Aluška.org: Věděním ke svobodě

Příznaky běžného a chronického stresu všichni známe: Ztuhlá ramena, bolest v kříži, bolavé klouby, zhoršený spánek, podrážděnost, vyšší míra frustrace, menší kontrola nad emocemi, či narušená soudnost… Všimli jste si, že příznaky stresu nejsou jen fyzické? Postihují celou naši bytost. Stres nosíme ve své mysli i v těle. Pokud nenajdeme nějaký lepší způsob jak se se stresem vyrovnat a zároveň ho dostat z těla pryč, pak v nás může zůstat uložený. Stres nám však nemusí vládnout, vládu můžeme převzít my.

Stres je jeden z největších zabijáků lidstva. Jako podpůrný faktor patří k šesti nejčastějším příčinám smrti: chorobou srdce, rakovinou, onemocněním plic, cirhózou jater a sebevraždou.
Když v sobě stres hromadíme, ovládá každé naše rozhodnutí. Můžeme málo jíst, kouřit, pít, užívat drogy, zapomínat cvičit, špatně spát, příliš pracovat a tento seznam by mohl pokračovat.

V důsledku stresu má nějaké fyzické onemocnění 43% všech dospělých
75-90% všech návštěv u lékaře se děje kvůli symptomům spojeným se stresem
Stres se ukázal jako spouštěcí faktor při celé řadě zdravotních problémů, jako jsou vysoký krevní tlak, problémy se srdcem, cukrovka, astma, deprese, úzkost a jiné.
Stres se přenáší do práce a může vytvářet nebezpečné pracovní prostředí. Podle Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci vynakládá americký průmysl práce na stres 300 miliard dolarů ročně
Stálému a neléčenému stresu lze přičíst 50 a více% emocionálních onemocnění, ke kterým za života dochází.

Navzdory všemu řečenému patří stres k běžnému životu. Co s tím můžeme dělat? Můžeme se naučit lépe zvládat situace, které stres vytvářejí. Můžeme zajistit, aby se nehromadil, když řekneme ,,NE“ nadměrnému množství úkolů. A nakonec, můžeme se naučit ho uvolnit, abychom zabránili jeho hromadění v těle a mysli.

Stres vs chronický stres
Existují 3 různé druhy stresu:

1. Každodenní, nebo také rutinní stres z našich pravidelných životů, jako je chození do práce, vaření večeře, ukládání dětí ke spaní, atd.

2. Náhlý, dramatický stres. Ten představuje rozvod, ztráta zaměstnání, těžké zranění či dlouhodobé onemocnění.

3. Traumatický stres je druh stresu ze zločinu, jako je přepadení, vloupání, únos, atd. K dalším příkladům patří těžká nehoda, zranění či náhlé onemocnění a jakákoliv pohroma objevující se v přírodě.

Chronický stres
Na náš každodenní a dokonce i náhlý stres se obvykle dá zvyknout a jsme schopni ho zvládat. To však vyžaduje vědět, jak se se stresem vyrovnat a také jak ho uvolnit, když je ho moc.
Co se děje, když se zdá být nekonečný, když jaksi nemá konce, nebo vám chybí dovednosti či znalosti, jak se s ním vyrovnat a máte minimální podporu? Stává se chronickým. Vědci dokázali, že právě chronický a traumatický stres způsobují největší fyzické a psychologické škody. Vším pronikající dlouhodobé hladiny stresu uvádí lidi do stavu stálé bdělosti. Neustále vylučujeme stresové hormony, neboť je tělo přesvědčeno, že se nacházíme v nebezpečné situaci, ve které hrozí, že budeme muset bojovat nebo utíkat. Tyto hormony pak reagují s našimi dalšími systémy a s mozkem, vytvářejíc řetězovou reakci a smrtící cyklus.

Stres a tělo
Jak a o čem přemýšlíme, to ovlivňuje celé naše tělo. Když máte den, kdy se cítíte smutní, tak se pomaleji pohybujete, hůř se vám soustředí a vaše tělo vám připadá těžší a méně koordinované.
Úplný opak platí, když je šťastný den. Tehdy máte ve svém kroku pružnost, máte více energie a myslíte rychleji a jasněji.
Není to náhoda. To jak se cítíme přímo souvisí s tím, jak fungují a reagují naše těla.

Článek v American Psychological Association vykresluje, jaké účinky má stres na naše těla a doslova na všechny naše systémy:

1. Svalově-kosterní dopady stresu
Svalově kosterní systém je ten, který známe zřejmě nejlépe. Ta známá ztuhlost našich ramen, strnulý krk, svíravé napětí v kříži. Když nás postihuje chronicky, může vést k migréně, bolestem hlavy nebo pomalému hojení.

2. Respirační (dýchací) systém
Možná jste to sami zažili, nebo jste byli svědky zrychleného dýchání ze záchvatu paniky, silného citového rozrušení nebo úzkosti. Když začne být vaše tělo extrémně vystresované, zrychluje vaše dýchání, aby do svalů dostalo více krve a kyslíku. U průměrného člověka to nemusí trvat velmi dlouho a umíme se rychle vzpamatovat. Ale u osoby s chronickou obstrukční plicní chorobou nebo astmatem může způsobit dýchací problémy a nutnost použít k uklidnění inhalátor. Navíc, jak již bylo zmíněno, pokud někdo pociťuje velkou úzkost, ta může rychle přerůst do záchvatu paniky a hyperventilace, což může mít za následek smrt, pokud se rychle neudělají preventivní opatření.

3. Vliv na naše srdce a oběhový systém
Nejlepší cesta k pochopení toho, jak je postihováno naše srdce a cévy, je zjištění, co se děje v našem těle ve chvíli, kdy nastane nějaká neočekávaná událost. Tou by mohlo být uvíznutí v dopravní zácpě a potřeba dupnout na brzdy, nebo vidět vaše malé dítě padat do bazénu. Za těchto okolností se nám prudce zrychlí tep a naše srdce silně bije. Děje se tak kvůli vylučování stresových hormonů – adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu. Současně s tím se nám rozšiřují cévy, aby umožnily napumpovat více krve do svalů a zpět do srdce. To nám zase zvyšuje krevní tlak. Tuto tělesnou reakci známe jako reakci ,,bojuj nebo utíkej“.
A teď si představte, že vaše tělo prochází tímto procesem téměř každodenně, což by bylo tehdy, kdybyste měli chronický stres. To může způsobit zánět koronárních artérií a potenciálně zvyšovat hladiny cholesterolu. Oba faktory jsou spojovány se vznikem hypertenze, mrtvice a infarktu.
U žen v perimenopauze může estrogen napomáhat jejich schopnosti zvládat stres, a tím účinky stresu snižovat. U žen po menopauze už estrogen, který by poskytoval tuto ochranu, přítomen není, což zvyšuje riziko stresem způsobené choroby srdce.

4. Gastrointestinální systém
Gastrointestinální systém se skládá z jícnu, žaludku a střev. Když začneme být vystresovaní, kolísá náš apetit. Můžeme se přejídat, nebo naopak ztrácet chuť k jídlu. A když pak jíme, máme sklon jíst jídla, jejichž příprava vyžaduje nejméně úsilí, která jsou uklidňující a poskytují nám rychlou energii k fungování. Jde většinou o rychlé občerstvení nebo jídla z restaurace, zpracované potraviny plné tuků, sacharidů a cukru. Můžete začít také kouřit, nebo více kouřit a pít, což může vést k žaludečnímu refluxu.
Gastroezofageální refluxní choroba může dráždit povrch jícnu, způsobovat křeče či uzavření hrdla po konzumaci některých potravin. Navzdory oblíbenému názoru, stres žaludeční kyselinu nezvyšuje. Když málo jíte, mění se způsob, jakým vám funguje jícen a ten pak nemusí správně zavírat ,,klapku“ bránící vzestupu kyseliny ze žaludku. Když máte stresem postižený žaludek, můžete začít zažívat nadýmání, křeče v žaludku, nevolnost či dokonce zvracení. Když začnete mít podrážděná střeva, budete zažívat více nadýmání, zácpu či průjmy, křeče v tlustém střevě, plynatost a záněty.

5. Centrální nervový systém
Nervový systém reguluje, jak celé vaše tělo reaguje na jakékoliv podněty. Ve vztahu k chronickému stresu vašemu tělu neustále říká, že má být nesmírně ostražité, aby zvládlo jakoukoliv vnímanou hrozbu. To vede k tomu, že máte stále zrychlený dech, prudce vám bije srdce, máte napnuté svaly a všechny smysly v nejvyšší pohotovosti. Po čase to vaše tělo nesmírně vyčerpává.

5+1. Stres ovlivňuje naši reprodukci
Postižený může být i reprodukční systém, u mužů i u žen.

Může:
snižovat chuť na intimní styk,
snižovat počet zdravých spermií nebo jejich normální tvorbu,
zmenšovat schopnost otěhotnět,
zesilovat depresi u nových matek
zvyšovat sílu symptomů u žen v perimenopauze a menopauze.

Jak uvolnit stres z vašeho těla
Skvělý nástroj jak se zbavit stresu, je být si vědom hladin vašeho stresu a toho, jak ovlivňuje vaše tělo. Dokud si to nepřiznáte a nezískáte nad tím kontrolu, nemůžete podniknout kroky k jeho odstranění, ba dokonce se ani zamýšlet nad kroky, jak tomu předcházet.
Zbavení se stresu nemusí být nekonečný proces. Zde je několik metod, které nezaberou mnoho času:

1. Schovejte se
Posaďte se do auta, na toaletu, do psí boudy. Nezáleží na tom, kam. Buď se na minutu někam stáhněte, nebo mentálně vypněte. Může to být doslova jen minuta, či více. Zhluboka a kontrolovaně dýchejte. Nadechujte se nosem, vydechujte ústy. Tři hluboké nádechy a výdechy dokážou udělat zázraky pro uklidnění vašeho tepu, uvolnění těla a ztišení mysli.

2. Protažení
Postavte se, zavřete oči, nadechněte se a natáhněte se, jak nejvíce můžete. Opakujte to několikrát. Můžete do toho zařadit i dotknutí se prstů na nohou, pokud to dokážete a máte na to chuť. Protažení uvolňuje stres z napjatých svalů.

3. Aromaterapie
Vdechujte příjemnou vůni. Noste s sebou nějaké esenciální oleje, které vás uklidňují. Například levandulový, citronový nebo santal. Dá se dokonce koupit i vonící náramek, který se dá podle libosti navonět.

Když už jste mimo stresovou situaci a máte více času, zde je několik dalších způsobů na uvolnění stresu:

1. Sport
Nemusí být příliš intenzivní ani dlouhy. Postačí i jen 15 minut strečinku, jógy, kickboxu, běhu na běžeckém pásu či na místě, skákání přes švihadlo. Prospěšné je cokoliv, co vás přinutí se hýbat. Cvičením uvolníte prospěšné hormony, které zlepší vaši náladu a uklidní vás.

2. Dechové cvičení
Zkuste 10 minut tiše sedět a kontrolovaně pomalu dýchat do celých plic. Pokud potřebujete vytěsnit okolní hluk, použijte špunty do uší.

3. Jděte na masáž
Stres zůstává ve ztuhlých svalech a kloubech. S uvolněním může pomoci masáž.

4. Usmívejte se, nebo se smějte
Samotný smích či dokonce jen úsměv, téměř okamžitě uvolní stres v mysli a těle. Pusťte si něco zábavného, zavolejte zábavné přítelkyni či příteli, přečtěte si vtipy, meme na Facebooku, nebo nějaký komiks. Humor léčí.

5. Někomu se svěřte
Zavolejte příteli, členu rodiny, povyprávějte to svému psovi, nebo se obraťte na profesionála. Občas vám už jen vypuštění emocí z hlavy může pomoci vidět věci jinak.

připravila Aluška.org © www.aluska.org 2019
podle zdroje