Poselství skryté v Platónově Podobenství o jeskyni / napsal: Spiiiidy

25.3.2011 v Čtenáři 16

Ahoj Alue,

Tvoje stránky jsem si moc oblíbil a jsem Ti vděčný za odpověď na můj dotaz, která mi moc pomohla. Ale půjdu k věci. Proč píšu?
Nedávno jsem začal psát vlastní blog, což ve mně posílilo touhu po psaní, pravdě a po tom, abych ji předal i někomu dalšímu. Dnes jsem napsal článek, který se doufám tematicky hodí i na Tvůj blog. Zamýšlím se v něm nad Podobenstvím o jeskyni od Platóna v souvislosti s probíhající transformací.

Následující text je převzatý. Zdroj: Fürst Maria: Filosofie, Fortuna, Praha 1994. Převzato ze stránky http://literatura.kvalitne.cz/jeskyne.htm

Sókratés: Představ si lidi v podzemním příbytku podobném jeskyni, která má k světlu otevřený dlouhý vchod podél celé jeskyně. V této jeskyni žijí lidé od dětství spoutaní na nohou a na krku, takže zůstávají stále na tomtéž místě a vidí jen rovně před sebe, protože pouta jim brání otáčet hlavou. Vysoko a daleko vzadu za nimi hoří oheň. Uprostřed mezi ohněm a spoutanými vězni vede vzhůru cesta, podél níž je postavena nízká zeď na způsob zábradlí, jaké mají před sebou loutkáři a nad nímž dělají své kousky. Podél této zídky chodí lidé a nosí všelijaké nářadí, které přečnívá nad zídkou, podoby lidí a zvířat z kamene a dřeva.

Glaukón: Předvádíš podivný obraz a podivné vězně.

Sókratés: Podobají se nám. Myslíš, že by takoví vězni mohli vidět sami ze sebe a ze svých druhů něco jiného než stíny vrhané ohněm na protější stranu jeskyně?

Glaukón: Jak by mohli vědět, když jsou celý život nuceni držet hlavu nehybně?

Sókratés: Tito vězni by nemohli pokládat za pravdivé nic jiného než stíny oněch umělých věcí.

Glaukón: Nevyhnutelně.

Sókratés: Kdyby jeden z nich byl zbaven pout a přinucen náhle vstát, otočit šíji, jít a podívat se nahoru do světla, mohl by to udělat jen s bolestí a pro oslepující lesk by nebyl schopen dívat se na předměty, jejichž stíny předtím viděl. Co by podle tebe řekl, kdyby mu někdo tvrdil, že tehdy viděl pouze přeludy? Nemyslíš, že by byl zmatený a domníval by se, že předměty tehdy viděné jsou pravdivější než ty, které mu ukazují teď?

Glaukón: Mnohem pravdivější.

Sókratés: A kdyby ho někdo odtud násilím vlekl skrze drsný a strmý vchod a nepustil by ho, dokud by ho nevytáhl na sluneční světlo, nepociťoval by bolestně toto násilí a nevzpíral by se, a kdyby přišel na světlo, mohly by snad jeho oči plné sluneční záře vidět něco z toho, co mu nyní uvádí jako pravdivé?

Glaukón: Ne, alespoň ne hned.

Sókratés: Myslím, že by si musel na to zvyknout, kdyby chtěl vidět věci tam nahoře. Nejdříve by asi nejsnáze poznal stíny, potom samotné předměty. Dále by potom nebeská tělesa i samotnou oblohu snáze pozoroval v noci, dívaje se na světlo hvězd a měsíce. Nakonec by se myslím mohl dívat na slunce samo o sobě na jeho vlastním místě a mohl by též pozorovat, jaké je.

Člověk je připoután k oblasti vnímání, neboť smyslově dané považuje za jsoucí. Z těchto pout musí být osvobozen. Cesta od toho, co je pro nás zvykem, k vědeckému a především k filosofickému poznání je cestou postupných kroků. Platón se pokouší popsat tuto cestu člověka jako nevědoucího k vědoucímu právě ve svém “podobenství o jeskyni”. Jestliže člověk pochopí rozdíl mezi smyslovostí a duchem, pak ví, že nesmí zůstat v jeskyni, ale že je povinen vynaložit námahu a z jeskyně vyjít. Pak ví, že se nesmí vydávat libovůli svých smyslových sklonů (pudů), ale že je jeho povinností jednat podle rozumu. Lidství důstojné člověka znamená, že duch (rozum) ovládá smyslovost. Duch, který se osvobodil, žije ve znamení ideje dobra. V “podobenství o jeskyni” ten, kdo již odtud vystoupil, sestupuje opět do jeskyně a snaží se osvobodit z pout a vyvést ven své dřívější spoluvězně.

Konec převzatého textu.

Podotýkám, že nejsem filosof a nemám přečtenou téměř žádnou literaturu tohoto typu. Sepíšu pouze můj názor, který intuitivně vnímám jako správný. Může a nemusí být pravdivý, nicméně jsem o něm přesvědčen. Nikomu ho nevnucuji. Začnu od začátku a budu postupovat popořadě podle úryvku z Platónova díla.

Ona jeskyně zde není nic jiného, než náš svět, který vnímáme smysly. Jsme pevně přesvědčeni o tom, že je pravdivý, reálný a nic mimo něj neexistuje (samozřejmě nemluvím za všechny, aby se ti, co vědí, neurazili). Není nic po smrti, není nic nadpřirozeného, čas plyne jak má, všechno je v pořádku tak, jak to přece známe.

“Vězni žijí od dětství spoutaní …” Jako vězně si představte současné lidstvo dnes a systém, ve kterém je nám násilím nuceno žít. Ono donucení je založeno primárně na strachu. Je to strach, který vytváří systém v našem každodenním životě, a tak nás nutí být na něm závislí. Máme strach, že se nezavděčíme našim rodičům, že nedostudujeme, neseženeme práci nebo nás z ní vyhodí, že budeme nemocní, že nebudeme mít peníze, že nás někdo při večerní procházce okrade a zabije, že zítra přijdou teroristi, že nebudeme mít kde bydlet, že se o nás někdo dozví pravdu i přesto, že mistrně ovládáme lež a manipulaci … Každý den máme z něčeho strach, který nás svazuje a nutí poslouchat a dělat něco, co bychom z vlastní svobodné vůle nikdy neudělali. Chodíme do školy, kde nás to nebaví, pracujeme, kde nechceme, lžeme, když nemusíme …

Stíny, které vrhají umělé věci nošené lidmi jsou pro vězně jejich realita, které nemají pražádný důvod nevěřit. Od dětství vidí stejný obraz, nemohou pohnout hlavou, takže ho vidí i ze stejného úhlu. Jak poznají, že jde o iluzi? V poutech nijak.
Stíny jsou normální věci – sklenička vedle vás, židle, na které sedíte, domy ve městě, letadla … jak je libo. Kdo by pochyboval nad tím, jestli jsou reálné? Můžeme si na ně přece sáhnout a když nám spadne závaží na nohu, tak to pěkně bolí. Jídlo má nějakou chuť, motory vydávají zvuk a když vybuchne sopka, tak nám je v tom lepším případě teplo. I ta propiska píše na papír a písmenka vidíme na vlastní oči. Nemáte důvod pochybovat a poznat, že jde o iluzi. Stejně, jako Neo v Matrixu. Takže realitu, to co vnímáme našimi pěti smysly (Mimochodem, představili jste si někdy, co byste vnímali a jak byste asi žili, kdybyste o všech pět smyslů přišli? Že ne? Zkuste to.), můžeme si na to sáhnout a honíme se za tím celý život s jazykem na vestě, zde symbolizují stíny vrhané ohněm na zeď. Platón to zde trochu zjednodušuje – vězni používají jeden smysl, a to zrak. Když vězeň zavře oči, neuvidí žádné stíny, tedy ani žádnou “realitu”. My jich máme pět, což je jen dokonalejší forma vnímání “reality”. Platónova verze falešné reality v jeskyni je ve 2D pro lepší pochopení (stíny na zdi), ta naše je ve 3D (prostor).

Ti, co stíny vytvářejí a starají se o to, aby realita pěkně fungovala, symbolizují vládnoucí vrstvu společnosti. Elity, které mají na starosti chod systému a to, aby se nezhroutil = aby nezhasl oheň v jeskyni. To jsou ty elity, které zuby nehty udržují tento nemocemi prolezlý systém v chodu.
Můžeme je nazvat elity. To jsou ty elity, které zuby nehty udržují tento nemocemi prolezlý systém v chodu. Že není nemocný? Kdyby byl zdravý, neznali bychom pojmy jako válka, peníze, ekonomická krize, terorismus, závist, lež a milión dalších, račte si domyslet. Byli jste někdy nešťastní? Nespokojení se životem? Vždyť to je přece normální, namítnete, každý někdy byl! A na co jste to sváděli? Kdo tomu nevěří, ať to nezapomene svést na cokoliv z jeho okolí – počasí, globální oteplování, rodinu, kamarády, konspirační teoretiky, vládu, stát, nadnárodní korporace … jak je libo. Nezapomeňte, že realita je taková, jakou si vytváříte. Svádět vinu na ostatní funguje jen do té doby, dokud této iluzi věříte a živíte ji.

Uvedu jednoduchý příklad. Dva lidé se baví o počasí, pesimista a optimista.

Pesimista nadává, že kvůli dešti přišel mokrý do práce, je mu zima a má z toho špatnou náladu. Pokud ho necháme mluvit dál, dozvíme se, že vlastně celý svět stojí za hovno, nikdo ho nemá rád, v rodině na něj kašlou a tak dále. A čím to začalo? Nevinným deštěm. Jeho bručounství pravděpodobně zapříčiní další události, které ještě prohloubí jeho depresi (nebo začnou, pokud ji ještě nemá).

Optimista má naopak radost z toho, že je po dešti venku čistší vzduch a voda prospěla rostlinám. Navíc má umyté auto, které parkuje venku před domem. Pokud jeho necháme mluvit dál, patrně se dozvíme další věci, které ho potěšily, až se dostane k tomu, že je spokojený a na světě je krásně. Lidé se s ním budou raději bavit a pravděpodobně se mu naskytne na základě toho nějaká dobrá příležitost. Kdo v tom vidí fakt, že realitu formujeme sami našimi myšlenkami? Nehlaste se všichni.

A teď teprve začne zábava. Kdosi vezme vězně, osvobodí ho z pout, ze kterých se osvobodit nechtěl, protože nevěděl, že to je možné. Chtěli byste letět na Mars, kdybyste nevěděli, že existuje? Chtěli byste létat, kdybyste byli přesvědčeni o tom, že to je nemožné? Dobře, vězně máme osvobozeného, je zmatený a neví, co se děje. Bolí ho vstát a otočit hlavu, protože to nikdy předtím nedělal. Vidí najednou spoustu světla zvenku a je jím oslněn tak, že mu to je nepříjemné. Bodejť by ne, když prožil celý život při světle skomírajícího ohně. Je oslepen, a tak není schopen vidět skutečné předměty, jejichž stíny předtím viděl. A když si jeho oči po chvíli přivyknou a on uvidí skutečné předměty, na jejichž stíny se celý život díval, nepřijde mu moc uvěřitelné, že stíny předtím byly jen iluze. Vždyť je viděl celý život!

Vzpírání vězně při tažení tunelem symbolizuje odmítání, vyvracení a zesměšňování pravdy a lpění na současném způsobu života, na realitě, penězích, materiálních hodnotách a zisku. Toho, kdo vězně táhne násilím ven, si můžeme představit jako někoho, kdo zná pravdu a snaží se pomoci lidem, kteří mají dosud klapky na očích. Proč jim ostatní nevěří, hází jim klacky pod nohy, zesměšňují je, urážejí a vybíjí si na nich svou vlastní frustraci?

Protože odmítají přijmout to, co se na první pohled jeví jako nemožné, bláznivé, přehnané – stejně jako sluneční svit v porovnání se stíny od plápolajícího ohně kdesi v jeskyni.

Chudákovi vězňovi se jeví ono tahání kýmsi ven na světlo jako bolestivé a nepříjemné, proto se zuby nehty brání. To je přirozené. A po téhle strastiplné cestě nahoru mu někdo začne tvrdit, že teď konečně vidí realitu takovou, jaká doopravdy je. Přirozená reakce by vypadala asi takto: “Tys mě násilím vytáhnul odněkud, kde jsem byl spokojený, někam, kam jsem nechtěl. Způsobil jsi mi bolest a to vše proti mé vůli a teď očekáváš, že ti budu ty žvásty věřit?” Když si ovšem jeho oči přivyknou na světlo a začne vidět normálně, tak si uvědomí, o kolik je tato nová realita lepší, než ta, ve které byl, jak zjistí, držen násilím. Nikdy se nebude chtít vrátit. Pak si ale vzpomene na ty, kteří dosud sedí připoutaní v jeskyni a půjde jim pomoct. Nyní bude on v roli toho, kdo bude táhnout vzpouzející se vězně ven tunelem na světlo. A bude chápat, proč se mu brání.

Jako transformaci (lidstva, vědomí) si představte to, co se v současnosti děje a co spěje k završení – oné apokalypse. Apokalypsa je ono zjevení, to, když staneme oslepeni v záři Slunce, přesně jako ten vězeň vytažený z temné jeskyně na světlo.

“Myslím, že by si musel na to zvyknout, kdyby chtěl vidět věci tam nahoře. Nejdříve by asi nejsnáze poznal stíny, potom samotné předměty.”
Tam nahoře, to je pátá dimenze. Jeskyně je třetí a cesta tunelem je transformace. Jak prosté. Nejdříve a nejsnáze poznáme stíny – věci a předměty ze třetí dimenze, které ještě budeme chvíli schopni vidět. Potom začneme rozeznávat předměty z páté dimenze, jak si budeme postupně zvykat.

“Nakonec by se myslím mohl dívat na slunce samo o sobě na jeho vlastním místě a mohl by též pozorovat, jaké je.”

Jak jako na místě slunce? Že by se on sám stal sluncem? To už je moc šílené, že? Jak na to Platón asi přišel? Pokud jste dočetli až sem, vězte, že pátá dimenze není dimenzí poslední, ale existují také vyšší. Do těch bude směřovat náš další vývoj. A na co tedy poukazuje popis, že se stane sluncem? Na další postup ve vývoji. Vězeň vyšel z jeskyně ven, ze třetí dimenze do čtvrté. Aby se stal sluncem, musí postoupit ještě výš. Že by naše Slunce bylo živé? Co třeba teorie Gaia? Ta říká, že Země je živý organismus. Může-li být Země (a planety) živá, proč ne také naše sluníčko (a hvězdy)? Pojďme se na to podívat trochu seshora. Přijmeme-li, že nebeská tělesa jsou živé bytosti (byť z vyšších dimenzí), co je tedy vesmír, který vidíme? Co třeba “planeta”, na které žijí? Zapojte intuici a představivost, té se přece meze nekladou. Možná budete překvapeni 🙂

Spiiiidy

Komentáře

Ikona diskutujiciho Farah 2011-03-25 05:43:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Prispevek je super, lip bych to nenapsala 🙂 pri cteni se mi prehralo celych 6let, odkdy se neco zaclo se mnou dit, tehda sem myslela, ze asi blbnu 😉 Ackoliv od detstvi verim na vyssi dimenze, pokazde jak jsem se snazila zamyslet, co to znamena, mi smysl toho zacal unikat. Ta skladacka se dava dohromady. Faktem je, ze cim dal rychleji. Od noveho roku KAZDY DEN se mi dostane nove indicie, ktera me vede, verim ze spravne a to je pro vychod z jeskyne dulezite (nerikam, ze ne tezke)- verit.

Ikona diskutujiciho Alue 2011-03-25 08:53:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]: Farah, vím, že se to do této diskuze nehodí, ale tobě by slušelo vyseknout poklonu. Ačkoliv z předchozích tvých komentářů vím, že vyznáváš určité náboženství a spousta věcí na této stránce je v rozporu s tvojí vírou, ty jsi příklad absolutní tolerance a tvé příspěvky jsou vždy velmi rozumné a dobře se čtou. Jde z nich poznat upřímný záměr, všimla jsem si toho hned u článku o vykládání karet. Takových jako ty kdyby bylo více, jsem ráda, že tě tady máme. Opravdu.

Ikona diskutujiciho Spiiiidy 2011-03-25 10:08:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]: Díky za chválu, cením si toho. :-) Já jen doplním, že existuje důvod, proč Ti začal unikat smysl těchto věcí pokaždé, když ses zamyslela. Bylo to jednoduše proto, že ses zamyslela. Naše myšlenky pochází z ega, které je doma tady, v této realitě = v jeskyni. Což ve své podstatě znamená, že myšlenky tě svazují a omezují. Pokud se jich začneš zbavovat, nebudeš jim přikládat takovou váhu a důležitost, budeš vše vidět mnohem jasněji.

Ikona diskutujiciho Serpentine 2011-03-25 10:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Platón to sice myslel jinak a jeho podobenství o jeskyni je podmíněno filozofickým kontextem jeho doby (bez jehož znalosti nelze Platóna plně pochopit), ale bereme-li článek jako určité další rozvinutí jeho myšlenek.. vlastně proč ne.:-)

Ikona diskutujiciho Luz 2011-03-25 10:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tohle mě taky hodně zaujalo, když jsem to četla na původním blogu (kam jsem se poprvé dostala zrovna přes komentáře u Alue). Ten článek je úžasně napsaný – jsou to věci, které se nmohdy těžko převádějí do slov tak, aby to bylo pochopitelné, ale řekla bych že autorovi se to podařilo. Díky i za tvůj blog Spiiidy, celkově mě hodně oslovuje. I s tím přemýšlením je to pravda; mysl stále chce něco kecat, ale často jsou to věci, které nám v ničem neprospívají, naopak v nás vytvářejí např. různé strachy a podobně…

Ikona diskutujiciho bo 2011-03-25 12:48:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

…ahoj Spiiidy, tento článok o jaskyni mi utkvel  s i l n o  v hlaávke už dávnejšie.

Ikona diskutujiciho peter 2011-03-25 13:15:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Hodně štěstí nám všem při vycházení z jeskyně…Není lehké přestat lpět, na myšlenkách, na věcech, i na našich životních názorech postojech a přesvědčeních…

Ikona diskutujiciho Farah 2011-03-25 14:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[3]: Ahoj, ano dekuji, na tom svazovani myslenkami neco urcite je. Vzpominam opet, na chvile, kdy jsem ztracela neco, na cem mi opravdu zalezelo a faktem je, ze jsem se neprestala tehda trapit do chvile, kdy jsem nedocilila vnitrniho prazdna. Bez otazek typu: Kdyby tohle, tak by to dopadlo jinak, Slo by to nejak dostat zpet? Co jsem udelala spatne?, atd. Pak uz jsem opravdu zretelne zacla videt odpovedi a poznavat: Aaha! Tak jesteze to nepokracovalo. Nakonec to ma vic zaporu nez kladu…ale ted jsem bez toho, co by mi prave jinak skodilo. Clovek musi prozrit, aby ocenil stesti. (btw. tohle se take da vycist mezi radky v Koranu).

Ikona diskutujiciho Sherry 2011-03-25 16:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Taky vím, že je to všechno někdy krásná, nekdy zlá iluze. Ale je to správné tak, jak to vnímáš ty i já, temi pěti smysly. Nevím, proč tady furt řešíte jak jde pořád o iluzi, že země je dutá, že hvězdy neexistují a jsou to jen výbežky nějaké černé hvězdy. Musím však říci, že tato zjištění, a určitě i pravdivá zjištění mi tu iluzi dost nabouraly a dost zničily. Byl to krásný pohled na louku, když jsem nevěděla že to je iluze, byl to krásný pohled na hvězdy, když jsem nevěděla, že nejsou pravé.

Ikona diskutujiciho Proměnlivé 2011-03-25 16:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]: Určitě si na tenhle text čas velmi brzy najdu a pročtu ho podrobně a v klidu, že bych pochopila filosofii Platona na internetu za jedno odpoledne si fakt nemyslím. Párkrát jsem jen zírala, o čem diskutující diskutují a zásahy, komentáře Alue jsem místy nechápala, no, občas se v nich pro mě výrazně "sekla". Přesto tyto stránky navštěvuji často, lepší a živější zatím neznám, takže moc zdravím a děkuju

Ikona diskutujiciho Faith 2011-03-25 20:56:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zaujímavý článok a ešte som chcela k tým strachom minule. Poznám viac ľudí, ktorí majú alebo mali tie úzkostné stavy a venujú sa myšlienkam o vzostupe a aj som čítala, že to súvisí s premenou tela v súvislosti so vzostupom, alebo transformáciou, takže ak ťa to upokojí aj u Teba to mohlo byť preto. Mňa osobne to dosť upokojilo, lebo to si už človek začína všeličo negatívne namýšľať, keď zrazu začne zažívať také nepríjemné pocity. Mne osobne veľmi odľahlo a už som to potom nevnímala tak negatívne, lebo som vedela, že to má nejaký zmysel.

Ikona diskutujiciho Michael 2011-03-25 21:03:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Pěkný příspěvek i když není pro mě neznámý. Na střední škole jsem si vybral referát přesně na tohle téma.:)

Ikona diskutujiciho septik 2011-03-26 00:33:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Hezký souhrn na dané téma, obzvláště bych chtěl poděkovat autorovi za myšlenku "Představ si vnímání reality beze smyslů", myslím, že je to dobrá "nakopávačka" pro připoutané lidi:-)

Ikona diskutujiciho Verča 2011-03-27 16:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je dobře, že se tento skvělý článek šíří dál.:-)

Ikona diskutujiciho Spiiiidy 2011-03-27 18:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[10]: Jasně, tyhle pocity jsem míval taky a není to nic dvakrát příjemného … ono jde taky o to, že pro naše smysly tahle realita falešná není. Smysly máme právě proto, abychom tu mohli normálně žít a fungovat, na tom není vůbec nic špatného, že je používáme, proto je přece máme. A navíc – hvězdy vidím pořád stejné, jako dřív, na tom se nic nezměnilo. A že se koukáme na černou hvězdu? Nevěřím. Že je Země dutá? Možná jo a možná ne. Já tomu nevěřím. Máš to ověřené?  Co se ti v běžném životě tím změní? Dám Ti příklad. Jak poznáš, že nějaký lék skutečně funguje? Tím, že nebudeš věřit ani tomu, že to je blaf a ani tomu, že Tě vyléčí. Věříš v uzdravení – pravděpodobně se uzdravíš. Věříš v jeho neužitečnost – nepomůže Ti. Pokud věřit přestaneš, uvidíš SKUTEČNOST. Ne Tvou iluzi. :-)

Ikona diskutujiciho Veronika 2014-10-20 09:43:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj, náhodou jsem se dostala na Tvůj web a přečetla si článek :Poselství skryté v Platónově Podobenství o jeskyni. Opravdu skládám velký obdiv pro pisatele 🙂 Ale proč píšu 🙂

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek