Následující článek vyšel dne 2.11.2017 na webu tadesco, kde tomáš marný popisuje svůj zvláštní zážitek, kdy v naprosté tmě viděl neobvykle dobře, skoro jako kočka. Článek sám o sobě je zajímavý, co je však ještě více šokující, je zjištění, že pod diskuzí k danému článku se vyrojilo množství lidí, kteří potvrzují, že už asi měsíc vidí ve tmě zvláštní věci.
Nepochopitelný zážitek z posledních nocí. Dějí se i konstruktivní změny
…..začalo to před několika dny, kdy lidé měli velké problémy se spánkem a sice 29-30.10.2017…..
Jako každý večer si před spaním dávám asi tak 0,5-1 litr vody či čaje. Je to můj dlouholetý zvyk a ráno po probuzení většinou piji také 1 litr vody. Nesnídám a čistím do 11:00 organismus. Nevím, jestli to má s tím něco společného, ale…..
Díky tekutinám, které večer vypiju, jdu jednou za noc na záchod. Tentokrát se ale stalo něco, co jsem vůbec nechápal.
Vždy když se probudím, vstanu a jdu poslepu se zavřenýma očima na záchod. Mám to nacvičené, že se dostanu na toaletu, sednu si a potom zase vstanu se zavřenýma očima a jdu spát. Potud všechno normální, ale stalo se něco, co jsem nečekal…..
Když jsem seděl na záchodě, otevřel jsem oči, což většinou nedělám a k mému velkému údivu jsem viděl koupelnu i beze světla.
Prvně jsem myslel že nějak vydatně svítí měsíc, ale bylo zataženo a nic nebylo vidět.
Při pohledu z okna jsem viděl do lesa mezi stromy. Z jiného okna jsem viděl palouček, který bych bez svitu měsíce nemohl vůbec vidět. Opakuji, že bylo naprosto zataženo.
Nevím jak vidí v noci kočka či jiná zvířata, ale byl to neuvěřitelný a nezvyklý pohled. Neuměl jsem si to vysvětlit. Další noc jsem tento vjem už neměl.
Ovšem dnešní noc opět, když jsem otevřel v posteli oči, viděl jsem v naprosté tmě celý pokoj. Bydlím na samotě v lese a nesvítí tam nikde žádné světlo, je zde naprostá tma. Díval jsem se na svoji vlastní ruku pod peřinou a také jsem ji viděl.
V obrázku je znázorněno monochromatické vidění. Nebylo tomu tak, viděl jsem i částečně barevně a lépe než je na spodním obrázku naznačeno.
Neumím si to vysvětlit. Mnohdy mám jiné obrazy a jiné vize, ale zážitek z posledních dnů a tohoto typu jsem nikdy předtím neměl.
Není vyloučeno, že na nás něco vysílají a zkouší, a mohly se otevřít v mozku nějaké přirozené cesty, které byly lidem zablokovány kdysi dříve. Budu pozorovat dál a dám Vám vědět. Není také vyloučeno, že příliš mnoho bovisových jednotek mohou také zapříčinit popisované.
Právě jsem se šel podívat do lesa, ale nic jsem neviděl. Musel jsem jít s baterkou. Nevím jestli to má něco společného se spánkem potom následným otevřením očí. Čas ve kterém se to odehrálo je většinou mezi 02-03 hodinou ranní.
Dotaz na čtenáře tadesca: Měl někdo z Vás podobné vjemy, které jsem popsal nebo popřípadě jiné a o kterých nechce veřejně mluvit?????
Děkuji za diskuzi pod článkem a čas věnovaný čtení našich stránek….. (zdroj)
Následují vybrané výpovědi čtenářů se stejnými zážitky:
Osma
Dobrý den všem, výše zmíněné, lehce modifikovaně prožívám asi už měsíc. Je to zvláštní, máme na spaní roletu, abychom měli úplnou tmu. V té „úplné tmě“ v okamžiku otevření očí, vidím vše, ne úplně perfektně, ale zřetelně vidím svou ruku, zdi… Také bych chtěl podotknout, že se cítím po otevření očí úplně čilý, ale ta schopnost u mě postupně klesá (asi jak mi to vědomě dochází) a po nějaké době přemýšlení jsem zase „ve tmě“ takže – nepřemýšlet a užívat si to – je vícero věcí, které chodí k člověku samo a vědomím to pochopit nelze.
Zdeněk
Už od dětství taky vidím do jiných dimenzí, nebo si to alespoň myslím. Ale jen večer, až je venku tma. Je jedno co dělám nebo kde sedím. U počítače znatelně míň než když jsem v posteli za přítmí – pouliční lampa mi svítí do pokoje,takže pokud nezatáhnu tak mám takové intimčo v pokojíku.
Jsou to budovy nebo části budov, nejčastěji vidím okna. Obyčejné obdélníkové okno s parapetem a klikou na otevření, bývá zavřené. Budovy typu mrakodrapu.
U počítače mám solnou lampu a tu periferně vidím dvakrát. Fyzicky jak tu je na stole a druhý „nehmotný obraz“ asi o 15 cm výš. Ale při přímém pohledu to mizí…..
S nikým o tom radši nemluvím osobně. Rodina to nebere, spolužáci nejsou ani schopni přijmout, že u sebe mám orgonit a kamarády aktuálně nemám.
Samotnému je mi líp. Radši být sám než s nesprávnými lidmi.
Anonymní
T.M., to, co popisujete se mi v zatměném bytě večer podařilo i se zavřenými víčky…nějak jsem se probral ze spaní, nechtělo se mi otevřít oči a…najednou koukám, že vidím, sice nějak jinak, ale vše bylo zřetelné, jako by okolí vystoupilo ze tmy svými obrysy. Venku se mi to asi nestane, bydlím ve městě a tam totální tmu nenajdete. Ale bylo to jen jednou…
Ludmila
Bydlím na Kroměřížsku a v noci z 30. na 31. bylo skutečně abnormální světlo, které jsem ráno probírala s manželem. Měsíc svítil , ale intenzitu světla jsme si vysvětlili anormálním vyčištěním vzduchu po vychřici. Bylo mi mizerně a vzpomněla jsem dokonce na to zařízení na Vysočině, jestli to nemá na svědomí ( k manželově nelibosti).
Bella
Ahoj TM …měla jsem zážitek 30.10. Šla jsem si lehnout asi okolo půl jedné v noci. Úplná tma a já se koukala do tmy…. Najednou zničeho nic vidím pohybující se tečky spíš vetší tečky…Je to podobné jako když vidím energie ( svetlě modré tečky),ale tyhle tečky byli šedozelené a kroužily mi u hlavy. Řekla bych, že okolo me kroužily až agresivně úplně zběsile..Když jsem se rozhlédla po místnosti viděla jsem je stále a vím jistě, že halucinace jsem neměla…. Bylo to divný i mě bylo divně…když jsem se zaměřila dalši noci už jsem to neviděla…tak nevím co to bylo..
Stenly
Někde jsem četl, že během spánku pracuje mozek na jiné frekvenci a trochu jinak, než když se člověk probudí. Někdy tak chvíli po probuzení vnímá trochu jinak. Mě se třeba několikrát už stalo, že jsem po probuzení pozoroval dvě krásně zlaté(nebo spíše v barvě slunce) koule jen kousek ode, pravděpodobně to byla nějaká ochranná energie(nebo možná i něco jiného, v tom se určitě vyznáš líp než já, můžeš zkusit vyslovit nějaký tip, co by to mohlo být ?)
A moje zkušenost?
Bohužel si neuvědomuji co bylo nebo nebylo v noci 30.10. Celý život mám potíž s tím že nemám v ložnici dost tmu jak bych si přála a můžu zatahovat jak chci, pořád mám pocit že je nějak moc světla. V poslední době i v noci vstávám a chodím různě zavírat a stínit, protože mám pocit že otevřu oči a kolem mě je světla jako ve dne. Nevím vůbec jestli to má nějaký nadpřirozený původ, ale v aktuálním bydlišti to nejvíc připisuji dvěma střešním oknům. Jinak chodím po tmě v domě běžně odmalička, nemusím si svítit, vidím dobře a v tomto změnu nijak nepozoruji. Pouliční lampy to v mém případě nejsou, světlo bývá modré. Nemám srovnání s jinými lidmi, takže nedokážu posoudit nakolik jsem v normě a nakolik je moje noční vidění běžné, nebo není běžné. Je spousta věcí které ve svém životě považuji za normální a postupem času zjistím, že to normální není. Co zažíváte odmalička, to je pro vás běžné a nepozastavíte se nad tím, dokud si neuvědomíte, že věci jsou jinak.
Staly se mi ale čerstvě dvě jiné věci, když jsem šla spát večer.
První byla myslím ve čtvrtek 2.11… určitě to nebylo 30., bohužel jsem si přesný den nikam nepoznačila.
Večer jsem si lehla, zavřela jsem oči a bez uvolnění či relaxace mysli jsem viděla se zavřenýma očima veliký obraz. Byl roztažený přes celé mé zorné pole, jakobych tam skutečně byla. Věštinou jsem neslyšela žádný zvuk, jen na konci jsem z obrazu něco slyšela. Každopádně… ležím, zavřu oči a vidím černobíle nějakou ženu. Chodí mezi místnostmi v nějakém velikém domě, roznáší na tácku nějaké drobné věci. Připomínala mi nějakou služebnou, zdravotní sestru, nebo číšnici. Pořád spěchala a pořád pobíhala z jednoho pokoje do druhého. Ostatní lidi se kterými mluvila nebo kterým věci podávala, jsem viděla blbě, zamlženě a okrajově.
Měla bílou halenku a úzkou červenou sukni pouzdrového střihu. jelikož jsem viděla čenobíle a částečně zrnitě, nevím jakou mohla mít ta sukně barvu, tipla bych červenou, ale mohla být i hnědá nebo šedá. Ta vize prostě nebyla perfektní.
Uvědomila jsem si, že se dívám třetím okem tak, jako jsem to popsala před časem ve svém článku: Jak jsem objevila vstupní bránu do nadvědomí / Doporučuji, ale když se chci dívat, vyžaduje to ode mě uvolnění a chvilku koncentrace na daný bod a po sepnutí opět uvolnění. Někdy mám dny, kdy mi to moc nejde a jindy mi to jde skvěle, s minimálním úsilím. Tetokrát jsem nic dělat nemusela, jenom jsem tak ležela a dívala se.
Mohlo to trvat asi dvě minuty. Poté co jsem uvolnila svoji mysl s tím že vizi přijmu a budu se dívat dál, třeba v ní bude něco důležitého pro mne a třeba uvolněním vylepším kvalitu obrazu, žena zpozorněla a zrychlila. Neviděla jsem jí do obličeje, celou dobu jsem byla za jejími zády a moje vize plula za ní, kamkoliv se vrtla.
Pak ale kousek běžela po dlouhé chodbě, prudce se otočila a upřela na mě své oči. Moje vize ji postupně ,,doběhla“ a přiblížila se, takže jsem ji viděla poměrně zblízka. Šlo vidět, že žena na něco čeká a také jsem dostala pocit, jakoby věděla, že ji někdo sleduje a vidí něco, co by neměl. Chvilku jsem ten upřený pohled vydržela, ale pak jsem prostě otevřela oči, protože mi to začalo být nepříjemné. Nevěděla jsem co se děje a nechtěla jsem v tom neznámém procesu pokračovat. Také jsem si u toho vzpomněla na jiný zážitek, ten už je starší, kdy jsem právě cíleným otevřením třetího oka viděla reptiliána a ten po chvilce také zjistil, že ho vidím. Upřel na mě prudce svoje žluté oči, to mě vyděsilo a odpojila jsem se.
Když jsem oči znova zavřela, stejná vize se neopakovala a spala jsem normálně.
Druhou vizi jsem měla 3.11. a ta byla podstatně kratší.
Bylo čtvrt na dvanáct. Protáhla jsem večerku, protože jsem zažraná do učebnice psychosomatiky a strašně mě tam vzrušila část popisující buňky, stárnutí buněk, telomery, a kmenové buňky… Pak jsem ale uznala že zítra je taky den a učit se můžu i potom, tak jsem knížku zavřela, zhasla a šla spát.
Chvilku jsem se uvolňovala a absolvovala své večerní cvičení. Je to něco jako meditace či modlitba, která mě před spaním harmonizuje, či snad samosugescí nastavuji a programuji své vědomí i buňky. Je to druh pokusu, zkouším co dokážu udělat se svým organismem prostřednictvím pravidelné večerní sugesce.
Poté jsem už jen ležela na zádech a chtěla začít spát, ale najednou jsem viděla půlkou pravého oka žluté teplé světlo. Člověk věří tomu co vidí, takže jsem nějak zapomněla že ležím v posteli a je zhasnuto, měla jsem pocit že jsem někde úplně jinde a někdo otevřel dveře, ze kterých jde silná teplá žlutá záře. Která mě vyrušila v mé snaze spát. Zaměřila jsem se na světlo a ty dveře jsem opravdu viděla. Pak mi ale došlo, že je to vlastně blbost, že ležím v posteli u sebe doma, takové dveře v tomto zorném úhlu neexistují a žádné takové světlo, této intenzity a barvy vidět nemůžu, že tedy musím vidět něco úplně jiného.
Po chvilce jsem otevřela oči. Všechno bylo naprosto normální. Otočila jsem se na levý bok a skoro okamžitě usnula. Během noci jsem se často budila protože jsem měla jakési poválečné sny a otravovalo mě množství nočního světla, ale jak už jsem psala, nevím jestli je to normální, mám tyhle zážitky s rušivým nočním světlem dlouhodobě.
Moje vize vypadala podobně, až na to že to bylo po mé pravé straně, dveře se otevíraly na druhou stranu a viděla jsem to zboku, periferně, zboku mě to i osvítilo.
Poslední komentáře
-Lily Wow, skvělý článek! :D děkuji a ukládám.
-zuzi Článek o krizi středního věku... a v diskuzi…
-Květa Tak to jsem se zase jednou hezky pobavil:-)…
-Rambousek Já se nějak silně za duchovně orientovaného ani…
-*****