Aluška.org: Věděním ke svobodě

Podle mnoha starodávných tradic a mnoha osobních svědectví a vzpomínek, si duše opravdu vybírají své rodiče a rodiny dlouho předtím, než dojde k jejich samotnému početí a příchodu na Zemi. Způsob, jakým si duše volí své rodiče a budoucí rodinu, je úžasný mystický jev.

Podle tradice původních obyvatel Ameriky a také podle afrických, indických, řeckých a tibetských kultur, se takzvané „dohody před narozením“ uzavírají v momentě, kdy jsou duše ještě u Zdroje (nebo v nebi). Tyto dohody obsahují veškeré detaily o budoucí pozemské inkarnaci konkrétní duše, včetně konkrétních rodičů, místa narození, času, budoucích sourozenců a mnoha dalších podrobností.

Někdy o detailech této dohody rozhoduje sama duše, jindy při rozhodování o osudu zasahuje Vyšší moc. Každá duše má však dokonalou vizi budoucích životních událostí, které na Zemi zažije, ještě předtím, než vstoupí do své matky.

Jak si duše vybírají své rodiče

Duchovní nauky říkají, že je to pravděpodobně podle následujících možností.

1. Smlouva duše

Duše procházejí mnoha životy a pro své pozemské inkarnace přijímají různá lidská těla. Když jsme u Zdroje jako  duše, rozhodujeme o svém příštím životě, včetně budoucích zkušeností, životních lekcí a lidí, se kterými budeme život sdílet. Tak vznikají duchovní smlouvy, nebo dohody.

Někdy jsou tyto smlouvy výsledkem vzájemné dohody mezi dušemi a Duchem (Zdrojem, nebo Bohem, záleží ke které duchovní tradici máte blíž). Pokud však máme z minulých životů nějaké karmické nedokončené procesy, může být naše možnost volby omezená a jsme posláni do dalšího života se specifickým úkolem naučit se potřebné lekce k vyrovnání naší bilance.

2. Životní lekce

Proč si duše v příštím životě vybírá konkrétní rodiče? Duše se na Zemi reinkarnují proto, aby se hlavně učily a vyvíjely. Rodiče a rodina jsou základem našeho života. Mají obrovský vliv na to, jak se náš život vyvíjí, jak vnímáme sami sebe i ostatní a jaká činíme životní rozhodnutí. To vše je úzce spjato s lekcemi, které máme na Zemi nasbírat. Duše si vybírají své rodiče proto, že jsou klíčoví pro splnění jejich pozemského poslání.

3. Rodiče a sourozenci

Podle duchovních nauk tedy vy a váš život nejste jen náhodným výsledkem kombinace genů, ale vše, čím jste si prošli, co jste se naučili a čemu jste čelili, bylo součástí předem určeného plánu, který jste si vy sami pomáhali navrhnout.

Nejprve se určí, jaké životní lekce má duše v příštím znovuzrození prožít, a poté jsou vybráni rodiče a členové rodiny, kteří nejlépe odpovídají tomuto úkolu. Tito lidé budou cestu duše tak či onak podporovat.

Jakmile duše zjistí, kdo budou její rodiče, naváže s nimi (a zejména s matkou) psychické pouto a zůstává přítomna v jejich blízkosti ve formě energie, kde čeká na své početí.

Duše se také domlouvají s ostatními dušemi na tom, kdo se k nim připojí jako sourozenec a v jakém pořadí se v rodině narodí.

4. Čas a místo

Životní lekce jsou jediným důvodem, proč se duše na Zemi neustále vracejí. Někdy je pro duši nezbytné narodit se v konkrétním regionu nebo komunitě, aby pochopila určité věci. Pokud například duše v jedné ze svých minulých inkarnací chovala nenávist nebo předsudky vůči určité rase či náboženství, může jí být předurčeno narodit se právě do této komunity, aby v sobě rozvinula porozumění, lásku, soucit a toleranci.

V takových případech se konkrétní rodiče stávají méně důležitými než samotný čas a místo narození. I tak si ale duše své rodiče a rodiny před narozením vybírají.

5. Rodina duší

Podle duchovních nauk se také v každém životě často setkáváme se stejnými lidmi. Duše, na které opakovaně narážíme v našich pozemských interakcích, jsou členy naší rodiny duší. Mohli jsme je v minulosti znát jako své rodiče, sourozence, učitele, přátele nebo partnery. Jejich přítomnost nás obohatila, a proto se s nimi chceme setkat znovu, když se na Zemi vracíme. K tomu je samozřejmě zapotřebí, aby s tímto společným setkáním souhlasili i oni.

Někdy si duše vybírají své rodiče jednoduše proto, že se chtějí znovu narodit do své rodiny duší. Duše si také občas prohazují role. To znamená, že pokud byla duše v jednom životě dcerou, může se v příštím životě rozhodnout stát matkou a dcera z předchozího života se stane její matkou. Duše to dělají proto, aby zažily vztahy ze všech úhlů pohledu, ale také proto, aby narovnaly případná stará traumata ve svém vztahu.

6. Svobodná vůle

Je důležité si pamatovat, že i když je náš život před narozením hypoteticky plánován, neznamená to, že nemáme svobodnou vůli a že je vše vytesáno do kamene. Vždycky máme možnost se rozhodnout, co je pro nás lepší, a můžeme se rozhodnout opustit jakýkoli vztah, který nám překáží.

Když se vám v hlavě objeví otázka, zda si miminka vybírají své rodiče před narozením, pamatujte, že všechno se děje z nějakého důvodu, i když tomu třeba nerozumíme. Každá bolest a těžkost, kterou na Zemi zažíváme, má z pohledu vyššího principu smysl pro naše zdokonalení a růst.

Vy sami jste byli součástí tohoto velkého plánování, jen si tuto dobu nepamatujete. Je proto dobré neignorovat rodinu, která vám byla dána. I když jsou vaše vztahy s nimi napjaté, nechovejte k nim zášť. Pamatujte, že nevyřešené trauma vás bude nutit vracet se k těm samým lidem znovu.