Svět je krásný, ale Jaroslav Dušek ještě víc…

15.4.2012 v Poselství 40

Jistě vás zajímá, drazí přátelé, jak se asi mám… 🙂 A že je o čem povídat.

Plíce

Když jsem psala o své nemoci, přišla mi spousta mailů s přáním k brzkému uzdravení, za což vám děkuji 🙂 Poté při setkáních a přednáškách se mě lidé chodili i dotazovat, jak mi je a jestli už je to dobré 🙂 – Za což také dodatečně děkuji. Vaše starost o mé zdraví mě opravdu příjemně překvapila. Tak s tou nemocí začnu, ale mám toho na srdci mnohem víc.

Co se týče mých plic, jsem už v pořádku, zdravá, skáču přes kaluže. Sice mám ještě nějaké lehčí oslabení, ale není to nic závažného, i panty ve dveřích se někdy prostě musí promazat. Je mi už dobře 🙂 Ale první vycházka byla drsná, byla jsem celá ztuhlá, ale protože to byly zrovna ty pěkné teplé dny a sedl si ke mě motýl, mělo to neuvěřitelné kouzlo, vylézt z domu po takové době… a samozřejmě jste mohli vidět můj elán na tom reakčním videu pro Sisyfos, když člověk umí takhle řádit, tak mu už nic být ani nemůže 🙂

Setkání s Jardou Duškem

Co mě ale zvedlo ze židle nejvíc, tak byla událost z 11.4. Já jsem totiž jela až do Brna, abych se zúčastnila autogramiády a besedy pana Jaroslava Duška a z toho co jsem tam zažila, jsem úplně na větvi ještě pár ní potom… Abyste tomu rozumněli, pan Dušek patří k těm málo lidem na světě, kterých si nesmírně vážím a pouze za nadějí, že mi možná alespoň podá ruku, jsem vážila cestu a stála s radostí hodinovou frontu.

Co mě zamrzelo hned po příchodu, bylo zrušení besedy. Těšila jsem se dva týdny dopředu a celou cestu jako děcko do cukrárny a oni to zrušili. Věřím, že pro to byl rozumný důvod, ale je to zkrátka škoda. – Alespoň že podepisovačka knihy se konala.

… Víte, já tady tenhle okamžik vykládám od toho dne všem co potkám pořád dokola, už jsem to asi říkala dvacetkrát a své kamarádce jsem to opakovala celkem 8x a pořád ještě nemám dost, pořád to ještě musím říkat dál, tak to napíšu sem, třeba mi to pomůže. – Bylo to tak… úžasné! … největší radost za poslední rok a to minimálně! Ano… já se raduji každý den, ale ne takhle bláznivě MOC.


Tak si představte, já tam teda došla a oni bubnovali ve druhém patře před začátkem, asi aby to lidi líp našli. – Vylezu schody a tam stál on, mého srdce šampión. – Ale nevšiml si mě.

Už v tu chvíli tam byl obrovský štrůdl lidí a já stála blízko, ale zrovna tam, odkud lidi pořadatelé vyhnali, protože tamtudy budou odcházet lidi z podepisovačky a že se tedy máme zařadit do fronty.

No fronta jako blázen, ostatní lidi taky nebyli moc nadšení, že ji musí stát… Říkala jsem si, jestli mi to za to stojí, ale hned jsem tu myšlenku odehnala… Přece nepojedu takovou dálavu, abych se těsně před cílem zklamaně otočila na podpatku a šla pryč? Všechno má přece svůj smysl a jednou jsem se rozhodla, tak to dotáhnu a hotovo!

Ale mně teda bilo srdce jak zvon, tak jsem si říkala, že budu mít spoustu času na psychickou přípravu a že musím být klidná, až na mě přijde řada.

Lidi stáli tak nějak potichu a nijak extra se netvářili. Já se mezitím dala do řeči s pánem přede mnou a pak s paní za mnou, to už jsme měli třičtvrtě hodinku stání za sebou.

A hlásili nám do éteru, že Jarda je upsaný a že tedy bysme měli ta věnování zkracovat. – Není se čemu vidit.

Tak jsem poznamenala, že bude mít určitě Jarda radost, protože já po něm podpis nechci, tak si odpočine. – To vzbudilo zájem mých ,,spolustojících kolegů” a ti se ptali, jakože proč… Protože všichni lidé, co stáli v řadě, měli v ruce jeho knihu a čekali na podpis… takže je samozřejmě zvláštní, proč teda tu hodinovou frontu stojím, když po něm nic nechci?

Ukázala jsem svoji tašku a říkám, že mu nesu dáreček. – Ti koukali 🙂 A dál se ptali, jakože ,,proč”… a já říkám, že jsem si říkala, že mu SNAD udělám radost. A pán hned na mě, ,,To se pozná.” – Nevím, co tím myslel… ale asi jsem vážně exot, já ani nevěděla, o čem ta kniha, která se tam podepisovala, je a kdo ji proč napsal, ani kde se vlastně kupuje, protože jsem ji tam nikde neviděla… To prostě šlo úplně mimo mě 🙂 – A to jim přišlo asi zajímavé.

Noa pak jsme stáli ještě asi deset minut a na mě přišla řada. Jak tam tak seděl a podepisoval, na každého se usmál… Byla jsem překvapená sama sebou, že jdu a jsem vážně v klidu. Ruka byla jistá a hlas se mi neklepal, když jsem mu řekla, že jsem ho chtěla vidět a že mu něco nesu. – Hodina tiché psychické přípravy nesla své ovoce jen asi pět vteřin, do té doby, než se mu rozsvítily oči.

Oči mu svítily celou dobu, ale teď, v tu chvíli, se rozzářily ještě víc a úplně jinak.

A já v něm poznala sama sebe, to je totiž trochu jiný druh radosti, než ty ostatní. Je to úžasné, dostat něco jentak, protože mě má někdo rád. A teď jsem tu radost způsobila já někomu jinému a ne někdo jiný mě.

A hned se koukl do taštičky a povídá: ,,Svět za oponou… Sama jsi psala?”

– Bože! On ten obal vůbec nestudoval, prostě asi věděl! – A já říkám, že Jo. 🙂

A ty jeho modrý voči… a on se NA MĚ (!) TAK USMÁL a já se taky TAK USMÁLA a v tu ránu byl můj klid v háji. Koutky mi cukaly, no prostě šílený pocit, ani jsem nevěděla, že dokážu být tak strašně š’tastná a na nervy zároveň.

Tak jsem sklopila oči a omluvila se, že jsem nervozní a on na mě: ,,Nebuď nervozní.”

A pak mi chytil ruku (JO! :D) a pak na ni dal druhou… (JOO!) má takové veliké teplé ruce.

A řekl takové to protáhlé a převapené. ,,Ahoooj,” – Ježiš on mě asi fakt poznal! Já byla na prášky… ani jsem nehlesla. Pak mi políbil ruku, poděkovali jsme si, rozloučili se a když jsem šla pryč, úplně se mi podlamovaly kolena, vůbec jsem nevěděla, čí jsem. Úplně mimo, prostě mě dostal… měla jsem hlavu úplně v oblacích, nevěděla jsem, že to budu tak prožívat. A nakonec jo a strašně.

Cesta zpátky byla… neuvěřitelná. Fakt, neuvěřitelná. Já jsem totiž měla tam pomotanou hlavu, že mi věci začaly docházet až po půl hodině cesty zpátky a zvláštní bylo, že mi všechny dopravní spoje ujížděly přesně na vteřiny. – Tak jsem se na to vykašlala a šla pak už pěšky… a smála jsem se od ucha k uchu a radovala se a prožívala tu chvíli, jak se na mě usměje a jak mě pozdraví, pořád dokola dokola dokola dokola… a pořád jsem to nemohla vyhnat z hlavy a pak mi vlastně došlo, že mi políbil ruku… a další vlna radost… jsem si jistá, že si tu knížku přečte.

Pak už jsem šla i bosky, protože jsem poprvé po několika letech zažila i absolutní úlet a potřebovala jsem se uzemnit. – Uklidnit, vrátit se do svého středu, uspořídat si to v makovici a přestat se tak strašně smát. – Bosá chůze mi opravdu hodně pomohla, funguje to prostě geniálně. Takový úlet se mi už strašně dlouho nestal.

A já měla tak šílenou radost, že se to povedlo, a že hlavně on měl radost… a upřímnou 🙂

Ano. Bosá chůze mě uklidnila, ale stejně jsem samou radostí pak ani nemohla spát. Pořád jsem se převalovala zleva doprava, zprava doleva a naznak a na břicho a támhle a tuhle a všelijak… a prostě to nešlo, pořád jsem cítila na rukách jeho ruce a měla jsem před očima to jeho ,,Ahoooj”.

To by mě zajímalo, jestli bych byla takhle vyřízená třeba z pana Smoljaka (no bohužel to už nezjistím), nebo Svěráka, ty jsem také vždycky zbožňovala, ale z jiných důvodů…

Když to shrnu, tahle maličkost mě moc zasáhla a budu doufat (a opovažte se mi někdo tu iluzi brát), že se ještě někdy uvidíme… Třeba když by si tu knihu přečetl a našel tam kontakt… snad. Moc bych ho chtěla ještě někdy vidět. Já vím, že takových lidí je moc, proč by se měl zdržovat zrovna se mnou…. ale stejně budu vytrvale doufat a přát si to. Jestli mě fakt poznal, tak mám malinkou šanci! 🙂

Joa musím sehnat někde lístky, až bude hrát v divadle. Prostě se musím jít podívat, i kdyby země pukla a trakaře padaly z nebe. Prostě půjdu a hotovo… třeba se ozve a třeba bude zase někdy někde podepisovat. Těším se na to… jsem okouzlena.

Mimochodem Jarda taky dostal bludný balvan… 🙂

Berušky

Při práci venku jsem takhle obrátila kus dřeva a našla jsem něco moc roztomilého. Dvě berušky, jednu velkou a jednu malou, které vedle sebe ,,spaly”. Přišlo mi to nádherné, tak jsem hned běžela pro foťák a zvěčnila je spolu. Nakonec, aby se jim nic nestalo, protože to dřevo jsem potřebovala, skončily v květináčku u netřesku, tam jim bylo dobře.

Zalezly si spolu pod jeden lístek a spaly dál, zvláštní… asi fakt patřily k sobě, držely se sebe navzájem a ta malá si v jednu chvilku na mé ruce dokonce stoupla té druhé na záda a nechala se vozit. To bylo vtipné! 🙂

Taky jsem tam našla tesaříka, ale ten byl po zimě jakýsi zatuhlý, jak v posledním tažení, tak jsem ho odnesla pryč a neotravovala ho s focením.


Kam dál:

Otevřít rubriku: ,,Deníček” – Zde

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org/

Navštivte CHAT

Komentáře

Ikona diskutujiciho Lenka 2012-04-15 07:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, to je krásný článek :-) setkání s Jaroslavem D. jsem uplně prožila s tebou :-) myslím si, že to nebylo poslední :-)

Ikona diskutujiciho Vermel 2012-04-15 08:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mě se tohle stalo s hercem Josefem Lauferem, to bylo nějak tak.. "Podepíšete mi prosím autogram" "Ale jistě, krásná slečno, jak se jmenujete?" "Martina" "Á, Martinka, to je krásné jméno", a pohladil mě po vlasech a já byla taky celá roztřesená :D

Ikona diskutujiciho Lilie 2012-04-15 09:37:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jsem moc ráda, že se setkaly dvě si tak blízké bytosti. To poznání, spojení co mezi vámi proběhlo, je nesmírně hluboké. O neobyčejnosti vašeho setkání neni pochyb. Cítím, že nebylo poslední.

Ikona diskutujiciho Farah 2012-04-15 09:46:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Teeda, to jsou novinky! 🙂 Jo si vzpominam, ze si davala nejaky odkaz videa, kde pan Jarda Dusek byl. Bludnej balvan jenom tak opet dokazal, ze se chce vozit po lidech kolem Tebe.

Ikona diskutujiciho Pavel Topič 2012-04-15 09:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak to se povedlo, ale ta fotka nahoře je nějaká smutná.

Ikona diskutujiciho myshoolka 2012-04-15 09:57:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

:D ten pocit znám… ale vlastně kvůli němu mám podobné úlety skoro každej den :D …s kamarádkou furt něco provádíme a tim líp že jsme na to dvě :D :D

Ikona diskutujiciho Daysy 2012-04-15 10:27:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No ty berušky jsou přenádherné! 🙂 To je strašně krásné.

Ikona diskutujiciho Míša 2012-04-15 10:37:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je fajn, že je ti už dobře. Toho pána vůbec neznám, budu se muset podívat, kdo to. Teď přemýšlím, z toho bych já měla takhle velkou radost 🙂

Ikona diskutujiciho Miky 2012-04-15 10:37:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ten zážitek ti moc přeju, mám pana Duška taky moc rád.

Ikona diskutujiciho Šeříková 2012-04-15 10:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je krásné, že máš tak nádherný zážitek. Soucítím s Tebou a gratuluji k uzdravení 🙂

Ikona diskutujiciho Čeněk Fenek 2012-04-15 10:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nádherný… úplně mi to pročistilo srdce. Díkys 🙂

Ikona diskutujiciho jjj 2012-04-15 11:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jaroslav Dusek ma velmi zajimavy rozhovor s Alenou Plavcovou na lidovky cz.Je ale uz dost stary z roku 2007,ale stejne ma dobre nazory a v mnoha vecech myslim obdobne.

Ikona diskutujiciho :-) 2012-04-15 11:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Gratuluji k radostnému zážitku..

Ikona diskutujiciho Katie 2012-04-15 11:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Juuu, díky že ses podělila o pocity. Jarda Dušek je úžasný člověk, má to v hlavě neuvěřitelně srovnané. S mamkou na něm ulítáváme. Je to takový 'náš' guru 🙂

Ikona diskutujiciho lukepritchard 2012-04-15 11:59:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

jéje to je krásný zážitek, a hrozně hezky napsaný. jsem ráda že sis to užila

Ikona diskutujiciho Kimberly B. 2012-04-15 12:00:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak takhle nadšená bych byla snad jedině, kdybych spatřila Johna Lennona s jeho skvělým úsměvem. Bohužel… 🙁

Ikona diskutujiciho Jendanasek 2012-04-15 12:43:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Hihi, Alue je zamilovaná. ^^ (promiň za rýpnutí :D)

Ikona diskutujiciho Laigo 2012-04-15 12:43:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj Aluško, tenhle článek je kouzelný:)..mám ráda střípky z Tvého života, protože každý článek je "plný barev".. asi je to divné přirovnání, ale prostě mi přijde a líbí se mi, že Tvé prožívání je plné, jasné – barevné:) a to se mi hrozně líbí.. Věřím, že se ještě potkáte a přeji Vám to! 🙂

Ikona diskutujiciho jk 2012-04-15 13:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ja toho Duska nemusim. Porad ho vidim pred ocima, jak trha a ztrapnuje nezidovske filmare v ramci moderovani Ceskeho lva. To fakt nemusel…

Ikona diskutujiciho Jarča 2012-04-15 13:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]:Souhlasím s tou fotkou..

Ikona diskutujiciho Verča 2012-04-15 14:29:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

A já v něm poznala sama sebe…

Ikona diskutujiciho Renata Petříčková 2012-04-15 14:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, mám husí kůži, jak jsem to četla.

Ikona diskutujiciho Renata Petříčková 2012-04-15 14:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

a mimochodem mám tohohle pána taky moc ráda, ale ještě jsem neměla tu čest…

Ikona diskutujiciho secret 2012-04-15 15:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já se chystám taky na něco takového.Moc se na to těším a psychicky se na to připravuju :)No a když jsme z něčeho našený,tak to musí ven,že ? :DTa fotka berušek je moc krásná 🙂

Ikona diskutujiciho Vepřík 2012-04-15 16:55:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Kvik, Aluško, tak přece je něco, některé chvíle euforie, pro které sa oplatí žít! Ale jsou děsně vzácné, že jo? Je to síla, když se setkají dvě duše, jenž vysílají na stejné délce.

Ikona diskutujiciho Khira 2012-04-15 17:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Achjo, to je tak nádherný článek 🙂 mi to vehnalo slzy do očí, díky Alue 🙂

Ikona diskutujiciho Firzen 2012-04-15 18:20:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Dušek je mocný zkrátka :D  Má to i v příjmení, že. :-)

Ikona diskutujiciho Strom 2012-04-15 19:17:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Také bych se s Jardou rád setkal, když u nás hrál Čtyři dohody tak sem se tam nedostal, škoda, ale tobě se to splnilo a já mám z toho ted taky ohromnou radost, díky 🙂

Ikona diskutujiciho Petr Hynek 2012-04-15 20:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zvláštní, tu Jardovo knihu "Ze mě – Cesta blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška" právě čtu a je to jedna z nejlepších knih, co jsem v posledních letech přečetl. A zrovna včera jsem si říkal, že mu to musím napsat. A že o něm musím něco napsat na blog. Dvakrát jsem s Jardou dělal rozhovor pro noviny a to duchovno z něj na rozdíl od jiných "duchovních" lidiček přímo sálá. Prostě nekáže vodu a napije víno… I když ten pohárek vína bych si s ním klidně dal :-)

Ikona diskutujiciho Adelaine Pierce 2012-04-15 23:57:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Přijde mi to jako článek nějaké pubertální fanynky. Ale co.

Ikona diskutujiciho Lenka 2012-04-16 07:53:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

…krásný zážitek…v květnu jdu na Jardu Duška do divadla a moc se těším:-) Vzácný človíček, jako ty… Krásné dny. Lenka

Ikona diskutujiciho Efs 2012-04-16 07:59:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zmíněný rozhovor v Lidovkách byl zkrácený (nechci-li říci cenzurovaný). Plná verze je <a href="http://www.cestydusi.cz/2007060031-budoucnost-a-2012-jaroslav-dusek–21.12.2012-nastane-konec-casu–bez-cenzury-">tady</a>

Ikona diskutujiciho Věra Josífková 2012-04-16 16:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Milá Aluško,moc Ti děkuji za Tvoji upřímnost,otevřenost,odvahu a hlavně moudrost.Podle reakcí a ohlasů je zřejmé,že Tvůj dar nabízet a sdílet moudrost,je velmi příjemný nejenom pro mně.Vše,co napíšeš,má svou hloubku a krásu,která se u Tebe odráží i navenek.Ještě jednou děkuji za to,že JSI a přeji Ti ze srdce spoustu tak krásných&nbsp;&nbsp;setkání a prožitků jako s panem Duškem.Hodně sluníčka na každý den přeje Věra

Ikona diskutujiciho Radek 2012-04-17 22:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zdravím, každopádně díky za ten článek, J. Dušek je myslím skvělý člověk, jen mi to trochu připadá jako přehnaná reakce nějaké fanynky. Sám jsem podobnou věc zažil s jiným autorem a měl jsem v podstatě stejné pocity. Ale oceňuji, že jsi mu darovala knihu a tak jsi se odlišila od ostatních, co šli jen po podpisu. Díky za tvoje články.

Ikona diskutujiciho Tania 2012-04-18 07:43:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[30]: Popsat neco takoveho pouhymi slovy neni zrovna dvakrat jednoduche, aniz by to vypadalo na prvni pohled infantilne.

Ikona diskutujiciho Peťa 2012-04-19 20:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj Aluško,

Ikona diskutujiciho malé srdce 2012-04-19 23:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nepřestáváš mě inspirovat Alue. Každý chtěl podpis, tedy každý chtěl brát a Ty jediná jsi chtěla dávat a proto jsi panu Duškovi dala dárek. Přemýšlím, jak bych asi reagoval na místě pana Duška já. Myslím, že bych vstal a objal Tě, protože Ty jediná jsi pochopila, že kdo dává dostává. Každý to sice ví, ale&nbsp;&nbsp;málokdo to udělá. A to je ten rozdíl mezi Tebou a ostatními. A to je jeden z důvodů, proč jsem si Tě tak oblíbil.

Ikona diskutujiciho Radek 2012-04-20 17:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

35: Uznávám, že se z toho Alue potřebovala "vypsat", a líp to ani nešlo. Jak říkám, taky jsem to zažil a potřeboval jsem tu radost atd. taky nějak ventilovat. Tím pádem je to docela dobrý článek :D

Ikona diskutujiciho osoba 2012-12-21 11:51:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak tenhle článek mě úplně dostal. Právě jsem si přečetla svůj sen. Taky ho mám jako člověka hrozně ráda. Muselo to být úžasný.

Ikona diskutujiciho lissabonka 2014-09-08 22:12:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

safra, ja viem že je to blbé, ale hrozne som dneska potrebovala zdvihnúť náladu a tak som si sakra povedala idem konať čisto podľa intuície – a neľutujem, teraz som z toho aj za Alušku tak šťastná, že sa idem zblázniť :D :D :D asi to moc prožívam… :D

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek