Aluška.org: Věděním ke svobodě

Aktuální dění ze světa, i z mého života. Vítejte v Zápisníčku 🙂

Příspěvky jsou řazeny sestupně, pro nejnovější data scrollujte dolů.

01.06.2018

Extra silné energetické krystaly SKLADEM

Vážení zákazníci, e-shop Alue.cz vystavil tři nové extra silné energetické krystaly. Oblíbená varianta v provedení brazilský křišťál bude ještě postupně přibývat. Aktuální kousky jsou všechny se stříbrem v kvalitě Ag 925.

https://www.alue.cz/?collection=energeticke-krystaly-extra-silne

V sekci slev přibyla také jedna kniha Anděl strážný.

https://www.alue.cz/?collection=slevy

Ve středu jdu na zkoušky z autoškoly, tak mi držte palce. Postupně ještě během dvou jízd dojedu co se musí a budu se velice snažit to udělat napoprvé, protože už to fakt dál nechci protahovat. Z toho důvodu jsem za jeden týden odjela celkem 6 hodin (tříhodinovky… a v pohodě, nedělá mi to problém), místo abych po té bouračce odešla k jiné firmě a nechala si vrátit peníze. Rychle jsem si do programu nahuškala i ten zbytek jenom aby se to dodělalo a abych už od toho měla konečně pokoj… plánuji udělat sérii povídání na youtube o tom co jsem tam zažila, protože je to pěkný bizár.

Nechci to zakřiknout *ťuk ťuk*, ale teď k závěru před zkouškama snad svítá na lepší časy. S učitelem se už nějakou tu dobu nehádáme, pokecáme, vyjdeme si vstříc a hned je můj dojem z toho všeho mnohem lepší. Všechno je o lidech a jejich přístupu, ale že nakonec budeme na pohodu, jsem fakt nečekala. Původně bych se spokojila i s neutrálem, jenom aby mi nedělal naschvály… Myslím že mi celkem pomohlo změnit přístup i to vybourání, protože jsem si říkala že s dědou už do toho nikdy nesednu, aby mě znova nevyboural. Tak nakonec jsem ještě byla celkem vděčná za svého neoblíbeného učitele. Prostě bych vzala kohokoliv, jenom ne dědu.

Jezdím hezky, mám ze sebe dobrý pocit. Zatím se středy nebojím, ale uvidím, třeba to na mě ještě nějak dolehne. Doufám že ne a asi ani nebudu mít moc čas se vystresovat, protože je to všechno hrozně narychlo a když mám před sebou ještě pořád výuku, tak nemám moc času si v hlavě dělat scénáře a přilévat olejíček. Kdybych na zkoušky čekala týden bez jízdy, tak asi budu na nervy víc. Včera jsem potkala svoji autoškolskou spolužačku, ta dělá zkoušky až za dva týdny a šlo vidět, že je nervozní už teď hodně dopředu… a hned jsem si mohla vyslechnout koho za co vyhodili, nebo nechali projít a různé perličky z toho, co bylo u koho na zkouškách blbě. Docela jsem čučela. Například že si komisař při zkoušce poručil jízdu do jiného města na dálku, protože potřeboval v nějakém obchodě vrátit plynovou bombu. 😀 A pak na něho žáček tak půlhodiny čekal… No říkám si, stát se to mně, tak ho klidně odvezu, klidně počkám než si vyřídí osobní věci, ale těch 30 minut zkoušky mu stopnu, upozorním ho na to že mu to počítám a pak až by se vrátil k autu, oznámila bych mu že tedy máme splněno, tak ať mi to podepíše, nebo ho rovnou napráším. Protože platícímu zákazníkovi nikdo na hlavičku kakat nebude, komisař je tam v práci a nemá si co dávat rande s plynovou bombou. Ale žáček si to bohužel nechal líbit.

Ten rozhovor byl hodně osvěžující, aspoň mám srovnání v mém dojmu a dojmu dalších žáků, v mé úrovni jízdy a v jízdě jiných, v mé úrovni stresu a stresu jiných. Jde vidět, že nejsem žádná sněžná vločka, že problémy s personálem má kde kdo. Ale já jsem to stejně vyfasovala ,,nejlíp“, když mě děda vzal na výlet proti zdi…

Dodatek 1.6.:

Energetické krystaly (extra silné) byly vyprodány velmi rychle. Děkuji za zájem, budu se snažit co nejdříve dodat další a dám opět upozornění, až budou. Pokud jste měli zájem ale nestihli jste objednat, můžete si krystal i zamluvit předem v mailu [email protected] Další kousky opět budou, ale minimálně další týden to ještě potrvá. Jsem aktuálně schopná i na přání dodat variantu se stříbrem, nebo vrtaným průvlekem.

Dneska jsem úspěšně a hladce zvládla devátou jízdu v autoškole. S původně neoblíbeným učitelem vesele plkáme. Je mi trapné to přiznat, ale začínám ho mít ráda. o_O ….. Co žížala netušila, nevěřila bych že to jde. Dneska mi byl položen dotaz kde bydlím, jak bydlím a s kým tam bydlím. Tak to mě rozesmálo, a odpovědi co mě napadly, jsem radši polkla. Protože úča je citlivý kluk, on je v pohodě když jste na něho hodní a když neodporujete. Rejpat se do něho nesmí a odporovat teprve ne. I tak občas parádně vykvete, když pokládám – dle jeho mínění – debilní dotazy, ale stejně mu je pokládám, jelikož co mi není jasné, se mnou autoškola nijak nekonzultuje, jelikož konzultační hodiny prostě nebyly, doma mi kolikrát řeknou že to neví a hlavně ty otázky vznikají v provozu spontánně. A radši jsem za blba dvě minuty co úča kvete že se ptám na blbost, než to nevědět a mít to pořád v hlavě nezodpovězené. Minule mi řekl, že jízda autem není filozofie, že nad tím moc přemýšlím… Ale přemýšlení je můj způsob učení. Nejsem přece cvičená opice.

4.6.2018

Tak jsem dneska paní pošťačce trochu rozhodila sandál. 🙂 Už se mi dvakrát stalo, že se mi vrátila zásilka zpátky. Tak ona předá balíček, nechá si to podepsat, na zásilce je napsané že mi má vrátit 40 korun, ona mi je nedá a uteče…. Když se mi to stalo poprvé, tak si říkám že zapomněla a ať si užije kapesný. Podruhé už mi to začalo být líto, protože to máte dohromady osmdesát. A říkala jsem si ,,Tož děvče, ale jako musíš být trochu aktivnější, když ti je nedá, tak si musíš říct a nemáš ji nechat zdrhnout. Tak si pak nestěžuj.“ Protože takhle s tím mám práci, náklady, zákazník udělá mrtvého brouka a nakonec mě ještě obere i pošta… To není dobrej systém. Sice se to nestává často, ale když už, tak to zamrzí a zpětně v tomto případě nezreklamujete nic, protože nemáte důkaz.

Dneska se vracel jeden balíček, zase s dobírkou. Za ty s dobírkou se vrací víc, protože vám vlastně částečně vrací i cenu služby, kterou jste zaplatili, ale pošta ji neuskutečnila tím, že zákazník to nepřevzal.

Tak jsem vzala papír, podepsala jí ho, ale nechala si ho v ruce, vzala jsem i balíček a říkám ,,Tak, čtyřicet korun.“ 😀

Paní vyhozená z konceptu tvrdí, že to nemá nikde napsaný na papíře. – Ukazuju jí na obálce, kde má nálepku a tam nápis velký ako dvéře ,,Vraťte odesílateli 40kč“. No vypadalo to, jakoby neuměla do pěti napočítat a dělala jakože to vůůůbec ale vůůůbec nevěděla že se to tak dělá… za kvalitní herecký výkon bych udělila pět hvězdiček ze čtyř. Kdybych to nezkasírovala, tak už bylo v tahu 120kč.

Už mám roztočený seriál o autoškole. Myslím, že to bude fakt něco, až to sestříhám a přidám hudbu. A opravdu to vychází na seriál, protože je toho tolik, že se to nedá shrnout ve dvaceti minutách.

6.6.2018

Tak zkoušky jsou hotové. Test jsem dala na plný počet bodů levou zadní (zkoušející byl okouzlen, protože někteří experti to šli dělat už napopáté a i tak to měli na hraně a ještě to považovali za úspěch 😀 lol).

Moje zkušební jízda trvala hodinu a jela jsem úplně do pryč. Takže většina mého pilně nacvičovaného umění ve známém prostředí nebyla využita. Každopádně jízda byla neskutečná čurina, padala ze mě jedna hláška za druhou, úča se u toho nafukoval jak ropucha, ale komisař je normální v pohodě chlápek. Jedné hlášky se pak i chytnul, tak bylo veselo o to víc. Očividně k nelibosti mého učitele, kterého asi dráždil můj úsměv. Všichni tam šli jak na popravu a asi skoro nepípli a já pořád něco valila. Buď jsem jela s úsměvem nebo na totální poker face, jak mám všechno pod kontrolou, hlavně aby komisař vzadu viděl, že se u toho neklepu jak sulc. I když jsem nějakou drobnost úplně nedotáhla, nebo udělala o něco později, a úča se napuchnul, tak jsem zavalila hlášku, jela úplně na pohodu dál a on měl pocit že pukne… Asi že se nenechám rozhodit každým prdem… Mě vyboural děda a přežila jsem výcvik napuchujícího se úči, takže mě už absolutně nic nerozhodí. Na zkoušku jsem se těšila, že už to bude konečně všechno za mnou a že se úča bude moct napuchovat zase u někoho jinýho v autě.

Komisař byl i po hodině jízdy úplně klidný a chvílemi nedával pozor a čučel si do papíru. Podobně jako dřív občas úča, taky jsem ho kolikrát načapala že ospale mžourá u okýnka a nekontroluje mě. To beru jako lichotku, mnohem lepší než kdyby měli v očích smrt. 😀

Vytknul mi pozdní zařazení trojky, že to auto pak zbytečně moc žere a jinak žádné výhrady neměl. Ani k tomu u čeho se úča nafukoval. Každopádně já i úča jsme podali společně kvalitní herecký výkon. Oba jsme dělali jakože nic, on se cukal, já hláškovala a v přestávce za zády mě málem sežral, prý za ty moje kidy. 😀 Už se těším, až dokončím zbytek seriálu o autoškole, tenhle poslední bude velmi výživný. 😀

7.6.2018

Rozpis mých plánů pro budoucí obsah na Aluebutterfly:

– KONEČNĚ mám natočený obrazový materiál k denní rutině s morčátky. Zbývá sestříhat a namluvit komentář. Bohužel mě blokuje nedostatek soukromí, tak snad během víkendu bych to mohla zvládnout dokončit, to bych měla mít klid.

– Budu vydávat seriál s názvem NEJHORŠÍ ZÁŽITKY V AUTOŠKOLE. Pravděpodobně to vyjde na šest dílů, čtyři mám už natočené, další dva chci dodělat teď nebo přes víkend. Musí se rychle, dokud to je čerstvé a pak můžu postupně sestřihávat a vydávat. Včera jsem úspěšně složila zkoušky a tak mi nic nebrání začít o svých zážitcích povídat. Dozvíte se jak jsme vybourali autoškolské auto, jak mi učitel neskutečně lezl na nervy a jak jsem úču vytrollila na závěrečné zkoušce. Většinový obsah toho seriálu bude v komediálním tónu, měli byste se u toho zasmát, až na tu bouračku. To opravdu nebylo nic hezkého… jenom si pár dnů odpočinu a pak mě čeká ještě focení a výlet na příslušný městský úřad.

10.6.2018

Dneska mě nakrknul Facebook. Oznámil mi, že automaticky publikovaný příspěvek mi zablokoval kvůli nahotě, což je porušení zásad… Tak si říkám co jako? – Je to ten dnešní článek. Žena na mamografu, které ani není vidět bradavka, je podle FB sprosťárna prosim pěkně. 😀

To nechápu. Všichni jsme na to prso koukali minimálně 6-12 měsíců jako kojenci a nijak nás to nepoškodilo, nevím proč se kolem toho dělá věda, jak kdyby nikdo v životě neviděl nikde žádný čudlík.

12.6.2018

Včera jsem si šla podat papíry na úřad kvůli řidičáku. Nebylo to nijak složité, akorát jsem se tam na začátku motala jako kača v čepici, protože odbor dopravy byl strašně daleko dozadu v dlouhé nudli. Bylo to tam jak v bludišti. Tak první jsem to tam prolezla, zjistila jsem že nevím kam patřím, tak jsem šla na info, pak jsem si to prolezla ještě jednou abych zjistila kam teda lezu, pak jsem to celé šla ještě potřetí, protože mi došlo, že jediný automat na lístky je u vchodu. A pak jsem tu nudli šla ještě počtvrté, protože automat na poplatky je taky u vchodu. 😀 Ale jinak to bylo v pohodě. Samozřejmě první podpis na řidičák jsem udělala nějakej hnusnej, ale slečna mi ochotně dala novej papír, mno a těším se za tři týdny na vyzvednutí. A vlastně se těším, až doma ukážu že jezdím hezky… Přestože to tam bylo celkem veliké, tak dveří nebyly úplně stovky a šla jsem do přízemí. Přesto dveře, do kterých jsem šla, měly číslo 540!! :))) juch

16.6.2018

Poctivě čekám na kartičku, za volant jsem si nesedla, ale jezdím vpředu a koukám na jízdu jako na druh výukového programu. Tak se pak třeba ptám když se mi něco nezdá, nechám si něco dovysvětlit, a tak… No a, bylo mi sděleno, že pokud nebudu jezdit maximální povolenou rychlostí, čili 90 tam kde někteří čuňoši jezdí klidně stovkou, tak na mě budou lidi troubit a všichni mě budou předjíždět…. jakože si tam nemůžu dovolit jet sedmdesátkou. (A 80 jo?) Jsem z toho volaká nesvá, protože řidiči evidentně neznají rozdíl mezi přikázanou rychlostí jízdy, případně doporučenou rychlostí jízdy a maximální povolenou rychlostí jízdy. Že je někde dovoleno jet 90, není příkaz jet 90… tak jsem zvědavá, jak se s tím ze začátku poperu 🙁 Všichni prostě strašně spěchají a obvykle 30 pro řidiče znamená 50, 50 znamená 60 a 90 znamená 100-110. Jakožto čerstvě našprtaného školáčka, co byl učen dodržovat předpisy, mě to normálně děsí.

Včera se mi úspěšně podařilo sestěhovat Amálku se Zlatuškou společně. Asi za dvě hodiny byly v pohodě a v klidu. Už jsem to zkoušela několikrát předtím, ale Zlatuška vždycky Amálku kousla, Amálka začala plakat a musela jsem ji vrátit. Ale asi se to Zlatuš nějak už rozleženo. Zlatuška už zhubla a vypadá zdravě, ale bohužel se zdálo, že jak je sama, tak nějak nemá přes den do čeho píchnout…. No Vanilku tam dát nemůžu, protože dostane hysterický záchvat (ona Zlatuš úplně nesnáší a jak stárne, je z ní hroznej nervík. Jednou do ní trošku nípnete a ona hned ječí jak Viktorka u splavu a simuluje že umírá.), Lentilku taky ne, protože Vanilka s Lentilkou se milují a dělají páreček. Navíc Zlatuš Lentilku moc nemusí, protože Lentilka si nenechá poroučet. A zbyla jenom Amálka, která je v té trojce pořád jakoby bokem a na posledním místě. A Amálka je kupodivu jediné morče, které Zlatušce nevadí. Protože je submisivní. Zlatuš je hrozný pako a vůbec nezná takovou věc jako ohleduplnost nebo kompromis, takže k ní může jenom poslušný bobík jako je Amálka.

Zatím se zdá že jsou holky v klidu, tak nechám oba kotce po dvou nájemnících a uvidím jak jim to půjde dál. Zatím vypadá Zlatuš spokojeně že si má s kým pokecat a Amálka je z toho trochu vykulená, ale teoreticky si polepšila. Nebude na třetím místě, ale na druhém v páru. Včera jsem jim udělala novou tapetku za sklo a ještě bych chtěla vyřešit nějaké seníky na přísavku a postavit Amálce nějaký DIY domek na patro, protože ráda spí vyvýšená a občas chce mít od všech pokoj a chce se někam zašít, kde ji nikdo nebude otravovat. Musím si někde pujčit pilku. Teoreticky mám vymyšlený jak to spatlám z věcí co najdu doma, ale bez pilky to nepůjde.

17.6.2018

Svět se mstí těm, kdož recyklovati chtějí…..

Dneska jsem měla záchvat aktivity a nejen že jsem poklidila, ale i vytřídila různorodý odpad. Tak jsem hezky nabrala hromadu skla do tašky s tím, že to nebudu rvát do popelnice, ale hezky vzorně odtáhnu ke kontejnerům. V ruce. Mělo to tak 10 kilo. Měla jsem pocit že u toho zdechnu, ale nějak jsem se tam doplazila, sklo jsem vytřídila a myslela si, jak půjdu ještě hezky obloučkem morčátkům pro trávu a zabiju dvě mouchy jednou ranou.

No a došlápnu, taková divná bolest, kouknu a z palce mi čumí kousek skla. Prostě nádherný extatický zážitek. A velmi vhodná situace ve velmi vhodnou dobu, u kontejnerů, v prachu, mezi rozbitým sklem, v sandálech a v sukni, kde si není kde sednout, lovit střep v noze. Dokonalý zákon schválnosti. Vždycky když někam jdu, tahám s sebou suché i vlhké kapesníky, ale ne když jdu 500 metrů od baráku ke kontišu, s tím nikdo nepočítá, že se zraní.

Jen co jsem sklem pohla, tak začala valit krev jak kdyby podřízli prase. Byl malej, ale vražednej. Než jsem to vylovila, tak jsem byla pořádně zadělaná od krve a nemohla jsem se ani obout zpátky, protože by byla zničená nová bota :-/ Tož tak hezky pajdám zpátky naboso, ruce úplně krvavý, mezitím jsem vyděsila skupinku cyklistů, co si asi mysleli že jdu dom z jatek nebo co… Vyjdu kopeček, to už to přestalo téct, tak nazuju sandál a pajdám už dom normálně.

A po cestě mě zastavil mladej kluk a že jestli nechci svézt, a co mi je…. Koukal na mě tak posledních 200 metrů a sledoval moje pidi drama s botou. Říkám že dobrý, že to byl jenom střep a už je stejně venku. Asi tak 10x se ujistil, že už to mám dom jenom dvacet metrů, za rožek a že to zvládnu dojít…. – Hodní lidi nevymřeli :)))

24.6.2018

Včera jsme jeli přes celou ČR kamarádce pro kočičku. Ta původní tragicky umřela a hledala se čičinka, co jí bude vizuálně podobná a bude mít její kukuč. Nakonec jsme našli nepapírové briťátko, jako přes kopírák s tou původní. Tož u toho jsem nemohla chybět, ale byla jsem včera 14 hodin na cestách a mám toho fakt plný brejle.

Jenom co jsme došli, tak čiči vyskočila zpoza gauče a mrkla na nás dvakrát levým okem. To nás všechny zarazilo, pochopitelně mile. Jak kdyby věděla, jak intenzivní bylo pátrání po ideální kočce. Na to že to nebude přímo moje kočka, tak jsem z ní byla úplně nejvíc připo. 😀

Po cestě zpátky jsem čekala řev, protože čiči musela vydržet asi 4 hodiny v autě v přepravce. Tuhle zkušenost už mám z minula a říkám: ,,Počítej s tím, že bude asi první dvě hodiny v kuse řvát, pak se bude snažít rozbít tu přepravku, pak udělá loužičku a nakonec možná usne.“ No a bylo to jinak. Čiči první půlhodinu byla potichu, jenom koukala, pak párkrát mňoukla a zbytek cesty spala. Málem mi vypadly oči z důlků, jestli vezeme fakt kočku a ne něco jiného. 😀 Když si vzpomenu na Morista, jaký to byl vždycky cirkusák v přepravce, to se vůbec nedá srovnat.

Doma jsme otevřeli přepravku, čiči rovnou vylezla ven, dvakrát jsem jí ukázala záchod, položila tam obří bobek a pak se mnou ještě hodinu lítala s mávátkem. To jde vidět, že je zdravá, protože lítá hodně, nezadýchává se, vydrží všechno.

Dostala granule z domu. Čuchla k tomu, niet. Dostala paštičku, čuchla, začala vrnět jak traktor, půlku zblajzla a usnula na škrabadle. Neuvěřitelně hodná klidná kočka.

S tím škrabadlem to bylo taky zajímavé. Pořád se tradovalo jaký a kde a jak a kam s tím… Každý měl trochu jinou představu jak to má být velké, nebo kolik to má stát. Já jsem si říkala světlé, ideálně béžové, velké a cenu bych neřešila, když to bude mít na furt a bude se na to člověk dívat každý den, tak ať to i nějak vypadá a ať to hlavně používá. Nakonec jsme po cestě zpátky v Hradci Králové vlítli do Super ZOO, u vchodu potkali nádherný velký béžový škrabadlo, jak kdyby tam čekalo na nás, o cenu jsme se podělili, nacpali to do auta a bylo. Kočmundě se taky hned líbilo.

Letos jsou nějaký hodný kočky. Další kamarádce zase přišel takový stříbrný čičák, má asi měsíc a hodnější kotě jsem taky v životě neviděla. Neškrábe, nekouše, všechno dělá způsobně, nic doma neničí… přitom je z prasečáku, ale způsoby má jako Don Čičoň. První den co přišel jsme si hned říkaly že nafotíme a dáme na inzerci když už tam jedna kočka je, ale do večera byl z Čičoně totální miláček a samozřejmě zůstal.

27.6.2018

Řidičák už mám. Jen co jsem ho vyzvedla, protáhla jsem autíčko po dálnici a další den jsem jela znova dálnici Brno-Bratislava a pak zpátky Bratislava přes noční Brno. Myslím, že jsem tím docela dohnala deficit po autoškole, jelikož i přes můj dotaz jsme dálnici vůbec nezkoušeli jet. Dálnice v pohodě, jediná novinka byl nájezdní pruh, poprvé mi to trvalo jak psovi…, asi nezvyk. Teda ale řeknu vám, jezdit přes Brno po tmě je sice dobrý protože tam skoro nejsou auta, ale jak padne tma, tak jsem po. až za ušima, i když tam další auta skoro nejsou. A říkám si, jestli je to jenom ten můj nezvyk a strach začátečníka, pocit že tam prd vidím, nebo jestli to po tmě stojí za houby tak nějak obecně. Po včerejší zkušenosti bych se na další noční jízdu víte co. Na kole taky jezdím zásadně a jedině ve dne, i když mám veškeré bezpečnostní osvětlení i blikačky, nevlezu na to ani za šera.

Super rozhovor o vyléčení z Tinnitu a Endometriózy a tak nějak obecně o ,,nevyléčitelných chorobách“ na Duši K už jste slyšeli? Jestli ne, tak moc doporučuji. Je tam ohromná moudrost.

Duše K – tentokrát o uzdravení z tinnitu a endometriózy 25.2.2018

https://www.youtube.com/watch?v=jauoxA5WoqM

Peter Studeník Kdysi mi doktoři říkali, že můj tinnitus, migrény, bolesti zad a kolen nejdou vyléčit. Naštěstí jsem jim neuvěřil a vyléčil se. Je to možné, jenom člověk musí pro sebe chtít něco udělat a vytrvat. Výsledek se pak určitě dostaví. Lidský pohled vyléčeného člověka na doktory, psychosomatiku, léčitele, terapeuty, psychology, léčení a vyléčení. Co dělat v zoufalství a jak vytrvat? Jak nastartovat samouzdravující mechanizmy a najít vnitřního rádce? A hlavně, jak vzít vyléčení do vlastních rukou? Každý člověk je individuální a jeho cesta k vyléčení bude individuální také. I Vy ji můžete najít. www.beztinnitu.cz

Gabriela Tuatti Říká se, že mistr přichází v okamžiku, je-li žák připraven. Můj mistr sebelásky a úcty k předkům se jmenuje Endometrióza. A přišel ke mně, když mi bylo 23 let. S verdiktem, že nebudu mít nikdy děti a možná se nedožiji 50 let, jsem se odmítla smířit a vydala se jinou cestou za zdravým lůnem. Dnes mám krásného syna a pomáhám ženám se stejnou diagnózou. Za poslední tři roky přišlo na svět dalších 35 dětí, kterým lekaři zapověděli cestu mezi nás. Má-li tato planeta být zdravá, musí po ní chodit zdraví lidé! www.gabrielatuatti.cz

28.6.2018

Novinky na e-shopu Alue.cz

– V nabídce jsou nyní skladem extra silné Energetické krystaly z brazilských křišťálů. Najdete je v této rubrice: Energetické krystaly – extra silné

– Stránka ukazující se při dokončení nákupu prošla kompletní vizuální změnou a doplněním doprovodných dat. Stránka Smluvní podmínky prošla úpravou vzhledu. Smluvní podmínky zůstávají stále stejné.

29.6.2018

Dnes jsou po delší době na e-shopu Alue.cz přírodní brazilské křišťály.

Aktuální nabídku si můžete prohlédnout zde: https://www.alue.cz/?collection=brazilske-kristaly