Umřel náš strejda a teď se všichni bojíme v jeho části domu. Jak to napravit?

10.7.2019 v Čtenáři 3

Odchod člena rodiny je vždycky těžká životní zkouška, kterou nejlépe vyřeší čas a přijetí skutečnosti takové, jaká je. Co ale dělat, pokud zemřel někdo, kdo s námi žil ve společné domácnosti a zanechal po sobě celý byt? V člověku se bijí různé pocity a také strach, co je s duší zemřelého, jestli tady ještě je, kde je a jestli jí nevadí, když začneme probírat věci, nebo měnit uspořádání původního bytu.
Často máme pocity, o kterých si potřebujeme promluvit, ale nevíme s kým. Abychom nebyli za podivína, aby nás ten druhý člověk skutečně vyslechl, pochopil a pomohl nám si ty myšlenky trochu utřídit.



Pokud jste ztratili člena rodiny a potýkáte se s návaly vzteku, lítosti, výčitek, smutku, depresí a začali jste se najednou bát sami, bojíte se večer usnout, nebo se bojíte jít na místo kde dotyčný bydlel, navštívit jeho hrob, nebo máte panickou hrůzu jít na pohřeb, nevyčítejte si to. Všechny tyto chaotické emoce a návaly strachu jsou způsob, jak se psychicky vyrovnáváte se ztrátou a náhlou změnou situace. Neznamená to, že jste slabí, nebo že to nezvládáte. Pokud máte z něčeho panickou hrůzu a něco silně nechcete, nedělejte si násilí. Okolí bude muset vaši volbu respektovat a postupem času se vaše mysl sklidní a některé úkoly či povinnosti můžete splnit i později.
O to bouřlivější vaše emoce jsou, o co blížší vám byl zesnulý člověk. Přijměte své pocity takové jaké jsou. Nebojujte s nimi, nebraňte se jim a nechte je volně plynout a odplynout tak, jak přicházejí a jak je cítíte. Zvolna plačte, když cítíte, že potřebujete plakat a nezadržujte to v sobě. Dejte si čas na vyrovnání se se smutkem. Období truchlení se nedá přeskočit a je potřebné.
Pokud zemřel člověk někomu, koho znáte, buďte přístupní a vyslechněte ho, pokud vám o tom bude chtít něco říct. Možnost svěřit se je velmi léčivá a zjednodušuje proces truchlení.
A nyní k dopisu, který jsem dostala do poradny:

Dotaz:
Ahoj Alue,
prosím o o radu. Bydlíme s manželem a dvěma dětmi v dvougeneračním domku. Prizemi patřilo manželovu strýci a horní patro jsme si zrekonstruovali a bydlime tam 2,5 roku. Strýc nyni umřel v LDN na rakovinu a od té doby se manžel boji být v domě sam a hlavně v noci. Pravdou je, ze do přízemí ke strycovi za jeho zivota jsem chodila jenom na nezbytně nutnou dobu, protože tam cítím, jak tam na mě všechno padá a mám tam velice nepříjemne pocity, jak kdyby tam někdo byl.
Ted tam musím chodit kvůli obstarani pejska, kterého stryc měl.
Když jsem se ptala tchýně (sestra stryce), co se v baráku stalo, tak mně řekla, ze tam umřela její maminka.

A teď historka ze života: Když jsem dole u stryce v přízemí umývala nádobí, tak jsem hledala utěrku, do které můžu utřít nadobi a otevřela jsem strycovi skříně v kuchyni, tak mě okamžitě v hlavě pristala myšlenka: Kdo ti dal právo se dívat do jeho skříní?
I tchýně říká, ze se v přízemí necítí v pohodě.

Předtím než strýc umřel, tak jsem měla sen, kdy se vrátil domů. Pozdravil mě, oslovil mě mým jménem a byl celý v bílém. Tu noc umřel.
Další den jsem měla sen, kdy jsem se loučila se strýcem a říkala jsem mu, ať odpočívá v pokoji a míru, tak mně automaticky do hlavy skakaly následující myšlenky: ze je v nebi a že se už na Zem vracet nebude. A ze mu máme vyčistit jeho oblíbené křeslo a nechat mu ho někde v přízemí. A ze manžel má požádat strycovu mamku jestli si to můžeme dole zrekonstruovat – což bychom chtěli. A ze mu máme zapálit bílou svíčku.

Alue, prosím o radu, jak mám teď postupovat, abych vycistila barák a cítili jsme se tam dobře. Mám ho vykouřit nebo udělat rituál se svíčkami?
Moc děkuji za odpověď.

Odpověď:
Ahoj,
Ta dusivá těžká atmosféra, kterou tam strýc zanechal, je primárně tvořená jeho energií, jeho otiskem, který tam vytvořil během života. Když někam dojdeš, hned nasáváš atmosféru a rezonanci, kterou tam otiskli obyvatelé. Podle toho jde vidět, že strýc před smrtí nebyl šťastný, něco ho hodně trápilo, měl bolesti, nebo zádumčivé myšlenky. Možná se toho hodně bál. Z toho potom jsou ty nejpříjemné energie.

Manželův strach je částečně tvořen tou energií, ale částečně je to i reakce na stres a náhlou změnu. Když někdo z rodiny umře, člověka to přivádí na různé děsivé a morbidní myšlenky, je z toho napjatý a pak se víc bojí. Obvykle to nejpozději do několika týdnů poleví samo. Nemá smysl s tím nějak zásadně bojovat a dělat z toho velblouda, to chce prostě čas. Má na to nárok.

Udělejte co strýc řekl, zapalte za něj velkou bílou svíčku a nechte ji hořet ideálně 24 hodin v jeho části domu (to se mimochodem má dělat vždycky ten den, kdy konkrétní člověk umřel.. ale svíčku hlídejte. Pokud ji nechcete nechat bez dozoru přes noc, zapalte v 5:54 ráno a zhasněte třeba až o půlnoci večer, aby to hořelo co nejdýl). Během jejího zapalování proste konstruktivní sílu vesmíru, aby pomohla strejdovi s přechodem do světla, aby přišel do nebe a měl se tam krásně. Přejte si, aby našel klid.

Poté ve druhé fázi udělejte kompletní vykouření všech místností v jeho části domu:  https://aluska.org/vykurovani-odvedte-ze-sveho-domova-zle-duchy/

Postup s vykuřováním domu je dobré opakovat 1x týdně, dokud se energie zcela nevymění. Výměnu energetických otisků uděláte tím, že se tam začnete zdržovat, začnete to tam předělávat a překryjete jeho energii tou svou. Hodně udělá vyhození nepotřebných věcí a malování zdí. Pokud z toho uděláte upomínkové mauzoleum plné atrefaktů po strejdovi a budete se bát mu vlézt do skříně, tak se to tam bude držet. Musíte si prostor osvojit. To trvá pár měsíců, když tam budete denně a budete do toho prostoru zasahovat hodně, tak cca 2.

To s tím křeslem je na vás. Pokud je to hezké zachované starožitné křeslo a máte zájem ho používat, pak ho klidně vyčistěte a nechte v přízemí. Pokud se vám ale křeslo nelíbí, je ošuntělé a nebudete ho chtít používat, tak ať letí. Nedělejte z toho strejdovo muzeum, ponechte si věci, které jsou aktuální a funkční, neskladujte harampádí a vyhoďte věci, se kterými máte spojené zlé vzpomínky, že se při pohledu na ně necítíte dobře.

S nějakou větší předělávkou a tříděním jeho části domu ale počkejte, než se situace trochu usadí. Než se manžel uklidní a smíří s novou situací. Mezitím můžete vykuřovat  a namyslet si dopředu co se bude dělat, co necháte a co vyhodíte.

s pozdravem
Alue


© www.aluska.org 2019



Komentáře

Ikona diskutujiciho Ferko 2019-07-10 05:04:36 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Smutní troška strašidelný a zaujímaví poučný článok na ráno dakujem

Ikona diskutujiciho Aneta 2019-07-10 14:26:22 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To mi připomíná můj zážitek starý tři dny. Rekonstruujeme kompletně celý byt z roku 1931. A během úklidu jsem měla pocit, jakoby mnou něco prošlo. Najednou na mě nalehl silný tlak a měla jsem pocit na omdlení. Trvalo to pár vteřin. Vypadá to, že až bude vše komplet hotovo, tak taky provedu očistné rituály.

Ikona diskutujiciho Nirvana 2019-07-10 22:15:32 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Že já si čtu tyhle věci pozdě v noci… 😀

Napsat komentář: Aneta Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek