Aluška.org: Věděním ke svobodě

Tak jsem navštívila Boskovické arboretum (nebo tak nějak se tomu myslím nadává).

Byl to moc hezký výlet, zajímavé je, že oproti jiným takovým zahradám, zde to vlastnil někdo, kdo má buď bujnou fantazii, nebo vidí bytosti a trošku je pohádkově přikrášluje, protože u některých rostlinek byly krásné malby a zajímavá vyprávění o vílách, nebo skřítcích, kteří tam žijí.

Nicméně tyto pohádky se pravdě zase tak moc neblížily, ale bylo krásné to číst. – Víly ale samozřejmě v té zahradě byly 🙂

Kromě kytek jsem narazila na velikou klec s andulkami a dvěma papoušky Žako. – Byla jsem z nich úplně ucvrkaná (bohužel fotku nemám) a byl problém mě odtrhnout. – Protože když jsem přišla ke kleci, by v ní relativní klid. – A tak jsem začala papouškům pískat melodie, ti se přidali a vyřvávali jsme na celou zahradu 😀

Také jsme objevili veliký výběh s kozami a několika ostříhanými ovečkami 🙂 – nelenila jsem a hned jsem šla trhat trávu. – No kozy se o to skoro popraly, ale zákazu krmení jsem si všimla až když jsme odcházeli. – cha cha 😀

Také se mi během výletu poštěstilo narazit na pěknou a čistou kadibudku, jaká se často nevidí, Tak se toho hned využilo, no detaily vám popisovat nebudu 🙂

Zajímavé bylo, že buk, který rostl u kadiboudy si někdo očividně upravil, protože jsem mu a větvičkách objevila dvě přivázané šišky.

I když předpověď počasí hlásila bouřky, přeháňky, chladno a zataženo, počasí bylo nádherné, až ze mě úplně lilo. – Holt asi kamarádi od HAARPu změnili na poslední chvíli program a řekli si, že nám tentokrát udělají pěkný den.

Zrovna jsme narazili na dny, kdy to v zahradě pěkně kvete. Všude plno včel a vůní. – Teď přemýšlím, jak se těm kytičkám nadává.. že by Rhododendrony? – nevim.

Ale ať byly květinky, andulky, popisky s vílami a kozičky sebekrásnější, zážitek dne bylo jednoznačně jezírko.

Byl to takový malý pěkný zelený rybníček, okolo vedla cestička a byl obehnán z velké části rákosem, ve kterém se schovávaly různé rybičky pestrých barev…a nejen to.

Na rybníčku začínaly kvést nádherné lekníny, pod kterými se také schovávaly různé rybičky, z nichž některé byly pěkně macaté.

Nad hladinou se proháněly vážky, po hladině jezdily vodoměrky…

Naprosto kouzelný pohled byl na spousty černých pulců pod hladinou. – Většinou se drželi okolo různých trsů trávy a oďobávali je, často zase rejdili pusinkama po hladině, aby se nadechli a některým už dokonce šly trošinku vidět zadní nožičky. – Sranda byla, že když jsme se k rybníčku dostali, potkali jsme tam bandu podivných týpků, který ukazovali na pulce a mluvili zhruba takto:

,,Hele, vole, pulci!”

,,Tyjo, co to je? – To je ryba?”

,,Jo to je nějaká ryba.”

– Jen jsme nad nimi potajmu kroutili hlavami 😀

Také jsem viděla svoji úplně první užovku v životě. – Sice se tradovalo, jestli to není slepýš, ale já si stojím na svém, tohle je užovka a hotovo.

Zajímavé. – Celý život jsem nikdy neviděla na vlastní či hada, a teď když jsem se odstěhovala, tak jsem nedávno potkala naoranžovělého slepýše na kraji lesa (no to bych nebyla já, abych ho nechala napokoji, hnedka jsem si ho samozřejmě musela pochovat a byl to pro mě zážitek na celý týden). A dneska zase potkám první užovku…

To je kočka… v rybníčku rejdily hned dvě. – Vždycky se šílenou rychlostí přemístily pod hladinou, jen se lístky leknínů mihaly a už vykukovaly nad vodu, nebo vyskakovaly na listy.

Tahle je focená po cestě zpátky. – Celou dobu co jsem nadšeně škemrala, ať mi ji někdo vyfotí, seděla jako vycpaná, ale jen co cvakla spoušť, tak pár vteřin na to, hbitě zajela pod vodu. – Jakoby čekala, až si ji vyfotíme! – Pěkně pozovala 🙂 – pak se ještě na nás přišla jednou podívat. – Odplula kousek k můstku, kde jsme stáli, vykoukla hlavičkou, kterou si opřela o leknín a pak zase zmizela.

Součástí zahrady bylo i veliké zahradnictví, kde v lánech za sebou stály spooousty rostlinek různých druhů a tvarů. – Mezi nimi poletovali motýlci a včely.

Takže jestli můžu, tak srdečně doporučuji výlet do Boskovického arboreta.

Fotky z tohoto výletu jsou pohromadě uloženy v publikované složce pod názvem ,,Arboretum Šmelcovna”.