Introverti potřebují čas na přemýšlení, aniž by byli tlačeni do nějaké činnosti. Mnoho introvertů bývá nazýváno lenochy, protože potřebují chvilky na rozjímání. Rodiče jsou podráždění a ptají se dětí: ,,Co se tady jen tak povaluješ?“
Introverti využívají chvilky klidu na vytváření zásob energie a navíc v nich hloubají.
K čemu, kromě uchovávání energie, potřebují inroverti tuto ochrannou zónu? Introverti vstřebávají informace z vnějšího světa jak vědomě, tak nevědomě. Pokud nemohou snížit množství vnějších podnětů, jejich vnitřní myšlenky, pocity a dojmy nikdy nevybublají na povrch. Bez času na zpracování jsou jejich mysli zahlcené a přetížené. Proto má mnoho introvertů nakonec pocit, že v hlavě nic nemá. Ve skutečnosti tam toho mají hodně, ale není to roztříděné a přesité.
Když mají introvertní děti pocit, že mají v hlavě najednou prázdno, může to v nich vyvolat silný zmatek a pocity trapnosti. Můžete jim pomoci tím, že budete jednoduše komentovat, co se děje. ,,Právě teď nevíš, jak se cítíš, ale později si to uvědomíš.“ Připomeňte jim, že se mohou spolehnout, že jejich mozek pracuje, i když si to neuvědomují. ,,Vsadím se, že ti to bude ohledně toho úkolu v hlavě pěkně šrotovat, a do zítra určitě přijdeš na pár nápadů.“ Upozorněte je, když došly k závěrům a řešením: ,,Zdá se, že jsi o té knize přemýšlel a teď budeš umět vysvětlit, co se ti na ní líbí a co ne.“
Vzhledem k tomu, že extraverti o problémech rádi hovoří, aby je dokázali vyřešit, často se na introverty zlobí za to, že odmítají přemýšlet nahlas. ,,Tak už to vyklop,“ říkávají. Naučte svého introvertního chlapce nebo dívku říkat: ,,Ještě si to rozmýšlím.“
Jestliže je vaše dítě jedním z těch introvertů, kteří o věcech rádi přemýšlejí nahlas, pak je nejlepší jen poslouchat a potom mu nebo jí poskytnout zpětnou vazbu o tom, co jste slyšeli: ,,Takže, Alice, poslechni si, jestli jsem to správně pochopil. Zvažovala jsi několik nápadů na svůj úkol z přírodovědy a nakonec jsi zúžila volbu na dvě ténata. Chceš si o nich promluvit teď, něco jindy?“ Zopakujete-li introvertním dětem, co říkaly, pomůžete jim pokračovat v řešení problému, aniž by se cítily být zahlcené.
Vaše děti budou lépe schopné využít své nadání, když je naučíte introspekci. Navrhněte, aby se pohodlně posadily a nechaly svou mysl volně plynout. Vysvětlete jim, že volný čas dává jejich mozkům příležitost, aby kousky informací, které sbíraly, spojily. Kousky se dávají v mysli dohromady jako skládačka, z níž se utvoří myšlenky.
Řekněte dětem, aby si všimly, kdy jsou hotové nápady, řešení a dojmy jasné.
Čím více si tohoto procesu budete cenit vy jako rodič, tím více si ho bude vážit i vaše dítě.
Sdělte mu: ,,Vidím, že přemýšlíš o tom, co jsi včera viděl.“ Zeptejte se svého dítěte: ,,Gary, jak na tebe zapůsobil nový učitel? Můžeš se chvilku rozmyslet, než odpovíš, jeslti chceš.“
Důležité je dětem pomoci důvěřovat způsobu, jakým jejich mozek funguje.
Někdy může pomoci, když si promluvíte s učitelem svého dítěte a vysvětlíte mu jeho potřebu o věcech přemýšlet. Učitel nemusí vědět, že lidé používají různé dráhy v mozku a že délka těchto drah určuje, jak rychle bude dítě reagovat. Učitel může dětem uložit, aby si téma rozmyslely, například: ,,O této kapitole v knize si popovídáme po obědě.“ Třeba zjistí, že hodně tišších dětí více přispěje do diskuze, když mají možnost si to rozmyslet.
Pomozte svým dětem naučit se říkat lidem mimo rodinný kruh: ,,Potřebuji si to rozmyslet, než vám odpovím.“ Připomínejte jim, že je důležité se svými myšlenkami zabývat podrobněji.
Nezapomeňte je pochválit. ,,Emily, opravdu se mi líbí, jak si všechno rozmýšlíš.“
Váš syn nebo dcera mají velké přednosti.
Z knihy ,,Jste introvert?“ napsala Marti Olsen Laney
Poslední komentáře
-Petra K tomuto tématu mohu poradit obyčejné pohádky. Zavřít…
-Petra Zlatý věk už tu dávno je. Respektive tu…
-Petra No jo, jenže k tomu aby člověk rozhodl…
-Petra "Nemůžeš se vrátit, musí tě přijmout planeta." Tak…
-není