle. Nic z toho mi nevadilo. Ani kritizované přibrání Troye, který do Tuomasovy hudby vnesl překrásné folklórní prvky.
Z vlastní zkušenosti vím, že pokud člověk souvisle po mnoho let něco tvoří, postupem času se mění jeho styl, tak jako se mění i on. Jak stárne, sbírá zkušenosti, mění se mu nálady a mění se okolnosti, které mají vliv na to, jaká inspirace a jaké téma mu přijde ke zpracování. Mění se pochopitelně i lidé okolo tvůrce – tedy i členové skupiny. To je naprosto přirozený normální proces. Očekávat od Tuomase, že bude od roku 1996 až dodnes skládat pořád stejnou hudbu, je – mírně řečeno – absolutní naivita a hloupost.

Avšak to, co nyní Tuomas vypustil do světa, nelze snad ani nazvat hudbou. Prapodivná kakofonie rozladěných falešných tónů, zpěvačka která se ani pořádně neuplatní, ale spíše fádně recituje přehršle textu v tempu, kdy ani není rozumět, co vlastně zpívá. Těžko uvěřit, že něco takového skutečně vytvořil někdo s hudebním sluchem. Toto album je prakticky neposlouchatelné, i dlouholetý fanoušek jako já se přinutí maximálně k poslechu útržků, úryvků, nakonec celé album prokliká a je zklamaný. Toto se může líbit pouze někomu, kdo nemá sluch, případně je úplně hluchý.

Co se Tuomasovi stalo? Původní tématika ho přestala bavit a zkouší něco nového? Došly mu dobré nápady a nic lepšího už ze sebe nevydojil? Vytlačil ze sebe nové album silou, aby se neřeklo že pět let nevydal nic nového? Nebo po letech slávy přišel o rozum, i o zdravou míru sebekritiky? Koukal až moc dlouho na animal planet?

Kritici vedle skladby Noise celkem oceňují skladbu Tribal. Nechápu, co se komu může líbit na monotonním falešném hučení a molovém zpěvu bez melodie. Odporná hnusná ponurá kakofonie. Toto není Nightwish, ale prapodivná skladatelská onanie bez kousku sebereflexe. Jedna skladba, která není založena na kakofonickém falešném humu, je právě skladba Noise, tak je však tak děsivá, tvrdá a ke konci falešná, že si nikdy nenajde místo na mém playlistu.

Videoklip ke skladbě Noise je natolik do očí bijící, že se zdá, jakoby celé album vyšlo pouze kvůli této jediné skladbě.
Trocha konspirace do placu: Jakoby Tuomas dostal zakázku předat důležité upozornění lidstvu a vše ostatní okolo vydání nového alba byla pouze omáčka, pomeje zbytků, výšplechty a odpad, který postrádá význam.
A dovolte mi být konspirační ještě více: Při poslechu úryvků z nového alba jsem se nemohla ubránit dojmu, že se u Tuomase něco zásadního změnilo a že už to není on. Rozhodně to není jeho tvorba, jeho nálada, jeho sluch a cit. Jakoby do něj vešlo něco cizího. Jakoby se buď úplně zbláznil, nebo to skládal pod vlivem (možná?) drog, nebo jakoby tu hudbu psal někdo úplně jiný! Ale kdo?
Protože je celé album kakofonie nelibých pazvuků, nabízí se jednoduchá odpověď na tuto otázku: Je to Satan? Ten přece miluje kakofonii a disharmonii, to je jeho hudba.
Upsal se mu snad Tuomas? Je to jeho odměna za zajištěný úspěch a slávu, nebo se rozhodl uctívat ďábla až teď a nové album je k jeho poctě?
Nové album je bezpochyby zlé, ponuré a díky přemíře všudypřítomné kakofonie jednoznačně satanské. Nemůže se líbit nikomu, kdo má hudební sluch, poslech doslova bolí. Je to nesnesitelné.
Nesnesitelná je i skladba Harvest, která částečně z alba vybočuje a je založena hlavně na Troyovi. Když se však zaposloucháte do zpěvu, uslyšíte, jak Troye ve falešné neladící hladině doplňují hlasy ostatních členů kapely, které jeho zpěv doslova zprasí. Troy to ještě trochu zachrání solem na dudy, ale pod náloží falešného zpěvu a všudypřítomného humu schovaného pod hlavní melodií, je to jen chabý pokus.

Nightwish je jedna z mála kapel, které tvoří tvrdší hudbu a přesto jsou poslouchatelní (nebo dokonce příjemní) i pro lidi s hudebním sluchem, protože jen výjimečně používají neladící tóny, blitky do mikrofonu, nebo kakofonii (ve většině skladeb, zejména těch starších vůbec). Podobné odpudivé prvky jsou spíše výjimkou. Ačkoliv Tuomas v posledních letech přitvrdil a na melodičnosti ubral, stále tvořil kvalitní hudbu, která uměla nakopnout, postavit chlupy na kůži a rozplakat. Uměl do své hudby výborně zapracovat i měnící se zpěvačky a využít jejich rozsah… Ale to co letos vydal, je naprostý skandál.

To by byla stručná recenze nového alba ,,Human. :II: Nature.“ od Nightwish. Pojďme se teď podívat na poselství skladby Noise (Hluk). Její obrazy jsou velice jednoduché a naprosto srozumitelné i pro laika.

Skladba Noise ukazuje, jak vypadá pouť člověka moderním matrixem. Ukazuje obludnou realitu digitálního světa.

Na začátku se zjevuje postava v černém, která nese na oltář novorozence. Temná postava je Anděl smrti (nebo přeměny), který duši do matrixu přivede a který ji po smrti i odvede.

0:19 Novorozenec je připojen na masku s displejem, na kterém se mu přehrává iluzorní ,,svět“. Všimněte si, že má maska připojení na kabel, stejně jako ve filmu Matrix, kde jsou lidé naložení v kádích, připojení soustavou kabelů na iluzorní systém a žijí ve světě snů, zatímco je pěstují odporné stroje. Tato symbolika je stejná. Na stole vidíte šest čar vlevo, šest čar vpravo, které se používají k připásání člověka na oltář.
Podobné klipy obvykle na zem používají černobílou šachovnici, aby tvůrci ukázali kdo světu vládne, ale Nightwish zvolili vzor včelí plástve. Včelí plástev je sice léčivá a je tvořena podle přírodní geometrie, ale zároveň je to i hexagon.

Záběr pokračuje detailem na obrazovku helmy, kde se ukazuje pixelové srdce a přechází do studia, kde už členové kapely předvádí náš pofidérní digitální svět, naši posedlost iluzemi a nereálnou ,,dokonalostí“, která neexistuje.

Hned na začátku je záběr na Marca, který drží pixli s nápisem MAN POWER (mužná síla, ale v angličtině je slovo man také osoba).
Tuomas má roli ,,zachránce přírody“, který to spíš než pro lásku k ní dělá pro slávu, protože se u všeho bude fotit a točit. Ukazuje tím, že lidstvo přírodu chrání jenom na oko, ale skutečný smysl toho všeho je úplně někde jinde.
V pozadí jsou vlevo i vpravo zrcadla – dualita, také zdůraznění že se díváme na sebe v odrazu. Klip lidstvu doslova ,,nastavuje zrcadlo“.
Opět se ukazuje Marco s druhou lahvičkou. Vidíte na etiketě přechod do jiné dimenze, černý symbol dveří, Pí. Uvnitř je blesk, pod ním je veliké X, pod ním černo a na černé ploše červený nápis (krví psáno na temném podkladu).
Ohledně nápisu na lahvičce: Nejsem si jistá co nápis značí, protože ho lze číst na tři způsoby a bylo by to na dlouho, takže zůstaneme jenom u symboliky krve. Tato etiketa jednoduše a naprosto jasně říká, že lidstvo se uctíváním digitálního světa dostává do temnoty, která vede k záhubě.
Žena v červeném se fotí s vyplazeným jazykem, zdůrazňuje tím to, co už bylo řečeno i na etiketě. Následuje Floor s mobilem, děvčátko v bílém a korunovaný Troy s trůnem a pugetem rudých růží. Tím se krátce představila celá parta ,,šašků“, kteří nejsou skuteční, kolikrát ani nic neumí a ničím nevynikají, ale lidstvo je uctívá víc než bohy.

0:32 vede Floor (pokušitelka) nevinnou holčičku za ruku, v levé ruce drží nad hlavou mobil. Za hlavou holčičky se na obrazovce s vlnící se temnotou opět ukazuje srdce. Aby bylo jasné, na co systém útočí.

V první půlminutě je Floor, která vychovává malou holčičku před obrazovkou a učí ji uctívat digitální trendy. Holčička je v bílém (nevinnost) a všimněte si, že má rtěnku, řasenku a make-up. Namalované dítě představuje sexualizaci dětí, deformaci jejich psychiky, okrádání o dětství a přijímání falešných vzorů a nereálných představ o ženské kráse.
V ten samý moment 0:35 se hned za nimi představuje žena v červeném (upozornění na nebezpečí v Matrixu), která stojí u nekonečného zrcadla (uvnitř odrazu je další zrcadlo, tedy propojené nekonečné dimenze), v pozadí opět včelí plástev (hexagon – 6 ) a pod ní pohybující se černá vodní hladina, pohlcující temnota.

Crave the machine
Revere the screen
Zoom in for flak and misery
Bleed some pixels

Je zajímavé, že herečka za ženu v červeném se jmenuje Jessica Pezsi Edström a když se podíváte na její instagram, tak zjistíte, že v klipu hraje sebe samu, protože její digitální svět jsou skutečně samé šunky a silikonové kozi venku. Dokonalý příklad nevědomé digitální ovce, která něco hraje, aniž by si uvědomila, že tím vypráví o sobě. Na zásobě kozopr*elních fotek neubrala ani po natočení klipu Noise, patrně tuší, že na ní jinak nic jiného zajímavého není a své diváky a pravidelné onanisty by určitě nezaujala ani svým umem, ani svým intelektem. Jinak by totiž předváděla je, namísto holé kůže. A o tom je celý problém. Uctíváte polosvlečené dutohlavky, které kromě kroucení řití před foťákem nic lepšího neumí. Inteligence a um, které se obdivovaly dříve, jdou dnes stranou. Dneska se obdivují digitální prostituky.

V další záběru figuruje zástup vymydlených hlav, které žijí digitální temnotou, připojeni na obrazovku kde pořád něco šmudlají. Jsou to otroci systému. Zatímco ve starém matrixu byl otrok systému někdo, kdo byl nevědomý, žil v systému, věřil mu a bránil ho jako agent v případě potřeby, dnes se tato charakteristika mění. Dnes jsou otroci systému k tomu všemu i otroci obrazovky, kterou uctívají, kterou zbožňují, bez které nemůžou být a kterou si všude nosí s sebou.

0:44 Floor učí holčičku uctívat falešnou modlu, digitálního krále (kterého hraje Troy). Digitální král jim povýšeně kyne rukou. Postava Troye symbolizuje slavné tváře internetu, celebrity, herce, zaprodance z politiky, ale i komerční youtubery, protože mnozí z nich mají větší věhlas než kdejaký herec a pro peníze nebo sledovanost jsou schopní ledasčeho.

Shoot yourself
Pose for the dead
Have a near-life experience
In a hot air matrix

Následuje série společných selfie, zatímco v pozadí bují na obrazovce temná hladina, nicota. Troy původně od holčičky dostává rudé růže (ochrana před zlem), které poté Troy zahodí, aby se mohl lépe ponořit do své obrazovky.

Now you’re a star
Vain avatar
Feeding the beast
In your loud Egoland
You have become
Tool of a tool
Digital ghouls
Telling you to
Shut up and dance!

1:04 Návrat k otrokům obrazovky. Záběr na Monu Lisu je jasný. Říká, čemu dávají přednost před skutečnou krásou.

Color a yarn and the crowds will gather

1:15 Zpět ve studiu, kde jsou všichni stále posedlí obrazovkou  a digitální ,,krásou“. Marco se akčně dáví pilulemi, na které dělá po celou dobu agresivní reklamu. Nechybí falešný přírodomil a Jessičin přepásaný třepající se zadek.
To je mimochodem pro Nightwish zcela netypické. Nikdy za celou dobu své dlouhé existence nebyli vulgární, neukazovali ve svých klipech nahotu ani sex, dokonce ani nemluvili sprostě. Co Tuomase změnilo, aby dovolil ve svém klipu něco takového? Tuomas se na ten zadek dokonce v 1:22 ani nedívá, dělá že se ho to netýká a hledí si plastové kačenky, jako smyslu zbavený. Znamená to, že už není pánem svého kolotoče? Diktuje mu Matrix co teď bude hrát a ukazovat lidem?

Kamera se posouvá, přeběhnou dvě holčičky proti sobě, poté další záběr na dvě zrcadla. Symbolika duality je všudypřítomná. Mezi zrcadly řádí Jessica, za kterou se vlní temnota.

1:32 Marco znova ukazuje první pixlu s nápisem MAN POWER s maskulinní šipkou v písmenu A (6). Sype do sebe pilule a pohrává si s bílou hadicí.
1:36 Tuomas v roli falešného přírodomilce, který hraje jak miluje a chrání přírodu. Jeho poselství je umocněno záběrem v čase 1:37, kdy vlevo drží tabuli s přeškrtnutou atomovou elektrárnou, zatímco vpravo drží tu samou ceduli kde ji schvaluje, s tím rozdílem, že se u toho natáčí pro veřejnost. To znamená, že tito falešní zkorumpovaní ,,ochránci přírody“ schvalují nebo zatracují to, co se matrixu hodí při ovládání ovcí, ne podle toho co se hodí přírodě.
(Když do toho nakombinujeme systém kdy obraz mluví k vám a ne vy k němu, je upřímný Tuomasův názor na pravé straně obrazu, zatímco falešný zkorumpovaný názor  v levé části obrazu. Je to odkaz na pravou a levou hemisféru, na pravý hlas srdce a levý hlas logiky a výpočtu.)

Noise
From a sunless world
Your mirror is black, only a copy stares back
At a slave of brave new world
Noise
To decoy the human voice
Brain insomniac, paranoiac
Endless noise

Poté přechází záběr přes digitální prostitutku zpátky na Marca, který – nacpaný viagrou ,,Man power“ tentokrát drží v ruce třetí etiketu s novým obrázkem, zatímco se fotí dole mimo záběr (odkaz na genitálie). Směje se u toho jak postižený a nastavuje třetí obrázek FAT AWAY s černou siluetou nahé ženy. Obraz je opět orámovaný červeně. Poukazuje na destrukční posedlost krásou a štíhlostí, kterou vytvářejí média agresivní propagací nereálné krásy.

Please love me
See how I bleed
Please endure
I have such empathy in me
Hum, noise, hum
Beautifully numb
Tapping the quiet air
To have a meaning
By a carrion
Sad hologram
Lost in the maze
The real and human feel
Sunset is free
From this deity
The Earth has a real voice
Go out and get in

2:14 Mezitím anděl smrti dál stojí u připojeného mladého človíčka, který si žije svůj sen za obrazovkou a hlídá ho. I tentokrát se na jeho obrazovce před vstupem do studia ukáže srdce, které už není sytě růžové, ale oranžové.
Ve studiu dál pokračuje ten samý kolotoč přetvářky, lží, posedlosti a konzumu. Všimněte si, že se Floor s holčičkou, stejně tak jako i kamera, otáčí doleva (2:45). Upozorňuje tím na destruktivní cestu lidstva.

2:50 Přichází nový obraz, který ukazuje člověka, jak se koupe v hnusu, který už ani nevnímá. Je oblbnutý iluzorním světem krásy a dokonalosti, zatímco se svět okolo něj rozpadá a topí ve špíně.

3:00 Holčička, která do této doby ochotně koukala na obrazovku a běhala ve studiu, už má toho všeho dost a je z toho unavená. Nechce se už dál dívat a má obličej pomazaný rozpitou řasenkou, která zdůrazňuje, jak jsou děti v tomto systému strašně nešťastné a deprimované. Floor se snaží opět upoutat její pozornost a nelíbí se jí, že dítě vzdoruje a nechce dělat to, k čemu ho navádí. Za nimi je obraz dvou kolotočů, který zdůrazňuje nesmyslnou nikdy nekončící komedii, která nikam nevede, jen se tím ztrácí čas. Kradou nám ho, abychom neměli čas na hledání toho skutečně cenného, kvůli čemu jsme sem přišli.

3:10 Zpět k otrokům obrazovky, kde se ukáže, co se stane, pokud se jeden otrok odpojí. Není už otrok svého dotykového mobilu. Systém ale vyžaduje, aby všichni otrokem mobilu byli! A tak použije své ostatní zaprodance (agenty), aby systém bránili tím, že odpojeného ,,potížistu“ zlikvidují.
Obraz jeho likvidace je proložen záběrem na postavu ve vaně, která se dál válí v hnusu a vůbec jí to nevadí. Zdůrazňuje tím ignorantství a zaslepenost.

Od času 3:34 přestává být hudba poslouchatelná a klip se změní. Ukazuje, co skutečně stojí za falešným pozlátkem. Takže Troy vstává s pokaděného odporného záchoda, který byl předtím prezentován jako skvostný trůn, po kterém by měl každý toužit a který by se měl uctívat.  Za ním na pozadí všudypřítomný hexagon a obraz Kapitolu, který stojí v hlavním městě Spojených států amerických, Washingtonu D.C. Kapitol je místem schůzí zákonodárného sboru Spojených států. Klip tím odhaluje, že je to spíš sídlo sra*kometů než úctyhodný útvar. A že sláva není skutečná hodnota.

3:41 Holčička, které se iluzorní svět přestal líbit a projevila nespokojenost, je uvězněná pod kovovou sukní pokušitelky. Obraz tím říká, že se z této mizérie nelze dostat jenom tak, systém se snaží uvěznit vaši mysl už v raném věku. Mnozí lidé jsou pak na toto vězení už natolik zvyklí, že ho už ani nevnímají.

3:46 Selfie před týraným člověkem a rukou utvořený symbol k pozdravu Satana. O tomto symbolu se lidstvu napovídaly pohádky že je to symbol ,,miluji vás“, nebo ,,metal“, aby se nebáli satanské rohy rukama ukazovat. Ve skutečnosti je to však jasná pozvánka. A nebylo by nakonec ani divné, kdyby si ďábel přišel pro metalistu, který to bude ukazovat 10x na každém koncertě v naivní víře, že je to znak metalu. Nakonec tím fanoušci, nebo sami hudebníci, sesílají ďábelské síly na sebe navzájem.

3: 50 Marco ví, že produkty které agresivně prezentuje, jsou úplně na nic a leze mu to krkem… Ale před kamerou se dál bude tvářit, jak jsou úžasné, aby je prodal ostatním chudákům.

3: 53 Jessica ukazuje, že její ,,krása“ není skutečná, ale je to tuna make-upu, úprav a bolestivých invazivních procedur. Ještě štěstí, že do toho klipu nedali reálné záběry jak vypadalo vycpávání jejího hrudníku silikonem a zůstali pouze u decentního zvětšování rtů.

Feast your eyes on the black mirror
Feed the beast, join the gathering, tell a tale
Feast of fears is drawing nearer

4: 21 Připojený otrok matrixu už je dospělý. Anděl smrti u něj teď už nestojí. Asi proto, že ho není důvod hlídat. V jeho obrazovce už se srdíčko neukáže, vidíme jen temnotu před přestupem do studia. Neprobere se z toho.

A v tu chvíli říká elektronický hlas (opět jev zcela mimo obvyklou tvorbu Nightwish):
Beyond the human horizon
Something terrifying sleeps

Následující záběry není potřeba znovu vysvětlovat, protože se v podstatě opakují, akorát se tentokrát ve špinavé vaně koupe Tuomas, který je v roli fiktivního zachránce planety.

4: 55 Troy se vrátil na špinavý záchod mezi dvě zrcadla a nandává si korunu krále médií a sociálních sítí. Korunu krále trůnícího na hromadě výkalů. A kolotoč digitálního nesmyslu  se točí dál.

5:14 Na obrazovce se ukázalo šedivé srdíčko, temnota a problikne červená (stop). Otrok matrixu už odžil svůj ,,život“ ve virtuálním světě a zemřel. Vyplýtval všechen svůj čas na nesmysly, nenaplnil svůj osud a nenašel to, co celý život hledal, protože ho odmalička systém přeučil na falešné vzory a zničil jeho žebříček skutečných hodnot, který vyměnil za falešné.
U jeho stolu stojí v černém anděl smrti, který ho původně do matrixu zapojil. Teď ho zase odpojí a odnese zpátky.

5:28 Systém jede dál, zemřelý je pouhou součástí do kruhu postavených oltářů, na kterých leží další napojené oběti systému. Další duše, které budou zavedeny do slepé ulice a podle diktátu systému jim nikdy nebude dovoleno prozřít.

Co k tomu říct na závěr? Ačkoliv je z hudby Tuomase naprosto jasné že to není žádný blbec, bohatost tohoto klipu je velice podezřelá. Jistě, mohli bychom namítnout (a je to fakt), že základní smysl klipu je výborně srozumitelný naprosto každému a rozklíčovat ho není žádné umění. ALE v klipu se objevuje řada pokročilé symboliky, kterou už běžní lidé neznají, nevymyslí si ji a je cíleně zapracovaná. Nevyskytuje se v klipu náhodně, chaoticky a beze smyslu. V klipu je toho dokonce ještě víc, než je vypsáno v článku. Obraz za obrazem je cílená kompozice.
A takové klipy skutečně jsou, je jich velmi mnoho. Nejednou mi byly poslány jako zajímavé náměty na možné rozluštění. Ale když jsem začala symboly skládat dohromady a všímat si jejich souvislostí, nevycházel z nich výsledek. Šlo zkrátka jen o snahu vypadat zajímavě, okořenit obraz, bez toho aby tvůrci rozuměli tomu, co v klipu ukazují.
Upřímně pochybuji o tom, že by se Tuomas-skladatel náhle změnil na Tuomase-dekodéra matrixu, znalce úlohy anděla smrti, duality, ženy v červeném, symboliky Pí, krvavého písma, nebo zrcadel… Mnohem pravděpodobnější je, že mu symboliku tohoto klipu někdo zadal a někdo na výsledný produkt dohlížel. Tak jako na mnoho jiných klipů s poselstvím lidstvu, na které jsem dělala rozbor. Z toho logicky vyplývá, že jde o cílenou a vědomou spolupráci s elitami (které právě shromažďují znalce symboliky) na základě určité smlouvy a proto i moje konspirační teorie o možné Tuomasově smlouvě s ďáblem začíná nabývat realističtějších rysů.
Čas ukáže, kde je pravda. Každopádně nové album Nightwish vřele nedoporučuji. Není to kvalitní hudba.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2020