Škodlivé autosugesce a jak se jich zbavit

9.6.2021 v Psychologie 9

Když jsem byla v pubertě, často mi něco upadlo. Pubertální děti jsou často neohrabané, protože rychle rostou. Když jsem rozbila šálek, maminka rozzlobeně křičela: „To ho neudržíš, nebo co? Máš ruce jak hrábě!“ Když jsem pak něco znovu upustila, říkala jsem sama sobě „Nojo, ruce jako hrábě!“ Tahle autosugesce se pak ve mně pevně zakořenila.
Přitom ani náhodou nejsem nešikovná. Naopak, jsem manuálně docela zručná. Nádobí mi ovšem občas ještě upadne a já si nezapomenu říct „Ruce jako hrábě“…



Až mi to konečně došlo: Vždyť já sama v sobě celý život tenhle názor utvrzuju a vsugerovávám si, že se mnou není něco v pořádku. Člověk by si řekl, že kdysi v dětství rozbil nějakou tu skleničku, je to dávno, skoro bych snad měla na to zapomenout…? Jenomže maminka řekla, že je to moje vina, mám totiž ruce jako hrábě!

Při výchově nám rodiče řeknou ledacos. Dělají to s tím nejlepším úmyslem. Cítí za nás odpovědnost a snaží se vychovat z nás důstojné lidi. Každý z nás zná podobné věty: „Proč sis vzala tuhle sukni, vypadáš v ní děsně“, „Jak to, že se to nedokážeš naučit nazpaměť? Ty nemáš paměť, nebo co?“, atp.

Takové věty se dětem ukládají v podvědomí („vypadám děsně“… „nemám paměť“) a destruktivně je ovlivňují.

Dobré je, je-li dítě silná povaha. Jak roste, orientuje se samo ve svých vlastnostech a schopnostech, dokáže poznat své silné stránky. Jiné však může žít po celý život pod tíhou takových vět a pokládat se za někoho druhořadého.

Kolikrát jsem jen viděla opravdu hezké dívky, které se pokládaly za šeredky! Chtělo se mi vykřiknout: „Otevři oči, ty hloupá, jdi k zrcadlu a podívej, jak jsi hezká!“ Jenomže jejich matky jim nejspíš tak dlouho vsugerovávaly, že „se hrbí“, nebo že „účes jim nesedí“, až v to slepě uvěřily.

Další z destruktivních autosugescí: „Proč já mám takovou smůlu…“, „Ke mně peníze nechtějí…“, „Mě v práci každý předhoní…“, „Mám štěstí jen na špatné mužské…“ apod. Nejspíš už jste se s podobným vyjádřením také setkali.

Opakováním destruktivních autosugescí je posilujeme a ještě více si je vrýváme do vědomí. Čím častěji je opakujeme, tím jsou silnější a tím více ovlivňují náš život.

Slova mají skutečně obrovskou energii. Nikoli nadarmo se lidé v minulosti tolik obávali kleteb nebo zakázaných slov, která na ně někdo vrhnul. Ovšem taková slova fungují, i když jsou obrácena k tomu, kdo je pronáší.

Známá mi vyprávěla, jak jeden její příbuzný, věčný smolař, reaguje na jakoukoli novou zprávu, událost nebo situaci vždycky stejně: „To je neštěstí!“, případně „To je katastrofa“ nebo „Všechno špatně“. Jsou to jeho oblíbené věty. V jeho životě jde všechno šejdrem, čemuž se ovšem nedá divit. Sám sebe ustavičně staví do destruktivní pozice.

Jiná známá vyprávěla, jak pořád nemohla otěhotnět. S mužem se měli rádi, po dětech toužili, byli materiálně zajištění, ale děti ne a nepřicházely. Chodila bezvýsledně po doktorech. Říkali jí, že je zdravá. Manžel byl v pořádku. Šla k psychologovi. A při jednom ze sezení vyšlo najevo, že když studovala, opakovala si věčnou mantru: „Hlavně nesmím otěhotnět, abych si nezkazila život!“ Organismus zaprogramoval tuhle výzvu jako stálou „psychickou prevenci“. Když situaci pochopila, otěhotněla. Dnes má už velkou dceru.

Jak se zbavit destruktivních autosugescí? Především si je musíme uvědomit. Pochopit, že to, co jsme slýchali v dětství a co jsme přijali jako že se to samo sebou rozumí, byla jen a jen slova. Možná byla nutná v procesu dospívání, jako jistý stimul k růstu, k dozrávání. Doba výchovy však dávno minula. Dnes jsme už dospělí. Je čas zbavit se starých stereotypů. A začít si vytvářet nové.

Jak na to? Pokaždé, když vám v hlavě vyskočí nějaká taková stará hláška, nahraďte ji novou. Vyžeňte myšlenku, která se dávno přežila a nahraďte ji novou, užitečnou, naznačující takovou vlastnost či schopnost, jíž byste rádi dosáhli. 

Nedávno jsem viděla pořad o jedné altajské šamance. Je to moudrá žena s velkým smyslem pro humor. Mluvila vlastně o tom samém, o čem tu píšu. Když se redaktor, který s ní rozhovor natáčel, vyjádřil negativně o nějaké nadcházející události, přerušila ho. Nesmíme prý nikdy mluvit špatně o něčem, co přijde. O všem je třeba mluvit i smýšlet dobře, včetně sebe sama. Tak totiž slovům dodáváme dobrou sílu.

 Inna Kriksunová, převzato ze Zdroje, upraveno



Komentáře

Ikona diskutujiciho Emily 2021-06-09 10:47:43 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

S článkem naprosto souhlasím. 🙂 Hodně se o toto téma zajímám, tak jsem si říkala, že bych to ještě rozvedla.

Ono, myslím si, že chytáček je trochu v tom, že když máme nějaký větší emocionální blok a snažíme se to vyléčit pouze na kognitivní úrovni, tak to je (moc se mi líbí ta metafora :D) jako bychom přidávali a přidávali pohon na horkovzdušném balónu (všechny ty afirmace apod.), ale přes ty kameny těžké, co tam máme v koši, se stejně nepohneme a max. to nakonec celé zapálíme skoro. 😀 Přitom stačí vynaložit trochu námahy a ty kameny prostě vyhodit (tedy vyléčit a nechat odejít ty bloky emocionální energie, například se z toho vybrečet nebo v meditaci dát prostor duši, ať to správně integruje jako zkušenost).

Tohle mě naučily zkušenosti za pár let práce s podvědomím, ale samozřejmě to může mít každý trochu jináč. 🙂 Neříkám, že afirmace nefungují, ale někdy je třeba prostě jít více do hloubky a řešit to na úplně jinačí úrovni než té kognitivní.

Také používám to nahrazení novou afirmací, prostě nějakou pivot, jak už třeba ve formě krátké modtlitby (například: Děkuji Vám, mí milí strážní andělé, že vedete mé myšlenky zpět k Pravdě a Lásce/konstruktivitě apod., nebo I cancel this thought. I’m an infinite being and I’m not (I refuse) to be subject to that. I choose to trust my soul/my Higher-Self. – hodně se sebou mluvím anglicky :DD)

Nebo taky používám afirmace na hledání triggerů. Najdu si nějaké krásné afirmace a potom se vciťuji do sebe a cítím, jak na mě působí. Takhle dokážu lépe zaměřit určité bloky, získat určitou jasnost a lépe s nimi poté pracovat.

Ještě k tomu, jak tedy najdeme ten kořen problému, tu destruktivní myšlenku – ono je mnohem silnější pro podvědomí, ne jenom že si řekneme ten opak. Ale klíčové je hledat důkazy. Za ty roky jsou ty dráhy dost silné, podvědomí nesnáší kognitivní disonanci a tak to vezme a prostě to nebude brát vážně. Na sobě jsem vypozorovala, že je naprosto úžasné najít si příklady (hlavně třeba i ze svého života). Dejme tomu – někdo nevěří, že může být úspěšný, protože se nenarodil v bohaté rodině nebo něco takového. Co může udělat, je vygooglit si určité vzory. Najít si lidi, kteří to dokázali a ty si připomínat. To přijímá podvědomí potom úplně jinak.
Vzpomínám si, jak jsem si léčila zrak. A moje podvědomí furt: „Naaah, to nejde vyléčit“ (taková krávovina na entou, jako by existovalo něco, co by lidská bytost nedokázala, navíc když se jedná o takovou prkotinu….). Tak jsem si našla literaturu na to zaměřenou, naprosto změnila přístup a pohled na věc (holistický přístup, i strava, napětí v ramenech a krční páteři apod. ale vše souviselo hlavně s mým pohledem na svět/mindsetem, perfekcionismem, strachem u budoucnosti a určitými bloky.) a voilá, za pár let jsem to dala. A dokonce mě to přivedlo ještě dál, než bych si kdy dokázala pomyslet. Protože samotný autor to taky zvládl, moje podvědomí už nemělo žádné silné výmluvy.

Jéje, jsem se trochu rozepsala. A to ještě není vše :DD

Ikona diskutujiciho Helena 2021-06-09 12:22:34 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

A funguje ta nahrazující myšlenka i když jí nevěříme?

Ikona diskutujiciho Emily 2021-06-09 19:55:21
Ikona diskutujiciho
sipka

Na to pomáhá přidat tam “objevuji”, “zjišťuji”, “stávám se”. Například: Objevuji, jak jsem schopná.

Ikona diskutujiciho Jaroslava 2021-06-10 13:46:04 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nechci rozbíjet a rozbíjím kdeco. V poslední době se mi stává, že mne přepadne myšlenka, nedávej to tam, spadne to. lgnorovala jsem to. Od doby co poslechnu, nic nerozbiju, spíš opravím a nevím jak. Vnitřní hlas, podvědomí?

Ikona diskutujiciho Blažena Holišová 2021-06-24 16:35:30 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Blažena 77
Zdravím všechny příznivce těchto stránek. Prosím o radu, nebo pomoc.
Nepatřím mezi příznivce očkování a testování. Přes to jsem byla nucena se nechat testovat.
Nechci se moc rozepisovat, tak jen krátce.
12. 12. 2020 se mi značně po vánočním úklidu (okna, záclony) zhoršilo dýchání. Měla jsem 2x embolií plic a myslela jsem si, že ji zase mám. Do nemocnice mě odvezla rychlá. Při rengenu řekli, že mám těžký zápal plic. 2 testy negativní a VYNUCENÝ třetí test pozitivní. I když jsem odmítla nechat si tyčinku zavést hluboko do nosu, jsem přesvědčená o tom, že právě třetí test byl nakažený. Asi po čtyřech dnech jsem měla každé ráno pravou nosní dírku ucpanou krví. Bylo před svátky, chtěla jsem domů, tak jsem se o potížích nezmínila. Doma, když jsem si ráno nos vyplachovala, hodně jsem krvácela. Přidala se bolest nad pravým okem. Začala jsem inhalovat Himalajskou sůl se sodou. Nepomohlo. Rýmu jsem neměla, tak se asi nemělo co spustit. Dále jsem použila radu z knihy NEUMYVAKIN I.P PEROXID VODÍKU. Po týdením kapání do nosu, žádný lepší výsledek. Pravou nosní dírku mám stále ucpanou a neprůchodnou. Nevím, jestli to souvisí, ale na pravé oko špatně vidím a na obě oči jsem začala vidět dvojmo. K tomu se mi přidalo točení hlavy.
K oční lékařce jsem objednaná až za 3 měsíce, tak nevím jak budu existovat.
Kdyby mi mohl někdo poradit co mám použít, nebo udělat, byla bych velmi ráda.
Děkuji
Blažena

Ikona diskutujiciho Alue K. Loskotová 2021-06-24 18:22:35
Ikona diskutujiciho
sipka

dobrý den, já bych běžela s tímto k obvoďákovi, pokud domácí kurýrování nepomohlo, to vypadá jako zánět… peroxid by měl zabít všechno, když nezabil, tak by to měl někdo už vidět

Ikona diskutujiciho izairi 2021-06-24 19:22:17
Ikona diskutujiciho
sipka

Blažena Holišová:
Aluška má pravdu,ale zároveň bys mohla zkusit napsat na tadesco,tam by Ti mohli poradit. Jen se musíš zaregistrovat. Hodně štěstí.

Ikona diskutujiciho tauri 2021-06-25 17:37:32
Ikona diskutujiciho
sipka

Blažena Holišová
Mohl by ti leda pomoci na tadescu Octomaník. Ten má přehled o bylinkách.
Na čištění krvě bych zkusil cibuli, kopřivy, popř. jablečný ocet..Ale u něho to zkusit brát max. týden.
Popř. pokud jsi něco prodělala, zkusit si koupit koloidní zinek. I mě minulý rok bolely plíce, nemohl „popadnout dech“ tak pomohl ten zinek. Zkus nějaké dávky železa popř.
Protože pokud vidíš hůře na jedno oko, může to být sraženina? Právě proto zmiňuji něco na čištění a zředění krve..
Ale v nemocnici ti zase naperou tyčku do nosu, ale raději najít odborníka..

Ikona diskutujiciho Jarca 2021-06-25 15:20:52 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moje životní krédo:
„KDO chce, hledá způsoby,
KDO nechce, hledá výmluvy.
V životě mi to vždycky hodně pomohlo, i když uznávám, že můj anděl strážný se hodně nadřel.
Ale není ostudou upadnout,
ostudou je zůstat ležet.
Měla jsem velké štěstí, že jsem v krizových situacích potkala lidi, a určitě to nebyla náhoda, to byli podle mne ti strážní andělé, kteří mne psychicky podpořili a posunuli dál.
Ano, všechno je to v hlavě. Jen a jedině myšlenky činí náš život šťastným n. nešťastným. Nic se není tak horké, jak se uvaří; ráno moudřejší večera; líná huba – holé neštěstí; jeden za všechny- všichni za jednoho (trumpovo WWG1WGA); v jednotě je SÍLA…..To jsou hlášky prověřené léty a zkušenostmi našich předků a stâle platí.

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek