Věci, které na lidech nechápu (1. díl) Alkohol

8.2.2017 v Poselství 72

Když jsem byla dítě, nechápala jsem skoro nic. Proč musím chodit do školky. Proč musím chodit do školy, nebo co to je škola a co se tam dělá. Proč se dospělí pomlouvají. Proč nesmím poslouchat, co si dospělí říkají. Proč se nesmím večer dívat na televizi s dospělými. Proč musím jít odpoledne spát, když stejně nikdy nespím. Proč některé děti nesmí ven když nemají uklizený pokoj a u nás je to všem jedno. Proč říká moje kamarádka taťkovi Dane a říká, že je to její strejda. Proč někdo nesnáší mlíko. Proč druhé lidi znervózňuje, když si je se zájmem prohlížím. Proč babička říká, že ve tmě neplavou žádné barevné obrázky. Proč zajímám druhé děti, jenom když kreslím a jinak ne… zkrátka tolik záhad bylo na světě!

A jak člověk postupně roste, tak chápe, rozumí, věci začínají pomaličku dávat smysl… Ale jsou věci, které vám nezačnou dávat smysl nikdy. Věci, které nepochopíte, ani kdyby vám bylo 90. – Máte to podobně?

Zde je pár skutečností, které mi hlava nebere a asi už nikdy nepobere. (Původně to měl být 1 článek, ale během procesu jsem zjistila, že tvořím celou sérii. Upozorňuji, že vás tato série může našvat, pokud si ji vezmete osobně. Čtete na vlastní nebezpečí.)

Drogy, kouření a alkohol

Můžu to asi hodit do jedné společné kategorie, ale začneme pitím. Neříkám, že když jsem byla mladší, tak mě alkohol vůbec nezajímal. U nás byla dost volná výchova, dospělí se minimálně zajímali o to co dělám ve svém volném čase, skoro nekontrolovali jestli si plním všechny povinnosti a když jsem byla úplně malá, nikdo mi ani nezakazoval ochutnat z hrnku kafe, nebo ze skleničky víno. Zašklebila jsem se, že to chutná hnusně a pak mě to spíš nezajímalo, než zajímalo. Takže příležitosti byly vždycky, ale nikdy jsem jich plně nevyužívala. Alkohol byl pro mě dlouhou dobu určitý předmět výzkumu, byla jsem zvědavá co to dělá a jak to funguje, ale nikdy jsem se nechtěla podobat zarudlým mátohám s nafouklým pupkem, co po cestě z hospody pozvrací půlku chodníku, aby se druhý den navečer dovalili zpět do nalévárny… Vždycky mě zajímalo, co na tom lidé vidí a proč tomu tolik lidí propadne.


V naší rodině byl alkoholismus a bohužel i cigarety. Naštěstí ne ze strany mých vlastním rodičů, to je vlastně jedna z věcí, za které jsem upřímně velice vděčná. Přesto jsem byla odmala konfrontována s tím, jak se chová a jak vypadá člověk, který je naprosto ožralý, nepříčetný a páchne cigaretovým dýmem…. A nikdy jsem nechápala, proč to ten člověk dělá. Proč tyhle věci vůbec někdo dělá, protože se mi to velice hnusilo.

Za celý život jsem byla pořádně opilá jen dvakrát. Oboje byly opravdu blbé, těžké situace a byla jsem ještě telátko. Po těchto dvou špatných zkušenostech jsem ještě víc nechápala, proč to má spousta lidí jako hobby… Prostě udělají párty, akcičku, kde se zchlastají a pak se ráno budí polonazí ve všelijakých pozicích, v botách nablito a říkají tomu zábava… Mně to prostě nikdy zábavné nepřišlo, ani z vyprávění, ani když jsem viděla, jak je opička strašně nepříjemná a ošklivá věc. Jako když zdesetinásobíte chřipku. A už jsem pak nikdy takhle nepila, ani jsem se nenechala nikým nalívat. Radši jsem tedy byla za kaziče dobré zábavy, na kterého ostatní koukají s opovržením, že s nimi nepije. Chovali se, jakobych je s tím urážela… Ale přitom jsem jen nechtěla, aby mi bylo špatně.

Alkohol je takový zvláštní společenský návyk. Někdy byl i příjemný, používala jsem třeba jedno deci vína, nebo jednu malou nožku ořechovky, abych se uvolnila, ale jakékoliv vyšší množství už přestávalo být zábavné.

Já jsem perfekcionistka. Věci musím mít pod kontrolou, stejně tak své chování a svůj život. Jakmile se mi něco vymkne z rukou, vadí mi to a ne zrovna málo… A co se zásadně nesmí stát je, když se vymknu z rukou sama sobě. Takových chvílí nebylo v mém životě sice moc, ale když se to výjimečně stalo, byla jsem ze sebe zklamaná a byla jsem na sebe naštvaná, i když se třeba jednalo o blbé sprosté slovo, nebo hloupý slovní obrat, který mi vylítl ve společnosti, kde se to nehodilo. Bylo to k zlosti, ale naštěstí puberta jednou skončila a byl od toho pokoj. Pak když jste starší, tak si ty chyby můžete někdy dovolit, okolí to víc respektuje.

Tak si představte, jak by na sebe musel být takový perfekcionista neskutečně naštvaný, kdyby se sedral a ráno se probral polonahý s flaškou v ruce a nevěděl, co celou noc dělal. To je prostě sci-fi, to takový člověk nikdy neudělá. A pokud ano, tak to není čistokrevný perfekcionista. Já mám perfektní pamět a vím co dělám vždy. Ani v opilosti nedělám věci, které bych střízlivá neudělala. Myslím si, že pokud někdo dělá nepřístojnosti v opilosti, musí to být nějak dáno už v jeho základní povaze, protože mně se to nikdy nestalo. Místo toho jsem byla jenom unavená, bylo mi blbě a chtěla jsem jít spát, než abych tancovala po stole a po někom se plazila, jak to lidé popisují… Prostě sci-fi.

Postupem času mi začalo vadit i jedno až dvě deci vína, v rámci toho typického společenského návyku ,,dáme si po obědě, ráme si v cukrárně skleničku po procházce” atd. Co mi na tom začalo vadit je fakt, že po požití alkoholu jsem na 5 hodin pracovně nepoužitelná. Takže pokud jsem třeba dopoledne uklízela a odpoledne až k večeru měla naplánovanou práci a odpoledne mě někdo nalákal na dvě deci, tak jsem ten den neudělala nic, protože jsem byla například od 13:00-18:00 nepoužitelná a pak už jsem byla unavená a už se mi nechtělo. Když se to tak stalo párkrát do týdne, zjistila jsem, že vůbec nic nestíhám. Jednou za dva týdny je to třeba fajn dát si jedno deci na chuť, ale častěji se to nedá zvládat. Alkohol se stal totálním zdržovačem a kazičem mých plánů. To je další věc, která mě na pití rozčiluje. Když si na daný den stanovím úkoly, které chci dělat a pak je z nějakého důvodu nejsem schopná dělat, nebo je nestihnu, tak mám blbou náladu, protože vím, že to budu muset dohánět.

A čím jsem byla starší, tím víc mi to vadilo, až jsem nakonec přestala pít prakticky úplně. Pamatuji si přesně, kolik jsem toho vypila za celý rok 2016. Měla jsem dvě deci vína v létě na zahrádce a pak jsem měla půl deci vína na Vánoce, ale vůbec mi to nesedlo a byla jsem z toho strašně unavená. Bylo trpké, hořké a vůbec jsem skleničku nemohla dopít, i když jsem schválně odlila jenom symbolicky na dno.

Takže abych nemluvila pořád jenom o sobě, uzavřu to jednoduše: Mně připadá, že alkohol je zajímavý, když ho člověk nezná a chce ho zkusit, protože nerozumí, co na něm pořád všichni tak vidí. Ale pak když přijde to poznání, člověk je totálně zklamaný, protože zjistí, že mu to bere kontrolu nad jeho životem, je mu z toho blbě a ještě ho to zdržuje v práci a v projektech, které má v plánu dělat. Pravidelné chlastání je prakticky záruka totální neproduktivity a růstu viscerálního tuku… Takže co je na tom tak úžasného a zajímavého, pomineme-li pubertální zvědavost?

A vezmeme si nějaký extrémní případ: Kdo je vlastně alkoholik? Domnívám se, že to je ve většině případů člověk, který trpí depresemi. Něco hrozného se mu stalo, nebo je jeho deprese dána nastavením z dětství, či hormonální nerovnováhou. Cítí se mizerně, hrozně, nedokáže si se svými pocity poradit, tak je začne zapíjet, až se ožere tak, se sotva leze… Druhý den ráno zjistí, že jeho deprese neodešla, nepolevila. Naopak pokračuje dál a je ještě horší, protože teď má kromě deprese i kocovinu, cítí se otřesně a nechutně… Neví co si s tím počít, tak to zase zapije… A tak to jde každý den.

Někdy během toho procesu se tak ráno probudí a vidí kolem sebe výsledek. V baráku má špínu, všechno je neuklizené, peněženka vyluxovaná, prach všude, kytky uschlé a na břiše se formuje pořádné sádlo. Cítí se hrozně… A teď přichází to klíčové rozcestí.

Co v tuto chvíli udělá inteligentní a moudrý člověk? – Pochopí, že tohle není cesta, jak se dostat ze své deprese a svých problémů, protože čím víc chlastá, tím hůř mu je a navíc nabaluje další problémy a nevyřešené úkoly. Takže přestane pít, uklidí si doma, vezme rozum do hrsti a popřemýšlí, jak věci napravit, nebo jak se vyrovnat se svou vnitřní bolestí.

Ale alkoholik prostě pije dál. Jednou se takhle ráno probudí, vidí okolo sebe ten nehorázný bordel, zhnusí se sám nad sebou a jednoduše to zapije… Až zežloutne a umře na cirhózu jater. Konec smutného příběhu, kterého jsem mimochodem také byla svědkem, tohle jsem si nevymyslela… Takže proč to dělal? Pomohlo mu to utéct před svými problémy, nebo něco vyřešit? – Ne.

A po takové dedukci si pokládám další otázku: Jsou tím pádem všichni alkoholici hloupí lidé, kteří neumí normálně selsky přemýšlet a řešit problémy, nebo nejsou a věci jsou složitější? A v čem jsou tedy složitější? Proč někdo nemůže pobrat dost rozumu na to, aby pochopil, že pití není řešení ničeho a prostě toho nechal? PROČ?

Kdyby vás odmalička společnost neučila, že alkohol je přípustná společenská droga, která je úplně normální, tak byste ho nikdy v životě nepostrádali, nenapadlo by vás ho zkoušet. Kdyby nebyl alkohol, ve společnosti byste se bavili normálně i bez něho. Je to jenom určitý společenský program. Má tedy smysl obhajovat alkohol jako společenský uvolňovač nálady (který není pro zábavu nutný), když vidíme, kolika lidem to naopak úplně ničí život a rodinu? – Podle mě to nemá smysl. Lepší by bylo, žádné notoriky nevytvářet a ti slušní se bez alkoholu v klidu obejdou. Kdo má v rodině nějaké alkoholiky, toto jistě chápe. Cena je až příliš vysoká za trochu toho povyražení.

A proč vlastně lidé pořád dál vyrábějí alkohol, když vědí, že není prospěšný, že poškozuje zdraví i psychiku? Pořád se nadává, jak je alkohol špatný, návykový, ale v každém obchodě s ním mají obrovský regál. U nás na vesnici je v potravinách přímo u vchodu hora bas s pivem a pak hned za kasou další velký regál, kde mají tvrdý alkohol a víno… Ale balsamikový ocet a čerstvou zeleninu tam nekoupíte, většinou jsou staré a scvrklé i blbé papriky a mrkev taky většinou neprodávají.

Až když jsem přestala společensky pít, protože mi alkohol nedělal dobře a vadil mi ten pocit oblblého vědomí, jsem si všimla, jak je vlastně člověk bombardovaný chlastem. Doma se mi začaly hromadit a kupit lahve vína, občas dokonce slivka.

Asi dva roky zpátky jsem vyklidila veškeré zásoby alkoholu, co v domě byl a nestačila jsem zírat, kolik toho bylo. Musím se přiznat, že velká část byla ořechovka, kterou jsem sama dělala a i když jsem ji rozdávala, tak jí bylo doma spousta litrů. Které jsem pochopitelně sama nikdy nemohla vypít. Mně by stačil litr na pár let. 😀 A k tomu nekonečný zástup lahví, co nosí návštěvy.

Mám dojem, že mezi dospělými lidmi už je samozřejmostí, že když vás někdo pozve na návštěvu, tak mu koupíte flašku. A automaticky předpokládáte, že ten člověk pije. Že to je univerzální dárek…. ale není.

Což by v podstatě nebyl problém, ale když to nemáte proč pít, nebo s kým pít, nebo když vám to nechutná a když takhle dostanete každý týden 2-5 flašek, tak se vám to doma začne kupit. Veškerý alkohol jsem tedy s vypětím sil rozdala a nějakou dobu jsem se radovala, že mám nealko domácnost! 😀

Jenomže to mi vydrželo tak jeden týden a najednou se zase začaly kupit flašky. V obýváku tím mám zaskládanou spodní část skříně a nevím co s tím, protože lidé, kterým jsem předtím rozdala své zásoby, v mezičase také přestali pít, také jim to přestalo chutnat a ještě mají ty původní zásoby! Takže co s tím mám sakra dělat, naházet do popelnice mi přijde škoda, když to všechno bylo s láskou a úsměvem darované… Ale pořád pomalu vyklízím, snažím se udávat.

Když si dám nějaký alkohol, na pět hodin jsem knock outovaná a nesmím si to dát na večer, protože když mám v sobě kapičku alkoholu, tak nedokážu usnout a pak je mi z toho celou noc a celý další den blbě a zase jsem neproduktivní. Já zkrátka nemám ani čas pít. Nemám kdy pít. Nestíhám pít, ani kdybych stokrát chtěla… Kde na to ti lidi vlastně berou čas?!

https://www.youtube.com/watch?v=iK8KXB9OVGc

Zkrátka alkohol mi postupem času dává smysl pořád méně. A čím víc alkoholiků jsem poznala a čím víc se jich uchlastalo a čím víc mladých lidí co pijí jsem poznala, tím víc to nechápu… Ale my mezitím ten alkohol pořád dál vyrábíme a obchody jsou jím doslova přecpané. Nějaké debilní cedulky o zákazu prodeje dětem přitom vůbec nic nezmůžou!

Přitom řešení by bylo teoreticky jednoduché, když je tedy alkohol po celém světě takový strašný problém, co ho prostě přestat vyrábět? – Už by nikdo nebyl alkoholik a nemusely by být protialkoholní léčebny. Stačilo by to jen uzákonit, zakázat dovoz i výrobu, zásoby zlikvidovat a bylo by to hotové. Že si pár vesničanů bude přesto doma pálit slivku z toho co posbírají na zahrádce, bych nechala plavat, protože těch pár tajných alkoholiků na vesnici, by už v podstatě nehrálo žádnou roli… A ti co pít nepotřebují, by se bez toho v pohodě obešli. Výborná daň za ozdravění naší kompletní společnosti, nemyslíte?

Byli byste celý život abstinenti s vědomím toho, že v celé republice vymizeli alkáči? Já rozhodně ano! Kolik neštěstí by to vymazalo ze světa!

Taky ten společenský tlak mi připadá totálně padlý na hlavu. Dojdete někam, kde se sejdou mladí lidé, někdo dotáhne flašku a všichni se začnou opíjet, až na vás. Vy si dáte dva malé doušky a pak už nechcete, protože vám to třeba nechutná. A oni na vás koukají jako na švába a pak vám dávají najevo, že nejste dost ,,posh”, že mezi ně nepatříte, když s vámi není sranda a kazíte kolektivní zábavu. A spousta méně duševně zámožných lidí na to skočí a takhle se naučí pít. Nebo kouřit. V horším případě brát drogy… Všichni ví, že alkohol není dobrá věc, ale všichni se to za každou cenu musíme naučit a vnutit každému, kdo to pít nechce?

Naposledy mě překvapila odpověď jednoho člověka, co se podivil že se nechci nechat pozvat na alkoholický drink. Měla jsem představení své knihy, měla jsem plný bar lidí a musela jsem se na ty lidi a jejich slova soustředit. Byla jsem tam v podstatě v práci, ne na nějaké pařbě. Představa, že bych v takovém případě chtěla nasávat, je pro mne absolutně nepřípustná, nedůstojná. Odpověděl mi něco tom smyslu, že bych si to měla užít, dokud mám mladý metabolismus, co dobře rozkládá alkohol, nebo něco v tomhle slovasmyslu… Dává vám to logický smysl? – Takže ,,dokud jsi mladá, tak se to nauč?” – Mělo by to být naopak. Právě proto, že je člověk mladý, by se tyhle koniny měl neučit, nebo odnaučit, protože až bude starý, tak může být pozdě na změnu životního stylu.

Mohla bych podobně pokračovat donekonečna. Alkohol je téma, na které bych se mohla zamýšlet ještě celé hodiny. Všichni víme, že to je špatné a všichni to děláme a ještě to učíme všechny kolem! – Co může být víc padlé na hlavu?

POKRAČOVÁNÍ ZDE: Věci, které na lidech nechápu (2. díl) Kouření

… a nezapomeňte zahlasovat v nové anketě 🙂

Komentáře

Ikona diskutujiciho adiies 2017-02-08 01:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Naprosto souhlasím skoro ve všem , ale zase bych řekla že každý by si měl v mladí užít alespoň párkrát párty, oslavu nebo co já vím, napít si alkoholu a bavit se s kamarády. Ano někomu to nevyhovuje jako například vám a je naprostý dá se říct "odpůrce" alkoholu. Jsou ale zase lidi kterým taková sklenička vína , zpříjemní den , odreaguje je to a zrelaxuje po náročném a únavném dni. To je asi tak jako 100 lidí , 100 chutí. Každý z nás to má jinak. Máte pravdu já bych se na tohle téma taky rozepsala na hodně dlouho , ale vzhledem k tomu kolik je hodin radši ne. (1:46)

Ikona diskutujiciho Milan 2017-02-08 04:56:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Vždy byl člověk na této planetě a jeho duše odtrhnutý z celku, tedy vždy se točil vesmír kolem jeho hlavy, každý člověk je naprogramovaný podle hmotných zásad a stím spjat i základní vzorec chování (bez ovlivňování naučených programů), jenom dostal do vínku největší problematickou část a tou jsou emoce, s tím jsou spjaty největší lidské problémy, ikdyž se se zdá že je dotyčná duše vnořena mezi ostatní na stejné vybrační či myšlenkové úrovni, opět vždy tu bude sama za sebe a s tím spjatých problémů, takže jako celek potažmo lidstvo nemůže nikde nijak stabilně a dlouhodobě fungovat. Lidská bytost byla v základu takto naprogramovaná, ať už telepatie či jiné důležité funkce navíc byli jednoduše zakázány a tak tu funguje každý člověk sám za sebe ve vlastním mikrovesmíru z toho plynoucí populační problémy. Nemůžeme tvrdit že to tak prostě je a takto chodí, každý má tedy svobodnou volbu jak tuto existenci prožije, jistými algoritmy je tak i tak náš osud spečetěn ať už jednoduše jasnými osudovými okamžiky naší planety či prostince předem naprogramované maximální délky prožívání této reality.

Ikona diskutujiciho Andy 2017-02-08 05:21:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mám stejný názor ;-)

Ikona diskutujiciho Ivet 2017-02-08 06:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Řešení nevyrábět alkohol mě rozesmálo. V téhle fázi už to není možné. Stačí si vzpomenout na Metanolovou kauzu. Jakmile byla krátkodobá prohibice, lidi jako by se zbláznili a začli pít ještě víc. Tajné zásoby, na černo koupené, vlastní pálenku… Zkrátka zakaž něco lidem a budou to chtít o to víc. Byla jsem svědkem toho jak kluci objevili flašku s drakem (na tu byla největší výstraha) a místo aby se zalekli, tak jí schválně vychlastali. Lidi jsou hloupá stvoření.

Ikona diskutujiciho Arael 2017-02-08 06:42:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Souhlasím s tebou, až na jednu věc. Víš, ono se lehko řekne – sebrat se a přestat pít. Než se člověk stane závislý, tak to jde, ale potom? Jak už je závislý na alkoholu, není to tak jednoduché. Nemůže prostě jen tak najednou přestat pít – to máš jako když někdo bere drogy. Taky to nejde tak lehce. Navíc, po nějaké době už má člověk z toho alkoholu tak otupělý mozek, že nedokáže normálně uvažovat, a to je snad nejhorší.Tady už podle mě záleží na pomoci ostatních lidí.

Ikona diskutujiciho Jenny 2017-02-08 07:44:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alkohol je opravdu démon, sama jsem si s ním v těch "telecích letech" jak píšeš, užila své, samozřejmě svojí hloupostí…přitom jsem před tím bývala slušná, tichá a nevinná holka, potom jsem se bohužel s poznáním nové party změnila, ale možná to tak mělo být, byla to pro mě veliká lekce.Teď už vím, že pít alkohol a spíjet se nemá vůbec žádný smysl, člověku to jen vezme to hezké a myslím, že svět je mnohem krásnější za střízliva.

Ikona diskutujiciho aves passeri 2017-02-08 08:23:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Máš pravdu, taky mi přijde, že je to padlé na hlavu. Já někdy z legrace říkám, že bych vyhodila do povětří všechny pivovary. (To protože z alkoholu mi nechutná jedině pivo :-)) Spousta lidí si plete pivo s vodou – pijou ho na žízeň. A mají ještě větší už je proto, že je to alkohol. To mi taky hlava nebere. Se divím islámským teroristům, že se nezaměřují tímhle směrem :-) Já alkohol neodmítám, piju. ALe jen příležitostně a velmi málo a radši večer před spaním, protože mě naopak uspává. Na to, abych se bavila, alkohol nepotřebuju. Obvykle prostě jen čekám, až se ostatní dostatečně napijou, aby byli třeba vůbec ochotní se trochu uvolnit a třeba jít tančit. Bohužel, když se jednou v pití rozjedou, brzy s nimi už ani zábava moc není :-(( V tomhle mi naopak vždycky vyhovovaly mé pobyty v muslimských zemích. Zažila jsem, jak si partička kolegů mého známého vyrazila v Káhiře na felúkách na společné první večerní jídlo po celodenním půstu během ramadánu. Samozřejmě bez alkoholu. Zpívalo se a tančilo. Možná je to ale opravdu dáno i tím temperamentem, který je prostě čím jižněji, tím uvolněnější. A ono tančení po stole apod., taky moc nechápu, že se někdo zpije tak, že neví, co dělá (nebo dělal). Vzpomínám na jednu takovou pijatiku v mládí, kde jsem vypila docela dost borovičky a pořád vedla hlubokomyslné filozofické pindy :-)))Jen se mi hůř chodilo :-) Asi se prostě jen ukazuje, co v nás je :-))) Možná by někdo ani radši pít neměl :-))

Ikona diskutujiciho Mára 2017-02-08 08:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já taky nepiju, každej den jezdím, nemám kdy si pořádně dát ani to pivo. Možná tak doma večer u telky. Když jsme posledně byly s kamošema a kamoškou na pivu, tak mě dvě piva stály asi 600 (taxi domů) a teď ani moc pít nemůžu kvůli antidepkáčům.

Ikona diskutujiciho Alue 2017-02-08 08:28:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[4]: To je přesně to, co píšu… jsme hloupí a děláme schválně úplné nesmysly.

Ikona diskutujiciho Alue 2017-02-08 08:35:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Děkuji za všechny zajímavé a upřímné komentáře, těším se na další diskuze po dalšími díly.

Ikona diskutujiciho jirik 2017-02-08 09:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jak říkal Vlasta Burian ve filmu Zlaté dno:"A jakou ráčíte mít opičku Vy?

Ikona diskutujiciho Jakub 2017-02-08 09:33:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alkohol nepiju, protože mi nechutná. Vyzkoušel jsem toho víc, ale jídlo je lepší :-)

Ikona diskutujiciho vačice 2017-02-08 10:02:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No, jen taková poznámka….víte, že alkoholikův mozek se nedá využít na lékařské účely? Má z něj totiž doslova kaši, nemá už žádnou strukturu. Děsí mě to.

Ikona diskutujiciho Alue 2017-02-08 10:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[13]:  Hm… to je moc zajímavé. Trochu jsem pogooglila a hele na ty obrázky:

Ikona diskutujiciho Alue 2017-02-08 10:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[12]:  Jen jsem nastínila, jak snadno by se dal problém řešit, kdybychom to jako lidé opravdu chtěli… jenomže nechceme. A to je to, co nechápu.

Ikona diskutujiciho MADA 2017-02-08 10:25:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

a zase ty závislosti, na čem všem jsme závislí (?), na sportu, vzduchu, životě….Na vařené stravě jsme prý závislí stejně jako na tvrdé droze a je to o to horší, že to nevíme. Takže jde možná spíš o dodržování nějaké míry ve smyslu aby to neovládlo člověka, stejně jako by neměla mysl ovládat nás, ale my jí. Co je zdravé a co ne? Co může být pro jednoho prospěšné, v určité situaci i léčivé, může být pro jiného… A přihlédneme-li k tomu, čím jsme byli naočkování (od narození) a čím nás denně sprejují, pak možná lze na lidech pochopit lecos, co už sami nedokáží korigovat.

Ikona diskutujiciho Tesinga 2017-02-08 10:54:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tiež s tebou súhlasím. S alkoholizmom som sa žiaľ stretávala od detstva. A tiež som nedokázala pochopiť ako je možné, že ostatné drogy sú nelegálne a tieto (alkohol a cigarety) voľne dostupné v obchodoch. Bolo mi z toho zle a bola som na celý svet veľmi nahnevaná. Zaprisahala som sa, že piť ani fajčiť nikdy nebudem.

Ikona diskutujiciho Tami 2017-02-08 11:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, pocula si o experimente "Rat park" od Bruce K. Alexandra? Tam ide sice o opiaty ale myslim si, ze to rovnako sedi aj s alkoholom.

Ikona diskutujiciho romca 2017-02-08 11:48:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mame vinohrad temer v podkrkonosi. Coz samo o sobe je zajimave. Jeste zajimavejsi je pozorovat revu jak roste. Z jara ma nezne vonave kvety a postupne vam dokazuje jaka je v ni houzevnatost. V lete je z ni kraska plna listu a zacina se chlubit svymi detmi – hrozny. S takovymto pristupem je vino odmena a krasa. Staci jen umet vyuzit a zasnout…

Ikona diskutujiciho Lori 2017-02-08 12:12:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ja si dám alkohol príležitostne v menšom množstve, chutí mi pivo, no dám si, iba ak je kvalitné, poprípade dobré  víno…

Ikona diskutujiciho Fellien 2017-02-08 13:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Souhlasím. U nás v rodině všichni chlastaj až běda. Když se taťka opije, tak je to ale fajn protože z toho věčně nevraživého morouse je na chvíli otec snů, který se najednou začne zajímat o všechno a všechny a naslibuje hory doly :D. Strýc je imrvére ožralý, protože teta je pěkná semetrika, tak asi aby ji tolik nevnímal :D. Jenže on už má konstantní hladinku, kterou si stále udržuje. A když se opije hodně, tak si začne hladit nos a pak usíná :D. Mamka pije pivo, ale spíš jen tak skleničku k jídlu. Opilá byla tak dvakrát, přišla skárovaná a musela jsem ji zouvat z bot, byla fakt naprosto hotová a furt se strašně chlámala. Jenomže mamka se směje úplně stejně jak ta úchylná ženská co hrála ve Snowboarďácích :D. Já pořád poslouchám, že mě v porodnici snad vyměnili, že vůbec nechlastám a že jsem divná. Ale mně to nechutná. Mám ráda jen takové ty barevné koktejly – však jsme si spolu tenkrát dali tu tequilu sunrise v Tripoli, vzpomínáš? :D 🙂 jinak mi ale taky stačí strašně málo jako tobě. Pořádně opilá jsem byla jen jednou a v opilosti jsem si sedla na klín jednomu klukovi a dala mu oooobrovskou pusu! V té době pro mě byl cizí, ale teď už jsme spolu 6 let a proto si tuhle svou jedinou opilost vůbec nevyčítám :). Ještě jsem si vzpomněla na našeho známého, který taky furt chlastá. Byli jsme s ním na horách a on se ožral, někam utekl a ztratil se. Všichni jsme ho hledali, po dvou hodinách jsem ho našla jak zpívá s nějakou kapelou na pódiu. Když jsem ho vlekla zpátky, vykládal mi jak mě má rád, polil mi vlasy chlastem a zpíval "Mackie Messer". Ale pořád to bylo lepší než dva roky před tím na prázdninách na chatě v Hustopečích, kde začal ve dvě ráno hasícím přístrojem hasit trávník a u toho zpíval "Co jste hasiči…". Ráno jsme ten trávník vysávali vysavačem :D.

Ikona diskutujiciho Janča 2017-02-08 14:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

S článkem musím souhlasit. Je jasný že jako mladší jsem si taky zakusila jaké je to pít alkohol i ve větším množství i víc než bych chtěla. Tím myslím, že i dva známý kteří byli na diskotece se mnou mi objednali i absinth s tím že je to jen zelená, asi se pobavili.

Ikona diskutujiciho jana 2017-02-08 14:55:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

V souvislosti s článkem.. Ne, že bych chtěla svoje kluky učit odmala pít, ale když doma příležitostně něco alkoholického pijeme,když řeknou, že chtějí ochutnat, dám jim, ale ne tvrdý alkohol. Jen si usrknou a většinou řeknou, že je to bléé 🙂 Někdo by mohl namítat, že je učím pít alkohol, já zas razím teorii, že se alespoň nebudou chtít ztřískat při první příležitosti, až budou plnoletí.. Jo a  co mě zaráží na sobě, za poslední půlrok mám pocit, že když si dám tvrdej alkohol (většinou max. 2 panáky), tak na sobě nic nepociťuju, ale jak si dám PIVO! Ať už jakýkoliv (značkou i stupněm), tak mám už po půlce piva pocit, že jsem dost nametená. Začínám si myslet, že je to GMO chmelem nebo nevím čím, pže toto není normální.. Nemáte někdo podobnou zkušenost?

Ikona diskutujiciho fluttershine 2017-02-08 15:26:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Souhlasím. Na rodinné akci mě vždycky tlačí, ať si něco dám, že až budeme mít se třídou nějaký večírek nebo ples, že si tam všichni něco dají a já budu mít problém, že to nepiju. No, tak jsem naposled o Vánocích vypila asi čtvrtinu skleničky šampaňského a byla ráda, že to za mě dopil táta, protože to bylo tak strašně hnusný…nechápu, co jim na to chutná.

Ikona diskutujiciho ay776 2017-02-08 17:52:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Přesně, když jsi napsala tu větu, že dokud "… je člověk mladý, tak by se tyhle koniny měl neučit, nebo odnaučit, protože až bude starý, tak může být pozdě na změnu životního stylu," tak jsem jen nevěřícně kroutil hlavou, když jsem omylem narazil na tohle video https://www.youtube.com/watch?v=0wlN58rZgAc a napadá mě, jestli Jan Domabyl nebyl vlastně druh energetického upíra? Tohle přece musí poškozovat člověka dost, myslel jsem, že tyhle typy nepřekonají padesátku…

Ikona diskutujiciho Namasteen 2017-02-08 18:58:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Joo alkohol :D Vždycky, když se mě někdo zeptal, proč vlastně ten alkohol nepiju, tak jsem řekla, protože mi nechutná. A oni se na mě podívali a říkali, no ale nám taky ne! :D Tak jsem nechápavě zírala, proč se mě teda ptaj a oni nechápavě zírali, proč teda nepiju…:D Stejná etuda pořád dokola :))

Ikona diskutujiciho Ayeri 2017-02-08 19:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mně tento článek připadá přehnaný. Samozřejmě nechápu a nepodporuju alkoholismus a pokud jsi znala nějakého alkoholika, tak samozřejmě chápu, že tím víc se ti to hnusí. Ale nemám nic proti pití občas a s mírou, jasně, že není v pořádku se každý víkend pozvracet, probudit se s kocovinou a výpadkem paměti, ale když si dá člověk kapku alkoholu třeba jednou za měsíc, aby se uvolnil a možná se mu to párkrát do roka trochu vymkne  (pokud samozřejmě u toho nikoho neohrožuje ) a ráno je mu blbě, tak v tom nevidím nic špatného. Samozřejmě když to není často a pravidelně. Já se umím bavit i bez alkoholu, nepotřebuju ho, ale na druhou stranu nemám problém si trochu dát a uvolnit se  (ale nepozvracet se ). A večer, ne v poledne, aby mě to vyřadilo. Opilá už jsem v životě byla několikrát a v podstatě se mi nestalo nic zlého, všechno si pamatuju a nedělala jsem nějaké obzvlášť velké průšvihy. Takže to shrnu asi tak, že pití by mělo být s mírou a člověk by se měl nad sebou zamyslet a pak se nic hrozného nestane.

Ikona diskutujiciho Alue 2017-02-08 19:08:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[18]:  Úžasné… něco si o tom ještě zjistím.

Ikona diskutujiciho Alue 2017-02-08 19:17:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[23]:  To je právě ten jediný zdravý přístup. Když budeš dětem říkat, že kafe a alkohol nesmí ani ochutnat, tak o to víc je budou zajímat a pak když jim bude 18, do toho půjdou bez rozumu, čistě proto, že konečně můžou porušit ten nenáviděný zákaz.

Ikona diskutujiciho Alue 2017-02-08 19:19:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[26]:  To je ale taky divné :D

Ikona diskutujiciho miminko 2017-02-08 19:27:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Milá telátka.

Ikona diskutujiciho Luz 2017-02-08 19:50:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ja piju malo, ale chci to omezit jeste vic, protoze jsem si nejak navykla v poslednich par letech vic nez driv (i kdyz je to jen pivo a obcas vino). A zniceny mozek fakt mit nechci.

Ikona diskutujiciho micka 2017-02-08 20:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alkoholismu je dost podobna zavislost na cukru. Ja alkohol nepiju, nechutna mi, je odporny, opila jsem byla asi 3x v zivote (jen malo) v podstate z donuceni a prijemny to nebylo. Ale v cukru jedu ve velkym. Driv jsem pohrdala lidmi, co chlastaji, pak jsem si uvedomila, ze je jedno jakou ma kdo drogu, kazda je spatna a nejsem o nic lepsi kdyz zeru cukr nez nekdo kdo chlasta. Taky mi docvaklo ze je to ten samy problem, protoze alkohol se z cukru vyrabi, takze zalezi asi na naturelu cloveka, po kterem tom clanku ve vyrobnim procesu cukr-alkohol sahne. Nejak intuitivne me napadlo, ze lide spis "dětští" jdou po cukru a ti "dospelejsi" po alkoholu:-)

Ikona diskutujiciho Raja Luthriela 2017-02-08 20:42:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No kdyby se přestal vyrábět alkohol, ani by mi nechyběl. Vlastně moc nepiju. Maximálněv rámci přípitku, když má někdo narozeniny, tak si něco dám. A taky když mi bolí v krku. Na tyto případy si žárlivě střežím Svojí Zelenou, kterou mi taťka už skoro celou vypil během dvou dnů a která by mi jinak vydržela možná rok.

Ikona diskutujiciho ginze 2017-02-08 22:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

S článkem souhlasím. V pubertě jsem sice (asi jako téměř každý člověk) vypila více alkoholu, než pro mne bylo přípustné, takže jsem se pozvracela. Od té doby piji maximálně víno a to ještě tak, že dohromady cca 2 lahve za rok. S odstupem času mi to přijde jako dobrá zkušenost, člověk dostane za uši a je klid. Avšak musím říct, že jsem měla kamarádky, které se běžně opíjely tak, že zvracely a bylo jim to úplně jedno, další víkend pily znovu…nechápu, co je k tomu vedlo. Mně ještě ke všemu kvůli alkoholu zemřel někdo z rodiny, byl to pro mne velmi blízký člověk, kterému se najednou zhroutil život a skončilo to takto nešťastně. To má pak člověk zase trošku jiný pohled na věc. Hodně se setkávám s tím, že když zmíním, že i po jedné skleničce vína už se mi motá hlava, takže skoro nepiji, tak někdy slýchám i odpovědi typu "no tak to musíš pít víc, aby sis zvykla, co to je, aby se někomu motala hlava po skleničce"…to jako hodně nechápu :D Občas mi s tím ty lidi přijdou už nemocní, že jim přijde, že člověk, který skoro nepije, je ten divný.

Ikona diskutujiciho LenkaL. 2017-02-08 22:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já si dám ráda bílé víno. Pivo mě přestalo chutnat a tvrdý alkohol už moje tělo nepříjímá, navíc mě to nikdy extra nechutnalo a ani jsem to tolik nepila. Za to jsem vážně ráda a věřím, že občas si dát víno neuškodí. V menší míře je to přijatelné.

Ikona diskutujiciho Adam 2017-02-08 23:07:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Zdravím,

Ikona diskutujiciho Tina 2017-02-09 08:12:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

V Taliansku sa alkohol oranžovej farby používal vo veľkom vo veterinárnej nemocnici. Tam ho denne išli litre.

Ikona diskutujiciho Petr 2017-02-09 08:59:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já vnímám alkohol jinak. Záleží na mnoha okolnostech – určující je myslím osobnost daného člověka. Třeba víno je vlastně z hlediska složení velmi prospěšný nápoj, který neprochází ničivou lidskou technologii a jedná se vlastně o superpotravinu(samozřejmě např.biodynamické víno, nemyslím třeba Sklepmistr). Záleží na množství a také přístupu k pití. Každá věc(nápoj, potravina..) má své dvě stránky, záleží na množství – může to být jed, ale i lék.

Ikona diskutujiciho Lussy 2017-02-09 09:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alkohol jako takový v normální míře není hrozný. Já bych ho úplně nezatracovala. Dát si v létě po oběde 2 piva je fajn venku na zahrádce. Já po 2 se cítím příjemně. Pít ho ve větší míře už pak příjemný není člověk začne ztrácet zábrany a začne se chovat zle. Každý člověk je jiný někdo snese více a příjemně se uvolní, ale umí napáchat i škody. Je to na každém z nás kolik máme rozumu a vědět kdy je lepší přestat. Co se týče drog není to nic příjemného a nepochopím proč si na tom někdo závislost vytvoří. A cigarety jsem kouřila oni nechutnají, ale pak si na tom člověk vytvoří postupem času závislost, pak už je na nás jestli si uvědomíme a přestaneme s tím a to je hodně na daným člověku a jeho vůli. A ještě ohledně cigaret nelíbí se mi, že když je žena těhotná, že miminko chce a přesto kvůli díděti není schopna přestat. Je to od ní velmi sobecký, že mu zadělává na problémy.

Ikona diskutujiciho :) 2017-02-09 10:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Taky bych to zrušila, jenže jsou v tom proste pro určité elity prachy, proto se to nezruší jako spoustu dalších veci..Na jednu stranu je to věčný problém, ale na druhou stranu to nezruší takže jdou sami proti sobě.

Ikona diskutujiciho Ellie Parrish 2017-02-09 10:23:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Já děkuju samaq sobě, že mi alkohol nikdy nechutnal. Jasné, byla jsem opilá , ale doopravdy asi 2x a pak nějaké příležitosti k připitku, ale nechutná mi ani pivo, prostě nic a ještě pro mě mooooc zbytečná útrata peněz. Mi to logiku nebere, proč mladí chodí na brigádu, aby mohli udělat chlastačku, když to na druhý den mají pryč. Právě takové lidi znám , co to takhle dělají a hlavně každej pátek si řeknou " je pátek, jde se chlastat" prostě hnus . Cigarety jsem kdysi kouřila, už ne, mě to nikdy nechutnalo a dělala jsem to prvně, abych zapadla do kolektivu a pak z denní rutiny, teď jsem ráda, že nekouřím. A jak jsem psala, nikdy jsem na tom nebyla závislá, díky bohu. Abych to shrnula, dám si max , při příležitosti a jsem ráda, že to tak tak vypiju :D

Ikona diskutujiciho Eileen 2017-02-09 13:47:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Naprosto mi v tomto článku mluvíš z duše. 🙂

Ikona diskutujiciho ay776 2017-02-09 13:50:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[42]: mě nikdy nechutnalo Cinzano a jednou se to ve mně  z nepochopitelného důvodu obrátilo a chutnat mi začalo, protože mi ho často nalévali na oslavách.

Ikona diskutujiciho Jiskra 2017-02-09 21:01:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc pěkný článek, těším se na další 🙂

Ikona diskutujiciho Lauren Dakota Kilbry 2017-02-10 10:55:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Veľmi sa mi páči tento pohľad na vec. Vlastne, jeho detailnosť. Veľmi do hĺbky je tu vysvetlené, ako sa na vec díva človek, ktorý nie je závislý (závislosť je mental disorder). Popri čítaní som sa nahnevala, ukľudnila, chápala, nahnevala, urazila, chcela som povedať niečo za všetkých závislých. Na liečení a počas celého procesu uzdravovania sa my závislí (nie len na alkohole, ale aj na drogách, hazardných hrách a pod.) dozvedáme o sebe a povahe svojej choroby veľa. Jednou z týchto vecí je, že väčšina z nás je nadpriemerne inteligentná. Právnici, čo si zabezpečili rodinu, doktori s dobrým zázemím, dievča na strednej škole s extrémnym nadaním na jazyky,…

Ikona diskutujiciho Michelle 2017-02-10 11:47:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Taky jsem to dřív nechápala. Dokonce jsem jako malá prohlašovala, že já nikdy nechci být na něčem závislá. Nechápala jsem, proč lidé dělají něco, co jim ubližuje, vědí to a přesto pokračují. Jenže potom jsem vyrostla.

Ikona diskutujiciho -B 2017-02-10 13:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Rozhodně zajímavý a hezky napsaný článek. Ale s některými věcmi nesouhlasím. Nebudu tady obhajovat alkohol, všichni víme, že pití je špatný. Jen mi přijde, že jakýsi obraz alkoholika, který vyplývá z tvého článku,je dost stereotypizující. Nejsou to jen tady ti lidi, kteří pijou od rána do večera, je to na nich na první pohled vidět a ani si doma neuklidí, nějaký "dno společnosti". Lidi jsou různí, ty nechápeš pití alkoholu (to nemyslím jako urážku, jen vycházím z názvu), protože jsi silná. A jak píšeš, perfekcionista, atd., jsi prostě typ osobnosti, který k závislostem sklon nemá, a to je skvělý, a navíc máš to štěstí, že ti alkohol ani nechutná. Ale jedna věc, kterou bych chtěla zdůraznit je, že si myslím, že inteligence nebo "hloupost" lidí tady vůbec nehraje roli. Spousta vysoce inteligentních lidí se propadla k alkoholu. Ono je občas vyčerpávající, jak moc myšlenek vám běží hlavou, jak nad vším přemýšlíte, rekapitulujete, jste pořád pod tlakem, protože si uvědomujete úplně všechno (třeba ještě máte náročnou práci),když s někým mluvíte, před každou myšlenkou vám proběhne hlavou jestli je vhodné to vůbec říct a co všechno se může stát, a někdy prostě potřebujete vypnout. Samozřejmě můžeš říct, že to jde i bez alkoholu, ale pro tyhle lidi je to vážně těžké, někdy až nemožné, nemůžeš si prostě vypnout mozek. Ale alkohol je sedativum, prostě tě utlumí. A jednou za čas je to příjemné, nechat starosti bokem, bavit se. Pokud je to v případě, že jde člověk třeba ve svém volnu na akci, řekne si, že páteční večer může věnovat zábavě, i za cenu že v sobotu toho moc neudělá, ale v neděli už začne makat a všechno stihne, nevidím v tom problém. Problém nastává ve chvíli, kdy si tak zvykne na to, jak je stav "vypnutí mozku" příjemný, že se z toho stane každodenní záležistost. Tím už se samozřejmě začne kazit normální životní fugování, nestíhaj se povinnosti, neřeší se běžný věci, a ano, někteří lidi si v této fázi řeknou, že takhle to dál nejde a přestanou, ale vůbec to není o inteligenci, ale o vůli. Závislost, a to na čemkoliv, je věc, která jde úplně mimo inteligenci. V některých případech pomůže prostě už jen řízená odvykačka. Lidská psychika je strašně zajímavá a složitá věc, a že "lidé pijí kvůli depresím" je podle mě zjednodušující. Alkohol a drogy prostě byli a budou, stejně jako lidi, kteří žijí život podle pravidel a jsou se sebou spokojení, i takový, kteří ne. Nežijem v růžovým světě. Ale tím vůbec nechci říct, že nemáš pravdu, jen jsem chtěla přidat druhý pohled.

Ikona diskutujiciho jirik 2017-02-10 14:02:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Již zlidovělá památná věta Škopkové –

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek