Aluška.org: Věděním ke svobodě

(Upozorňuji, že tento článek je trochu sprostý a v žádném případě není vhodný pro malé děti.)

Co mě irituje a vůbec nechápu jak se to může v roce 2017 dít, je to, že lidé od vás automaticky očekávají pokleslou morálku, nezodpovědnost a promiskuitu, čistě proto, že jste buď mladí a pěkní, nebo protože je taková pitomá doba, kde na vás koukají pohlavní orgány pomalu z každé televizní obrazovky a kdo to takhle nedělá, jakoby nežil.

Setkávám se s tímto druhem tlaku, otázek a očekávání v poslední době nepříjemně často a ze strany lidí, od kterých bych to vůbec nečekala, nebo kteří vůbec nejsou v pozici, kdy by si mohli dovolit se mnou takovým způsobem mluvit. A že třeba měli někteří upito, je neomlouvá.

Například? Lidé a vaši přátelé automaticky očekávají, že pokud jste mladá krásná a úspěšná žena, automaticky si budete vodit na noc pánské návštěvy ke svému povyražení. Třeba vůbec neví jak vztahy vnímáte, jestli vůbec jste nezadaná žena, jestli už dávno někoho milujete, nikdy jste o tom s nimi nemluvili… ale to je jedno, čekají to, počítají s tím. Neřekli jste koho máte, takže automaticky nikoho nemáte a začnou se s vámi o tom bavit, jakoby to bylo normální a zcela běžné konverzační téma.

Když se dozví, že si v žádném případě žádné nezávazné návštěvy k použití nevodíte, jsou překvapení. A místo aby byli šťastní, že mají před sebou člověka dobrých kvalit, tak jsou překvapení spíš nemile, někdy do vás ryjí a pokládají nepříjemné osobní otázky, do kterých jim ale sakra vůbec nic není.

Nejvíc mě iritují s takovými kecy pánové od rodin, co mají doma malé děti a věrnou ženu. – Co já se s nima vůbec mám co bavit o tom, jestli si domů vodím na noc chlapy nebo ne? Co jim je sakra do toho? To jako zjišťují, jestli se mají zítra stavit, nebo jak to mám chápat?!

Oni jsou překvapení. Pravděpodobně jste první a asi i jediná žena v jejich životě, co jim řekla, že nic takového nedělá, protože je to odporné.

Nedávno jsem se taky dozvěděla, poté co jsem na opakovanou otázku odpověděla že s nikým nezávazně nespím, jestli ,,jsem taková puritánka”. No co na to chcete říct…? Zamrzí to. Žena, která se nedává lacino jen tak někomu, už dneska není inspirací a obdivuhodným příkladem, který by měl jiné vést k zamyšlení a lepšímu chování. Je to spíš ,,puritánka” (… A nebo škaredá lesba. … Nebo asexuální abnormální mutant. A žije v jeskyni. Nebo v pralese… Prostě živočišný druh, co skoro vymřel a legenda praví, že možná místy přežívá posledních pár jedinců. :D)

Když už jsme u tohoto tématu a hejtuju, povím vám ještě další věc, co se mi stala celkem nedávno a která mě opravdu naštvala.

Dostala jsem otevřeně otázku: ,,Jak taková vílí éterická slečna jako já bere sex, jestli ho vůbec dělá a jestli ho má ráda.” Nevěděla jsem, jaký mám nahodit ksicht, ale určitě jsem se nemohla zatvářit příjemně. ,,Co je ti do toho.” Dotyčný to nepochopil, tak začal otázku rozvádět, takových způsobem, až mi bylo trapně, ,,jestli mě zajímá š***čka”.

Zrudla jsem vztekem jak rajče a řekla: ,,Já vůbec nechápu, kde bereš tu drzost se mě na takové osobní věci ptát, že ti to není blbý. O tomhle se s tebou nebudu v žádném případě bavit, protože ti do toho nic není!” … Řekl mi: ,,Tím jsi mi v podstatě odpověděla.”

Naštvala jsem se víc. ,,Já ti neodpověděla na nic, já se s tebou na tohle téma odmítám jakkoliv bavit, protože to není vhodné.” Kolem nás kopa malých dětí a my se spolu máme bavit na citlivé téma, o kterém se nebavím skoro s nikým? To jsi asi spadl z višně?

,,No ale je hezký, že se červenáš, to se mi líbí. Je hezký, že se stydíš.” Už jsem raději neřekla nic, abych nebyla sprostá. Napadala mě totiž slova jako ,,jít” a ,,pr*el”.

Nemám problém se o sexu objektivně bavit, teď zrovna to dělám. Nemám problém se tomu zasmát, nebo na něco v humoru narážet. Ale i tady je určitá hranice mezi humorem a neslušností, člověk musí přece rozlišovat s kým a kde se takto baví. Nebudete se svěřovat se svou ženskostí každému námelovi, co projde kolem. Prostě nebudete.

Spoustu lidí tím rozčilujete, iritujete. Jste jako přírodní úkaz. Nemůžou pochopit, jakto, že zatímco oni to dělají s každým kdo je povolný a nasekají si klidně kopu nemanželských dětí, tak vy jim chladně řeknete, že takové věci neděláte a ani se s nimi o tom nehodláte bavit, protože je nepovažujete na vhodného člověka k takovému intimnímu rozhovoru. Urážíte je s tou svojí morálkou a s těmi svými vysoce stanovenými hodnotami. Ukazujete jim, že jste lepší než oni, šlapete jim na kuří oko. Jste jako mimozemšťan z jiné galaxie.

Nejsem ten druh extremisty, který tvrdí, že sex je možný pouze za účelem plození dětí a pouze v sezdaném páru. Nejsem blázen. Prostě chci říct, že by si člověk měl zatraceně dobře rozmyslet, s kým a proč leze do postele, protože když nebude přemýšlet před tím, než se dá do akce, může toho velice ošklivě litovat a může se potýkat s doživotními následky svého špatného výběru.

Když uvedeme ten častý příklad zplození neočekávaného potomka, to je přesně ten druh následku, který je celoživotní a který nelze nijak vygumovat. Ani potrat není guma, potrat je strašlivý zásah do psychiky ženy, kdy si vyčítá, že zabila nevinné dítě a pak odpočítává, kolik by tomu potomkovi teoreticky bylo, kdyby ho nechala se narodit… A když si dítě nechá, ale nemá na něj prostředky a zploditel se ukáže jako naprostý retard, máme tady noční můru ženy samoživitelky, speciálně pokud ani není plnoletá a dítě skončí na krku předčasným prarodičům, kteří rozhodně nebudou nadšení… Zní to hrozně? Ale přesně do tohoto vzorce chování ženeme své děti i sebe navzájem právě tím, jak neustále všude cpeme sex, děláme si z něho zábavu a bereme ho na lehkou váhu.

Neumím si představit větší krávovinu, jako nechat se utáhnout na jednu noc od nějakého ,,kamaráda”, pak zjistit že se ,,podařilo” a přivést dítě do prostředí, kde to dítě vůbec není očekávané, kde táta nejeví zájem a já jsem ho třeba ani nechtěla. Sex je obrovská zodpovědnost, nejde přece ,,pouze” o důstojnost a hrdost dané ženy, jde také o možné následky takového chování…

Jasně, máme antikoncepci. Na to, abychom mohli trtkat beze strachu. Ale nevím jak vy, já antikoncepci nepovažuji za něco, co řeší otázku morálky a sebeúcty. Navíc není na 1000% spolehlivá. K čemu to ženě je, že bere nějaké hormonové pilulky, co jí ničí zdraví a může rozhazovat nožkama a přistávat na kom se jí zamane? Žena není žádná včela a stejně ji to degraduje. Dost pochybuji o tom, že se nějaká cítí hrdě a vzácně, když zjistí, že se nemůže dopočítat, kde všude takhle včeličkovsky přistála.

Četla jsem mnohokrát postesk některých včeliček, že nesnáší přísloví o zámcích a klíčích… V tom slovasmyslu, že když jeden klíč odemkne mnoho zámků, je to velmi dobrý klíč, ale když jeden zámek odemknete s jakýmkoliv klíčem, tak je to zámek k ničemu. A proto muži, kteří mají hodně zářezů jsou borci, ale ženy, které měly hodně partnerů, jsou rozhoďnožky… A že prý to není fér.

Ale ono to je fér, protože žena není muž, muž není žena a ani jeden z nich nepřemýšlí stejně.

Aby muž dostal ženu, musí být většinou okouzlující, galantní, udržovaný, voňavý. Protože žena potřebuje alespoň nějaký emoční stimul, nějaké duševní pouto, i kdyby jenom na jednu noc, prostě musí něco cítit, jinak nemá zájem… Ale chlap není takto emočně založený. U ženy obvykle stačí, že má funkční pohlavní orgán. Málokterý odmítne, když se mu ten orgán zadarmo nabídne. A muž nenese zodpovědnost za schopnost stvořit nový život. Ten dar patří pouze ženám, ale s každým vzácným darem přichází i odpovídající zodpovědnost… Proto jsou ženy nastaveny tak, aby opatrněji vybíraly. A proto je pro ně degradující, když tak nečiní.

Tohle téma promiskuity je nekonečné. Mohla bych o něm psát klidně na dalších 10 stran, tak se to pokusím nějak zkrátit.

Nebýt rozhoďnožka je asi v dekadentní společnosti ryzí fenomén. Rarita. Alespoň tak se mi to jeví, když se na mě chlapi dívají divně, že je k sobě nepozvu na noc a když se ochmelkové tváří divně, když je pošlu někam s vlezlými otázkami.

Naštěstí mám pár kamarádek, se kterými si můžeme na tato důvěrná témata normálně popovídat a zjišťuji, že se setkávají se stejnou bariérou jako já. Ve chvíli, kdy by si dovolily třeba jen naznačit, že nejsou lehké, nedají se koupit na drahou kabelku a nenechají se utáhnout na oplzlé kecy, tak se na ně útočí jako na moralistky a studené panny. Ten princip je pořád stejný. Na druhou stranu mi to dává naději, že je takových žen na světě víc. Asi to není zrovna majorita, ale jsou a já upřímně doufám, že jich bude přibývat.

Pořád se bavíme o tom, jak je moderní doba, jak jsme vyspělá společnost, tak bych čekala, že budeme spět k vyšším morálním a lidským hodnotám, že budeme ctít rodinu, že budeme maximálně dbát na dobré podmínky vývoje našich potomků. A my si místo toho navzájem pleteme hlavy, zatloukáme si do nich klíny, podporujeme oplzlosti, zvrhlosti, na dobré hodnoty s opovržením pliveme a neustále děláme, jako kdybychom nikdy neviděli prso, nebo penis, jakoby většina dospělých byli jenom přerostlí puberťáci, kterým jaksi doma tatínek nevysvětlil, že když to budou dělat s každým koho potkají, tak dostanou leda herpes. Takhle bych si fakt vyspělou lidskou společnost nepředstavovala a troufám si mít takový názor, že skutečně vyspělou společnost nemáme, ale pouze si na ni hrajeme a do skutečné vyspělosti máme ještě hodně daleko. To by opravdu vypadalo jinak, kdybychom byli vyspělí. Minimálně co se týče rodinných a morálních hodnot, na tom byli lidé před námi lépe. V mnoha aspektech jako společnost strašně upadáme a právě největší kámen úrazu je to, o čem jsem psala už předtím, že nenazýváme špatné, nenormální a onemocnění pravými jmény, my místo toho z pohodlnosti dáváme špatným věcem líbivá jména a propagujeme je jako normální. Protože rozhodit nohy a nemyslet na následky je asi jednodušší, než se naučit ovládat a přemýšlet, předtím než něco udělám.

Milování z lásky a touha po vztahu z lásky je dneska něco, čemu se druzí pomalu posmívají a říkají vám, jak jste naivní. Místo aby byli rádi, že jsou mezi nimi takto dobře srovnaní lidé. – To je něco tak strašně postavené na hlavu, že se tomu budu divit celý život a raději to ani nechci chápat. Nechci nikdy být taková.

A nevidím se, když mi občas chodí děkovné dopisy od rodičů, že od té doby, co jejich dítě čte moje stránky tak se srovnalo a přestalo dělat koniny. – Taky bych jako rodič byla v dnešní době vděčná, že existuje nějaké místo, kde mému dítěti nebudou vnucovat pokleslý způsob myšlení, zatímco většinová média jsou zahlušená natřepávajícími se zadky. Schválně, kolik jste za poslední rok četli nebo slyšeli reportáží, článků a filmů, které by lidem kladly na srdce to, co zaznělo v tomto a předchozím článku? – 0? – 1? Počítá se to i dneska? Tak v tom případě 2 i za předešlý díl a jinak nikde nic? – To je ono. My se o tom už bojíme mluvit, protože je to strašně nepohodlné téma, skoro každý se začne ošívat na židli, když se do té bubliny píchne.

Jsme jako malé děti. Když nám reklama klade na srdce, abychom jedli chipsy a bonbony, tak jsme spokojení a když dojde maminka, nebo paní učitelka a řekne, ať jíme zeleninu protože je zdravá, my uslyšíme nepohodlnou nemilovanou pravdu. Uděláme FUUUUJ! ZELENINÁ!! – A radši jíme dál chipsy… Sex je to samé. Dobře se kouká na třepající se prciny v televizi a dobře se poslouchá o kamarádech s výhodami a výhodou sexu na jednu noc, ale když někdo řekne, že to je nechutné, zvrhlé, nemorální, nezdravé a já nevím co ještě, tak ho zadupeme jako exota a extremistu, abychom to nemuseli poslouchat a abychom se nemuseli namáhat s konstruktivní změnou.

Je to prostě jednodušší. Většina lidí nechce za sebe přebírat zodpovědnost, nechce přemýšlet. Za všechny problémy co máme, mohou všichni ostatní okolo nás, nebo blbý výrobce té či oné věci, rozhodně si ale za svoje problémy, svůj osud, potomky a svoje zdraví nemůžeme my sami. Nene, my nemáme zodpovědnost za to na kom přistaneme a za svoje zdraví, to ten systém a to naše společnost, která nás to učí a která nás do toho tlačí… To já ne, to muzikant!

POKRAČOVÁNÍ ZDE: Věci, které na lidech nechápu (6. díl) Zvrhlost