Zápisníček / Srpen 2016

1.8.2016 v Aluška.org 42

….. Aktualitky, zprávičky, myšlenky, zážitky a vše, co se okolo mne mihne zajímavého ….

1. srpna 2016

Zajímavý postřeh ze světa, 16.července se v Anglii objevil nový kruh v obilí, a má podobu šediváka. Je to v Reigate Hill.

https://www.youtube.com/watch?v=USdTjF2gX00


Tak práce na webu stále nepokračují. Měla jsem dva kontakty a oba selhaly minulý týden. Jeden mi řekl, že to co potřebuju neumí (což moc nesedí, asi lhal, ale neví se proč) ale zeptá se mi jinde…. Ale nezeptal, protože se mi už nikdo dál neozval. Druhý kontakt se mi původně nabídl sám, ale když se jednání chýlilo už ke konci, přestal se mi ozývat a už je to šest dní, takže se na mě očividně vykašlal a nemá dost slušnosti na to, aby mi to normálně stručně napsal… Ztratila jsem s ním takhle zbytečně dva dny. A to se teď vrátil z dovolené, kde byl snad 3 týdny, tak by člověk čekal, že bude aktivní, ale asi má u zadele nějakou práci, asi ho živí někdo jiný…?

Chci toho od života moc, sehnat někoho normálního, s kým bude normální domluva a kdo prostě udělá co slíbí? V Česku není jediný člověk, co by uměl programovat a zároveň byl normální a slušný? … Zatím spíš narážím na idioty, ať sáhnu kam sáhnu, promiňte mi ten výraz, ale to se jinak říct ani nedá. Je to fakt neuvěřitelné…

Zato jsem úspěšně přečetla svoji první kávu !

Měla jsem špatný pocit z toho člověka, co se mi přestal ozývat, když jsme spolu měli částečně rozjednané věci, nelíbila se mi jeho neschopnost efektivní komunikace a říkala jsem si, jestli má vůbec smysl s někým takovým něco začínat, když si neumí zapamatovat ani jednu ze dvou úplně jednoduchých a základních věcí jako je moje jméno a že si zavoláme přes Skype. Nechtěla jsem naletět zase nějakému vymydlenci, tak jsem si řekla, že poprvé poprosím duchy Vesmíru o radu a poprvé se jich zeptám přes kávu, jestli mi to půjde… Normálně kafe nepiju, tak jsem se jednou přemohla.

No a věřte nevěřte, v kávové sedlině jsem skutečně našla obrazy. Velká hlava, jakoby ropuší, co kulí oči, po ní velká rohatá kráva se zvedlých ocasem a pak dva velké tlusté kříže a jeden malý poté… a pak už nic, dál nekreslili.

Tak mi bylo jasné, že se budu divit, že je to nějaký vůl, nebo že si při práci s ním budu připadat jako kráva 😀 Možnosti jsou dvě.. A ty dvě velká ikska jsem pochopila, jakože to nepůjde. X je naprostá blokace energie, není to jen 6, takže je to vlastně zastavení cesty/procesu… stagnace. Dvě velké NE NE, STOP STOP.

Zajímavé i je, že ta ikska byla dvě, mně by stačilo nakreslit jedno, možná to znamenalo ty dva kontakty, co padly… Dvojtá stopka, dva blbé kontakty.

Odnesla jsem hrnek ke zkušenému a ten mi obrazy potvrdil, přečetl tam stejné věci, takže jsem měla radost, že alespoň něco trochu umím. Musí se to cvičit, jenom talent nestačí, ale člověk zase nemůže otravovat duchy Vesmiru s každou hovadinou, to by mu pak přestali odpovídat. Takže se snažím být u každého čtení z kávy, vstřebávat data a dívat se co nejpozorněji. A očividně mi tato taktika vychází, moje první solové čtení mi vyšlo. Možná proto, že to namalovali pro mě, tak vím souvislosti, ale číst kafe někomu jinému, to je pakárna, protože člověk neví, co pod těmi symboly má hledat, jaká je tam spojitost s realitou.

Takže když jsem viděla tu sedlinu, věděla jsem, že tomu člověku příště už napíšu, že to beru zpátky a nebudu s ním spolupracovat. To jsem byla rozhodnutá předem, že i když se mi to kafe nebude líbit, tak poslechnu, podle toho, co tam bude… Protože jinak nemá smysl otravovat je s prosbou o radu, že. Ale pak jsem koukala jako puk, že to ani nebylo nutné ho odmítat, protože se mi sám přestal ozývat. Proto byla taky káva tak stručná, protože to byl rychlý proces… Asi budu vybírat příštího programátora podle kávové sedliny 😀 Mám ještě v záloze jeden tým, tak to s nimi zkusím, ale první si na ně vypiju kafe. Jinak jim psát nebudu.

3. srpna 2016

Asi jste si všimli, že jsem teď přes léto pověsila cvičení na hřebíček. Jak je teplo, tak při fyzické zátěži odpadám a je mi z toho blbě, takže se veškerá radost z pohybu vytrácí a výkony moc nejsou. Naopak jsem povolila v životosprávě, začala znova medíkovat a chodila hojně do cukrárny. Takže svalíky se trochu schovaly a znova obalily tukem 😀 Nicméně mě to moc netrápí, protože mi drží fyzička i síla v podstatě na stejné úrovni, kde jsem skončila. On ten měsíc nebo dva válení šunek, prostě půl rok dřiny nevymaže.

Když se ochladí, tak se kopnu do zadku, ale to je teď v létě fakt málo. A už mi to začalo chybět, protože jsem se cítila výborně, když jsem cvičila pravidelně. Dneska bylo v osm večer krásných 21 stupňů a já výjimečně neměla večer hlad (no hádejte, cukrárna), tak jsem si řekla že si zaběhám, třeba ten hlad dostanu, vytřepu ten dortíček a aspoň se po cestě případně nepozvracím… A jelikož nebylo příliš teplo a nasadila jsem správné tempo, tak jsem vydržela v kuse 20 minut běhat bez přestávky a podle map to vypadá, že jsem uběhla 2,4 km… Krásný pocit. Doběhla jsem do sousední vesnice a zpátky a ještě si to prodloužila o kus, protože se mi ještě nechtělo dom… A do toho jsem přežila závěrečný sprint a výběhnutí kopečku. Ještě tam byla rezerva, myslím že kdybych si trochu jinak naplánovala trasu, tak ještě ten jeden kilometr dám.

Pomohla mi rada kohosi v diskuzi o běhání, že když člověk běží a nestačí mu u toho dýchat nosem, tak běží nad své síly… Tak jsem nasadila rychlost, jakou mám, kdy rychle jdu, ale přitom se u toho nezadýchám. A ona tahle rychlost je ideální, že se při ní taky nezadýchám, protože ono je to vlastně jedno, jestli jde člověk hodně rychle, nebo pomaličku běží, jenom u toho trochu víc poskakuje… A paráda, hezky jsem to dala, ani mi nejde plochá noha do křeče, jako na začátku, když jsem zkoušela běhat ještě před cvičením s Jillian.

– Na podzim mám v plánu zopakovat si znova celý sixpack a proložit to běháním.

No, ale uvidím, jak ten podzim bude vypadat. To budu vydávat třetí knihu a podle minulých zkušeností je to náročné období, to budu dávat maximálně rychlochůzi se zátěží, na poštu a zpátky. Což bude taky vlastně masakr. 😀

… Dneska už nadobro končím s cukrárnou a vracím se zpátky k vodě s limetkou. Už bylo dost cukru, nedělá mi to dobře.

Mimochodem zde je příjemný motivační rozhovor s nejstarším českých běžcem, je mu 85 let a mluví moc krásně, moudře 🙂 Taky mě dneska po shlédnutí právě tento rozhovor vykopnul ven: http://video.aktualne.cz/dvtv/maraton-skoro-v-devadesati-behejte-85-let-a-nebudete-mit-pro/r~cbaf8c5258b011e682380025900fea04/

Ještě zajímavý rozhovor se ženou, která prodělala domácí porod (úspěšně, v pořádku) a napsala o tom knihu. Líbí se mi ta diskuze, že nespadá do hádky nebo obviňování, i když moderátorka klade nepříjemné, kousavé a trochu ofenzivní otázky a snaží se paní zviklat. Mně upřímně připadá zvláštní pokládat takové otázky ženě, co rodila doma, když jasně říká, že nedoporučuje všem domácí porod, ale že to intuitivně vnitřně cítila, že má rodit doma a že o tom i měla sny, proto zvolila tuhle cestu. To je pradávná ženská moudrost, hluboce zakořeněná v každé ženě a každá k ní máme přístup, jen se tomu vnitřně otevřít a naslouchat svému vnitřnímu vedení. A to určitě dobře poradí, zvlášť v tak důležité a významné situaci, jako je volba mezi porodnicí a doma. Žena prostě předem vnitřně cítí, jestli si to může dovolit. A pokud má intuici, že má zůstat doma, tak to není hazard se zdravím. Ale vysvětlujte to materialistům… http://video.aktualne.cz/cilem-porodu-nema-byt-jen-preziti-dulezita-je-psychika-rika/r~43268b809aa911e5b745002590604f2e/r~4fb98532594e11e682380025900fea04/

Taky mě fascinuje, že do toho kdo kde rodí se všem kafrá, ale když žena nahlas řekne, proč má strach jít do porodnice, že měla předchozí velmi bolestivé a traumatické zkušenosti nejenom při porodech ale i při vyšetřeních, tak na to všichni drží kušnu a dělají pomalu, že to ani neslyšeli. Počet žen, co rodí roma ukazuje na to, že se ve zdravotnictví mnoho věcí musí zásadně změnit, zejména přístup zdravotnického personálu. Takže místo aby se ukazovalo prstem na farmaceutickou mafii, co jedná s lidmi jak jedná, tak se ukazuje prstem na nezodpovědné ustrašené biomatky, co tlačí miminka do vany, nebo v tomto případě na WC. Ale jen to ukazuje na problém, který se nikomu nechce řešit, protože na zdravky chodí studovat lemplové, co se i na ZŠ blbě učí a každý doktor se po čase naučí mít hroší kůži a nevciťuje se do svých pacientů, protože by se z toho jinak musel zbláznit. Je to jeho obrana… Začarovaný kruh.

A když jsme u těch dětí, na centrumu teď vyšel článek o ženě, která dlouho nemohla otěhotnět, tak šla na umělé oplodnění, vajíčko měla od dárkyně a ve svých 63 letech porodila dítě. Připadá mi to strašně zvrácené a nechápu, proč nějaký doktor svolí k tomu, provést takový zákrok. Ta žena například za deset let umře, manželovi je dokonce 78 let, ten zaklepe dřív a co to dítě sakra? Nikdo nemyslí ani na jeho duševní zdraví?

http://magazin.aktualne.cz/kuriozity/zena-ve-svych-63-letech-porodila-dite-holcicka-prisla-na-sve/r~4fb98532594e11e682380025900fea04/?utm_source=centrumHP&utm_medium=newsbox&utm_term=position-2

6. srpna 2016

Dneska ráno mě přivítal Divočák se zdravým očičkem. Měl v něm zánět, tak jsem mu dávala každé ráno na jídlo trošičku koloidního stříbra. A už se spravil. Očičko je čisté, není zarudlé, tak je to zase pěkná kočička s velkýma kukadlama. Ale nechce se nechat hladit, asi se bojí, že mu zase kápnu něco proti blechám.

Zato podezření na nachlazení se u Zlatušky nepotvrdilo, asi tehdy jenom něco blbého vdechla. Zato jsem jí našla na zadku zase všenky. Viditelné jsou ale jenom na ní, ty další dvě nic nemají.. Už jsem z toho zoufalá, před půl rokem jsem investovala přes tři tisíce do léčby, chovala jsem dva týdny morčata na inkontinenčních podložkách ve sterilním prostředí, všechny domečky jsem vystříkala peroxidem, vytřela octem, dostali dvoutýdenní kúru CDVetem a na závěr po okoupání dostali ještě Stronghold, ten sám stál dva tisíce… A všenky jsou zpátky. Přitom jsem udělala absolutní maximum, nic jsem nezanedbala. Takhle se vyhazují prachy a práce oknem.

Homeopatickou frekvenci na všenky nemám… Kdybych měla, vyřešilo by se tím všechno. Zatím kapu do napaječky kapičky na posílení imunity a přemýšlím, co s tím budu dělat. Jít na veterinu a nechat jim dát injekce nechci, kdyby mi do morčátka někdo píchl a ono zaplakalo, asi bych mu urazila ruku :-/ – Zkusím to tedy poléčit stejně jako kocoura když měl problémy s parazity a imunitou, a uvidím. Podle mě je ta Zlatuš nějaká slabší a paraziti jsou asi doprovodný projev. Není přece možné, aby se to každý půlrok vrátilo. Když kapičky zaberou, možná by pak mohl stačit ten CD Vet… Nebo hoďte někdo tip, co vám zabralo, zkusila bych to pokombinovat… U kocoura tehdy blechy a klíšťata po kůře na imunitu úplně odešli, tak možná se to stane i u Zlatušky.

Po delší době jsem šla zkontrolovat, co dělají Madmen Pictures a koukám, že vyrobili nové gagy. Dneska mě vyřídilo tohle video, ve kterém se možná někteří rodiče poznají 😀

https://www.youtube.com/watch?v=k1dDBZlRakU

Tady: https://www.youtube.com/watch?v=0zgamznNe3Y je kdyžtak pokračování. Ale určitě se podívejte na jejich kanál, mají skvělé nápady.

10. srpna 2016

Měla jsem trochu horší večer a odnesla si z toho sopel. Takže jsem doma, smrkám, hučí mi v hlavě a snažím se pracovat. Naštěstí nic vážného, na plíce to neleze, takový klasický sopel, při kterém se dá fungovat 🙂 Navíc se oproti včerejšku už cítím o dost líp, tak to ani nebude na dlouho.

Využila jsem toho a místo chrnění v posteli trávím v té posteli sice cca půl dne (celý den ležet nevydržím, tak špatné to se mnou přece ani není :D), ale u toho pracuju. Včera jsem stihla zkontrolovat dvě kapitoly a nakreslit dvě nové ilustrace do připravované třetí knihy. Dneska jsem jednu ilustraci nakreslila celou novou a jednu jsem dodělala, která byla jenom v takové základní verzi. Ale taky jsem se utrhla a vyřídila nějaké ty maily, takže za mě dobrý. Jenom mě trochu ten sopel mrzí kvůli počasí, konečně se ochladilo a úplně se třepu, jak bych si zaběhala, ale ještě musím počkat.

Letos to počasí nějak nevyšlo. Když byl hic a já se těšila na koupák, tak půl dne byl sice pařák, ale pak odpoledne vždycky pršelo a pak večer zase pařák, takže na koupák jsem nešla a teď je zase zima, no já nevim, moc jsem si letos slunko neužila :-/ Učůraný léto…

Takže s knihou je to tak, že je tam ještě trocha na kontrolu, pak je potřeba dopsat závěr a mám pár poznámek, co jsem chtěla ještě do obsahu doplnit, ale nevím přesně kam tu kapitolu vmáčknu. Čili už tam toho moc není. A ilustrace… Možná budu tak dvě ještě kreslit znovu, už jsem jednu vyřadila, co se mi nezdála tak moc povedená. Asi jak už tu knihu dělám dlouho, tak jsem na ty starší kresby víc kritická a říkám si, že bych je uměla líp. Ale ty nebudou moc náročné… Ale ta vyřazená.. No nevím. Možná když vyjde někde prázdná stránka, tak ji prdnu na konec, ta byla jenom ilustrační, ale zabrala mi hromadu práce 😀

– I tak tam je ale obrázků hodně. A jsou moc krásné. Dala jsem si na nich speciálně záležet. Kdyby nebyla kniha ilustrovaná, tak už mám dávno texty komplet hotové a zkontrolované, ale chci, aby to bylo prostě Dokonalé s velkým D. Tahle kniha má překonat všechno předtím, je zase o krok dál. A ne o jeden. A krásné obrázky k tomu prostě patří. I tak stíhám dobře všecho, co jsem si kolem knihy naplánovala, nejsem ve skluzu.

Velice mě potěšily komentáře, co se objevily pod oslavným článkem o desátých narozeninách mých stránek. Deset let je opravdu hodně, když si vezmete, že je mi teprve 23. Je to prostě mazec… Ale dneska jsem pustila slzu nad jedním z nových komentářů (číslo 36), ten byl opravdu výjimečný:

,,Naozaj ďakujem, že si bola vždy sama sebou, ostala svojská. Náhodou som sa dostala na stránky pred vyše 6. rokmi, keď som mala 13.
Alue, v podstate si mi v tej dobe “nahradila” maminku a ocina. Sú stále tu, veľmi si ich vážim, mám ich rada i oni mňa a verím, že v tej dobe robili všetko najlepšie ako vedeli, ale najcennejšie rady, ktoré som v tom krízovom, prelomovom životnom období potrebovala počuť som našla práve tu 🙂
Nech sa čokoľvek stane, toto sa už nezmení. Vždy budem spomínať s vďačnosťou na to, ako som objavila blog o dievčatku, ktoré komunikuje s anjelmi, kde som mohla sledovať, ako sa mení, rastie, spolu so stránkami a ako mi pomohla objaviť to dobré, krásne v sebe.Ďakujem :)”

Víte, děláte roky a roky web, píšete knížky, radíte se s lidmi a myslíte si, že VÍTE jaký to má dopad. Ale nakonec vás i po letech umí takhle někdo překvapit.

12. srpna 2016

Občas si ze sentimentu pouštím staré české filmy, co jsem znala jako dítě, ale nechápala jsem je. Takže když si je pak pustím po letech, tak je vidím úplně jinak. A přišla řada na Což takhle dát si špenát. A víte, mně to moc jako komedie nepřijde, ten film je vlastně dost brutální a plný černého humoru, že si říkám, že to na tu dobu je docela dost 😀

Z paní Doňa Isabelly je mimino, najdou ho, řeší co s tím a jeden tam řekne ,,Aspoň máte jistotu, že nevěsta bude panna.” JAKO FAKT?? 😀

Nebo kojenec v pekáči místo masa, přelepená pusa leukoplastí, to je taky celkem něco… A končí to vlastně špatně, protože z dítěte je dospělý, má zničený život, z Isabelly je kojenec a má po svatbě, ta co intrikovala ještě podědí její majetek a zabaví manžela, a z dvou hlavních hrdinů příběhu se stane psí žrádlo, prostě je na konci sežere pes, žádného happy endu ani šťastného rozuzlení zápletky se nedočkáte. A koho sakra napadlo lézt do kremrole? – Prostě ten kdo napsal scénář, to byl fakt blázen, kde na to přišel… 😀

A když jsme u těch filmů, viděla jsem pohádku z roku 1999 Ošklivá princezna, co je na youtube a ta byla pěkná. Má klasické téma, ale pojaté trochu originálně a má takový moudrý přesah, je poučná, nikdo tam neumírá, vlastně tam není žádný záporák a končí to moc hezky. A hlavní myšlenka je vlastně o tom, že vnější krása není všechno, důležitá je dobrota srdce a myslet na druhé… och. 🙂

Dneska jsem našla pod jedním ze starších článků tento hodně smutný komentář:

,,Mohla bych se zeptat, jestli někdo nemá nápad, jak se vymluvit z návštěvy gynekologa? Je mi osmnáct a mamka, mě tam přihlásila i přes můj výslovný nesouhlas, protože žiju pod její střechou, tak musím dělat pouze to, co chce ona. Ale v noci mám o tom šílený noční můry a probouzím se zpocená a hrozně se klepu. Nabídla jsem ji, že jí ty tři stovky dám, jen ať mě tam nenutí. Budu vděčná za jakýkoliv návrh. Moc děkuju!!! :-)”

Připadá mi to šílené. Nechápu takové rodiče, co dělají takové věci a úplně zbytečně traumatizují své potomstvo. Když mi bylo 15 (to byly nejhorší roky mého života, největší peklo), stačilo jenom, aby na mě moje máma zařvala a pohrozila mi ve vzteku, že mě dotáhne na gynekologii, protože si o mně myslela věci, které jsem ale nedělala, ale byla zblblá a nevěřila mi. A pamatuju si, že jsem se tehdy vyděsila naprosto šíleným způsobem, ještě několik týdnů jsem se bála že mě tam fakt potáhne. A i když mi bylo jenom 15, řekla jsem si, že jestli k tomu dojde, tak budu kopat, kousat, utíkat, preventivně nebudu vůbec doma, že se schovám, cokoliv… Cokoliv na světě, jenom aby na mě nikdo cizí nehrabal. Taková jsem byla vzpurná, prostě když si řeknu že ne, tak mě nikdo nedonutil a hotovo… Vůbec nezávidím nikomu takovou hroznou situaci, ale sakra v 18ti letech si člověk musí dupnout, je přece už dospělý.

Navíc gynekologie je ráj chorob, stejně jako nemocnice. To jsou místa, kde chytnete velmi snadno zlatého stafylokoka a pokud jste předtím problémy neměli, tak je mít budete.

Jak se pořád povídá o zdravotní závadnosti lososů, tak už to pomalu leze na povrch i z oficiálnějších médií:

https://www.novinky.cz/ekonomika/411774-v-uzenem-lososovi-z-albertu-byl-nebezpecny-parazit-retezec-se-omluvil.html

Už jsem neměla lososa dlouho, naposledy toho v sushi, co jsem točila do videa. Stýská se mi po něm, ale když to čtu, říkám si, že na těch zprávách něco fakt bude 🙁

A jako vždy je tam výživná diskuze:

Takže uzený losos byl uzený jen chemicky. Bezva nápad si udělat tatarák v dnešní době.
Ještě horší parazit je rybí tasemnice, dorůstající délky až 18 metrů. V Africe ji má většina populace. Zejména ti černoši s nafouklými břichy. A můžeš mě cenzore zase zablokovat za pravdu.

Fujtajksl, tak o červovi co má 18 metrů a bydlí někomu v břiše se mi dneska bude asi zdát. Ááá! 😀

14. srpna 2016

Před asi měsícem jsem dostala kupon na nákup u Astratexu… A po nákupu v Astratexu jsem dostala kupon na Bonatex, protože oba e-shopy mají stejného majitele. A když jsem se tam rozhlídla, řekla jsem si že jo, protože kdysi jsem pro sebe kupovala povlečení co nejlevnější za pár šupů a samozřejmě že podle toho taky po pár letech používání vypadá. Jedno je úplně na vyhození, další dvě plné žmolků, co se po pár vypráních znova udělají, prostěradla odrbaná, co se mi po každém spaní shrnují… 😀

Většinou se mi povlečení na postele moc nelíbí, připadají mi strašně nudná, nebo vyloženě fuj, nebo jsou na nich nakreslené šestky. Ale tady na tom Bonatexu mi chvílemi až oči přecházely. Vzala jsem od nich povlečení Roses (drahé hladké) a Romance (trochu levnější a hrubší). V životě jsem tak nádherné povlečení neviděla a když jsem pak doma rozbalila Romance, tak se mi zatajil dech.

A fascinuje mě bavlněný satén, fakt je to krásně hladké, zajímalo by mě, jak se to asi vyrábí? Nikdy jsem luxusní povlečení neměla, ale v bavlněném saténu měli i prostěradla, tak jsem vzala dvě s gumou a jsou taky perfektní, nelituju investice.

Dneska jsem konečně převlíkla postel – předčasně, už jsem chtěla spát v tom novém 😀 – do Romance růžiček a jsem z toho na větvi, totálně nadšená. 😀 Růžičky jsou totiž jako živé… Myslela bych si, že moje období růžiček už skončilo, ale asi ne.

Jestli sháníte hezká povlečení, tak zkuste tady. Věci mají parádní, akorát škoda, že dneska to všechno tolik stojí, jinak bych si toho vzala víc. Vlastně jsem měla problém vybrat si jenom dvě. Taky se mi moc líbilo tohle Mandalkové, ale oželela jsem ho.

Konečně jsem dokontrolovala 14, kapitolu v nové knize. Do ní budu ještě dělat dvě jednoduché menší ilustrace. Ještě je tam 15. ke kontrole a pak mě čeká velký úkol, nějak tu knihu hezky zakončit. 🙂 Protože já jsem takový nekonečný básník… Co by spíš přidával, než končil.

16. srpna 2016

Všechny kapitoly v nové knize mám už zkontrolované a obrázky dodělané. Ještě spekuluji nad dvěma, že znova překreslím na lepší, ještě dopsat závěr, ještě vsuvku do jedné z kapitol, ještě budu pak po odevzdání dělat obálku.. No jo, no jo, člověk řekne že je hotov a vlastně úplně hotov není. Ale to už by mi moc času zabrat nemělo.

V poslední době jsem se snažila udělat každý den něco, i po malých krůčcích, nedělat ani jednodenní pauzu a vyplatilo se. Postupuje to krásně.

Ráda bych vám doporučila nové video od Margit Slimákové o margarínech. Mám Margit moc ráda a na její youtube chodím pravidelně, moc mi sedí její styl tvorby videí, ale hlavně její velice rozumné názory ohledně výživy… V dnešní době už se margaríny dělají jinou technologií než v minulosti, veděli jste to?

Měli bychom jíst margaríny?

https://www.youtube.com/watch?v=p373KDw53gg

A když jsme u těch ztužených rostlinných tuků, pokud byste měli rádi doma rostlinné máslo, před časem jsem viděla moc hezké video od sympatické slečny, která je veganka a udělala zajímavý návod na domácí výrobu rostlinného másla. Možná by se vám mohlo také líbit: https://www.youtube.com/watch?v=vHXvmxwwojk

20.8. 2016

Dokončila jsem právě svoji třetí knihu. Seděla jsem nad ní od půl deváté do půl jedné a je opravdu už fakt hotovo. Všechny ilustrace udělané, poslední kapitola a závěr napsané… Skoro se mi tomu nechce věřit, ale po dvou letech, fakt je hotovo…

Ten krásný pocit mi ale dost kazí vědomí toho, co se 18. stalo.

Myslela jsem si, že mě to ovlivní v pracovním nasazení tak, že nebudu schopná dělat nic, ale naopak to spíš funguje jako instantní biologický neurol. Když duševně pracuju, jsem vědomím někde jinde a na všechny starosti úplně zapomenu. Takže jsem včera věnovala několik hodin přípravě a předělávání posledních ilustrací a dneska jsem dokončila knihu.

Cítím, že mi muckání morčátek, jejich růžové rozkošné čumáčky a včerejší ilustrační akce pomohly překonat to nejhorší, pochopit že život jde dál, že to tak prostě chodí, že můj případ není žádná výjimka a nějak se uklidnit… Moje práce mi prostě vrátila energii.

Dneska v noci se mi o Moristkovi zdálo. Přišel a byl maličký, jako koťátko, když jsem ho první den našla na ulici. A byl spokojený. Jen se kolem mě prošel, nechal se pohladit, jakoby mě pozdravil a pak zase odešel… Měla jsem obrovskou radost, že ho vidím a bylo mi hned jasné, že právě spím, ale řekla jsem mu, že jsem moc šťastná, když vidím, že je v pořádku a žije dál.

Stejně ale stávám deprimovaně ve vchodu, pískám na zbývalého kocoura a tak nějak pořád čekám, že zamňouká a přiběhne Morist. Přece jenom je to několik let starý zvyk a ten nezmizí ze dne na den. Ale to se časem taky srovná.

23.8. 2016

Dneska jsem měla sezení s nakladatelem, řekli jsme si nějaké základní věci, předala jsem knihu a šanon s ilustracemi. Nechala jsem si zatím jenom jednu, která půjde na obálku… Obálka ještě není, teprve si rozvrhuju, co na ní bude vzadu napsané a taky potřebuju spáchat nějaké pěkné portrétky, aby tam nebyla fotka stará 5 let, ale něco aktuálního.

Cítím v kostech a v nervech, že ta kniha bude skvělá, že to bude veliké. A nejsem sama…

Dneska jsem měla návštěvu, která byla u pohřbívání Moristka. Kopal jámu… Zahrabávání bylo na mě, ale přikrýt svého kocourka hlínou byla jedna z nejtěžších věcí, které jsem v životě musela udělat. Neříkám že úplně nejtěžší, ale opravdu jsem to nezvládla. Je to stejné, jakoby umřel člověk. Vůbec to nebolí míň…

Tři dny jsem kvůli němu plakala, vždycky půl hodiny klid a půl hodiny konec… Ale od včerejška jako když utne, nějak jsem se spravila a snažím se soustředit hlavně na povinnosti, kterých mám teď opravdu moc. Cítím to teď, jakoby Moristek odjel někam na dovolenou a vím, že žije dál a je se mnou. Jako moje máma. Ale nemyslela jsem, že až tak blízko.

No proč to píšu… Návštěva viděla Moristka, jak zaběhl za dveře a ještě na něho mňoukl. To mňouknutí jsem slyšela, ale neřekla jsem nic… Pak ho potkal ještě jednou v horním patře… A mně zase něco v kuchyni skočilo přes nohu, o něco nehmotného jsem tam jakoby zakopla. Přesně, jako když mi Morist skákal a podrážel v kuchyni nohy, když tam byl. Vždycky mě s tím štval. 🙂

Tu první noc kdy umřel vím, že tady Morist rejdil, dělal rány a nedalo se usnout, ale pak už bylo ticho a já myslela, že odešel. Ale neodešel.

Zkrátka je pořád u mě doma, i když za něho každý den hoří velká svíčka. Nevím jistě, jestli je to dobře nebo špatně, ale říkám si, že když chce se mnou dál být a když je mu to milejší než být v nebi, tak ať je se mnou. Koneckonců to byl a pořád je můj malý pomocník v Matrixu a svého poslání se prostě nevzdal. Smrt ho nějak neodradila… Možná ho za pár týdnů přestaneme vídat, ale když ne, tak mi to vadit nebude.

Řekla jsem mu, ať přijde jako v morčátko v době, kdy budu shánět další, nebo nové. Že pak bude žít v bezpečí, teple, luxusu a už nikdy se nebude muset bát aut.

26.8. 2016

Tak od nakladatele už přišly první dojmy ze třetí knihy, kterou před třemi dny dostal a tudíž rozečetl. K mé radosti mi řekl, že to okamžitě úplně vtahuje do děje, ale knize chybí vstřícný úvod, že jde rychle na věc. – A je to pravda. Napsala jsem třetí knihu v podstatě pro ,,pokročilé”, protože počítám s tím, že 90% budou moji čtenáři, kteří vědí jaká jsem, jak píšu, spoustu dat už pochytali z webu a povětšinou četli předchozí dvě knihy… Většina určitě ano. Mám zkušenost, že kdo koupí jednu, asi do týdne až měsíce přiobjednává i druhou. Takže jsem třetí knihu zabušila daty ostošest, abych neplýtvala jedinou stránkou, s tím že na to je stejně většina lidí už předem připravená, protože minimálně čtou web a ten základ jim v hlavě zůstal.

Na druhou stranu je fakt, že úvodní slovo do knihy jsem měla v plánu, ale pak jsem ho nějak pozapomněla, speciálně když jsem viděla, že jsem se nevlezla do původního plánu určitého počtu stran, ale knihu mám delší, než jsem chtěla. Protože těch dat je jednoduše hodně. Takže úvod ještě napíšu, i pro ty co mě neznají a vůbec neví co čekat 🙂 Opravdu tam měl původně být.

Jsem upřímně ráda za člověka, který na tom se mnou pracuje, protože když to má někdo v oku, je sečtělý a rozumí knihám, tak vám pohlídá i to, na co jste zapomněli. Takže se kniha ještě trošku roztáhne.

Nedávno jsem měla návštěvu, která si přivezla paní morčovou se dvěma mláďaty. Tak jsme je všechny pustily v pracovně i s mými morčinkami. Bylo to super, tohle společné venčení s ,,cizími” morčaty po místnosti jsem dělala i jako malá a s věkem se to vůbec neomrzí, pořád je to stejná sranda. Připadala jsem si znova jako dítě 😀

Trochu nám to pokazila Vanilka, která je ostrá, nemá cizí morčíky ráda a začala být ošklivá na malé. Když ji navštěvující morčová trochu usadila, začala se rozčilovat a vyhrožovat, tak jsem toho svého nerváčka radši separovala…

Pak se začala rozčilovat i Mája, ale to ne že by neměla cizí morčíky ráda, ale takhle zase ona reaguje na stres. Strašně se bojí všeho nového a neobvyklého a pak když se přetáhne únosná doba, začne se rozčilovat a ohánět…. Takže vlastně jediné morče, které bylo na pohodu, byla Zlatuš.

Ta si sedla pod komodu, vypadala tam jak chlupatej knedlík, čučela před sebe a všechno jí bylo jedno. Ale předtím byla zvědavá, s novou se seznámila, očuchala jí zadek a kousek jí následovala po místnosti.

Zlatuška je, co se charakteru týče, asi nejvíc kamarádské a nejvíce trpělivé morčátko, které mám. Je nejhodnější i při stříhání srsti, drápků, čištění oušek… Dá to víc času a práce, aby projevila stres, je prostě na nervíky odolnější.

Taky pochází z malého bytu, kde měli psa co hodně štěkal a kočku, takže se zocelila už jako malá 😀 A její tatínek měl taky moc dobrou povahu, vypadá jako jeho kopie. Kdyby původní majitelé viděli, jak je přerostlá, asi by hodně zírali.

Myslela jsem si, že moje morčátka jsou OK, ale když jsem viděla, jak drobná a štíhlá je morčinka od návštěvy, která má asi 4 měsíce, usoudila jsem, že kromě Vanilky, která má sama dobrou vůli k pohybu a pobíhá i v domečku, jsou Zlatuš s Májou trochu obtloustlé. Není to žádná hrůza, ale je potřeba je trochu prohnat… Jenomže jedna se venčení bojí a ta druhá je trochu líná, takže se maximálně odšourají pod komodu, tam zůstanou a jinak nikam nejdou, jenom dělají loužičky. Tak pak máte dva čůrající chlupaté knedlíky pod komodou, co jenom čekají, až si je uklidíte. A v domečku taky nechtějí běhat 😀

Tak jsem včera objednala na e-shopu ohrádku pro morčátka, původně na pastvu za nějakých 800. Podle popisu by měla být prostorná… jednou se mi to bude hodit určitě, až znova změním lokál, snad tam bude trávník a bez kočiček nebude podělaný a pomočený, tak to půjde… Ale zkusím to využít i teď doma při čištění klece, nebo když to bude dost velké, můžu je tam zkusit ,,venčit”, aby se rozhýbaly, a pak je pouštět po celé místnosti? Zkrátka přemýšlím, jak je namotivovat k pohybu, aby se nebály ve volném prostoru… Zkusím zvykat postupně na ohrádku a pak to třeba půjde.

– došel mi počet stran, pokračování 1.září

Komentáře

Ikona diskutujiciho Raja Luthriela 2016-08-01 17:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Taky jsem jednou chtěla věštit z kávy. Ale já si vždycky vypiju s tou vodou i tu sedlinu na dne, takže nemám nic. Neumím to pít.

Ikona diskutujiciho LenkaL. 2016-08-01 19:00:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak držím palce, at ti to vyjde  s novým týmem :). Už by to chtělo :D! Jinak s tou kávou mě to připomělo 3 díl Harryho Pottra, je mi jasný, že je to použitý ve více filmech :D. To člověk musí pít turka, já radši rozpustý :D takže si nic nevykoumám.

Ikona diskutujiciho Pavel 2016-08-01 23:27:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Dá se to i ze sypaného čaje? Kafe nedokažu vzít do ruky.

Ikona diskutujiciho Maki 2016-08-02 06:34:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

To je zvláštní, 16. července mám narozeniny ….

Ikona diskutujiciho Alue 2016-08-02 09:50:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[3]:  Nedá. Čaj nekreslí.

Ikona diskutujiciho BE 2016-08-02 13:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

ahojte, po čase, lidičky… sranda, ked som este pila kávu s gruntom, otocili sme raz hrnček dnom. tam bola podobizen ženy, asi po týždni prišli fotky od priateľa, dáma z kávy bola fotka jeho mamy, mojej budúcej svokry. :-D

Ikona diskutujiciho Moudrávrba 2016-08-02 23:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Protože s tebou soucítím, tak ti dám kontakt na někoho, kdo plní sliby, termíny, nevymlouvá se, že něco nejde, je levný (nenatahuje zbytečně na ceně) a je lepší programátor než já:

Ikona diskutujiciho Alue 2016-08-03 09:13:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[7]:  Děkuju…

Ikona diskutujiciho Katy 2016-08-06 10:20:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nechci aby to znělo škaredě, ale těší mě, že práce na webu nepokračují. Mám tvůj blog ráda v této podobě a na blogu cz je fajnový. Na prvopodstatu už taky nechodím, co přešla jinam, on mi tento zdejší systém nějak vyhovuje víc a hlavně mi články chodí do mejlu. Měj se fajnově.

Ikona diskutujiciho Sora 2016-08-06 10:48:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

K těm všenkám – nemaj to ze sena? Mě se to tím taky párkrát vrátilo – stačilo mít v seníku blbou myš..

Ikona diskutujiciho Alue 2016-08-06 16:13:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[10]:  Čím jsi to léčila?

Ikona diskutujiciho Alue 2016-08-06 16:13:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[10]:  Já seno zásadně kupuji po malých baleních, nemám seník… :-/

Ikona diskutujiciho Sora 2016-08-06 18:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No, s vetem jsme to řešili (asi na tvůj vkus) poněkud razantně – morčice dostávající stejné seno, ale bydlící u někoho jiného (a trochu méně všímavého 🙂 měli silnější zamoření se strupy a vypadanou srstí od toho, jak to škrabaly -> po injekci Dectomaxu (ani si nestihly holky všimnou, že je po všem) byl do týdne klid se vším všudy. Po cca 9 měsících recidiva – to už jsme chytli v počátečním stadiu.

Ikona diskutujiciho Alue 2016-08-06 18:17:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[13]:  Achjo.. 🙁 Tak si říkám, že zkusím chytit živou všenku, naložím ji do lihu a vyrobím si homeopatickou esenci sama doma postaru. Nechci do miláčků nic píchat, to bych asi nerozdýchala, dodneška když vzpomenu na Moristka jak to do něho naprala ty injekce, tak je mi blbě… chudáček.

Ikona diskutujiciho myší královna 2016-08-08 15:15:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Húúú, já turka vůbec nepiju od doby, kdy nám řekli na baristickém kurzu, že je český turek asistovaná sebevražda. :D

Ikona diskutujiciho Anchor 2016-08-08 16:50:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ahoj Aluško! Tentokrát sem nepřicházím se svými názory, ale s odkazem na zajímavý článek – hele – http://ifenomen.cz/veda/dokonaly-zivot-zabiji-experiment-ktery-prekvapil 🙂

Ikona diskutujiciho Morwen 2016-08-10 22:08:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho myshoolka 2016-08-11 17:20:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[16]: o tom už tu něco bylo:

Ikona diskutujiciho Anchor 2016-08-11 18:05:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[17]: On jim autor experimentu jen vytvořil ideální místo k životu, pak už bylo na myších, aby tam žily a chovaly se tak, jak se jim jen zlíbí 🙂 K tomu, že holt zlenivěly, zdegenerovaly a vymřely, autor nijak aktivně nepomáhal. Byl to pokus, jak se budou myši chovat v dokonalém prostředí. 🙂

Ikona diskutujiciho Morwen 2016-08-12 09:49:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[19]: No já se ptala komentáře č. 15, proč je turek asistovaná sebevražda 🙂

Ikona diskutujiciho Anchor 2016-08-12 12:25:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[20]: Mně to bylo hnedle divný! :D Promiň, ale mně se zobrazilo, že mi někdo reagoval na komentář a tak jsem to sem šla zkontrolovat a když jsem viděla jen 2 nové komentáře, z toho jeden reagující, tak jsem nějak vypnula přemýšlení, 15 mi splynula s 16 a bylo to :D A v době, kdy jsem reagovala, ještě nebyl komentář č. 18 zveřejněn :D

Ikona diskutujiciho Mára 2016-08-13 07:30:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Přesně stejně zákeřná byla matka mé přítelkyně. Chudině jí vyhrožovala gynekologem pořád 🙁 je mi líto děti kteří mají takhle zlý rodiče. Z hlášky "žiju pod její střechou tak jsem její otrok" je mě uplně špatně a naštvaně.. Slušně řečeno.

Ikona diskutujiciho Amálka 2016-08-13 13:02:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Z gynekologie mám také těžké trauma, takže pokud mě tam někdo nedotáhne za pačesy nebo neodveze v kómatu, tak tam nejdu. Zajímavé je, že mamka mi s tím nedá pokoj ani po letech. Pořád mě s tím prudí, prakticky pokaždé, když se vidíme – "už jsi byla konečně na prohlídce? …ty jsi tak strašně nezodpovědná! …není to jenom tvoje věc, abys věděla, …nevíš snad, co je prevence? ap. Už na to ani nereaguji, nevysvětluji a čekám, kdy jí to přejde – jestli někdy. Naštěstí už teď nemusím poslouchat!

Ikona diskutujiciho Alue 2016-08-13 15:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[23]:  To je těžký, když má potomek víc rozumu než  jeho rodič.

Ikona diskutujiciho Katrin 2016-08-13 16:23:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[24]:: Moje mamka je neskutečně zmanipulovaná doktorskou mafií, takže co oni řeknou, to je pro ni svaté. Řekla jsem ji, že jsem plnoletá a o svém zdraví mám právo si rozhodovat sama a že žádného zlatého stafylokoka nechci- mám ještě k tomu zánět ledvin a močáku ( úspěšně léčím bylinkami), takže má imunita je už tak dost oslabena a tak by bylo ještě snadnější něco chytit. Zatím bezúspěšně- mamka to bere tak, že ji chci jen vytočit ("vytáčím" ji od té doby, kdy mám jiné názory než ona a už nepapouškuju po ní a mám už vlastní hlavu). Hrozně se těším k mému léčiteli, kterému mamka věří protože je starší než já (i když naše názory jsou skoro ty samé- to je zázrak, co dokáže udělat věkový rozdíl :-) ), tak se spolu opět nějak domluvíme a na mamku to zahrajeme jako ve většině případů, kdy mi pomohl se vyhnout antibiotikům a jiným doktorským zvěrstvům- jsem moc ráda, že mám ve svém okolí někoho, kdo mě v této oblasti chápe :-) Mám už i plán B), který uskutečním v případě, že ani toto s mamkou nehnu- mám číslo na doktorku, nahlásím "změnu bydliště", mamce dám ty tři stovky a tadá :-D

Ikona diskutujiciho Alue 2016-08-14 13:45:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[25]:  Záněty močového měchýře dělá nejvíc Proteus Mirabillis a dají se na něho sehnat i homeopatika.  Ta by ti měl dát ten tvůj oblíbený léčitel, pokud dělá i homeo…

Ikona diskutujiciho Amon 2016-08-14 20:09:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Aluško, mohu se zeptat, kdy bude nějaké nové video o morčících nebo o Tobě ? Moc mě baví se na Tebe koukat, máš velmi příjemný hlas a Tvoji morčíci jsou úžasní 🙂

Ikona diskutujiciho Katrin 2016-08-14 21:01:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Moc dekuji za doporuceni! Homeopatika uz shanim v plnem produ!

Ikona diskutujiciho Alue 2016-08-14 22:16:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[27]:  Díky, já teď nemohla točit kvůli nachlazení, mluvím jako jožin z bažin, ale piju druhý den mumium a cítím se o dost líp. Tak možná za pár dnů zase něco bude… Ale soustředím se na knihu, takže do ní vkládám všechnu přebytečnou energii a na videa není čas. Kniha je přece jenom mnohem důležitější a mám určený nějaký termín.

Ikona diskutujiciho Alue 2016-08-14 22:22:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[28]:  Kdyby někdy něco, tak napiš, záněty si vyléčíš bezpečně doma a nechemicky, stačí jenom vědět a umět sehnat.  A nikdo na tebe nemusí hrabat.

Ikona diskutujiciho Katrin 2016-08-15 15:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[30]: Děkuju moc Aluško! Z Ameriky mám plno podobných zkušeností :-) Jsem fakt ráda, že jsem doma :-D Není to tam špatný tak na měsíc, aby člověk viděl ty známé památky atd. ale žít bych tam fakt nechtěla

Ikona diskutujiciho Gabby 2016-08-16 18:35:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, jak to jde se stránkami?? 🙂

Ikona diskutujiciho Alue 2016-08-16 19:41:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[32]:  Se stránkami se bude pokračovat, až se najde solidní kontakt a asi až po Vánocích. Teď na to nemám nic, soustřědím se tedy na knihu.

Ikona diskutujiciho LenkaL. 2016-08-21 00:21:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Alue, gratuluju k dopsání tvé třetí knihy :). Zrovna dneska jsem o ni mamce povídala…kdy bude v prodeji?:)

Ikona diskutujiciho Alue 2016-08-21 04:48:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[34]: Díky… všechny opravy, sazba a tisk zpravidla trvají 1,5-2 měsíce. Takže to vypadá zhruba na říjen.

Ikona diskutujiciho Lenka.L 2016-08-21 11:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[35]: Tak to je super, už se moc těším :)! Díky za info.

Ikona diskutujiciho Míša G. 2016-08-22 18:14:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

páni, strašně se těším na třetí knihu! do října tady budu netrpělivě pořád pokukovat, jestli už náhodou nevyšla.. :D

Ikona diskutujiciho zdeněk 2016-08-26 12:39:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

aluško, máš tam 2x datum 23.8. 2016, asi překlep 🙂

Ikona diskutujiciho vanilková 2016-08-27 16:21:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Jupííí! Nová knížka! Něco mi říká, že až vyjde, bude o ní obrovský zájem a po prvním výtisku se jen zapráší. Takže si to musím hlídat a hned objednat B-) Těšim, těšim, naučím se plno nových věcí!!!

Ikona diskutujiciho LenkaL. 2016-08-29 15:13:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nechápu to. Tak si myslím, že komentář jsem nepsala jen tobě(34), ale i sobě…protože dneska nám auto srazilo Mouru a zemřela, je to jak špatný sen. Alu, to si kočka sama vybere po smrti když chce být s tebou? Je možné, že věděla že následující den zemře, protože jsem se s ní včera mazlila jinak než obvykle. Je mi na nic, pořád tomu nemůžu uvěřit.

Ikona diskutujiciho Alue 2016-08-29 16:10:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[40]:  Sakra to je mi moc líto 🙁 Jestli tušila že se něco stane to nevím…

Ikona diskutujiciho Aneta 2016-08-31 13:58:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Citim, ze ta nova kniha bude pecka ?

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek