Světem se šíří nebezpečná nomofobie

30.4.2017 v Psychologie 10

Nomofobie, tedy panický strach z toho, že člověk u sebe nebude mít mobilní telefon, je předmětem diskusí odborníků už řadu let. Ovšem nyní psychologové varují, že prudce stoupá počet lidí závislých na chytrých telefonech, přičemž věk takto závislých osob se naopak snižuje, a to zejména v Asii.

Podle studie provedené v Jižní Koreji má 72 procent dětí smartphone dřív, než je jim 11 nebo 12 let. V průměru na něm pak tráví 5,4 hodiny denně. V důsledku toho odborníci uvádějí, že zhruba čtvrtina dětí spadá do kategorie závislých na chytrých telefonech.

Chytré telefony se staly nedílnou součástí mnoha společností na světě, ale do asijských kultur se vtiskly v mnoha ohledech, včetně například téměř povinné fotografie pokrmu na počátku jakéhokoli jídla.

Asie a jejích 2,5 miliardy obyvatel poskytují médiím nepřetržitou řadu zpráv spojených s telefonními přehmaty – jedna je například o tchajwanské turistce, kterou bylo třeba zachránit z vody, když při kontrole Facebooku sešla z mola do moře. Další je zase o ženě z čínské provincie S‘-čchuan, kterou zachraňovali hasiči z odpadní stoky, kam se vydala hledat upuštěný telefon.


Značné obavy pak vyvolává závislost na chytrých telefonech v Singapuru, který se svými šesti miliony obyvatel patří mezi země, kde má chytrý telefon nejvyšší podíl obyvatel. A telefony dostávají děti už ve velmi raném věku; v některých školách jsou dokonce povinnou pomůckou, protože není nijak nezvyklé, když učitelé rozesílají domácí úkoly právě pomocí aplikací pro chytré telefony.

Devatenáctiletá jihokorejská studentka Emma se léčí z nomofobie od dubna 2013. „Můj telefon se stal celým mým světem,“ citoval ji zpravodajský server BBC. „Byl mou součástí. Rozbušilo se mi srdce a začaly se mi potit dlaně, když jsem ho u sebe neměla. A tak jsem bez něj nikdy nikam nechodila.“

Krom toho ji přestaly bavit koníčky i školní aktivity.

Problém podle jihokorejských expertů spočívá v tom, že řada lidí pokládá svůj smartphone za jediný klíč ke kontaktu s ostatními lidmi, bez něhož se s nimi nedokážou spojit.

Některé země proto začaly zavádět pravidla, která používání smartphonů regulují. V Jižní Koreji vyvolala rozvášněnou diskusi kontroverzní vládní aplikace, která sleduje, jak chytré mobilní telefony používají teenageři. Úřady už v roce 2011 zavedly sérii opatření zakazujících dětem přístup k on-line hrám po půlnoci.

Čína, která jako jedna z prvních zemí na světě zařadila internetovou závislost mezi klinické poruchy, vytvořila kliniky ve vojenském stylu, kde se snaží zakročit proti závislostem na nových médiích.

Podle singapurského psychologického poradce Thomase Lee by se měly podobně zachovat i další asijské země a zařadit závislost na chytrých telefonech mezi oficiální duševní poruchy, stejně jako například gamblerství. „Použít chytrý telefon k tomu, aby si člověk vylepšil náladu, je téměř totožné s tím, jak mohou chování lidí ovlivnit drogy,“ řekl. „A stejně jako závislí na drogách, také závislí na mobilních telefonech mohou mít abstinenční příznaky, jako je neklid, úzkost a dokonce i záchvaty vzteku,“ dodal.

Nomofobie (anglicky nomophobia) je chorobný strach ze ztráty mobilního signálu, vybití baterie, nemožnosti zapnout telefon, ztráty telefonu, a podobně. Slovo „nomo“ označuje „no mobile“ a fobie je pojem používající se pro chorobný strach.

Nomofobie byla popsána až na konci dvacátého století a postupně se šíří s nárůstem dostupnosti mobilních telefonů. V současné době se odhaduje, že postihuje zhruba až 50% uživatelů mobilních telefonů. Více se vyskytuje u mladších lidí, zvláště těch, kteří již s telefonem vyrůstali.

Diagnostika se provádí na základě níže uvedených příznaků a léčba spočívá v psychoterapii.

Jak se projevuje nomofobie:

  • pociťují nervozitu, zapomenou-li telefon doma, ať už jdou třeba jen na nákup
  • neustále kontrolují, zda neobdrželi zprávu či nezmeškali hovor
  • po příchodu domů dají mobil do nabíječky, aby je nepřekvapila vybitá baterie, až budou opět mimo domov
  • pokud nemohou najít telefon, mají sklony k hysterii
  • přenášejí mobil po domě (dokonce i na toaletu či do koupelny), aby byli na dosah
  • při cestování si hrají s mobilním telefonem
  • zastavují se u výloh s mobilními telefony
  • pročítají tematické časopisy a sledují, zda jejich telefon má veškeré módní vychytávky

Porucha ve skutečnosti není klasickou fobií, jde spíše o typ úzkostné poruchy. Nomofobici cítí úzkost z možnosti poruchy mobilního telefonu, která se vystupňuje v situaci, kdy k něčemu podobnému dojde (výpadek mobilní sítě, porucha přístroje, vybití baterie přístroje) pak většinou reagují akutní stresovou reakci, panikaří a objevují se u nich fyzické příznaky jako je bušení srdce, třes rukou, pocity dušnosti, apod. Lidé s nomofobií tráví se svým telefonem nadměrné množství času a někdy opakovaně kontrolují stav signálu a baterie.

Když doktorant na Missourské univerzitě Russell Clayton obědval se svou přítelkyní, překvapilo ho, jak rychle od něho utíkala pryč, protože si zapomněla mobil. To ho přivedlo na myšlenku studovat pocity až panické úzkosti, jež se zmocňují některých lidí, když u sebe nemají tyto malé předměty, které se zjevně staly nepostradatelnými.

Ve studii nazvané Dopady separace od mobilu na poznávací funkce, emoce a fyziologii, která byla zveřejněna letos v lednu na americkém internetovém serveru Science Daily, se zaměřil na takzvanou nomofobii.

Clayton dospěl ke dvěma závěrům:

1. Mobilní telefon je jakýmsi prodloužením nás samých, podobně jako sonar u některých zvířat.

2. Osoba zbavená svého mobilu trpí nomofobií a má pocit, že ztratila část sebe sama. To může mít negativní dopady na její mentální výkonnost.

Clayton se svým týmem využil pro svůj výzkum 208 studentů žurnalistiky, jimž namluvil, že potřebuje vyzkoušet nový bezdrátový tenzimetr. Měřil jim krevní tlak a při tom jim zadal úkol, aby sestavili seznam padesáti amerických států.

V polovině výzkumu jim oznámil, aby si odložili mobil, protože by mohl narušovat funkci tenzimetru. Pak je vyzval, aby začali s testem znovu od začátku. Pokaždé, když účastníci výzkumu zůstali bez mobilu, konstatovali u nich vědci značné zvýšení úzkosti a krevního tlaku, zrychlení srdečního tepu a snížení výkonnosti. Studenti se cítili psychicky oslabeni.

Podobné stavy úzkosti již byly zjištěny v roce 2013 ve studii britské společnosti YouGov, která se tímto jevem zabývala pět let.

Zjistila přitom, že:

1. Více než polovina Britů (53 procent) přiznala, že pociťuje úzkost, jestliže se ocitne bez mobilu nebo když ho má vypnutý.

2. Stejně tak více než polovina dotázaných (55 procent) tvrdila, že potřebuje mít neustálý kontakt s rodinou nebo přáteli.

3. Deset procent sledovaných osob uvádělo, že musejí být kvůli pracovním povinnostem neustále dostupní.

Průměrný uživatel mobilu v dnešní době zkontroluje svůj telefon 150x denně, mobilní „závislák“ si spustí mobilní aplikaci v telefonu více než 60x denně, což je 10x více než průměrný uživatel smartphonu.

Číslo na mobilu závislých lidí rok od roku roste. V loňském březnu bylo takto závislých asi 79 milionů lidí, letos je to už 176 milionů. Mezi „nemocné“ novodobou nomofobií patří každý, kdo je nervózní, kdykoliv nemá telefon u sebe, třebaže jen na pár minut. Neustále svůj smartphone kontroluje, jestli nepřišla nová zpráva a má nutkání okamžitě na vše reagovat. Pokud je takový člověk na půl cesty do obchodu a najednou si uvědomí, že telefon nemá sebou, musí se pro něj za každou cenu vrátit.

Někteří už dokonce trpí i tzv. fantomovou vibrací. Jde o pocit, kdy slyšíte vibrovat telefon, který přitom ve skutečnosti nic nedělá.

Podle některých názorů aktuální kybernetický svět nezvládáme a měli bychom se tak vrátit k citovému a duchovnímu světu. Jako příklad je uvedena celková změna v novodobé společnosti – zatímco dříve se každý bavil na potkání i se sousedy či prožíval každý okamžik, dnes člověk sousedy pomalu ani nepozdraví a v různých situacích se místo prožívání okamžiků odebere do kybernetického světa – na internet, na Facebook apod.

zdroje:

http://www.priznaky-projevy.cz/psychiatrie-sexuologie/nomofobie-strach-ze-ztraty-mobilniho-singalu-priznaky-projevy-symptomy

http://www.blesk.cz/clanek/digital-mobily/342011/svetem-se-siri-nebezpecna-nomofobie-na-chytrem-telefonu-jsou-zavisli-stale-mladsi.html

http://www.stefajir.cz/?q=nomofobie

http://mediamania.tyden.cz/rubriky/on-line/nomofobie-lide-zbaveni-mobilu-trpi-panickou-uzkosti_331748.html

https://mobilizujeme.cz/clanky/novodobe-nemoci-z-mobilu-mate-nomofobii-ci-fantomovou-vibraci

Komentáře

Ikona diskutujiciho Ayeri 2017-04-30 10:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Včera jsem nomofobii viděla v seznamu nejvzácnějších a nejpodivnějších fobií. Tak teď nevím, jak vážné to ve skutečnosti je :D Každopádně mě štve, když jsem na oslavě nebo jdu někam s někým, koho jsem dlouho neviděla a on je na mobilu zatímco spolu mluvíme. Prostě já na něj mluvím a on si kontroluje facebook, místo aby se mi věnoval, když jsem se na něj těšila a přišla kvůli němu. To bych zešílela :D

Ikona diskutujiciho fluttershine 2017-04-30 10:52:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Přiznám se, že přesně proto jsem si nepořídila smartphone – děsí mě, že by se ze mě stal takový zombie, takový otrok svého mobilu jako ostatní, které vidím kolem sebe. Zvlášť o přestávce je zajímavé to pozorovat. Sedím v kroužku třeba pěti lidí a všichni kolem mě mají vytažený smartphone. Ano, komunikují, ale není to ono. Tak se podívám na zbytek třídy a úplně to stejné… jsem si téměř určitě jistá, že jsem poslední, kdo má v naší třídě tlačítkový telefon :-D Jakože, občas ho má někdo, komu se pokazí smartphone, ale ten si při nejbližší příležitosti pořídí nový, aby nebyl za trapáka :-D

Ikona diskutujiciho Alue 2017-04-30 10:58:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]:  Já jsem měla vždycky takovou averzi na televizi… dojdu na návštěvu a místo aby se mi věnoval, tak čumí na telku, když mu řeknu ať to vypne, řekne že to má jako kulisu… ale mě kulisy obvykle hrozně ruší… Na co s někým někam chodit když radši čučí na obrazovku, to jsem mohla zůstat doma.

Ikona diskutujiciho Martynko 2017-04-30 11:42:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Šic článek nepročetl celý nicméně je naprosto jasné o co tu jde, dále nebylo zmíněno nejenom fóbie samotných uživatelů, leč tato fobie otočená proti ostatním, tedy v mém okolí vidím jasné důkazy, pokud je někdo závislý na takovém zařízení, vyžaduje toto od i ostatních, v momentě kdy někomu sdělím, jak tydlifon pohodím na stůl a pak se o něj nestarám, zbledne a požaduje nutné vysvětlení tohoto počinu, obdoba toho, když mne tedy někdo volá na služebák a já mám třeba zrovna pracovní chvilku, pak se opět dožaduje vysvětlení proč jsem hovor nepřijal přestože nechal tydlifon vyzvánět velmi krátkou dobu na to abych si otřel ruce od práce, vyhrabal přístroj z pozakapsy a hovor příjmul, někdy i to není ihned možné…

Ikona diskutujiciho Hanka 2017-04-30 13:36:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Sakra, to mám…

Ikona diskutujiciho TJ 2017-04-30 15:25:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak tímhle článkem jsi mi dala jasnou odpověď na otázku, kterou jsem si pokládal vždy, když jsem se s kamarády scházel v hospodě. Do teď jsem nechápal, proč ani na chvíli nemohli zůstat bez mobilu, a proč ho s sebou tahali i do hospody, když hlavním účelem by mělo být, že si tam jdeme pokecat, protože se scházíme pouze párkrát do měsíce. Už je to více jak rok, kdy jsem jim oznámil (protože už jsem toho měl fakt dost), že pokud nebudou nechávat mobily alespoň v autě před hospodou, tak už nemá smysl se scházet, když 90 procent času datlujou pořád něco do mobilu. No ukázalo se, že na to byla schopna přistoupit pouze polovina osazenstva, tudíž se nás teď schází místo 8 lidí jen 4, ale za to si pokecáme o dost líp, než kdykoli předtím a navíc panuje u stolu o poznání klidnější a uvolněnější atmosféra než dříve. Z toho mi jasně vyplývá, že ta zbylá čtyřka kámošů s kterými už jsem v kontaktu bohužel pouze přes mail, musí nutně trpět touto fobií. Nikdy dříve by mě nenapadlo, že to lidstvo dopracuje až k takhle "smutným zítřkům"… Ale tipoval bych, že na to naše bezvadná a chytrá bílá mafie určitě co nevidět vymyslí nějaké bezva pilule a pojede se vesele dál…

Ikona diskutujiciho Malina 2017-04-30 17:47:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Vidím to každý den ve vlaku. Maminky dávají dětem mobily na hraní,když je dítě bez něj,začne být nervózní,nudit se,chce mobil ihned zpátky,takhle to začíná už odmala.

Ikona diskutujiciho Renata 2017-05-01 17:48:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

no nielen nomofobia, ale aj silna alergia vznika…ja mam silnu alergiu na ludi co cumia do telefonov v spolocnosti, mam 100 chuti nosit male kladivko vo vrecku spicate, ako archeologovia a spicatym hrotom im do toho kazdemu tuknut a preventivne tym tupsim koncom opacnym aj po hlave druhu , nech sa spamataju….Bola som dcere na rodicovskom zdruzeni a vynimocne sedela v poslednej lavici, a skoro som vyletela z koze, asi 3/4 rodicov na miesto pocuvania ucitelky vkuse tukali do mobilu a citali si, byt ta ucitelka, vyhodim tych rodicov z triedy, z triedy. ked uz si mysli niekto, ze je tak dolezity, ze nemoze ani ucitelke dietata svojho venovat 30 minut pozornosti, to sme pekne v prdeli a potom takyto rodicia vychovavaju svoje deti, ake asi budu…. O_O  je mi zle z tych ludi..

Ikona diskutujiciho VP 2017-05-02 10:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Co dodat. Přimejmenším je to dost neslušné, ale postupem času jsem rezignoval na to někoho stále a stále korigovat jak má co dělat a kde dělat a raději místo toho to nedělám já. Smartphone výborná věc, ale jako s každou věcí nic se nemá přehánět.

Ikona diskutujiciho miminko 2017-05-03 13:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Vitajtě ve světě plném nomofobiliků a ostatních trdlíků, červen 2017 se blíží, tak bych jim to dopřál. S úctou Bílá rosa

Napsat komentář: Ayeri Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek