Nový rozměr slova ,,Dítě”

21.8.2008 v Poselství 25

Včera u nás byli další lidi na měření… standartní rutina… pletla jsem si v pokojíčku další náramek, když najednou někdo vzal za kliku, pomaličku pootevřel dveře a koukal ke mě do pokoje… nahla jsem se a v zrcadle jsem viděla jen kštici hnědých vlasů… záhadný ,,někdo” potom odešel…

Po chvilce se u bráchy do pokoje otevřely dveře a byl slyšet hlas mamky: ,,Vilíku? Já ti tu nechám tohoto chlapečka, jo?”

Nedalo mi to… nejsem sice drbna, ale tak když už se na mě někdo šel podívat a ani nepozdravil, tak to já se půjdu podívat na něho… a šla jsem a vešla do bráchova pokoje…

Malý chlapec, – kolik mu mohlo být? 6-7? Seděl s vilíkem u komplu a těžce pařil Warcraft…

Ten pohled mě teda překvapil… tak malé děti hrají něco takového?

Před pár měsíci jsem na stavbě hlídala svého bratrance… jsou mu asi 2 roky… strašně mě zbožňoval… sedli jsme si dozadu do plevele, kde bude možná v budoucnosti pěkná zahrádka a pozorovali jsme broučky… každému jsme dali jméno, o každém jsme si povídali… oba jsme soustředěně koukali na zem, kde se to hemžilo vším možným… měla jsem radost, že má hmyz rád… ale najednou přišla jeho mamka a řekla, že když je sám, tak moc rád broučky rozmačkává prstíkem…

Nechtěla jsem tomu uvěřit a nenápadně jsem se podívala paprskem do minulosti… no rychtik! – Uviděla jsem ho, jak na nějaké betonové podlaze mačká nějakého červeného broučka… ukazováčkem…

Pak mi došlo, že je nezamačkával jen proto, že energie se navzájem ovlivňují. Jeho malá energie se přizpůsobila té mojí, ve které je zakodovaná láska a úcta ke všemu živému… jen když byl se mnou, miloval broučky, tak jako já…

Takže lze velice snadno odhadnout, že jelikož mě už dlouho neviděl, jeho energie se přizpůsobila té destrukci z lidí okolo něj a už zase určitě vesele zamačkává…

Když jsem coby asi osmiletá jednoho dne šla na hodinu flétny, zastavil mě ten den asi šestiletý chlapec (cigán) a chtěl po mě ,,cigaretku”.

– To mě tenkrát docela urazilo… já, taková malá blonďatá holčička? Co by u mě dělala cigareta? Vždyť k nim mám bytostný odpor…

Tenkrát jsem zabručela, že nic nemám a utekla jsem mu…

Na základní škole… od první do deváté… mě vážně štvali kluci…

Vždycky když na sebe chtějí upozornit, tak ti něco provedou…

Díky svému radaru zachytím, jestli je do mě někdo zamilovaný, nebo ne, takže znám důvody, proč mě pořád kluci bili… líbila jsem se jim…

Představte si to… já, devátá třída a sesypou se na mě šesťáci…

Víte… nevím jak vy, ale já když se do někoho zamiluju, tak se k němu chovám hezky a řeknu mu to do očí…

Co tím chci vlastně říct?

Málé děti byly v mých očích vždycky ty, které ještě mají ty správné hodnoty…. ale jak jde čas, vidím, že jsou už stejní, jako dospělí… jak říkám… energie se navzájem ovlivňují…

Je-li rodič destruktivní, jeho dítě bude také destruktivní… a bude zamačkávat broučky… bohužel.

Je to smutné, když vidím, že už v tak nízkém věku jsou děti zlé…

Je to až k nevíře, jak rychle se dětské energie přizpůsobují. Vemte si třeba mého bratrance… během půl hodinky z něho bylo zlatíčko k pomilování…. a hěhat… a chovat… a brouček… a mucha Alfonz… a hrát na ,,Pavouka”…

Ale když jsem dál a pozoruji ho s jeho mámou, tak je protivnej, ubrečenej… je to prostě spratek.

Podle dětí tedy velice lehce odhadnu, jací jsou jejich rodiče, nemusím je vůbec poznat…

Hlavou mi stále vrtá, jakto, že jsem tam, kde jsem, ačkoliv moje okolí mě nepodporuje… naopak… mám z toho tady občas úplný psycho…

Možná, že jsem holt už na tom tak, že se nenechám jen tak nečím přepsat… ale to jsem jenom já… co ty haldy dětí?

Každý mohl být jako já… přeze všechna neštěstí… ať se děje co se děje, ať jsou lidi jací jsou, zůstala jsem svoje…

Proč to nedokáží jiní lidé? Jiné děti?

Je to stářím duše?

Je to snad konstruktivností mých vibrací?

Proč je to tak?

Proč jsou lidé, jací jsou?

Má tu přeci být invaze indigových dětí… kde jste, indigáčci? Mockrát jsem o někoho z vás ještě nezakopla…

Příjde mi to prostě divný… postavený na hlavu… nechce se mi věřit, že už malé děti jsou na tom takto… že jejich energie si prostě začne vibrovat na energiích destruktivních rodičů a pak jsou děti zlé… tak málo je jich opravdu hodných… tak málo, jako je konstruktivních lidí… Není to škoda? Další prase na porážku… Ale vysvětlete to svým rodičům… ,,Buď konstruktivní, pak bude tvé dítě hodné.” – No, rodiče by mě poslali leda tak někam… je to tím, že destrukce neumí být konstrukcí…

Když nad tím tak přemýšlím mám chuť si zase tiše přisednout ke svému malému bratranci, aby se zase převibroval a uvědomil si, co je opravdu krásné a co je opravdu důležité…

Děti nejsou kus pařezu, jako zdejší lidé… dětem stačí chviličku konstruktivní stymul a promění se v bytůstky zářící štěstím…

Komentáře

Ikona diskutujiciho Michal M. 2008-08-21 13:38:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

úžasné, moc ti fandím.

tvoje úvahy mě vždy nadchnou a dojmou.

nevím co říct:-)

Ikona diskutujiciho Michal M. 2008-08-21 13:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

… snad jen, aby bylo více lidí alespoň z části takový, jako jsi ty!

Ikona diskutujiciho ok 2008-08-21 17:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No tos popsala jednu z největších bolestí na planetě – lidi se víceméně kopírují do vlastních dětí. Zacházejí s nima jako s idiotama a když z nich vyrostou idioti, tak lamentujou. Viděl jsem ani né tříletýho jak smaží CSko. Měla ho babička na hlídání, která ho k tomu taky posadila…

A jakpak jsi přišla na koukání se do minulosti?

Dopisoval jsem si s jednou indigačkou z Vyškova:

Kolik lidí jako ty je ještě v republice?

to doopravdy netuším…ale na to že je to malá zemička je nás tu dost…hlavně na moravě…jen tady ve vyškově znám nějakých 12 idček,to není špatné nee?

Ikona diskutujiciho Alue 2008-08-21 19:04:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

PRO OK

Hmm… tak asi jsem je neměla potkat… asi si mám vystačit sama…

A otázka ,,jak jsem přišla na dívání se do minulosti" je docela hloupá, nemyslíš? :D myslím, že na ni nemusím odpovídat.

Ikona diskutujiciho Danieli 2008-08-21 20:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Indigové dítě :-)

http://www.havelka.info

Ikona diskutujiciho ok 2008-08-21 20:48:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nebos je ještě nehledala…

A proč je ta otázka hloupá? já si to nemyslím.

Ikona diskutujiciho Laigo 2008-08-21 21:32:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

tvůj článek je krásný, ale nerozumím tam mnoha slovům – destruktivní a kontruktivní stymul a indigové a ještě jedno slůvko..

co jsi vlastně za elemntární bytost? někdy mi připomínáš vtěleného anděla, promiň pokud jím nejsi, to se omlouvám.. tvé články jsou nádherné a plné moudra..

Ikona diskutujiciho karantava 2008-08-22 01:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj všem! Nebuďte pohodlní a stále se neptejte. Pokuste se hledat odpovědi na svoje otázky jinde než u Karolky. Nedělala by nic jiného, než odpovídala na vaše otázky. A to asi nechcete. Zamyslete se nad tím, na co se ptáte a hledejte odpověď ve světě kolem sebe, v sobě, na netu, u svých andílků. Nebuďte líní a hledejte. :-) Není to o tom, že Vám Karolka na všechno řekne odpověď, je to o tom, začít přemýšlet nad tím o čem píše a proč tomu asi tak je. Tak doufám, že už je to trochu jasné a díky za pochopení. :-)

Ikona diskutujiciho Alue 2008-08-22 10:37:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

PRO KARANTAVU:

Opět jen a jen správně! 🙂

Ikona diskutujiciho ok 2008-08-22 19:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já se jí neptám na to jaký je smysl života a ani na to, jak se naučila jest příborem. Odpověď by ji stála jednu větu. Naučili mě to andělé; naučil mě to Ňuf; přišla jsem na to sama; umím to od narození; četla jsem návod v Rytmus života; na Discovery… Já mám na všechno nějakej názor, neboj, ale nevím zdali je správnej, aha?

Ikona diskutujiciho Alue 2008-08-22 21:03:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Prostě chci a uvidím obrázek z minulosti, nebo budoucnosti… nikdo mě to neučil… dělám to od mala naprosto přirozeně. Občas je to velice dobrá pomůcka při zjišťování pravdivosti některých údajů.

Ikona diskutujiciho Majka 2008-08-23 08:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, máš pravdu s dětičkama, jsou zrcadlem svých rodičů..Právě proto se snažím vychovávat malou co nejlíp, dávat jí hodně lásky a až poroste, budu se ji snažit vést k těm správným hodnotám. Moc se těším na to, jestli malá jako většina dětiček ještě uvidí víly, anděly.. a bude mi o tom vykládat a já nebudu ta matka, která jí řekne, ať si nevymýšlí, ale nakopak z toho budu mít radost 🙂 Vím, že teď vidí, ale ještě mi to neumí říct, snad jí ta schopnost vydrží do doby, než o tom bude umět vykládat :). Ale je zajímavé, že to s tím odrazem rodičů neplatí stoprocentně, viz. tvůj případ a v mém okolí je několik takových rodin, kde děti jsou na vyspělé duchovní úrovni a rodiče – škoda mluvit. Je jasné, že děti si své rodiče vybírají, taže i ty sis ty své vybrala, otázka je proč. Důvodů může být víc, třeba proto, aby tě tato zkouška ještě víc posilnila a posunula o kus dál na duchovní cestě, nebo spolu máte nevyřešené dluhy z minulosti a právě v této době se velmi intenzivně řeší karma..Těš se na to, až jednou budeš mít dítko, kterému dáš všechno to, co jsi ty od svých rodičů nedostala a které vychováš jako dobrého člověka :)Mít tě za mámu, to bude strašně fajn! 🙂

Ikona diskutujiciho jila 2008-08-23 17:33:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ano je to tak jak píšeš. Jenže rodiče jsou zase pod tlakem společnosti…….všechno s něčím souvisí…není to omluva k chování rodičů!Každý má možnost VOLBY a kdo má skutečně zájem nepodddá se a řešení najde!

Jen tak  na okraj: v tramvaji jsem viděla maminku s miminkem,asi6 týdnů,bylo v černém kočárku,leželo jakoby v rakvi…bylo mi ho líto…

Ikona diskutujiciho Alue 2008-08-27 11:35:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

PRO MAJKU

Každé dítě přichází na svět dokonalé. Spíš než ho vychovávat bychom ho měli nechat být svobodné. – Já žádnou karmu z minulosti nemám. Problémy které mám, jsou zásahy matrixu ho mého života, protože to, jak se chovám, se mu silně nelíbí. Jak bych taky mohla mít karmu… vždyť lidé taky nevědí, odkud jsem a co se ve mě skutečně skrývá… 🙂

Ikona diskutujiciho Majka 2008-08-27 19:08:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, promiň, to jsem si neuvědomila, když jsem to psala, že u tebe je to trochu jinak 🙂 A vychovávat, to taky není to správné slovo – spíš pomáhat mu jít tou správnou cestou..

Ikona diskutujiciho Alue 2008-08-29 09:17:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To, co děti potřebují, je cítit Lásku svého okolí. Nic víc. Pak vyrostou správně a do krásy 🙂

Ikona diskutujiciho Majka 2008-08-29 20:05:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No lásky má ta moje cácorenka moc a moc, tak o ni nemám strach 🙂

Ikona diskutujiciho Alue 2008-08-30 16:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

v tom případě není co řešit 🙂 děkuji ti za ni 🙂

Ikona diskutujiciho Lúmenn 2009-04-23 12:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pravda pravdoucí a krásně napsaná:) Prý jsem indigové dítě – nevím, možné to je. Ale od mnoha lidí jsem slyšela, že jsem zvláštní, taková jiná a jeden léčitel mi říkal, že mám velkou moc. Každopádně mám fialovo oranžovou auru, no poslední dobou spíše tmavomodro oranžovou. Máš ponětí, co tyto barvy značí? 🙂

Ikona diskutujiciho Sammy 2009-06-16 21:48:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já mám malou setřičku, teď má 2 roky tak si ji musím pohlídat aby mi ji "rodiče nezkazili" a moc se těším až bude větší a budem chodit ven a pozorovat broučky a stromky a povídat si s vílami :-D No mě naši taky zvláště nevychovávali, táta rozmazloval no a co ze mě vyrostlo? alespoň nejsem "biorobot" a stejně se jim pořád něco nelíbí mají být rádi :-D

Ikona diskutujiciho Kubisko 2010-07-12 19:57:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No ja si myslím, že hry o sobě nejsou špatný, záleží na povaze. Když mě byli 4, začal jsem hrát sonika. Klasická skákačka kde na konci každého protředí se pouštěli uvěznněný zvířátka. Pak jsem začal hrát závodní hry(6), pak jsem přešl na střílečky. V deseti jsem začal hrát mafiu. Střílení do lidí normální, vyřizování účtů tak, že nekomu rozmlátim pusu, pokud to nestačit tak zabít. Hrál jsem podbný hry a hraju je až do teď(Quake3, Call of Duty…) a nikdy mě nenapadlo, že bych prostě šel a jen někoho zabil, když by se mě něco nelíbilo hned to řešit násilím a tak.

Ikona diskutujiciho Marry 2011-04-12 21:21:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já jako malá dokonce dávala pozor abych nešlapala na mravence a ploštice 🙂 a měla jsem i beruščí farmu ale venku na zahrádce jssem dala pár listů dohromady dala si tam pár berušek a pozorovala jsem je :DD To co jsem slyšela tomu jsem nemohla uvěřit není to úplně přesné asi ale nějak takhle si to pamatuju''Dvě žákyně devátých ročníků utýraly malé čistokrevné štěně k smrti protože jiná spolužačka nechtěla křížence'' já kdybych je viděla už bych je v životě nepustila k zvířeti, to je tak kruté. Já už ve čtyřech letech si pamatuju že když na mě pes štěkal já k němu přišla a začla sem se s nim mazlit. Dnešní děti jdou a začnou trhat kytičky a pak po nich šlapat já je zas nikdy netrhala protože jsem si myslela že je to bolí 8( jestli takhle budou vipadat v budoucnu moje děti tak to se du zahrabat

Ikona diskutujiciho Kačka H. 2013-02-23 21:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jo. To vystihuje mého pětiletého brášku: když je se mnou, tak je to zlatíčko, ale když potká svého bratrance (o rok staršího, než on), začne najednou mluvit sprostě a být na mě zlý.

Ikona diskutujiciho Kačka H. 2013-02-23 21:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[23]: A taky ještě jsem jako malá nesnášela, když jsem viděla nějaké dítě zašlapávat broučky nebo lovit pulce v rybníčku a to mi zůstalo doteď. Minulý rok, někdy v létě jsem (o těch pulcích) dokonce napsala do novin – Letňanské Listy :D. Otiskli mi to a pak se u rybníčku opravdu snížil počet malých dětí, lovících pulce.

Ikona diskutujiciho Fox 2014-06-18 01:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zajímavé o tom převybrování, určitě to je pravda. Na těchto stránkách je tolik pravd, je to neuvěřitelný. Až budu mít chvylku klid zkusím taky něco vidět z budoucnosti, ale přes ten neustálý tok spamu v hlavě který moc nedokážu ovládat uvidím asi kulový. Předpokládám že ten "paprsek" je něco jako nosič dat z morfogenetického pole. Když jsem byl mimčo pamatuju si okamžik kdy jsem viděl sám sebe ve vzdálené budoucnosti. Víckrát se to ale nestalo, nebo si nepamatuju. Škoda, ovšem já jsem právě teď díky tomuto článku pochopil že zvláštní schopnosti – různé, všeho druhu, může mít každý, stačí aby se odprostil od toho že je "nemá" a začal v ně věřit. Takže nejen telekineze je možná, ale i mnohé další. Brutál co si člověk uvědomí přečtením jednoho článku. Díky!

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek