Zvířata odmítají žrát GMO. Pokud jsou jím z donucení krmena, hromadně hynou. Co to dělá s lidmi?

3.6.2013 v Prevence 20

Proč zvířata geneticky manipulované plodiny odmítají nikdo neví, ale pokud je musí žrát laboratorní zvířata, nedopadá to dobře. A co na to člověk?

Vyhýbejte se geneticky upraveným potravinám!

Farmář se šklebil, když návštěvníka vyzval: „Podívejte se na tohle!“ Zavolal prasata, která se přihnala očekávajíc žrádlo. Ale pak jen přičichla k předhozenému zrní a zírala na farmáře s udiveným očekáváním. Když pak dal prasatům zrní z jiného pytle, rychle to sežrala.

„Zrní, co jsem jim dal předtím, je geneticky upravené. Ani se ho nedotknou,“ vysvětlil farmář.

Vědí to zvířata i lékaři

Geneticky upravených organismů (GMO) se raději zřeknou nejen prasata. Geneticky upravenou kukuřici odmítají zobat třeba kuřata v Jižní Africe. Většina buvolů v indickém Haryana moudře odmítá granule se semeny geneticky upraveného bavlníku. Husy migrující přes Illinois se pásly výhradně v polích se sójou bez GM. Když mají na výběr, vyhýbají se geneticky upraveným plodinám i losi, vysoká, mývali a krysy. Veverky, které přírodní zrniny pravidelně chroupají, se GM druhů dokonce i za nejchladnějších dnů iowské zimy odmítly dotknout.

Jeden skeptický farmář se to o veverkách dočetl a chtěl se přesvědčit na vlastní oči. Koupil tedy pytel GM a pytel nemanipulované kukuřice a nechal je v garáži do zimy. Ale když pro ně přišel, zjistil, že myši provedly už experiment samy. Prožraly pytel a sežraly – přírodní kukuřici. GM zrno nechaly nedotčené.

Lékaři radí – nejezte GMO

Proč zvířata geneticky manipulované plodiny odmítají nikdo neví, ze zprávy Americké akademie pro environmentální medicínu (AAEM) z roku 2009 ovšem jasně vyplývá, že pokud je musí žrát laboratorní zvířata, nedopadá to dobře.

„Několik studií na zvířatech v souvislosti s GM potravou signalizovalo závažná zdravotní rizika,“ uvádí dokument AAEM. Mimo jiné konkrétně zmiňuje neplodnost, problémy s imunitou, zrychlené stárnutí, změny v regulaci inzulínu a deformace hlavních orgánů a gastrointestinálního traktu. „Je to mnohem víc, než jen souvislost mezi GMO potravou a negativnímu zdravotními následky,“ píší, „je to přímo kauzalita“.


Člověk nemá přirozený pud, který zvířata nabádá, aby se geneticky upravené potravě vyhnula. Zpráva AAEM přímo naznačuje, že bychom se od nich měli poučit. Tato významná lékařská organizace, která jako první rozpoznala nebezpečné potravinové alergie, citlivost na chemii a „syndrom z války v Zálivu“, přímo vyzvala lékaře, aby svým pacientům doporučovali stravu bez GMO [1]. Vyzývá k moratoriu GMO, povinnému označování výrobků, které je obsahují, a provedení nezávislých dlouhodobých studií.

Dr. Jennifer Armstrong, bývalá prezidentka AAEM, říká: „Lékaři pravděpodobně vidí důsledky u svých pacientů, ale musí vědět, po čem se mají dívat.“ Uznávaný biolog Dr. Pushpa M. Bhargaya, a další, věří, že potraviny s GMO patří k hlavním příčinám všeobecného zhoršení zdraví americké populace od jejich zavedení v roce 1996.

(pozn. Alue: Číslovky v závorkách ,,[?]“ obsažené v textu, odkazují na poznámky dole. V nich najdete zdroje všech uvedených tvrzení.)

GMO na talíři

Existuje osm geneticky manipulovaných plodin: sója, kukuřice, bavlna, kanola, cukrová řepa, havajská papája, cukety a žlutá tykev. Hlavním cílem genetické úpravy rostlin je umožnit, aby mohly vstřebávat nebo samy vytvářet jedy.

První skupina je tolerantní vůči herbicidům. Jejich DNK byla doplněna o bakteriální geny umožňující přežít dávky toxických herbicidů, které jsou pro ostatní rostliny smrtící. Prvních pět plodin na seznamu jsou odrůdy tolerantní vůči herbicidům. Rostliny produkující jedy se označují jako „Bt plodiny“, protože po vložení genů půdní bakterie bacillus thuringiensis vytvářejí v každé své buňce Bt-toxin, pesticid hubící hmyz. Ten se pak nachází i v kukuřičném zrnu a semenech bavlny. Do papáje a tykví jsou vkládány geny viru, jehož přírodní formě mají vzdorovat. Všechny GM plodiny vykazují nebezpečné vedlejší účinky.

Velké riziko zejména pro děti a gravidní ženy

V porovnání s 10% úmrtností u kontrolní skupiny krmené přírodní sójou, většina potomstva samiček krys krmených GM sójou uhynula. [2] Mláďata byla menší a zřejmě neplodná.[3]

Varlata krys krmených GM sójou změnila barvu z růžové na tmavomodrou. [4] U mladých myší krmených GM sójou se pozměnilo sperma [5], embrya takto krmených rodičovských myší měla pozměněnou DNA [6] a později měla méně a menšího potomstva. [7]

Většinu buvolů, kteří v indické Haryana dostávali semena GM bavlny, postihly reprodukční potíže: předčasné vrhy, zmetání a neplodnost. Mnoho telat uhynulo. Téměř dvacítka amerických farmářů muselo konstatovat, že jisté odrůdy GM kukuřice udělaly sterilními tisíce prasnic. Některé vykazovaly falešnou graviditu a jiné porodily jen „pytlíky naplněné vodou“. O plodnost přicházejí i krávy a býci. [8]


Jed v každém soustu

Žaludek hmyzu parazitujícího na kukuřici a upravené bavlně vytvářející Bt toxin se rozštěpí a hmyz uhyne. Protože stejný toxin v přírodním bakteriálním stavu užívají farmáři, ve formě postřiku proti hmyzu, biotechnologické společnosti tvrdí, že vzhledem k historii bezpečného používání je včlenitelný přímo do buněk rostlin.

Bt toxin vytvářený GM rostlinami ovšem má tisíckrát vyšší koncentraci, než dosud užívaný postřik – je toxičtější [9], chová se jako alergen a nelze z rostlin odstranit omytím. Studie navíc potvrzují, že škodlivý může být i zmíněný méně toxický postřik. Když byl rozprašován letadly proti bekyni velkohlavé ve státě Washington a okolí Vancouveru, oznámilo alergické záchvaty nebo příznaky podobné chřipce na 500 lidí [10, 11]. Stejné příznaky dnes pociťují tisíce zemědělců manipulujících s Bt bavlnou v Indii[12].

GMO provokují imunitní reakce

Dr. Arpad Pusztai, odborník na bezpečnost GMO, říká: „… změny v imunitním statutu jsou charakteristicky konzistentní u všech studií (pokusů se zvířaty).“ [13] Výrazné imunitní reakce přiznala i firma Monsanto v rámci státem financovaných testů na hlodavcích krmených Bt kukuřicí [14, 15].

Poté, co v Británii uvedli na trh produkty z GM sóji, alergie na sóju skokově přibylo o 50%. Ohijský alergolog MUDr. John Boyles říká: „Testy na alergii na sóju jsem prováděl vždy, ale tato geneticky upravená sója už je tak nebezpečná, že dnes lidem říkám, aby ji nikdy nejedli.“

GM sója, kukuřice a papája obsahují nové proteiny s vlastnostmi alergenů [16], přičemž GM sója už dlouho známého sójového alergenu obsahuje až sedminásobek [17]. Genetické manipulace rostlin jsou možná hlavní příčinou epidemického výskytu potravinových alergií a astmatu v Americe.

Zvířata hynou po tisících

V Indii se zvířata běžně pasou na sklizených bavlníkových polích. Když však ovčáci zavedli ovce na pole po Bt bavlně, tisíce zvířat uhynulo. Vyšetřovatelé k tomu říkají: „… předběžné důkazy silně naznačují, že ovce uhynuly v důsledku požití rostlinného toxinu … s největší pravděpodobností Bt.“[18] V rámci jedné následné studie všechny ovce krmené Bt bavlnou uhynuly, zatím co zvířata krmená nemanipulovanými rostlinami zůstala zdravá.

Ve vesnici Andhra Pradesh se buvoli pásli na bavlně bez incidentů osm let. 3. ledna 2008 se 13 zvířat poprvé páslo na Bt bavlně – a všichni tito buvoli do tří dnů uhynuli[19]. S Bt bavlnou je spojován i úhyn krav v Německu a vodních buvolů a kuřat na Filipínách[20].

Při laboratorních studiích uhynul dvojnásobek kuřat krmených kukuřicí „Liberty Link“; do dvou týdnů uhynulo 7 ze 40 krys krmených GM rajčaty[21]. Krysy tato rajčata odmítaly žrát a museli je krmit násilím.


Nejhorší ze všech zjištění je, že se v nás tyto nežádané produkty z GMO kumulují

Jediná dosud zveřejněná studie na lidech odhaluje, že ještě i dlouho poté, když je přestaneme konzumovat, se v nás mohou škodlivé GM proteiny dále množit; geny vložené do GM sóji nám pozmění střevní bakterie a zůstávají funkční [22]. Změnou prostřednictvím Bt genů, třeba po požití GM kukuřice, se bakterie v trávícím systému mohou změnit v živé továrny na pesticidy.


Varování vědců jsou ignorována a popírána

Podle dokumentů, zveřejněných na základě žalob z let 1991-1992, vědci pracující pro FDA opakovaně varovali, že GM potraviny mohou vytvářet alergie, jedy, přivodit nové nemoci a trávící potíže [23]. Bílý dům však této státní agentuře přímo nařídil propagaci biotechnologie, přičemž nový postup FDA vůči GMO vytýčil Michael Taylor, předtím právník u firmy Monsanto. Jeho dodnes platná politika z roku 1992 prohlašuje, že ohledně bezpečnosti GMO není zapotřebí provádět žádné studie. Jestli jsou tyto potraviny bezpečné, určuje Monsanto a ostatní producenti. Taylor se později stal viceprezidentem u Monsanto a roku 2009 byl Obamovou vládou opět instalován do FDA – v pozici americké nejvyšší kapacity ve věci nezávadnosti potravin…

Jsme jako pokusní králíci

Biolog Dr. David Schubert ze Salk Institute konstatoval: „Jestliže existují problémy spojené s GMO je pravděpodobné, že se o tom nikdy nedozvíme. Příčina totiž nebude odhalitelná a mnoha onemocněním trvá velmi dlouho, než se plně rozvinou.“

Devět let po zavedení GM plodin v USA (od roku 1996) se vyhoupl počet Američanů s třemi či více chronickými chorobami ze 7 na 13 procent [24]. Počet výskytu alergií se zdvojnásobil v ještě kratším období. Eskalují i projevy, jako nízká porodní váha, neplodnost a rostoucí dětská úmrtnost. Avšak bez klinických testů na lidech nebo kontrol po prodeji se nikdy nemusíme dozvědět, zda GMO vyvolávají či zhoršují onemocnění, jako je například autismus, obezita a cukrovka.

Nemusíme ovšem čekat na výzkum, stačí se poučit od zvířat a zodpovědných lékařů.

Orientační „nákupní příručku“ (v angličtině), Non-GMO Shopping Guide, najdete na www.NonGMOShoppingGuide.com. Zde se dozvíte, jak se vyhnout GMO produktům. Jistý počet lidí, kteří GMO výrobkům řeknou „Ne!“, může potravináře donutit k opuštění všech GM přísad. Tím se nepostaráte jen o vlastní zdraví, ale současně ochráníte životní prostředí a prospějete budoucím generacím – GMO totiž vyvolávají v ekosystému dlouhodobou pohromu.

Odkazy

[1] www.aaemonline.org/gmopost.html
[2] Irina Ermakova, „Genetically modified soy leads to the decrease of weight and high mortality of rat pups of the first generation. Preliminary studies,“ Ecosinform 1 (2006): 4-9.
[3] Irina Ermakova, „Experimental Evidence of GMO Hazards,“ Presentation at Scientists for a GM Free Europe, EU Parliament, Brussels, June 12, 2007
[4] Irina Ermakova, tamtéž
[5] L. Vecchio et al, „Ultrastructural Analysis of Testes from Mice Fed on Genetically Modified Soybean,“ European Journal of Histochemistry 48, no. 4 (Oct-Dec 2004):449-454.
[6] Oliveri et al., „Temporary Depression of Transcription in Mouse Pre-implantion Embryos from Mice Fed on Genetically Modified Soybean,“ 48th Symposium of the Society for Histochemistry, Lake Maggiore (Italy), September 7-10, 2006.
[7] Alberta Velimirov and Claudia Binter, „Biological effects of transgenic maize NK603xMON810 fed in long term reproduction studies in mice,“ Forschungsberichte der Sektion IV, Band 3/2008
8 Jerry Rosman, personal communication, 2006
[9] viz např. A. Dutton, H. Klein, J. Romeis, and F. Bigler, „Uptake of Bt-toxin by herbivores feeding on transgenic maize and consequences for the predator Chrysoperia carnea,“ Ecological Entomology 27 (2002): 441-7; and J. Romeis, A. Dutton, and F. Bigler, „Bacillus thuringiensis toxin (Cry1Ab) has no direct effect on larvae of the green lacewing Chrysoperla carnea (Stephens) (Neuroptera: Chrysopidae),“ Journal of Insect Physiology 50, no. 2-3 (2004): 175-183.
[10] Washington State Department of Health, „Report of health surveillance activities: Asian gypsy moth control program,“ (Olympia, WA: Washington State Dept. of Health, 1993).
[11] M. Green, et al., „Public health implications of the microbial pesticide Bacillus thuringiensis: An epidemiological study, Oregon, 1985-86,“ Amer. J. Public Health 80, no. 7(1990): 848-852.
[12] Ashish Gupta et. al., „Impact of Bt Cotton on Farmers‘ Health (in Barwani and Dhar District of Madhya Pradesh),“ Investigation Report, Oct-Dec 2005.
[13] October 24, 2005 correspondence between Arpad Pusztai and Brian John
[14] John M. Burns, „13-Week Dietary Subchronic Comparison Study with MON 863 Corn in Rats Preceded by a 1-Week Baseline Food Consumption Determination with PMI Certified Rodent Diet #5002,“ December 17, 2002
www.monsanto.com/monsanto/content/sci_tech/prod_safety/fullratstudy.pdf
[15] Alberto Finamore, et al, „Intestinal and Peripheral Immune Response to MON810 Maize Ingestion in Weaning and Old Mice,“ J. Agric. Food Chem., 2008, 56 (23), pp 11533-11539, November 14, 2008
[16] See L Zolla, et al, „Proteomics as a complementary tool for identifying unintended side effects occurring in transgenic maize seeds as a result of genetic modifications,“ J Proteome Res. 2008 May;7(5):1850-61; Hye-Yung Yum, Soo-Young Lee, Kyung-Eun Lee, Myung-Hyun Sohn, Kyu-Earn Kim, „Genetically Modified and Wild Soybeans: An immunologic comparison,“ Allergy and Asthma Proceedings 26, no. 3 (May-June 2005): 210-216(7); and Gendel, „The use of amino acid sequence alignments to assess potential allergenicity of proteins used in genetically modified foods,“ Advances in Food and Nutrition Research 42 (1998), 45-62.
[17] A. Pusztai and S. Bardocz, „GMO in animal nutrition: potential benefits and risks,“ Chapter 17, Biology of Nutrition in Growing Animals, R. Mosenthin, J. Zentek and T. Zebrowska (Eds.) Elsevier, October 2005
[18] „Mortality in Sheep Flocks after Grazing on Bt Cotton Fields-Warangal District, Andhra Pradesh“ Report of the Preliminary Assessment, April 2006,
www.gmwatch.org/archive2.asp
[19] Osobní setkání v lednu 2009.
[20] Jeffrey M. Smith, Genetic Roulette: The Documented Health Risks of Genetically Engineered Foods, Yes! Books, Fairfield, IA USA 2007
[21] Arpad Pusztai, „Can Science Give Us the Tools for Recognizing Possible Health Risks for GM Food?“ Nutrition and Health 16 (2002): 73-84.
[22] Netherwood et al, „Assessing the survival of transgenic plant DNA in the human gastrointestinal tract,“ Nature Biotechnology 22 (2004): 2.
[23] viz poznámky na
www.biointegrity.org
[24] Kathryn Anne Paez, et al, „Rising Out-Of-Pocket Spending For Chronic Conditions: A Ten-Year Trend,“ Health Affairs, 28, no. 1 (2009): 15-25


Zdroj: hippocratesinst.org/avoid-genetically-modified-food

http://www.wmmagazin.cz

Tento článek vydaly parlamentní listy: http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/1174-na-polich-ciha-smrt.aspx

Kam dál:

Otevřít rubriku ZDRAVÍ: ZDE

Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

.

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue

Komentáře

Ikona diskutujiciho Naso 2013-06-03 10:14:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

No o nebezpečných GMO potravinách jsem věděl, ale že to odmítají i zvířata. To musí být hnus. Sem tam prosákne nějáká studie. Např: Před několika lety GMO kukuřice spůsobující neplodnost mužů téměř 100% sterilita. U nás zakázaná pěstovat, ale z ostatních evropských zemích se smí dovážet a vyrábět z ní. Protože taková kukuřice je nedohledatelná. A potom čtete skoro ve všech výrobcích (i mléčných), modifikovaný kukuřičný škrob. Cca před rokem jsem se bavil s klukem, který měl problém s početím dítěte a zajímal se o tuto problematiku tak řekl že cca každý 4 chlap v čr je sterilní! Čím to je? 6ivotním stylem to asi těžko je to otom co nás likviduje. A holt reptiliáni se nechtěj vzdát svého plánu.

Ikona diskutujiciho Eileen 2013-06-03 10:17:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Je to hnus, vůbec takové věci nejíst. Geneticky upravené potraviny mají větší molekuly, na které není tělo zvyklé a nedokáže je správně rozpoznat a zpracovat, naopak se spíš spustí obranné reakce organismu….

Ikona diskutujiciho Martin81 2013-06-03 10:27:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Super článok, posuvam info ďalej. Ďakujem!

Ikona diskutujiciho raja Luthriela 2013-06-03 11:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Tak to je ještě horší, než jsem si myslela. A že je to horší málo kdy, jelikož jsem strašný pesimista.

Ikona diskutujiciho Firzen 2013-06-03 16:20:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[1]: Nepleť si pojem a průjem. Modifikovaný škrob není vyroben z geneticky upravovaných rostlin. Tedy, alespoň by neměl být, dle definice..

Ikona diskutujiciho Drobný akcionář 2013-06-03 17:47:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

GMO jsou jen špička ledovce, nejnovější a nejvíc viditelný vynález. Zjistěte si něco o radiačních mutantech, kterých se běžně používají tisíce odrůd a přitom nejsou prakticky nijak testovány ani označeny:-(

Ikona diskutujiciho Alue 2013-06-03 18:14:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[5]: Vysvětlíš nám tu definici celou, když už jsi to nakousl?

Ikona diskutujiciho Drobný akcionář 2013-06-03 19:00:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Drobný akcionář je pseudonáhodně generovaný nick;-)

Ikona diskutujiciho Alue 2013-06-03 20:11:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[8]: OCH! PANE! VY TEDY NEVLASTNÍTE ŽÁDNÉ AKCIE? Celý den budu mít skažený!! :D

Ikona diskutujiciho Ypster 2013-06-03 20:12:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Škrob je chemická sloučenina. Neobsahuje DNA, je to produkt fotosyntézy rostlin. Je to stejné jako bychom se báli CO2 nebo 02 z geneticky manipulovaných rostlin. "Modifikovaným škrobem můžeme označit škrob, který má zachovanou alespoň jednu původní charakteristiku škrobu, a jehož vlastnosti jsou upraveny biochemickým, chemickým, termickým, fyzikálním nebo kombinovaným vlivem přizpůsobeny určitému účelu."

Ikona diskutujiciho Normální.. 2013-06-03 20:20:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Chodím na vysokou školu, kde je spousta odborníků! Téma GMO je tolik prodiskutovatelné… tolik experimentů a testů!!! Žádný důkaz o tom, že GMO škodí NENÍ! je to jen reklama! a zvířata, že si to nechtějí žrát? no to je snad vtip ne?

Ikona diskutujiciho hukvald 2013-06-03 21:03:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

A jak tedy bez GMO či umělých hnojiv nakrmíš celou planetu?

Ikona diskutujiciho Drobný akcionář 2013-06-03 21:18:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[9]: Za takové zklamání se vskutku omlouvám. Ale žádný strach, u příštího zajímavého článku si najdu něco nového;)

Ikona diskutujiciho Jindra 2013-06-03 21:24:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[12]: Představ si, že líp, než s nima. Přečti si něco o tom, jak to svinstvo ničí farmáře, páchají kvůli tomu hromadně sebevraždy. http://www.zvedavec.org/komentare/2008/11/2860-genocida-formou-gm-semen.htm vč. diskuse

Ikona diskutujiciho Naso 2013-06-04 09:53:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Nakrmit tuhle planetu není problémem, tahle planeta má nato aby uživila dalších 20 miliard lidí. Problém vznikl tak že někdo udělal studii a ta se vetřela do podvědomí lidí. Vyhazuje se tolik jídla, kterým by se dali nakrmit lidi celého světa tak že by byli všichni zdraví a možná i "tlustí:)". Jde jen oto změnit systém, využívat efektivněji plochy k pěstování, místo používání GMO používat tradiční odrůdy a celkově změnit systém.

Ikona diskutujiciho hukvald 2013-06-04 17:40:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Prosím zdroj, kde je řečeno, že s bio potravinama nakrmíš 20 miliard lidí. Vůbec se můžeš zamyslet, co všechno zlého stálo za populační explozí. BTW jistou formou genetických modifikací je i obyčejné šlechtění:)

Ikona diskutujiciho Firzen 2013-06-04 19:04:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[7]: Ahoj, jo jasně. Našel jsem to třeba v tomto znění:

Ikona diskutujiciho Naso 2013-06-05 11:31:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Ok kolik využíváš plochy pro pěstování, pouze pro sebe? Pokud nevyužíváš proč? Podle nějakých studií co se mě ve škole snažili natlouct do hlavy jako zahradníkovi. Se roční spotřeba zeleniny a ovoce pohybuje někde okolo 1O0kg. Pro uživení jednotlivce by měla stačit plocha 100x 100m tedy 1ha. Při průměrném výnosu brambor 25t/ha by bylo potřeba cca 360km2 pro uživení 9miliard lidí. Česká republika Svou rozlohou necelých 79 000 km². Patří Česká republika ke středně velkým evropským státům. Velikostně zhruba odpovídá Rakousku nebo Irsku, ale vešla by se například 7x do Francie nebo 122x do rozlohy Spojených států amerických. Máš ještě pocit že to nelze uživit dalších 20 miliard lidí?

Ikona diskutujiciho night.shine 2013-06-05 20:06:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

Mám taky nápad, jak nakrmit celou planetu, bez toho, aby byly někteří lidé a některé státy vykořisťovány na úkor druhých…

Ikona diskutujiciho Ypster 2013-06-06 11:10:00 Odpovědět
Ikona diskutujiciho
sipka

[18]: metrák ovoce nebo zeleniny na rok na hlavu je asi 270g na den. Jako promiň, ale z dvou jablek a půlky brambory celý den fakt nevyžiji. Nejsem breatharián 🙂 Úvahu máš sice zajímavou, ale hodně zjednodušenou a idealizovanou. Všechna půda není vhodná na pěstování ovoce/zeleniny. Nemůžeme být všichni zahradníci, je potřeba pokrýt daleko více potřeb. Ale samozřejmě souhlasím s tím, že jídlem se plýtvá. Že se nesmyslně transportují potraviny sem a tam po zeměkouli a že více jak 3/4 populace nemá co do huby 🙂

Napsat komentář: Drobný akcionář Zrušit odpověď na komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek