„Opravdu kreativní mysl v jakémkoliv oboru není nic víc než toto:. Člověk narozený neobvykle – nelidsky citlivý. Pro něj… dotek je rána, zvuk je hluk, neštěstí je tragédie, radost je extáze, přítel je milenec, milenec je bůh a selhání je smrt.“ Pearl S. Buck – držitelka Pulitzerovy a Nobelovy ceny za literaturu
Senzitivita neboli citlivost je vlastnost temperamentu (tzn. vrozená i získaná vlastnost). Hypersenzitivita znamená zvýšenou míru této vlastnosti. Přesněji se jedná o neobvykle citlivou nervovou soustavu, se kterou, jak bylo zjištěno, se v různé míře narodí přibližně 15% lidí po celém světě.
Lidé s citlivější nervovou soustavou zpracovávají počitky, nebo-li tok dat ze svých senzorů jako sluch, čich, zrak, chuť, kožní smysly a vnitřní stavy těla (pocit hladu, žízně, nechutenství, poloha těla, dýchání..). hlouběji a důkladněji než ostatní díky biologickému rozdílu jejich nervového systému. Z toho plyne, že mohou mít velkou spoustu vjemů, myšlenek a hluboké pocity. Podobné znaky mohou být přítomny i u zvířat.
Někdy u takto citlivých osob, které ve svých životech prožijí velké akutní či chronické trauma, nastane větší senzibilizace části jejich systému, které má za následek jeho hyper-aktitu. Především pak amygdalu, která je hyperaktivní.
Amygdala je část mozku, která určuje emoční význam informací, tzn. přiřazuje emoční náplň k informacím. Často zachraňuje naše životy – nese totiž také schopnost cítit strach, instinktivně nám říká komu věřit a komu ne, díky ní odhalujeme lži z mimiky a řeči těla druhých, podvědomě ukazuje na náš smysl života jako kompas – pomáhá se rozhodovat, poskytuje vášeň – například pro formování vztahů a nese schopnost empatie – amygdala je přímo propojena se systémem zrcadlových neuronů, které poskytují informace z kognitivní složky empatie. Toto tedy vede k tomu, že byla citlivá nervová soustava v minulosti často zaměňována s vrozenou introverzí nebo plachostí – nicméně ne každý s citlivou nervovou soustavou si nutně vyvine takové rysy.
Vysoce citlivé osoby jsou pouze náchylnější k této senzibilaci (hyperaktivity) amygdaly a k pocitům jako je úzkost.
Tyto podmínky vedou častěji k senzibilaci: Člověk s přiliš citlivým empatickým rysem osobnosti zažil psychické nebo fyzické osobní trauma, vedoucí k hyper-aktivnímu nervovému systému. Odrazový můstek této teorii je, že senzibilace se stává častěji u žen, hlavně ty jsou ve společnosti obecně ošetřovatelé druhých a mají intuitivní, empatické rysy osobnosti.
Existuje mnoho hypercitlivých mužů, nicméně, drtivá většina jsou ženy. Zajímavé je, že ve stovkách lidí, které byly dotazovány, byly nalezeny mnohé sestry a sociální pracovnice, u kterých bylo zjištěno, že je jejich nervová soustava hypercitlivá, ačkoliv ne všichni sociální pracovní jsou empatičtí. Dále také bylo zjištěno, že amygdala podobně hypercitlivých dětí, které se staly terčem šikany, nebo měly matky trpící depresí, byla větší, než je obvyklá velikost amygdaly. Mohlo by to být tím, že tyto děti vyrůstaly v poněkud nestabilní situaci, musely být vždy ve střehu.
Amygdala (lat.: corpus amygdaloideum) je párová mozková struktura obratlovců, umístěna ve střední části spánkového laloku a jako součást Papezova emočního okruhu je propojena hojnými drahami do ostatních částí limbického systému a do mozkové kůry. Amygdala hraje hlavní roli ve formování a uchování paměťových stop spojených s emočními prožitky s emocionálním zabarvením. Významně ovlivňuje chování při strachu i radosti.
Život s vysoce citlivou nervovou soustavou lze ocenit, může to být dar, ale může být také zátěž. Existují četné strategie. Pokud se vrátíte k úvodnímu citátu, zjistíte že takový člověk, který se naučí zvládat podněty, pocity a stres, může ze svého daru hodně těžit. Citlivost se cení v různých kulturách jinak. V těch, kde není oceněna, mívají tito lidé nízké sebevědomí a domnívají se, že jsou abnormální.
Toto u nich mnohdy vede k rozvoji nespavostí, depresí, sociálních fóbií, či úzkostné poruchy osobnosti. Za toto mohou především novodobé Americké ideály, podle kterých se lidé snaží co nejlépe zapůsobit na své okolí. Zdaleka odlišné to je u kultur například v Japonsku, které na citlivost nahlíží odlišně.
Lidé s takovou nervovou soustavou mají neobyčejné vlastnosti. Bývají skuteční milovníci všeho druhu, umělci, usmiřovatelé, rádci, myslitelé, vypravěči, léčitelé. Jsou to ti, které naše okolí potřebuje nejvíce, většinou si jich však cení nejméně.
Život hypersenzitivních lidí:
Intenzivní, vyčerpávající podněty
Hypersenzitivní lidé mohou přemýšlet, uvažovat a všímat si více než ostatní. Pociťují některé emoce silněji a více reagují na vnější podněty, protože jsou narozeni s nervovým systémem, díky kterému zpracovávají data ze svých senzorů mnohem detailněji. Toto jemné zpracovávání toku informací, které je z většiny nevědomé, způsobí, že se stanou brzo vyčerpáni. V takových chvílích potřebují čas v klidu o samotě kvůli obnovení. Všichni lidé se taky po čase zahltí informacemi a vyčerpají, ale zdaleka ne tak rychle. HSP (hypersenzitivní lidé) někdy mohou vyrůstat s myšlenkami, že jsou vadní, zvláště když je hlasitá hudba, davy lidí, nebo prostě rušný den rychle unaví.
Dětství
Problémy se u HSP (hypersenzitivních lidí) mohou objevit už v dětství. Můžou zažít trauma, dokonce už předtím než se narodí, pokud nejsou chtění.
Citlivé děti jsou velmi uvědomělé a kreativní. Mohou začít brzy chodit nebo se hodně smát a jako kojenci či batolata mohou zaznamenávat smyslová přetížení z nových věcí. Když jsou starší, mnohdy začnout trávit čas o samotě, aby si obnovili rovnováhu a energii.
Co funguje a co nefunguje
Jejich hyper-aktivní vědomí na okolní prostředí dělá HSP velmi opatrné. Jakékoli změny pro ně mohou být obtížné a tak nejsou známi pro jejich ukvapené činy. Předem předpokládají následky svých slov a akcí. Nemají rádi sociální situace a dávají přednost intimním rozhovorům jeden na jednoho.
Raději než je nutit k zapadnutí do společnosti a vycházení, HSP je třeba podporovat a naučit ocenit jejich citlivost a to v méně stimulujících prostředích. Je důležité rozvinout jejich hranice pro pohodlí a bezpečnost. Pokud jsou citliví na jasné sluneční světlo, chemické pachy, nebo různé temperamenty lidí, potřebují najít cestu k přijmutí takovýchto podnětů a to pomocí svojí kreativity.
Hypersenzitivní lidé se často snaží schovat. Někdy ocení, že i mnoho dalších lidí má stejné rysy. Sdílení klidných chvílí a mluvení o nadsmyslových záležitostech se pro ně může stát důvěrným nebem. Spíše než fotbalové zápasy, si užijí klidné vycházky v přírodě.
Možná nemusím být pořád tak pevný… možná můžu být někdy i poddajnější. – UGH! – Nikdy znova.
Vztahy
Jejich sklony představují unikátní problémy ve vztazích. Kritizování a hádky citliví lidé hodně špatně snáší. HSP se často otáčejí do sebe na ochranu proti tomu, co zažívají. Ačkoli vztahy vzájemné úcty pro ně poskytují bezpečný, pevný pocit přijetí. HSP se občas chová jako milý „people pleaser“, protože nedostatek sebevědomí se může proměnit ve zvyk uspokojování potřeb druhých lidí. Mohou také často skončit s pocity samoty a vyčerpání ve vztahu, který nechtějí opustit.
Schopnosti citlivých osob zachytit jemné podněty a dvojznačnosti v podvědomých procesech může ovlivnit komunikaci ve vztazích.
I když se můžou naladit na to, co se děje, často to nemohou vyjádřit, protože se bojí. V těchto chvílích jednají z vlastní minulé zkušenosti, kde byli poníženi pro jejich citlivost. Mohou požadovat celou noc spánku, aby jim vše bylo dostatečně jasné na to, aby se vyjádřili o problému.
Intimita
Velice citlivé osoby velmi oceňují intimitu. Vlastně preferují mluvit o pocitech, nebo se věnovat filozofování, ale často věří, že nikdo jiný nemá zájem a stydí se za to. Kamarádský vztah, nebo hlubší – nejlépe s jiným HSP – může být velkým přínosem.
Zábava a vzrušení není to, co drží citlivý vztah pohromadě. Citlivý partner si všimne jemných změn v náladě nebo chování druhého. HSP se více zajímají o prohlubování jejich sebeuvědomění a nikdy se nepřestanou nudit třeba posloucháním výkladu snů jejich partnerů.
Jídlo a strava
HSP mají občas i velice citlivou chuť, takže jsou velmi vybíraví. K jídlu je třeba přistupovat trochu opatrněji než je obvyklé. Ne všechna jídla budou tolerovat. Stimulující látky, jako alkohol, kafe, drogy a nezdravé jídlo pro ně může být tak trochu nechutné nebo stimulující. Obecně platí, že jednoduchá častá jídla fungují nejlépe.
Spiritualita
Jakmile se HSP přestane snažit stát nezlomným a hrubým člověkem, často si vytvoří horlivý zájem a vděk za své zvláštní vědomí, které je přivede do neprobádaných světů. Tyto složité vnitřní sféry, kterým se ostatní celkem vyhýbají a neuznávají, se stanou jejich jedinečnými cestami celistvosti a štěstí.
Vlastnosti hypersenzitivních lidí:
1. Mají ohromnou představivost.
2. Mají skvělé intelektuální schopnosti.
3. Mají odlišné názory a jsou zvídaví.
4. Jsou velmi kreativní.
5. Jsou pracovití a pilní.
6. Jsou dobří v řešení problémů.
7. Jsou velmi vědomí a soucitní.
8. Jsou intuitivní, starostliví a spirituální.
9. Mají pro věci zpravidla hluboké porozumění.
10. Jsou objektivní a většinou se koukají se na věc z více pohledů.
11. Cítí hluboké a intenzivní pocity.
12. Mají silný smysl pro estetické vnímání.
13. Velmi respektují přírodu, umění a hudbu.
14. Mohou snadněji přistupovat k informacím z podvědomí.
15. Žijí podle svých vlastních životních hodnot.
Co velmi citlivé osoby nejsou, i když se to tak někdy může zdát:
1. Citově nezralé
2. Nepředvídatelné a emočně nestabilní
3. Přehnaně závislé
4. Náročné a žíznivé po pozornosti
5. Sobecké
použité zdroje:
http://demonarchie.wixsite.com/empathy/hypersenzitivita
http://www.nature.com/neuro/journal/v10/n11/fig_tab/nn1107-1345_F1.html
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****