Aluška.org: Věděním ke svobodě

Pravděpodobně poznáte zjevné známky emocionálního zneužívání i sami. Například pravděpodobně víte, že není v pořádku, aby někdo na svého partnera křičel, nebo mu vyhrožoval zabitím. Pravděpodobně také chápete, že není bezpečné, když se jeden partner snaží ovládat celý život druhého partnera. Ale domácí násilí má široké spektrum podob a může být snadné přehlédnout jemnější projevy emočního zneužívání.

Mohou být ještě nebezpečnější, protože jsou méně zjevné. Takže je díky tomu méně pravděpodobné, že problém včas rozpoznáte a vyhledáte pomoc, nebo ukončíte vztah. Zde jsou některé skryté příznaky emocionálního zneužívání.

Nedostatek soukromí
Požaduje váš partner přístup ke všem vašim účtům s hesly? Vtrhne do místnosti, aniž by předtím zaklepal? Chová se po celou dobu, jako by mu patřilo vaše tělo?
Násilníci nerespektují vaši potřebu soukromí. Pro ně je vše neodmyslitelně jejich majetkem a mohou převzít vlastnictví toho, co chtějí, kdykoli chtějí. Pokud máte problém s jejich chováním, snaží se vás přesvědčit, že reagujete přehnaně. Mohli by vás dokonce obvinit, že zřejmě máte co skrývat, pokud jim nastavíte hranice.
Kontrolující chování může být ještě horší. Například vás může sledovat přes software v mobilu, nebo kamery.

Neustálé obviňování
Bez ohledu na to o jaký problém se jedná, vždy je to vaše chyba. I když se očividně mýlí, emocionální násilník dokáže překroutit každou situaci, abyste vy vypadali jako ten zlý.
Toto neustálé obviňování je významným varovným signálem, protože vás neustále staví do situace, kdy nemáte šanci vyhrát. Cítíte se bezbranní a sklíčení. Připadá vám zbytečné pokoušet se stát si za svým, když už jsou předem připraveni vám ukázat, proč se opět mýlíte. Takže se naučíte přebírat tuto vinu, zejména pokud již bojujete s nízkým sebevědomím. Pak snadněji můžete uvěřit, že jejich obvinění jsou skutečně pravdivá. Ale po nějaké době, bez ohledu na to, jak sebevědomí na začátku vztahu jste, vás jejich drsné chování pravděpodobně zničí.

Emoční nátlak
Možná vám partner přímo nevyhrožuje, ale máte pocit, že musíte udělat, co chce. Nebo, i když vám navenek neřekne, abyste něco udělali, prostě víte, co můžete a co nemůžete.
Pokud vám to připadá povědomé, váš partner pravděpodobně používá nějakou formu vydírání, aby vás ovládal.
Může například vypustit mnoho komentářů o tom, jak moc nenávidí určitého vašeho přítele. V důsledku toho se cítíte provinile, když trávíte čas s tímto přítelem a začnete odmítat jeho pozvání.
Nebo řekněme, že vy dva hledáte společný domov. Když zmíníte, že se vám líbí konkrétní dům, popíše vám všechny problémy, které identifikoval. Pak řekne něco o tom, jak by si jen blázen koupil dům se všemi těmi problémy. Takže i když vám neřekl, co máte dělat (nebo nedělat), už teď cítíte vnitřní tlak ohledně toho, jak postupovat.

Falešné omluvy
Emocionální násilníci se mohou omluvit za své provinění. Omluvy však nejsou upřímné, ani autentické. Místo toho mohou falešné omluvy obsahovat ospravedlnění jejich činu a další házení viny.
Jejich prohlášení může znít takto: „Je mi líto, že jsi byl naštvaný, že _____“ „Omlouvám se, ale musel jsem se tak chovat, protože _____.“ „Ani nevím, proč se teď omlouvám.“ „Myslíš, že je to špatné? Jiní lidé by dopadli mnohem hůř!“ „Už jsem řekl, že se omlouvám. Můžeme jít dál?“
Omluvy často postrádají podstatu a odpovědnost. Násilník nepozná, že udělal něco špatného. I když projeví určitou odpovědnost, bude rychle bránit svou volbu a zaútočí na vás, aby ochránil své ego.

Pohrdání
Slavný vztahový psycholog, Dr. John Gottman, se proslavil předpovídáním rozvodu s přesností přes 90%. Ve svém působivém výzkumu zjistil, že pohrdání bylo jedním z hlavních ukazatelů zániku páru. Pohrdání v podstatě odkazuje na víru, že člověk je bezcenný, neschopný nebo dokonce podlidský. Je to hnací faktor v mnoha případech opovrženíhodných činů zneužívání viděných při válečných zločinech nebo genocidách.
Pohrdání může probíhat ve vztahu, kdy se na vás váš partner dívá svrchu. V podstatě věří, že je inteligentnější nebo schopnější než vy. V důsledku toho vás nerespektuje, což může vést k neustálé kritice, zesměšňování, sarkasmu a urážkám.

Záměrně vás dráždí
Zdá se vám, že váš partner nebo člen rodiny přesně ví, která tlačítka má stisknout, aby vás vydráždil? Ještě horší je, že se vám zdá, jakoby si někdy užíval mačkání těchto tlačítek.
Někteří násilníci, zejména narcisté, cítí vzrušení z ubližování jiným lidem. Rádi využívají svou moc a kontrolu ve vztazích.

Emocionální násilník vás může úmyslně dráždit například takto:
Vtipkuje o odchodu ze vztahu, když ví, že máte strach z opuštění.
Říká vám hrozné zprávy, jen proto, aby pak řekl, že si jen dělá legraci.
Vědomě dělá něco, o čem ví, že to neschvalujete.
Chová se, jako by mu na vztahu vůbec nezáleželo.
Když jste s přáteli nebo rodinou, diskutuje na kontroverzní témata.

Možná se ptáte, proč se takto někteří lidé chovají. Proč by se někdo rozhodl být takto krutý, když by se tomu dalo snadno vyhnout. Bohužel, někteří lidé nejsou ve vztahu z nejlepších důvodů. Nehledají vzájemnou lásku a spojení. Místo toho se starají jen o své vlastní potřeby a ostatní lidé jsou pro ně prostředky k dosažení svého.

Zapomínání důležitých drobností
To je jeden z klasických jemných příznaků emocionálního zneužívání. Váš partner nevyzvedl děti po práci, protože zapomněl. Nebo neposlal dopis, protože jste mu o tom neřekli… Každý může být zapomnětlivý, ale zpozorněte, pokud se jedná o opakující se jev. Mohlo by to znamenat, že ve skutečnosti nevěnuje pozornost vám, nebo vašim potřebám. Pravděpodobně vás nevnímá když mluvíte, a nestará se o to, abyste byli šťastní.

Někteří násilníci jsou mazaní. Když například neudělají něco důležitého, budou trvat na tom, že jste jim o tom nikdy neřekli. Snaží se vám namluvit, že si věci fabulujete a nepamatujete. Toto chování je formou gaslightingu. Jejich komentáře jsou určeny k tomu, abyste sami sebe zpochybnili.

Izolace
Izolace nemusí být extrémní. Neznamená to, že jste doslova zavření v kleci ve své ložnici. Izolace může být pocit, že jste ve vězení a obvykle začíná pomalu. Emocionální násilník může třeba říkat, že nechce, abyste pracovali. Může mít dokonce přesvědčivý argument. Například bude zdůrazňovat, jak moc ví, že svou práci nenávidíte. Bude také poukazovat na to, že si zasloužíte lepší pracovní podmínky a plat. Zpočátku vám to možná ani nebude vadit.
Pokud je váš partner zručný, může vás přesvědčit o tom, že už na světě nepotřebujete nikoho jiného. Můžete se jím cítit tak posedlí, že s ním chcete trávit každý okamžik.
Bohužel, jakmile milostné bombardování skončí, mnoho lidí si uvědomí, jak moc se vzdálili od starých přátel nebo koníčků. Můžete dokonce mít pocit, že neznáte svou identitu (což je přesně to, co váš partner chtěl).

Chůze po střepech
Kolem svého partnera našlapujete opatrně a jste úzkostní. Bojíte se, že řeknete nebo uděláte něco špatného. Máte pocit, že jeho chování je nepředvídatelné, a vždy se snažíte odhadnout, jak by mohl zareagovat.
Pokud vám tohle zní povědomě, mohlo by to znamenat, že jste v násilnickém vztahu. Váš partner může používat kombinaci hrubých technik, jako je nátlak, hrozby, gaslighting a emocionální výbuchy, aby si nad vámi udržel moc. Namísto jasné komunikace vás raději drží v nejistotě, v napětí a ve střehu.

Co dělat?
Žádný vztah není dokonalý, ale nikdy byste se neměli cítit v nebezpečí, nebo emocionálně zničení. Zdravé vztahy jsou postaveny na základě vzájemné důvěry a empatie. Obě strany by se měly snažit být nejlepší verzí sebe sama. Jemné známky emocionálního zneužívání zřídka samy odezní. Naopak se zhoršují, jak se vztah časem vyvíjí. Jakmile násilník vidí, že to funguje, nemá motivaci změnit své toxické chování.
Emocionální zneužívání se může rozvinout dál a vést k dalším formám se*uálního, finančního a fyzického zneužívání. V těchto případech je ukončení vztahu a vyhýbání se všem kontaktům vaší nejlepší strategií, jak se v životě posunout vpřed.

© aluska.org 2024