Aluška.org: Věděním ke svobodě

….. Aktualitky, zprávičky, myšlenky, zážitky a vše, co se okolo mne mihne zajímavého ….

15.2.2016

Důležité zprávy pro dnešní den!

Nela Lisková: České ženy půjdou za mnou. Jsme inteligentní, hrdé a podvolovat muslimům se nikdy nebudeme

Prohlášení Nely Liskové, představitelky rady Národní domobrany.

Pozor, domobrana je pouze část z celkového přípravného dění, Češi se skutečně začínají sami organizovat a vyzbrojovat.

Znám osobně lidi kteří prodávají v obchodech se zbraněmi a od nich mám potvrzeno, že v Česku za poslední cca půlrok-rok rapidně stoupla prodejnost zbraní, přitom nejvíce jdou mezi civilisty na dračku pepřáky a teleskopy. Pepřáky nakupují hlavně ženy. V některých prodejnách bývají i nonstop vyprodané.

Toto je skutečnost a jsou to data z první ruky, sama jsem nevěřila vlastním uším… Střelné zbraně se však také nakupují ve velkém, včetně střeliva. Divili byste se, kolik lidí a známých ve vašem blízkém okolí je vyzbrojeno na tmavou vlnu, jenom o tom na potkání nemluví. Ale měli by.

A divili byste se, kolik alternativních lidí vlastnících alternativní média která denně čtete už utváří skupiny, nakupují zbraně a hromadně chodí už dnes cvičit na střelnice (jsou to pochopitelně hlavně muži, z toho co jsem viděla a slyšela)! Kolují tipy jak na zbroják a kde za kolik co koupit! Někteří už na zbrojáky kašlou úplně a berou podpultovky, zásobí se ve velkém. Dokonce i já osobně jsem už dostala doporučení, rady a pozvání na trénink střelby. – Toto je totiž věc nás všech, bez ohledu na životní styl a vyznání. Zde jasně vidíte, že český národ není banda shnilých švestek, připravuje se a povstane.

Ještě nemáte prostředky na sebeobranu? – V tom případě je nejvyšší čas vyrazit na nákupy. Chráníte tím sebe, děláte to pro sebe a pro svou zemi. Na to pamatujte.

Následující video koluje po lidech, už má čtvrt milionu zhlédnutí a velmi živou diskuzi pod sebou. Je to sbírka záběrů, co ,,uprchlíci” provádějí po Evropě, jak napadají původní obyvatele a vyhrožují jim. Za jakým cílem? – Inu, komu to nebylo jasné doposud, ten po zhlédnutí bude vědět naprosto jasně. – Ideální věc na hezké noční můry, ale nezavírejte oči před pravdou. Připravte se na ni.

Otevřenými branami: Nucená kolektivní sebevražda evropských národů

https://www.youtube.com/watch?v=BUJIm6pgLBE

Již brzy budeme s nejvyšší pravděpodobností nuceni ochránit náš národ, naše tradice a chránit zachování bílé rasy v Evropě, kterou chtějí zlikvidovat záplavou mohamedánů, kteří se nás nebudou na nic ptát… Mladé bílé ženy jsou první na ráně – ty je nutné nejvíce chránit a hlavně jim vysvětlit, co to je skutečné multikulti.

Podívejte se, jak se už nyní s dívkami zachází v Německu! Znásilňování v Kolíně NENÍ místní věc jen v určitou dobu, toto se děje NONSTOP v celém Německu, ale média to nechtějí propouštět. Kolín vyšel najevo díky hromadným svědectvím lidí na sociálních sítích, díky kterým už problém nebylo možno ututlat. Internet je velmi mocná zbraň proti cenzuře.

Evropská unie a zrušení hranic byla příprava na tohle, aby se tu snadno rozlezli. Probuďte se, vše je předem připravená a řízená věc.

Výzva všem chlapům: https://www.youtube.com/watch?v=Egz3Gvh1okM

VELICE DŮLEŽITÉ:

Rada Národní domobrany ustavena!

https://www.youtube.com/watch?v=0wAQi9XntSg

(3.2.2016) Národní domobrana je nezávislou, veřejně apolitickou a nadstranickou iniciativou občanů, jejíž existence a konání je plně v souladu se zákony České republiky. Národní domobrana spoléhá na občanskou odvahu, osobní iniciativu a systematickou práci rady, skupin a jednotlivých domobranců.
Hlavním úkolem Národní domobrany je bránit domovy občanů České republiky, jejich životy, zdraví a majetek, jakož i pomáhat udržení společenského klidu, stability a zákonnosti v případě, že zákonodárné sbory a bezpečnostní složky státu nebudou ochotny nebo schopny vykonávat svou činnost v souladu s přísahou a povinností, kterou jim ukládá zákon.
Bližší informace na www.narodnidomobrana.cz

Nela Lisková /Národní domobrana/ vzkazuje Českým ženám: Zachovejme si svou hrdost!

https://www.youtube.com/watch?v=a_aYIqmmzlw

Představitelka rady Národní domobrany Nela Lisková komentuje “kauzu” Bělobrádek. Jasně říká: “Pane Bělobrádku, nikdy se vám neomluvím. Jste největší vlastizrádce, jakého jsme tu kdy měli.”

16. února 2016

Aluška.org lítá po Facebooku ostošest. Do kurzu se dostal nedávný článek o tom že přistání na měsíci byl podvod, ale zájem kupodivu vzbudilo i něco tak ,,nemainstream”, jako je první díl Evangelia Esejských (druhý díl bude pozítří).

Absolutní prvenství má ale článek 51 symptomů spirituálního probouzení, což je opět důkaz toho, že zájem o transformační data je obrovský a kdo říká že ne, tak se šeredně plete.

5817 návštěvníků za včerejšek a dneska o půl desáté už 6069. Jsem zvědavá, jaké bude konečné číslo a všechny nově příchozí velice zdravím.

Dnes probírá 4. den mé jaterní kúry a první den diety. Přestože už jsem se odnaučila pít alkohol, skoro nejím čokoládu a v podstatě hledám nové luštěninové recepty (odlehčuju si), mozek se jak na potvoru kousnul a jak už to tak bývá, nejvíc máme chuť zrovna na to, co nemůžeme. Takže celý den chuť na čokolády, šušenky, chipsy, sejra, prostě přesně to co se nesmí. Zákon schválnosti funguje dokonale. Už aby byl ten týden za mnou 🙂

Moje shrnutí aktuálního dění výše se setkalo s mírnou nevolí. – Myslete na to, že já nejsem strkač hlavy do písku (ani do zadku), zajímám se o aktuální dění, poslouchám a vnímám co říkají lidé a co se děje v zahraničí nebo u nás. Nebojím se brát fakta na vědomí, neutíkám před nimi. To co je výše, je všechno jen a pouze shrnutí aktuálního dění, sběr zpráv a doporučení. – Doporučení, abyste začali běhat a abyste aktivně mysleli na to, aby se okupanti vrátili zpět do svých zemí, tak jak nám to radí i rishi Agasthiya ve videu o osudu České republiky, které dnes vyšlo a které má už skoro 6tisíc zhlédnutí. Uvědomte si, že Německo má už dnes s nimi veliké problémy, ale nejde jen o ty nové, jde o ty co už tam žijí pár generací. Protože nerespektují místní zákony. Koho by to zajímalo, zde je o tom dokument v češtině: Uprchlíci, imigrace a integrace v Německu.

Kdosi mi tu psal že podněcuji k nenávisti – ne, podněcuji k odpovědnému přístupu a v tom je velice zásadní rozdíl. Protože pro dobrou budoucnost naší země a našich dětí může udělat každý z nás něco, není to pravda že jsme bezmocní a nenaděláme nic.

Také se mě tady někdo vtipně zeptal, že už mě vidí jak je budu střílet – nevím jestli to někomu uniklo, ale já osobně nenakupuji zbraně a nechodím na střelnici. To jsou věci, které už si tam dosazuje váš strach. Strach z toho, že je to pravda. Ale mě neovládá strach, já mám mysl čistou a vím díky tomu, co je potřeba dělat. Nejsem paralyzovaná nízkými emocemi jako je strach a to samé radím i ostatním.

Nedávám tato data na titulku protože jsou mimo tématiku stránek, to však neznamená, že nejsou důležitá a že není potřeba mít o tom přehled.

Dneska jsem čistila morčátkům domeček a chtěla jsem to vzít úplně komplet, tak jsem je na chvilku přestěhovala do plastového koše na prádlo a přikryla dřevěnou destičkou…. A morčátka kupodivu na koš reagují mnohem lépe než na krabici, kterou mají asi ještě zafixovanou ze stěhování – ve strachu že někam pojedou úplně šílí – ale koš na prádlo není spojen s jízdou v autě, tak si tam hezky sedly a čekaly… A mezitím holky prostrkovaly čumáčky skrz otvory v koši a dívaly se jak práce postupují. Jsou to zlatíčka 🙂

Mimochodem jsem přišla konečně na to kdo a proč staví ty tunýlky v domečku. Je to Vanilka, přistihla jsem ji a očividně je to jenom druh zábavy. Přesto mě její myšlení nepřestává překvapovat. Naposledy si mě zvládla pískáním zavolat že už má po procházce a chce zpátky do domečku a celá spokojená se nechala pod křeslem vyzvednout. Stejně spolupracovala i dneska. Na morče se mi zdá až podezřele fikaná.

Miluju svoje morčátka, klidně bych měla ještě další dvě, ale to už bych asi fakt neukrmila 🙁

Kdo by si chtěl odpočinout po náročném dni, včera jsem náhodou vyhrábla film Baby Máma. Je tak stupidní až je vtipný. Já si u něj odpočinula i se párkrát pořádně zasmála. Tak ho případně zkuste. 🙂 Na podobné brdo znám ještě Záložní plán, ale ten je víc hezký a míň praštěný… I když WTF momentů je tam taky dost. Hlavně ten porod do bazénku. – Doufám že nepřijde doba, kdy se těmto věcem už nebudu moct zasmát.

17. února 2016

Dneska mě napadl nový recept na jaterní dietu před očistou. Říkala jsem si že to že to musí být dietní neznamená, že to nemůže být dobré. Takže: Houby z lesa sušené, propláchnout, do hrnce. Do toho nahrubo nakrájet cibule – hodně hodně. Poměr cibule:houby asi 50:50. Zalít vodou. A vaří se to… vznikne z toho takový houbový guláš. Dala jsem tam sůl, pepř, majoránku, sušenou bazalku, trochu červené papriky a bylo to opravdu dobré a chuťově to člověka uspokojilo, nebyla to žádná patlanina. Dala jsem k tomu rýži. Určitě si to zkuste, až budete dělat očisty.

Pak jsem si to dala i k večeři (ale jak to nebylo čerstvé tak už to není ono), mezitím jsem byla nakupovat. Přítel se zakecal u pultu s masem a já se nudila, tak jsem si začala prohlížet regály a našla jsem tam regál s bio, kde jsem ukořistila loupanou a neloupanou červenou čočku (protože kamarádka říkala že červená je moc dobrá a že se po ní neprdí) a ještě mě tam zaujaly sirupy. Byly takové malé, v hezkých lahvičkách. Agávový za nějakých 120 a datlový za asi 80, už to nevím jistě. Radši jsem ty ceny pro jistotu zapomněla… A tak jsem je postupně brala do ruky a nemohla se rozhodnout který vezmu a říkala jsem si že bych s tím mohla zkusit něco nového, když na jaterku nemůžu cukr, tak tohle by mohlo být fajn… Nakonec jsem si koupila oba dva a doma ochutnávala.

Agávový samozřejmě výborná čistá chuť, trochu jak pampeliškový med a karamel, mňam. Datlový sirup byl zvláštnější, jakoby lehce do kysela a chuť má výraznou, plnou. Na první ochutnání mi nelezl, ale než jsem stihla říct ,,fuj co jsem si to koupila za brečku”, ochutnala jsem znova… a znova.. znova a najednou mi došlo, jak je vlastně datlový sirup moc dobrý! Jak má krásně plnou uspokojující chuť. Byl to jenom nezvyk, který se musel trošku překonat. A hned jak mi začal chutnat tak mě napadlo, že by to mohlo být moc dobré v kombinaci s banánem.

A jak jsem pak povečeřela zbytky od oběda – což vyšlo na celý velký talíř, tak hned po jídle jsem měla pocit takového nenaplnění a psychického hladu. Kdy žaludek jedl, ale tělo přesto nemá dost a chce víc a chce něco chutného. Tak jsem šla kouzlit s tím datlovým sirupem. Takže:

Dva babány, zalít pár lžičkami vody, rozmixovat. Do toho pořádně prcnout datlový sirup, rozmixovat. Hmota se zabarví a získá takovou zajímavou příchuť… Přendat do misky, zasypat malinama, zalít znova pořádně datlovým sirupem a… je to hotovo 🙂

Moc a moc jsem si pochutnala. Naštěstí jsem byla prozíravá a koupila jsem tři trsy banánů – zajídám se tím když cítím hlad a nemám zrovna co – takže zítra můžu znova, ještě jsem totiž koupila dvě balení borůvek, takže bude co na to sypat, ale ono je to opravdu moc dobré i bez ovoce! A je to hned pryč, ještě jsem se ani pořádně nerozjela a jak jsem byla v rauši, najednou bylo po dobrotě. – A opravdu mě to úplně úžasně uspokojilo, že už nemám na nic dalšího chuť a je mi dobře. Bez toho datlového sirupu by to ale takový efekt určitě nemělo.

Koupila jsem si taky jáhly a nevím jak chutnají.. myslíte, že bych mohla ten sirup prdnout i do jáhel a třeba k tomu na kolečka banán? Bude mi to chutnat? Prý se jáhly jí i na sladko, tak nevím… asi to brzo zkusím, ale zítra ne. To už je to vymyšlené, budu se snažit o dietní fazolovku. Už ty prcky namáčím do vody, tak mi držte palce, to bude taky poprvé. Ale já jsem v kuchyni šikovná když chci 🙂

Jsem na sebe hodná, nakoupila jsem si různé šťávy bez konzervantů a nabrala jsem pořádně ještě čerstvého sladkého ovoce a banánů, takže nebudu na jaterní dietu trpět že nemám co mlsnout, ale budu hezky mixovat a zalívat datlákem. Mňam. Já mám vždycky ty nejlepší nápady, když mě chvíli nikdo neruší 🙂

20. února 2016

Mám dobrou zprávu která se vás týká a špatnou, která se vás netýká. Kterou chcete slyšet první?

Tak první tu špatnou. Tento týden odešel do jiné dimenze – no ani vlastně nevím jestli to byl lepší známý, nebo už i trochu kamarád. Ale znali jsme se pár let, sice povrchně, ale mám ho ráda, tak spíš už kamarád. Ale netruchlím nedepkařím a pracuju dál. Bylo to ve spánku po delší nemoci, takže bez utrpení… a navíc jsem to bohužel čekala dlouho předem, ale nechtěl si nechat poradit a pomoct. Od nikoho, bylo nás hodně co jsme se snažili mu říct a poradit, ale nechtěl.

Myslím na to, jak se asi teď má, jak je tu tam nahoře nádherně a jak musel být krásný i prožitek smrti ve spánku. Škoda že si o tom v blízké době nepopovídáme.

A ta dobrá, co se vás týká: Včera jsem dostala velmi silnou inspiraci na třetí knihu. Je to zvláštní protože jsem o ni nepožádala a je pravda že jsem sice s knihou dlouho čekala protože nebyl čas, ale já se v jedné části i zarazila. A psát na sílu nechci, to by pak nebylo dobré, takže jsem čekala a řekla jsem si že čas uzraje a pak se k ní vrátím, knížka mi neuteče.

To znamená, že nemusím psát další knihu proto že bych ji potřebovala. Ne, píšu knížku jenom protože ji psát chci, jenom protože chci vydat třetí knihu, jenom protože vím že ji lidé potřebují. Ale necítím se do toho ničím tlačená a už vůbec ne finančně. Naopak mám už teď komplet našetřeno i na velké vydání 🙂

Toto se sice podepsalo na zdlouhavosti prací, ale velmi zásadně se to podepíše na její kvalitě. Nemůžete si dovolit napsat špatnou knihu, protože pak vám lidé nebudou chtít číst ty další. Musí být perfektní, přes to nejde vlak, jinak nemá smysl ji vůbec psát.

… A včera ráno, vlastně brzy potom co jsem zjistila že kamarád odešel, mi začaly chodit přesně věty, přesně myšlenky, přesné a dokonalé vedení, jak pokračovat s tou fází kde jsem se zarazila. A vedení bylo vlastně i na ten zbytek, vlastně úplně na všechno. Takový komprimovaný soubor dat, který když jsem pustila do mysli, tak se rozbalil a najednou jsem všechno viděla dokonale jasně, jak přesně co bude… No já vím o čem to má být, ale zarazila jsem se, protože jsem si nebyla jistá jak to perfektně podat.

Trochu podezřívám tohoto kamaráda, že možná s něčím pohnul, možná mi to poslal, možná řekl andělům že Aluška pozdravuje… netuším. Ale ta časová shoda je prostě podezřelá. Nebudu ho dráždit když to má teď tak čerstvé, ale chvíli počkám a pak se zkusím zeptat nahoru. Opravdu je teď hlavní podezřelý z vykonání práce spisovatelské Múzy.

Každopádně jsem to zbytečně dlouho neanalyzovala a šla jsem dokončit tu kapitolu kde jsem se zarazila a ještě jsem rozepsala kapitolu mezi kapitolami, takže doplňuji obsah… A vnitřně cítím že uzrál čas. Úplně cítím takové to puzení a chvění, které mě k tomu znova táhne. Takže tu kapitolu dopíšu, pak udělám speciální soubor kde to od oka podělím po 2x A5 na stránku a podle toho budu počítat strany.

Takže v blízké době – stálí čtenáři to znají – bych zase začala ten systém, kdy je v hlavičce ,,jak jsem na tom s knihou” a číslo stránky. Protože je to dobrý systém, co jednak lidi očividně baví a zajímá, druhak mě osobně to ještě víc motivuje, protože každé navýšení čísla napsaných stránek je pro mne jako vyhrát Zlatého bludišťáka.

Takže místo abych truchlila a zavřela se v pokojíčku, tak jsem klidná a ještě do toho dostanu inspiraci do knihy… já fakt nemám v životě nic normálně.

Mimochodem jak jsem říkala že budu vařit fazolovku, tak jsem uklohnila celý velký hrnec a ten jsem celý během dvou dnů snědla. Výborné jídlo. Dneska chci zkusit ty jáhly, ale pak už budu jíst jenom drcená jablka, protože už se blížím k vylučování, tak aby byla střeva čistá. Hladovku držet nechci, aby se mi nezpomalil metabolismus ještě víc…

A jak jsem na té jaterní dietě, tak tělo trápí chutě.

Takže dneska se mi nad ránem zdál sen, že jsem byla v nějakém obchodě a tam měli strašně moc různých čokolád. A já tam chodila mezi regály a normálně jsem je otvírala a jedla. Někdy jsem snědla i celou tabulku a kousala jsem to jako chleba, jak byly dobré. – Hořká, mléčná, s oříšky, jahodová, kávová, banánová – no ta byla extra dobrá, a všechno to mělo chuť, bylo to strašně dobré. Ještě mě v tom snu napadlo se krotit, že z toho bude špeků jak na škvarky, ale jela jsem dál…

Pak se ten sen změnil a byl nějakou dobu špatný, ale pak se to zase useklo, vrátil se zpět do příjemného děje a pak se tam objevila moje mamka, která taky strašně dlouho nakupovala a já na ni čekala nervozně s náručí plnou balíčků čokolády. – A nedošlo mi to, že to je vlastně blbost, protože se mi o ní v poslední době zdá často a začínám na ta setkání být zvyklá.

Když jsme zaplatily tak jsme vyšly před obchod a měly jsme tam i auto… A bylo to někde v zahraničí, tipla bych i Jižní Ameriku. Pak jsem se vzbudila, úplně spokojená, a ještě jsem cítila chuť banánové čokolády na jazyku 😀

odpolední dodatek:

Jáhly jsou super. Za 20 minut uvařené, prdla jsem tam trochu agáve sirupu, nakrojila banán, přidala pokrájený vinný hrozen a bylo to fakt dobré. Určitě lepší než jsem čekala, snědla jsem celou hromadu, nic nezbylo. Připadá mi to jako naprosto dokonalý recept pro lidi jako já, které nebaví stepovat v kuchyni, nebo zjistí že není nic vytažené k jídlu. Místo žraní nějakých nesmyslů a bílých rohlíků je tohle podle mě úplný ideál jak se rychle něčím zaplácnout a nedá to žádnou práci.

Pak jsem šla tahat dřevo, dorazila jsem se za tepla cvičením a náhodou z těch jáhel je kopa energie, nadělala jsem nakonec po tom všem ještě 70 sedlehů… je to fajn, určitě zopakuju. To včera po fazolích jsem vůbec takový výkon nedala, nebylo moc z čeho. – Ale už cvičit nebudu, od zítřka se nesmím moc hýbat, aby játra pustila šutry. Zatěžuje je i sport, není to jenom potrava.

Už ani nepiju jablečný mošt, piju ředěný ocet. Po pěti dnech dodržování rozvrhu jsem nakynula o kilo, což mě maximálně dopálilo. Fakt jsem byla naštvaná, že se trápím s dietkou, pracně vymýšlím fikané recepty abych netrpěla a pak stoupnu na váhu a takovej BUUUUUŘT!! – Dva litry moštu mají 3000-3500 kj a to je strašně těžké spálit, i když jíte dietně jenom vařenou rostlinnou stravu a ovoce. Dřív mi to pití moštu nedělalo problémy, ale teď ano, takže s moštem končím. Mám džusíky a moštíky ráda, ale to si dám tak dvě deci denně a ne dva litry.

Kolem čtvrté došly chutě a trochu hlad, tak jsem vzala celý trs hroznů a šla debužírovat k youtube. Celé se to obešlo bez nehody, ale pak jsem se překlikla na konturování prsou a celé to pro mě bylo tak stupidní a bizarní, až jsem poslední hrozen vdechla, pak vykašlala zase nahoru a nakonec vysmrkala. – Byl to parádně hnusný zážitek. A dobrá šoková terapie, jak se odnaučit jíst u filmů.

21. února 2016

Mám pro vás pár tipů na filmy:

Hostitel (The Host). Vypráví, jak na zemi přijde zvláštní druh mimozemské rasy, která lidstvo v podstatě téměř vyhladí, avšak ve své podstatě není zlá. Film obsahuje spousty velice zajímavých momentů a myšlenek. Obsahuje i pěknou dávku romantiky a skončí dobře. Delší dobu jsem uvažovala jestli ho doporučit na titulce, ale nejsem si tím úplně jistá, no ono to případně může být i dodatečně, co už…

Poslední lovec čarodějnic (The Last Witch Hunter). Je to poměrně brutální film, avšak také obsahuje celou řadu zajímavých momentů, symboliky a myšlenek. Má docela zajímavý námět i zápletku, já osobně jsem byla fascinovaná. Film má zajímavé speciální efekty, spoustu originálních myšlenek a poutavou atmosféru.

The White Haired Witch of Lunar Kingdom je čínský film, je tam akce, trochu teče krev, je tam dost romantiky, ale hlavně tam vystupuje úplně brutální a krásná bojovnice, které v určité fázi filmu i zbělají vlasy, vypadá pak jako solidní gothic protože chodí v černé a na konci tam všem úplně brutálně dá na prdel. Film nemá příliš vysoké hodnocení, ale fakt pobaví i dojme. A jsou tam velmi krásné kostýmy.

Na hovinkách vyšla následující zpráva, která perfektně ukazuje, jak už jsou němci zoufalí.

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/395456-pozaru-ubytovny-pro-uprchliky-v-sasku-nekteri-mistni-tleskali-hnusne-a-odporne-prohlasil-ministr.html

V místech s vysokou koncentrací parazitů dochází denně v průměru k sedmnácti znásilněním malých dětí, většinou holčičky 7-14let. Tříděno dle okresu, všechno jsou pachatelé tmavé pleti. Toto je interní zpráva od šéfa německé kriminálky, kterou vám samozřejmě na hovinkách nenapíšou, tam raději napíšou že ,,hnusní ožralí vulgární extremisté zapálili budoucí ubytovnu kde se mělo zadarmo ubytovat 300 tmavých”… aby mohli hezky pobírat dávky od státu a znásilňovat beztrestně děti zdejších obyvatel.

Zapálení budoucí ubytovny je známka obrovské zoufalosti, kdy občané pomalu berou sebeobranu do vlastních rukou, jelikož stát jim kálí na hlavu. Vše nasvědčuje tomu, že Německo je na pokraji občanské války, projevy nenávisti se pochopitelně vyostřují.

A divíte se? Co byste dělali vy, kdyby vám nějaká tmavá huba zmlátila a znásilnila vaši malou dcerušku, kterou jste zplodili a pracně roky piplali, chránili a živili??? Nikdo si neumí představit tu hrůzu, pokud ji nezažil.

Vlna sluníčkáčů naštěstí opadla, poté co vyšlo najevo alespoň částečně, co tito lidé provádějí v Německu a tak jim to masa už nebaští:

,,Jak to, že prázdný hotel čekal na běžence a nebyl za stejných podmínek dán k užívání německým bezdomovcům?
Takže se nedivím Němcům, že již zlikvidovali několik ubytoven.
Co je tohle za evropskou společnost, že o vlastní lidi se nepostará, ale o běžence a menšiny, které pro evropskou společnost nic a nikdy neudělají se můžou korektní politici strhat. Jo udělají: dovedou ji k bankrotu a všichni budeme chudí a dokonce i muslimským duchem.”

,,Baaaba Merkel zapalila. Nikdo jiny nez ona a jeji slunecni poskoci. Primy dusledek jeji politiky. Obcan si donekonecna kakat na hlavu nenecha. Nekde se to projevi. A je to tu. Babu Merkel za to soudit. Vsichni vime ze stoji jak za tim pozarem tak za tim ze nad nim lide jasaji, ze blokuji autobusy. To je jen a pouze dusledek Merkel, ktera dela postupne z nemecka rozvojovou islamskou zemi. Komu by se to libilo?”

,,Hnusné a odporné, prohlásil ministr…….To se mu to žvaní ,když si je do své čtvrti nastěhovat rozhodně nehodlá.
Spíše pochopitelné.Každý žhážský útok je špatný,ale Němci už jsou zoufalí.Když ohlásíte násilí imigrantů,policista jen pokrčí rameny,když jdete demonstrovat,tak vás zatknou. To je svinstvo”

,,Proces likvidace německého národa a identity je neuvěřitelný. Poválečný proces denacifikace v Německu dovedl národ na pokraj autogenocidy, kdy obyvatelstvo si svojí nečinností zadělalo na obrovský malér. Současná aktivita občanů je vzdorem, který měl přijít mnohem dříve, již v 70. a 80. letech minulého století, kdy už tehdy bylo zjevné, že imigrační otevřená politika země překresluje celé městské čtvrti ve velkých městech. Dnešní situace, kdy zastupitelé měst radí občanům, aby do určitých čtvrtí nechodili, to je nechvalně proslulá politika tzv. “no-go zón”, které jsou typickým projevem země, jenž prochází procesem autogenocidy a zánikem vlastní kultury:
http://aeronet.cz/news/video-vybuch-emoci-a-krik-starosta-maleho-mesta-v-nemecku-poradil-obcanum-aby-jejich-deti-a-vnoucata-neprovokovala-uprchliky-svym-oblekanim-pri-ceste-do-skoly-cz-titulky/“

23.2. 2016

Dneska jsem vylučovala kameny, jaterní očista je tedy za mnou. Měla jsem v plánu dělat 3x po sobě, ale vyšel ze mě jeden kamínek jako pecička z jablka a moje žluč byla krásně čistá, nikde žádné zelené cucky. Toto byla moje celkem 6. jaterka a i když jsem ji poslední 3-4 roky nedělala, byla ze všech nejlepší. Nezvracela jsem a vydržela jsem i s morálkou, takže průbeh i výsledek perfektní. Další dělat nebudu a mám radost že mám krásně zdravá játra 🙂

Od včerejška léčím Zlatušku. Zanítilo se jí očičko. Včera bylo jenom zarudlé a nateklé, ale přes noc už se jí půlka oka zatáhla bílým povlakem a nemá to hladký povrch. Něco to oko napadlo a asi postupně slepne.

Takže mezi pitím soli a běháním na záchod jsem řešila morčátko. Dostala zatím kombinované homeopatikum zánět + otok, asi 5-7x denně postřik koloidním stříbrem 540ppm a každý den má naordinovaný min. na 5 hodin sezení na speciálním přístroji na opravu organismu, to ji dám jenom do krabice a chodím kontrolovat. Chtěla jsem 8 hodin, ale v domku i v krabici po asi čtyřech hodinách vzniká stres z odloučení. Mája dneska pískala a ptala se kam jsem dala Zlatušku už po čtyřech hodinách co nebyla v domku…. Tak dávám pěch 5.

Bělání se asi teď zastavilo, otok trochu polevil, ale stejně se o ni bojím. Očičko jí zachráním za každou cenu, nikde by nedostala takovou šanci jako se mnou… ale nekouká se mi na to dobře.

Nebojuje, nekouše, neplače při ošetření. Ale jde na ní vidět že je smutná a že je očičko citlivé. Je mi jí hrozně líto. Celý den skáču hlavně kolem ní a pořád kontroluju průběh.

Nechápu jak se to mohlo stát, morčata chovám ve velice čistém harmonickém prostředí a dbám na to aby byla zdravá. Uvažuju ale že se mohla třeba píchnout do oka senem a tam se jí už mohlo něco zanést a vzniknout zánět… Bůhvíjak to bylo.

Naštěstí je to jenom to jedno očičko, druhé má zdravé, ani nemá teplotu, žere a ostatní morčátka jsou taky zdravá… ještě že tak. Nemoc Zlatušky nesu dost špatně, tak se uklidňuju tím že to mohlo být i horší.

Zkusím u ní ještě zjistit diagnozu na herpes, zlatého stafylokoka a podobné mrchy které napadají oči a tkáně a případně jí donahraju druhou lahvičku na konkrétní kmen… nebo ji můžu léčit přes fotku, jako člověka. No možností je hafo, tak kombinuju ostošest.

…..