Aluška.org: Věděním ke svobodě

Empatie je schopnost číst a chápat lidi. Být v souladu a rezonovat s ostatními, ať už dobrovolně, či nedobrovolně. Empatičtí lidé mají schopnost doslova „oskenovat“ psychiku druhého člověka, zjistit jeho myšlenky a pocity, také ohledně minulosti, současnosti, nebo myšlenek na budoucí životní události. Mnozí, ne-li většina empatů, je náchylná k záchvatům úzkosti a depresím, nejen kvůli svým vlastním intenzivním emocím, ale také proto, že zachycují emoce druhých, aniž by si to často uvědomovali.

Zde je několik skvělých rad, které vás skutečně podpoří v prevenci úzkosti a deprese a zároveň vám umožní udělat velký pokrok ve šťastném, zdravém a celkově naplněném životě.

Mluvte se svými emocemi
Může to znít bláznivě, ale je to tak. Pro schopnost porozumět svým pocitům, interpretovat je a navázat s nimi kontakt, existuje celá věda. Pokud nejste emočně gramotní, existuje omezení, jak daleko se můžete duchovně a v rámci svého osobního rozvoje vyvinout. Jakmile dokážete identifikovat a poznat své vlastní pocity a emoce, můžete začít vytvářet dialog, který by mohl znít přibližně takto: „Hmm, to se mi snaží něco ukázat. Hněve, co se mi snažíš ukázat? Aha, že se cítím tajně smutný. Proč jsem smutný? Aha, něco mi chybí. Co mi chybí? Nemám dostatek času na to, abych byl kreativní ve svém vlastním prostoru. Potřebuji být víc sám a být kreativní. Jak se cítím? Teď je to lepší. Dnes večer si ten prostor vytvořím.“

Uvolnění připoutanosti
Když empat vstoupí do místnosti s vysokou emoční intenzitou, je schopen zachytit emoce lidí kolem sebe. Podobně jako televizní anténa přepíná na různé kanály, i empat nevědomky zachycuje silné signály, které vysílají lidé kolem něj. To může být pro někoho, kdo se náhodně „přepne“ do emoce paniky, velmi matoucí. Může začít pociťovat všechny příznaky záchvatu paniky, ale nedokáže přesně určit, proč se cítí vyděšeně.
Až se to stane příště, zastavte se a v duchu se zeptejte sami sebe: „Jsem zdrojem této paniky já, nebo někdo jiný? Existuje něco, co by ve mně mohlo vyvolat tento pocit paniky?“
Pokud jste nenašli žádný důvod k panice a domníváte se, že by mohla pocházet z alternativního zdroje, proveďte rychlou vizualizaci: Představte si šňůru mezi vámi a velkým barevným balónem. Tento balón představuje emoci, kterou prožíváte. Přerušte šňůru a sledujte, jak balón odplouvá. Zhluboka se nadechněte a zkontrolujte sami sebe. Pokud emoce patří někomu jinému, pomůže vám tato krátká vizualizace uvolnit ji od sebe.

Rozhýbejte to
Lidé si často nedovolí zdravě vyjádřit své emoce, které se ale potřebují volně pohybovat jejich tělem. Tato „emoční zácpa“ má destrukční efekt. Jako dětem nám dospělí říkali, abychom přestali plakat, byli zticha, seděli v klidu a mlčeli. Když jsme vyjadřovali své emoce, bylo nám řečeno, abychom to utnuli. Roky tohoto chování nás vedou k potlačování přirozeného projevu a časem se odpojíme od svého pravého já.
Musíte být ochotni žít svůj život upřímně. Začíná to tím, že se odvážíte prožít své emoce. Všimli jste si někdy, že když lidé ve vašem životě propadnou depresi, zůstávají v posteli a donekonečna sledují televizi? Proč to dělají? Inu, tajně touží po emocionálním vyjádření, jehož jsou svědky u druhých.
Začněte cvičit, vyražte za dobrodružstvím, nebo prostě jen rozhrábněte monotónnost svého každodenního života.

Jděte raději do své bolesti, než abyste se od ní snažili utéct
Zní to kontraproduktivně, ale je to velmi důležitý krok k uvolnění nahromaděné energie ve vašem nitru. Když se zabýváme myšlenkou na útěk, potlačování a vyhýbání se bolesti, podílíme se na cyklu vlastního utrpení. Nepodléhejte pokušení, neutíkejte, jen se zastavte a buďte v klidu. Posaďte se a dovolte si pocítit únavu, zmatek, hněv, ztrátu a bolest. Protože teprve když se postavíte čelem bolesti, kterou cítíte, můžete postoupit do další fáze: nechat utrpení odejít.

Každý den provádějte meditaci vděčnosti a to minimálně 20 minut. Uvolní se tak hormony dobré nálady, které vyvažují stresové hormony, na nichž je naše tělo závislé.

Přestaňte se snažit napravovat druhé lidi
Nepotřebujete řešit problémy druhých lidí. Když si v mysli nastavíte, že budete napravovat někoho jiného, dovolíte si stát se nasakující houbou, budete přebírat problémy od druhých lidí a přenášet je na svá vlastní bedra. Protože je nemožné, abyste z toho člověka jeho bolest sejmuli, nakonec ji budete jen sdílet s ním, a když od něj odejdete, budete se cítit vyčerpaní a s blbou náladou.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2021