Ochránce slovanské kultury Igor Ožiganov

19.8.2018 v Zprávy 7

Jeden z nejlepších současných umělců v Rusku, který má opravdu rád svou rodnou kulturu a nebojí se překážek, je Igor Ožiganov narozený v roce 1975.

Igore, v jakém okamžiku jste začal malovat obrazy slovanských bohů a hrdinů?

Dlouhý čas jsem žil v Moskvě a pracoval v různých studiích v oblasti designu. Zabýval jsem se designem polygrafie, web-designem, průmyslovým designem a designem interiérů. V roce 2008 jsem se vrátil do rodného města, blíže k přírodě a přirozenosti. Začal jsem malovat obrazy ze skandinávských ság a pak jsem se zamyslel: „Proč se my neustále obracíme k něčemu cizímu a přitom neznáme hluboko své vlastní, rodné?“ A začal jsem s velkým zájmem studovat slovanské eposy a hledat starověké zdroje.

Jedním z mých nástrojů, jak přinést rodné obrazy k lidem, jsou kalendáře. Ve svých dílech se snažím věnovat velkou pozornost detailům. Slovanské původní oděvy jsou krásné a harmonické, až v 18. století je začali vykreslovat jako něco hrozné a klaunské, a tím formovali v národě vztah k vlastnímu dědictví jako k něčemu hloupému bez smyslu.

Ruští bohové, obrazy Igora Ožiganova

https://www.youtube.com/watch?v=r7Lpu2lMx3E


Proč je důležité obnovovat a zachovávat rodnou kulturu právě teď v 21. století?

Stolypin řekl: „Národ bez národní identity je hnůj, na kterém rostou jiné národy.“ Já s tím absolutně souhlasím! Oživovat rodné je nejen nutné, ale i nezbytné, protože my, mám na mysli nejen ruský národ, jsme dosáhli bodu ve svém historickém vývoji, kdy stačí ještě kousek a nit genetické národní paměti může natrvalo přetrhnout pod vlivem destruktivních sil současné globalizace.

Není tajemstvím, že lidstvo ve snaze o pokrok přišlo ke globální krizi prakticky ve všech oblastech včetně ekonomiky, ekologie, vzdělávání, zdravotnictví, systému vztahů v rodině, mezi zeměmi, národy atd. Kam se podíváme, všude krize. Nastal čas, kdy je třeba přetočit čas zpět a otočit se a vrátit se k čistým pramenům. Takovými prameny jsou naše starověké slovanské tradice!

Z čeho je možné začít návrat k pramenům?

Z pochopení přírody. Matka příroda je ústřední téma světonázoru Slovanů. A teď je pro mě příroda způsob jak se uklidnit. Tak jako v dávných dobách je příroda schopná odstranit únavu a darovat člověku duchovní sílu. Já si myslím, že oživení rodových zvyků pomůže posílit sílu ducha, zapomenout na problémy, odtrhnout se od peněz a byznysu, přiblížit se k jednoduchému a dobrému.

To je každodenní práce nad sebou na fyzické, intelektuální a duchovní úrovni. Přes znalosti přírodních zákonů života je možné se zbavit špatných návyků, nejen od alkoholu a tabáku, ale i chamtivosti a tělesných rozkoší. Hlavně oni nedají klidu a opravdového štěstí současnému člověku.

Řekněte příklad nějakého moudrého a užitečného slovanského zvyku

Slované byli ctitelé slunce, proto jejich čtyři hlavní svátky připadají na kalendářní dny slunečního cyklu – jarní a podzimní rovnodennost, dny zimního a letního slunovratu.

Koupal – svátek očištění připadající na den letního slunovratu. Myšlenka svátku je očištění, přitom jde řeč o celostním očištění zahrnující celou lidskou podstatu – tělo, duši a ducha. Jak očistný element se používají základní přírodní živly – voda a oheň. Proto slavné kupalské vatry se vždy zapalují na březích vodních nádrží, nebo řek.

Během oslav koupal naši předkové skákali přes oheň a hned běžící, nořili se do objetí sestry vody. Symbolický aspekt pohybující se vody má svoji analogii s časem, životním cyklem člověka, v procesu kterého všechno dobré a špatné nenávratně zůstává vzadu, jakoby „smývané“ neúprosným plynutím času. Přitom voda zcela zjevně čistí tělo člověka, tak jako předchozí skok přes oheň čistí jeho duši. Já si myslím, že se nespletete, když řeknu, že ti lidé, kteří se alespoň jednou zúčastnili tohoto svátku, pocítili na sobě velkou sílu, kterou nesou v sobě tyto krásné obřady.

Má ruská kultura budoucnost?

Určitě. Počátky toho už můžeme pozorovat nyní. Před našima očima se hroutí globální transatlantická „říše dobra“. Svět se stává multipolární a mění se i naše úloha v tomto světě. Aby se stal mnohem lepším, než byl dříve, rodná kultura zde musí sehrát klíčovou roli. Toho lze dosáhnout pouze tehdy, pokud začneme chránit své dědictví, vrátíme se ke své identitě, protože slova o ruském duchu nejsou prázdné. A národní kultura jako ochránce tohoto ducha již prokázala svou životaschopnost a prokáže to i v budoucnu pokud i my z naší strany přiložíme úsilí na její zachování a oživení.

0adonelxjrc1u1rchfvuce2twjz_nwf-e4fcn7b0fhuq7sqol6hz4ji9lbbnbpgy04a5az3t4khumasiqqpa80iqbxcn5ix2xluc-20vn75jvwdn5yf9x6etedx8bk4vijh8ee5xxdv0ut0ezv8r8sko54fd5idgg810ha9htwnbm0aheg4bo27u8wiwl7vzvng9ek6l8racn7yqk16dh2ej7rmlhv_wkkdkgelpyvifrqpoknbxrddvmnf4qwomi5xcbzurqdnrvaoppyue9-kgucns4utnx6eugb-mw720bwc7xbiwwkijp-yxo4xia5teilcdkxmlzg9p8v30yv69xyxw2w8zvzlxcpzfja

Ještě více Igorových obrazů najdete na pinterestu zde: https://cz.pinterest.com/ehrokr/the-art-of-ozhiganov-igor/?lp=true

rozhovor přeložil a převzato z: https://www.biosferaklub.info/ochranca-slovanskej-kultury-igor-oziganov/

překlad do CZ: Alue, www.aluška.org

Komentáře

Ikona diskutujiciho hanka 2018-08-19 08:27:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Přenádherné obrazy, až se tají dech. A Igor má úplnou pravdu, návrat ke kořenům a k tomu co je naše je nutný pokud chceme žít smysluplně dál. Dlouhou dobu jsem se věnovala studiu cizí kultury, cestování, umění cizí země, až jsem po čase zjistila, že mě to přestává vnitřně naplňovat, že se cítím jako bych lhala. Cizí kultuře nemůžu do hloubky nikdy porozumět, naopak potřebuju se obrátit pokorně k tomu co je moje, kde jsem se narodila, a moje kultura, moravská, je nádherná, nemohla jsem si vybrat lepší místo. Odtržení se od kořenů a obrovské úsilí být někým jiným se obrátilo proti mě, a nejhorší ze všeho byl ten pocit že lžu, že to co předávám nejsem já, že žiju v přetvářce. Mám kolem sebe spoustu lidí kteří v jednom kuse říkají, že nesnáší Česko a nejraději by se odstěhovali do zahraničí, případně už tam žijí. Je mi z toho smutno a nerozumím tomu. Co člověka může tak silně odlákat od vlastní kultury a hodnot, že se jich chce úplně zříct? Kdybych já se měla odstěhovat do úplně cizí země (a teď nemyslím Slovensko ale vzdálenější kultury), tak bych hrozně chřadla. Nevím asi to tak prostě nemá každý, někdo má za úkol žít a vybudovat něco v zahraničí, ale já mezi tyto lidi nepatřím. Když jsem se zamýšlela nad tou módou plivat na svoji rodnou zem a chtít žít v jiné zemi, tak mi k tomu moje teta řekla hrozně zajímavou věc: Všimni si, kde žiješ ty – ve velkém městě. To město nemá historii, bylo vybudováno uměle a lidi tam přišli za prací, proto nemají a nemůžou mít vztah k půdě, k zemi, k přírodě. Jsou odmalička, mnohdy po několik generací vykořenění. Myslím si že právě tito lidé budou chtít utíkat za štěstím jinam a nebudou si vážit svých kořenů, protože je v podstatě nikdy nepoznali, město vám nemůže dát pocit sounáležitosti se zemí a s krajinou. Vykořeněnost a konzum je důsledek života ve městech, městské civilizace dnešního světa. Lidi jsou jako sirotci, ztracení v městské civilizaci která je falešná.

Ikona diskutujiciho jirik 2018-08-19 17:11:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

přednáška vladimíra lauberta

Ikona diskutujiciho Danny 2018-08-19 21:51:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]: Já jsem se strašně chtěla odstěhovat do zahraničí, když jsem byla mladší, no puberťák. Přišlo mi, že v Česku nic zajímavého není, že to tu stojí za prd. Ale posledních pár let jsem ráda za to, že jsem se narodila, kde jsem se narodila, a neměnila bych to (ale tak moc jsem ještě necestovala, tak nevim, jestli by mi nějaká země neučarovala natolik, že bych tam chtěla žít trvale). Ani si nedovedu představit, že bych se odstěhovala někam jinam v rámci Česka. Prostě cítím, že jsem doma na Slovácku, že tu mám kořeny, a když se mě někdo zeptá, jestli bych nechtěla po škole pracovat v Brně (kde studuju), hned říkám néé, v žádném případě :D

Ikona diskutujiciho hanka 2018-08-20 22:38:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[3]: já jsem taky chtěla pryč, taková pubertální rebelie, a jak jsem si to vyzkoušela, tak hajdy zpátky dom 🙂 jako žít nějaký čas v cizině můžu doporučit, člověk přijde na spousty věcí. Cizí mentalita je pro mě kolikrát naprosto neuvěřitelná a zírám s otevřenou pusou. Mnohdy ani není třeba tam žít, jen intenzivně cestovat na vlastní pěst a proniknout mezi místní.

Ikona diskutujiciho Ježovka 2018-08-20 22:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[3]: Se máš. Já to tu mám ráda(fajn… přírodu někdy víc než místní), ale něco odmala říká "TY PATŘÍŠ DO USA", fakt by mě zajímalo, co za "poklad" mě v té uměle vystavěné zemi za velkou louží čeká… :-? ale zároveň asi rozumím, proč jsem se narodila zrovna tady a ne rovnou tam. Hm, Brno mě vždycky zajímalo, teď mám teda docela zajímavou představu :-D Přeju šťastné kořenění v ČR ? Jo a musím se zeptat, jestli můžu, nebyla jsi chvíli na střední v Litomyšli? Někoho mi hrozně připomínáš, ale jestli to nejsi ty, tak to neřeš ?

Ikona diskutujiciho Verča 2018-08-21 11:02:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]: třeba jsi v USA žila v minulém životě:-D..

Ikona diskutujiciho Wojciech 2020-07-25 11:41:14 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Witajcie Słowianie znad Morawy! Jesteśmy międzynarodową społecznością żyjącą według praw naszych przodków Słowian. Niesiemy naszego Ducha w Europę. Aktualnie osiedlamy się w rejonie Riviera dei Fiori. Mamy przyjaciół i sympatyków mówiących w 5 przynajmniej językach, ale Was, Czechów nie mamy… Czas to zmienić! Zdrawa!

Napsat komentář: Ježovka Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek