Sama v lese se nebojím… bojím se jen zlých lidí.

11.6.2011 v Poselství 35

,,Slečno a to se nebojíte takhle sama v lese?”

Položil vám někdy někdo obdobnou otázku? Mě už ano a můžu vám říct, že jsem po ní měla pocit, jako bych mluvila s mimozemšťanem z jiné planety.

Je to asi tak stejně blbá myšlenka, jakože slunce je potvora, která vyzařuje fuj fuj rakovinotvorné záření a musíme se před ním chránit. – Přitom uvažujte: Slunce nás stvořilo, všechno co jíme, nebo co máme okolo sebe, je ze slunce. Všechno je materializované světlo. – Jakže? Slunce, které mě stvořilo a které mě živí, že by mělo být nebezpečné? – To je ale blbost. (Mimochodem připomínám ,,Všeho moc škodí”, moc lásky škodí, moc pití škodí, moc přátel škodí, moc peněz škodí… škodí i přehnané slunce – úpal, úžeh, spálení, ale když člověk není blbec a zná míru, čeho by se měl bát?)

Stejně to mám s lesem.

Vypadnu od lidí, zajdu nebo zajedu do hlubokých lesů, tam na mýtině zalezu mezi stromy, vrátím se za pár hodin, nabitá energií, prozářené modré oči, úsměv od ucha k uchu a v puse a v kapsách všechno možné, co jsem kde našla a co jsem si vzala s sebou.

V lese se cítím bezpečně a milovaně, vždyť je to prostředí, které nás tu všechny živí a léčí. Teď vládne červen, venku je krásně a v lesích je spousta jídla, dobré vody a krásných zvířat, spousta rostlin, bylinek a zajímavého hmyzu.

Potoky jsou nejkrásnější atrakce, neznám nic lepšího, než když se jdete rituálně smáčet do potoka a brouzdáte v jeho korytě… studená voda z vás odnese všechno, co vás tíží. Zapomenete. – Jiná dimenze, jiná forma bytí, myšlenky jdou nahoru.

Koryto potoka zajede pod tunel a vy jdete ve tmě, pod nohama kamení a studená voda… páni, to je ale vzrušení! A tunelem se ozývá veselý smích.

V potoce pobíhají breberky, schovávají se pod kameny a vy je tam můžete zlobit, lechtat, chytat, můžete jim převracet kamínky a smát se, jak zase rychle utíkají za jinou skrýší.

Tuhle slimák, tady šnek, žabky, pulci, co může být lepšího?

A co se budete obouvat? Běžte lesem dál bosky, trocha jehličí a smůly vám udělá jen dobře.

Stromy v lese, každý z nich je jako náruč. Každý má duši, své bytí, moudrost a svoji dobrou bytost.

Uvědomujete si, že když jdete po lese, kolik různých forem života a nehmotných bytostí je tam s vámi? A kdo z nich by vám co měl dělat? Lesní bytosti jsou jen dobré, všechny jsou milující a když se s některými osobně seznámíte, pohovoříte si, projevíte snahu porozumět a přátelit se, najednou vás má rád celý les široko daleko okolo vás a vy se prostě nemůžete cítit špatně, nebo se bát. – Čeho?

Les mě schovává a hýčká, najdu tam jen to nejlepší. Na skále si zdřímnu, v potoce se zchladím, bylinek a plodů se najím… s hmyzem se zasměju, se stromy se obejmu. – Chybí mi snad něco?

Když je příjemné počasí, tak nic… a když je vám těžko u srdce a jdete do přírody za pomocí, bude vám tam dobře, i když je zima a prší.

V lese se není čeho bát a přitom to lidé mají naopak. Doma že se cítí bezpečněji než venku v lese? Jak je to vtipné. Copak člověk je tvor, který žije v symbióze se čtyřmi stěnami? – Váš dům vám dává jídlo, vodu, energii, léčbu a zábavu? – Dům je jen takový, jaký si ho uděláte. Jídlo a vodu si tam musíte donést, příjemnou atmosféru si tam musíme vytvořit, aby se vám tam líbilo, musíte ho uklízet.

V lese?

Tam je tohle všechno zdarma a ať už hodíte jakýkoliv kámen nebo klacek kterýmkoliv směrem se vám zlíbí, nikdo po vás nechce, abyste ho uklízeli, protože bude krásný kdekoliv, kam ho zahodíte.

V tom je kouzlo lesa.

A když máte zájem o bylinky a broučky, jucháte na každém rohu. ,,Jé, zlatohlávek, toho jsem už dlouho neviděl! – Tý vado, vraní oko čtyřlisté a kolik jich tu je!”

Já se rozhodně sama v lese nebojím ani trošku, zato se bojím sama ve městě, taky po setmění, protože tam je spousta nebezpečných tvorů.

Když se zamyslím nad tím, kdo mi v životě co udělal nejhoršího, vždycky to byli lidé. A bohužel právě tací, kteří by měli být člověku naopak nejblíž… po přízni řízni, ale i zklamaná přátelství a zlomené lásky.

Když jsem byla malá, neměla jsem k dispozici les, chodila jsem do polí a do sadů. – Nikdy mi tam nikdo nic neudělal, ani mě nikdo neobtěžoval, vlastně jsem na těch místech skoro nikdy druhého člověka nepotkala… a že jsem tam byla sakra dlouho, klidně celý den, do noci, jenom abych mohla být sama v přírodě, kde se cítím dobře.

Do dneška vzpomínám, jak jsem před lety, v době, kdy bylo opravdu zle, spala na louce ve velkém hnízdě, které jsem si tam udělala ze sena, které tam někdo nechal sušit. To bylo úžasné.

Po návratu mezi lidi spokojenost spadla, dneska už to tak ale není… cítím se dobře i mezi lidmi, ale to jen proto, že si umím společníky přitáhnout a správně vybrat.

Teď chodím do lesů a je to úžasné, mnohem lepší než kultivovaně sázené stromy do řádků. V lese je veselo a pestro. V sadu najdete jen v jednu dobu jeden druh ovoce, když se přilepší, tak planě špendlíky, ale v lese je obrovský mix všeho a ještě hodně navíc… jsou tam hlavně ty potoky a prameny, nádherná místa!

A čím déle tam jsem, tím méně se mě bojí zvířata. Stačí půlhodinka a člověk jakoby víc splyne. Ještěrka mě vidí na několik metrů, ale neuteče, nechá mě, abych přišla, sklonila se a natáhla k ní ruku. Pulci ve vodě přestanou utíkat, můžu nad nimi stát a sledovat zblízka jejich skvrnky na zádech a rašící nožičky… žabky mi nevyskakují z dlaně. Jakobych byla jedním s jejich vědomím, jakoby věděli kdo jsem a proč tam jsem.

To jsou jedny z nejkránějších chvílí v mém životě, být v jednotě s někým druhým.

Možná se jiní lidé bojí být sami v divočině jen proto, že nejsou na něco takového zvyklí.

Ale není to smutné, nebýt zvyklý na něco, co tvoří základ mojí bytosti, základ mého zdraví?

Onehdá jsem byla svědkem toho, jak si nejmenovaný člověk na nejmenovaném místě za nejmenovaných okolností přede mnou spletl fretku s krtkem a když jsem mu to vysvětlila, po dvaceti minutách z něho vypadlo, že stejně nevěří, že v té kleci je bílá fretka… pardon přátelé, ale kde to žijeme, když už ani nevíme, jak vypadá krtek a že se nepěstuje v kleci jako domácí mazel, ale žije podzemí? … Jak barbarské.

Připadala jsem si vedle něj jako úplný debil a to přitom nejsem ta, co označila bílou fretku za krtka.

Stejně tak si připadám jako debil, když mi někdo začne vykládat, jak se musí před procházkou namazat UV máčkou nejvyššího faktoru, aby na něho nelezlo slunko, nebo že se bojí sám v lese.

Čím déle tady na tom světě jsem, tím víc sleduji, že lidé hloupnou. Pořád se říká, jak nové generace předčí tu starou, jak jsme chytřejší, vyspělejší, jak jde všechno dopředu… mladí se dívají na své rodiče a prarodiče jako na vykopávky, když nechápou, co to je ,,zmáčkni eskejp”.

A přitom je to naopak, my tu degenerujeme. Fretky považujeme za krtky, v lese se bojíme, před slunkem se chráníme a co jde jako dopředu? – Zdravotnictví? To, kde se za peníze zdravým holkám řežou prsa a páni doktoři mastí kapsu, nebo snad potravinářský průmysl, kde se dávají do jídla jedy a když řeknete, že si Sprite nedáte, protože je v tom aspartam, tak na vás ostatní čučí jako na marťana? To je jako pokrok dopředu, když lidé něco jedí, něco pijí a vůbec neví, co to je a CO V TOM JE?

Naši prarodiče možná neumí zmáčknout eskejp, ale vyrostli alespoň na normální stravě a nepodlehli takové degeneraci, aby nepoznali krtka.

Tento článek mi tak trochu připomíná mé předešlé zamyšlení o zvířatech. (viz ,,Nech koníčka“) Souvisí s tématem. Stejně tak jako se odcizujeme přírodě, odcizujeme se zvířatům a pak i sami sobě.

Choďte přátelé do lesa, nebojte se tam, choďte bosky a nepleťte si krtky s fretkama, pomůžete zastavit naši kolektivní degeneraci 🙂

Kam dál:

Další obrazy umělce Davida Delamare – ZDE

Otevřít rubriku ,,Zamyšlení”

• Navštivte CHAT

• Máte rádi stránky Aluška.org? Doporučte je svým známým: https://aluska.org/

Komentáře

Ikona diskutujiciho Nelča 2011-06-11 08:29:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nevím, kde se stala chyba, ale řekla bych, že za to může veškerá technika. Kdyby nebyla, lidi by měli úplně jiné zájmy. Teď přijdou, sednou k počítači a jedou. ale to bych zase asi nepoznala tebe…

Ikona diskutujiciho hel 2011-06-11 08:42:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To je krásně napsané a hlavně pravdivé, pro mě i smutné:(,žiju ve městě a nedaří se mi to změnit…taky mi je v přírodě lépe a bojím se zlých a hloupých lidí…ale jednou jsem se sama bála i v lese- zabraná do hledání hub jsem najednou nevěděla,kde přesně jsem a bylo to docela nepříjemné..ty jsi mladá a zdravá, ale starší člověk už má strach jít do lesa sám, co kdyby se mu udělalo špatně

Ikona diskutujiciho Ketty 2011-06-11 08:57:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jediné co mě od procházky v lese odrazuje jsou klíšťáci kvůli nemocem co přenášejí 🙁 i když ironií je, že už je člověk může chytit i na zahradě nebo v parku..

Ikona diskutujiciho marryangel 2011-06-11 09:37:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mě přijde že za tudle situaci může jedině hloupost člověka. Vážně… já nevím ale vždycky když něco jím koukám se zaprvé:jestli neni prošla lhůta a

Ikona diskutujiciho hel 2011-06-11 10:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[4]: Pokud vím, tak slunce přestalo být bezpečné kvůli ztenčení ozonové vrstvy vlivem průmyslových exhalací a vypouštění freonů…zamořili jsme planetu i ovzduší příliš..a ještě to ani nedokážeme zastavit..důvod? peníze:(

Ikona diskutujiciho M+M 2011-06-11 10:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj Alue,souhlasim s tebou co tady rikas.Les je prekrasne misto plne zivota a ciste energie,ktera na vas dychne hned pri vstupu do lesa jako zmena vzduch.Ja sam to mam jako neco nepostradatelneho. Jak mi je nejhur,nebo se citim tak nejak na nic,jdu si do lesa zabehat a pak posadi pod muj stromecek a vedle je potucek,kde si dam nohy do vody a je to super.Pak se chvilku muchluji se stromem a je mi opravdu velice dobre.Clovek jak zharmonizuje svoje energie,pociti zmenu i v mysli a vidi realitu jinak,tak jak ji videt ma.Jo jenom me obcas zerou mali komari co se tet lihnou,ale jednou jsem si pral aby mi daly pokoj a svete div se zabralo to asi. Alue vis je to sranda,me je pres 35let ma dve deti a porad delam pro ostatni takove kraviny,ze jim o tom ani nerikam,oni to nechapou skoda pro ne.HEJ uz me to nebavi tu sedet jako cucka jdu do lesa cus.

Ikona diskutujiciho Michael 2011-06-11 11:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já jsem si se zvířaty rozuměl vždycky.A stalo se mi mnoho příchod kdy mě zvířata(podle ostatních) měla ublížit a neublížila mi. Mnoho lidí nechápe že jít v noci po městě je mnohem nebezpečnější než jít v noci po lese:).

Ikona diskutujiciho Jíťa 2011-06-11 12:17:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc se mi líbí jak jsi napsala co v lese prožíváš,je poznat jak moc máš přírodu ráda.

Ikona diskutujiciho baarel 2011-06-11 12:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

je to napsané přesně tak jak to vidím já, sám samotný jsem se jako dítě toulal lesy a zažíval jsem tam nesdělitelné, pak jsem to vytěsnil a teď tam hledám cestu zpět. Zrovna dnes jdu na "špacír" tak snad …

Ikona diskutujiciho eknea 2011-06-11 12:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Miluju les. Bohužel ale v okolí domova jich moc nemám a když už nějaký, tak jen takový malinky lesíček ale i to mi stačí 🙂 Jinak krásný článek, myslím že s tebou souhlasím, jsem na to úplně stejně 🙂

Ikona diskutujiciho Danoslav 2011-06-11 12:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No u nás v prírode sú nebezpeční akurát tak poľovníci a diviaky. Šviňky hlavne v noci, keď sa človek blízko dostane a ani o tom nevie. Bo u nás kolo Prešova je ich veľmi veľa na to, koľko je lesov, takže sú často hladné. A čo sa týka kliešťov – zdá sa mi, že ich dostávajú hlavne deštruktívni ľudia.

Ikona diskutujiciho Karloon 2011-06-11 12:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ja jsem byl vcera v lese a dvakrát jsem zahlídl srnku 🙂 a dnes tam půjdu zas.

Ikona diskutujiciho Tammy 2011-06-11 13:19:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zcela souhlasím. Jen tady poblíž nejsou nikde lesy…všude jen lidé, lidé a zase lidé. Bojím se chodit do parku, bojím se chodit po městě sama, proto se cítím lépe doma. Ale příroda mi chybí. Ne, nebojím se v lese…bojím se jen v lese plném lidí. Divoké zvíře ti neublíží jen tak pro zábavu…

Ikona diskutujiciho Khira 2011-06-11 13:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já mám teda les za vesnicí, ale budu se stěhovat do města a vůbec nevím, jak se tomu mám přizpůsobit. Je mi to tam prostě cizí, snad jediná velká výhoda je, že máme hned vedle knihovnu. Nechci si to doslova "hnusit", ale i tak to je prostě jiný, tak co naděláme.

Ikona diskutujiciho Aran 2011-06-11 16:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Super napsané, k tomu se nedá pomalu nic dodat.

Ikona diskutujiciho heli 2011-06-11 17:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[11]: Takže když jsem dnes na sobě našla 6 klíšťat, tak jsem destruktivní?

Ikona diskutujiciho AChantall 2011-06-11 18:57:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásna lesná reflexia…akurát ja sa trošku bojím klieštov, Alue, nebojíš sa klieštov??

Ikona diskutujiciho Danoslav 2011-06-11 20:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[16]: Tak to netuším 🙂 Len u veľa ľudí čo poznám je to tak. Bo zase sú ľudia, čo chytia kliešta len čo vyjdú na pole, a dakto nedostane nikdy.

Ikona diskutujiciho Nelča 2011-06-11 21:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nechci nic říkat, aůle s těmi kl획aty. jsou sice nebezpečná, mojí babičku nakazily, ale osobně, já sama i rodiče jsme chytili klíšťat, a nic se nám nestalo. Co si přivoláte, to máte.

Ikona diskutujiciho Daniela 2011-06-11 23:52:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásný článek :-) Přesně tak, sama v lese se nebojím, jen zlých lidí. Ale když jdu do lesa někde jinam, raději jsem tam s někým a to právě kvůli tomu, jací lidé jsou na světě, aby se tam náhodou někdo nepotuloval, protože nedaleko od nás jednou zakopali podnikatale, bylo to tenkrát i ve 112 na nově. To je jediné, proč tam jsem někdy nerada sama. Jinak les je nádherný a člověk hned zapomene na starosti.

Ikona diskutujiciho Lenka 2011-06-12 09:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jsem moc ráda,že se najdou i jiní lidé, kteří tráví hodiny v lese. Dělám to taky a všichni ostatní, hlavně rodiče a prarodiče, mě považují za podivína a říkají, že nejsem normální. Že to nikdo jinej nedělá. Za živýho boha jim nevysvětlim důvody, pak jenom kroutěj hlavou a klepou si na čelo. Docela mě to mrzí. A co se týká toho strachu z lesa, tak tuhle otázku mi pokládaj lidi taky, ale oni to myslej tak, že v lese bude nějakej úchyl, kterej mě kvůli svý choutce připraví o život. Je pravda, že les maj takový týpci rádi, protože tam nikdo neuslyší volání o pomoc oběti. Takže když vidim nějakýho člověka v lese, tak se pro jistotu někam schovam, kdyby náhodou. Ale pořád je mnohem větší nebezpečí podle mě ve městě než v lese.

Ikona diskutujiciho Babe 2011-06-12 09:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]: tak to du stáhnout

Ikona diskutujiciho Danoslav 2011-06-12 11:14:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[19]: No asi to predsa tým bude. Ja jednoducho viem, že na mňa nepôjdu, a nejdú 🙂

Ikona diskutujiciho Tina 2011-06-12 14:19:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Akurát som sa vrátila z lesa, kde som strávila osem dní a nocí "pod širákom", ked velmi prsalo alebo padali krupy, tak sme len celtu natiahli. Cisté pramene, lesné jahody, všade stopy srniek, jeleňov, diviakov a vlkov, civilizácia ďaleko…a je zvláštne, že ja som nemala ani jedného kliešťa, keď ostatní mali bezne aj dvoch denne. Asi preto, že som poprosila les, aby mi dali pokoj, zdá sa mi to zvláštne, no možno to predsa bolo tým :)))

Ikona diskutujiciho Lady Hestia 2011-06-12 16:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

přesně tak Aluško! A stejně mám chuť jít bydlet do lesa nebo do džungle než tady v těch hnusnejch městeech kde se tak akorát vznáší pět tun prachu, potloukaj se tam nějací úchyláci, když si jdete koupit něco k jídlu, už vás obletují a cobyste a cobyste, jeden barák se mačká na druhý, a celá společnost je totálně zkažená. Přiznávám se, že tedy občas zapomenu jméno nějakého zvířete, ale to bývají obvykle jen rasy třeba psů, koček atd. Nejsem až tak tupá abych si spletla krtka s fretkou a myslela, že se zvířata pěstujou v klecích jen jako mazlíci bez duší. A když už tedy musím být v lidské společnosti, ráda bych aby to bylo možné s někým, kdo se dokáže uvolnit a mít rád svět.

Ikona diskutujiciho Nelča 2011-06-12 18:02:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[25]: Je mi na blití z těch rybek zavřených v malých kulatých akváriích, smutných činčilách v klíckách ve zverimexu, myšek namačkaných ve skleněných nevětraných vytrínách. Takhle bych mohla pokračovat až k nehoráznému týrání a zabíjení na jatkách..jak my se to chováme, jako společnost ? máte pravdu, jsme občas totálně zkažení.

Ikona diskutujiciho Alue 2011-06-12 18:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[3]: Borelka na nás padá z chemtrailů a to ostatní také, nakažení jsou všichni už dávno, vyhýbat se klíšťatům je proto nesmysl.

Ikona diskutujiciho Laia 2011-06-12 19:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásný článek Aluško! Musím se přiznat, že já se sama v lese bojím , ale je to kvůli zlým lidem, protože nikdy nevíš, jestli tam někde není úchyl nebo vrah. Holt už je prostě moc zlých lidí. Ale jinak miluju svoje procházky do přírody.

Ikona diskutujiciho Delia 2011-06-12 21:56:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Krásný článek. Já chodím do lesa téměř každý den, když se vrátím cítím se skutečně nabitá energií. Les-místo, kde se cítím dobře… 🙂

Ikona diskutujiciho hel 2011-06-13 10:38:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[27]: Alue, kdyby to byl podvod, bylo by to fajn…včera jsem si četla na osud.cz, jak 130 nejmocnějších lidí světa plánuje genocidu 98% lidstva a nevěděla už, co si myslet..

Ikona diskutujiciho Lúmenn 2011-06-13 19:47:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško, díky za tenhle článek. Včera jsem přijela z bitvy, z lesa a rovnou na mě zaútočila realita a skočila mi na záda a zakousla se do mě a já se málem nechala sežrat. Ale tenhle článel mi vlil sílu a víru do žil. Děkuju za něj.

Ikona diskutujiciho Léňa 2011-06-13 23:00:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

článeček mě potěšil, i já mám ráda les (dokonce se tak i příjmením jmenuji :-) ale ten konec článku o otráveném jídle apod mě zase pak znechutil. Pravda je, že úplně nejlepší je brouzdat se naboso ledovým potokem proti proudu, mě osobně toto nabíjí i více než třeba obejmutí stromu. A když se taková koupel střídá s koupelí na slunci, pak se to všechno ještě násobí.

Ikona diskutujiciho Verča 2011-06-14 22:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jednou jsem se brouzdala nějakým potůčkem s děsně studenou vodou. Měla jsem pocit, jako by mi do nohou bodaly nože. Ale když jsem pak vylezla a sedla si na sluníčko cítila jsem se… nádherně.

Ikona diskutujiciho Petra 2014-01-07 20:35:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je to velice krásné zamyšlení, také do lesa ráda občas zajdu, mám svůj oblíbený, bohužel není nejblíž od mého domova. Ale když mám čas a chuť, jdu tam a opravdu se cítím jako doma. Naši nevěřícně kroutí hlavou, jestli se tam nebojím, načež kroutím hlavou já, jak na to přišli. I když miluji rychlou chůzi a pomalá mě štve, v lese se ráda táhnu jako šnek a šeptám příběhy stromům a všemu tam okolo. Moc se mi to líbí. 🙂

Ikona diskutujiciho Karel Havlík 2014-05-08 13:11:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jóóó les. To je jiná dimenze, zóna lásky. V lese se nebojím, poskytuje mi bezpečí. A jak píše Alue, horší je to ve městě. Já se tam ani ve večerních hodinách nezdržuji, a když mohu, vždy vyzvedávám děvče večer, když jde z práce. Pracuje přímo v centru. Za zmínku stojí také jaký je les v noci. To jsou najednou lesní bytosti cítit víc, je to velice silný zážitek. Samozřejmě je řeč o hlubokých lesích… No… Nebudu machrovat, bál jsem se. Nevím čeho, jestli paní Jagy? Nebo toho pocitu, jak na mně v noci vše tak působí? Ty energie a to tajemno. A to je přesně ono. Je to ta degenerace. A za sebe mohu říci, a jsem šťasten a neskutečně vděčný za anděly, jako je Alue, že mi pomohli se z toho Matrixu odpojit, a poznávat opravdové krásy života a energie. Vím, že mám před sebou ještě dalekou cestu, ale hřeje mně pocit, že jsem na správné koleji. Mějte se krásně, a hurá do lesa! 🙂

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek