Aluška.org: Věděním ke svobodě

Dětské zážitky nás formovaly do toho dospělého, kterým jsme dnes. Znamená to také, že pokud jsme jako dítě byli obětí emocionálního týrání, projevuje se to dnes na našem chování. Někdy jsme příliš důvěřiví k neznámým lidem, jindy jsme pomstychtiví a agresivní, případně máme problém projevovat silné emoce a míváme málo přátel.

Ale nejprve pojďme k tomu, co vlastně emocionální týrání (někdy se tomu říká také psychoteror) je. Nejsou to běžné projevy, když vám někdo jde na nervy a vy mu řeknete, ať zmizí. Rovněž sem nepatří rozchod s partnerem. Emocionální týrání je o kontrole. Ten druhý vás vyčleňuje, omezuje, verbálně vás napadá a vytváří ve vás pocit méněcennosti, nesvéprávnosti. Ponižuje vás, zdetinšťuje vás a snaží se rozvrátit váš pocit hodnoty a sebeúcty. Často to ani nedělá úmyslně, ale je ve vztahu k vám nejistý a tak si pomáhá berličkami psychoteroru. Často si vás takto připoutává k sobě, protože se bojí, že jinak byste ho opustili, nebo že by ztratil vaši úctu, kdyby nad vámi nedominoval. Vědci tomu říkají i „chronická verbální agrese“. Kdo je obvykle primární zdroj chronické verbální agrese? Naši milovaní rodiče, pokud jim nedejbože ratolest přerůstá nad hlavu a oni nevědí, co s tím …

V podstatě je emocionální týrání mocenská hra. Moc má ten, kdo posuzuje a určuje pravidla a při jejich nedodržení tomu druhému odpírá lásku, uznání a porozumění.

Zde je 9 nejobvyklejších následků, které pak lidé v dospělosti mívají:

1. Hněv. Vědomě nebo podvědomě jste naštvaní na to, co se vám jako dítěti přihodilo, a tento hněv zasahuje do ostatních oblastí vašeho života.

2. Omlouvání se. Můžete se cítit provinile a věčně se omlouvat – i když vlastně není za co. Ti, co zažili jako děti emocionální týrání, si často myslí, že je to jejich chyba, protože ti, co je týrali, jim to takto prezentovali.

3. Vyhýbání se konfliktům. Můžete se vyhýbat konfliktům, protože konflikty byly ve svašem dětství nezvládnuté. Potřebujete se naučit zvládat konflikty zdravým způsobem.

4. Oční kontakt. Můžete mít problém udržet oční kontakt a když se o to pokoušíte, může se dostavit úzkost až panika. Je to pravděpodobně dědictví ze zvířecí říše, kde upřený, přímý oční kontakt bývá nejčastěji signálem k útoku.

5. Introverze. Můžete mít problém pustit si k tělu jiné lidi nebo jim důvěřovat, protože jste v dětství měli špatné zkušenosti. Obvykle se distancujete od jiných. Je to váš pokus vytvořit si bublinu emocionálního bezpečí.

6. Pochybování o sobě. Můžete pravidelně zpochybňovat sami sebe, protože vaše osobní historie nepřispívá k tomu, abyste se cítili sebejistí ve vlastním rozhodování, nespálení se a odhadu toho druhého. Jste posedlí perfekcionismem a nevyhovujete svým vlastním vysokým standardům.

7. Problémy s pocitem vlastní hodnoty. Můžete být na sebe velice přísní, protože v dětství vás kritizovali za vaše chyby (skutečné nebo interpretovány).

8. Citlivost na hlasité zvuky. Možná s sebou trháte při hlasitějších zvucích, nebo se lekáte, protože si hlasitost spojujete s emocionálním týráním z dětství.

9. Neschopnost přijmout pochvalu. Můžete mít problémy přijímat komplimenty, protože podvědomě jste přesvědčeni, že si je nezasloužíte. To proto, že jste jako dítě věčně poslouchali, že nejste něčeho hodni.

Pokud jste se našli ve většině těchto projevů, počítejte s tím, že jste si něco v dětství odinterpretovali jako emocionální týrání a že se toho postupně potřebujete zbavit.

(Zdroj) překlad Alue