Aluška.org: Věděním ke svobodě

V nedávném článku jsem zmiňovala, že s jistou dávkou sebezapření studuju knihu o černé magii. Vypsala jsem z ní vzývaná jména démonů a označení Satana (Má totiž mnoho jmen. Třeba Jahve, Lucifer, Světlonoš…), mezi kterými se hojně vyskytuje i jméno Jesua, neboli Ježíš: Ježíš nikdy neexistoval, modlíte se k Satanovi. Článek vás hodně zaujal a na knihu jste se docela ptali, proto jsem se rozhodla, že udělám přídavek. V knize jsem totiž našla další užitečné znalosti, které se mi zdály dobré k uveřejnění.

Tentokrát mám pro vás doslovný úryvek z knihy, část, která popisuje účel a postavení Satana na tomto světě. Ožehavé téma, které sužuje nejednoho dabatele. Nelze se samozřejmě zaručit za to, že všechna tvrzení jsou dokonale pravdivá, musíme si uvědomit, že Satanismus, stejně jako Čarodějnictví, jakékoli jiné náboženství, nebo jakýkoliv jiný -ismus, je zavádění lidstva do slepé uličky.
Můžeme tam najít kusy pravdy, můžeme tam pochopit jak některé mechanismy fungují, můžeme pochopit proč a jak se některé věci dějí, jak se proti nim bránit, ale nemůžeme na ně spoléhat jako na přesnou pravdu, protože to není jejich primární účel.

Jak jsem se prokousávala tou knihou, pochopila jsem například, proč satanisté vůbec tuto bytost uctívají. Zvenku to normálnímu člověku připadá zcela nelogické a nepochopitené. Proč by někdo chtěl posilovat zlo? Vždyť přece prvotní síla, ze které vše vzniklo, je síla konstruktivní, životadárná a zlo je odkloněná část z ní, která vyšla z rovnováhy, ale zákonitě se musí do rovnováhy jednoho dne navrátit. Dobro je tedy ze samotné své podstaty silnější než zlo, je neporazitelné a kdo pracuje pro stranu dobra, pracuje pro stranu vítěznou… Dává to smysl.
Tak proč by vůbec někdo dělal pro stranu, která je již od samého svého počátku předem odsouzena k nezdaru a zániku?

Jakmile se s tématem trochu seznámíte, zjistíte, že má ďábel kromě slibování slávy a materiálních statků ještě další zajímavou udičku. Podle učení v této knize se totiž ďábel prezentuje jako jediný právoplatný správce a majitel této země. Učení tvrdí, že na počátku bylo univerzální vědomí, které se dále dělilo do dalších podúrovní. Satan je určitá podúroveň části tohoto prvotního boha a Zemi dostal přidělenou jako její správce… Jeho uctívači tudíž sami sebe neberou jako zlé, ale podobně jako příznivci jiných kultů, mají i oni zkrátka dojem, že jsou ti co nalezli pravdu a jako jediní v ní žijí, na rozdí od jiných kultů.
Je to tedy silná manipulace, ale dá se pochopit, že tomuto skutečně někdo je schopen uvěřit.
Jedna věc mi ale pořád nedává smysl, dejme tomu, že někdo uvěří tomu, že slouží jedinému právoplatnému majiteli a správci tohoto světa, který je vykonavatelem boží vůle. Je tedy nutné být do určitě míry i zfanatizovaný, když jim nevadí krvavé rituály a kanibalismus? Je to něco podobného jako u katolíků, kde se rituálně pojídá Kristovo tělo a ovečkám to nedojde? Je to něco na styl, že na co je člověk zvyklý, to pak považuje za normální?
Satanisté ale přesto vědí, že slouží temnému božstvu, je jim to řečeno, Satan se tím netají, i když říká, že je pánem tohoto světa… A přesto mu slouží?
Možná, že v tom nakonec nelze najít logiku. Jenom posedlost mocí a prospěchářství. Koneckonců, na tomto světě se děje spousta věcí, které nedávají smysl.

Ale dost úvodních úvah, zde je slíbený úryvek a názor na obsah této knihy si udělejte sami.

,,Pravým jménem Satana je pozpátku napsané jméno Jahve, JHVH. Je to popření božství, stín světla, temný aspekt boží. Satan je zosobněním astrálního světa na naší oběžnici a září jako Jitřenka (Lucifer) na východním nebi a jako Večernice (Ahriman) při soumraku dne. Je od počátku časů až do dnešního dne pravým pánem Země a pozemské bytí bude řídit ještě po tisíciletí, dokud budou působit na člověka síly Venuše a Luny, neboť podle kosmického zákona je Země ohniskem a současně bojištěm obou sil, na kterém se odehrává rozhodnutí a vyrovnání. Emanační síly Venuše jsou na zemi v rozporu s emanačními silami Martickými. Jelikož většina lidí pociťuje síly Venuše pouze v nižší oktávě, převažují démonická působení nižšího záření martického.“

O několik stran dále se píše:

U Izaiáše (14:12) je potvrzeno, že pravé jméno Satana je Samael. Později se objevilo více jmen. Tak v apokryfním díle Nanebevstoupení Izaiášovo se objevuje jméno Beliar. Jméno Belzebub vzniklo složením dvou slov: Baal, které znamená kanajského boha a Zebul, označující výkaly a hnůj.“

V této knize je spousta věcí řečena tak, že jsou pro nezasvěceného nesrozumitelné. Třeba je tam hodně velká část týkající se astrologických operací a výpočtů, které ale počítají s tím, že je dostane do rukou již zasvěcený mág – astrolog, kterému stačí jen nakouknout do tabulky. Velmi dobrá znalost astrologie je v Satanismu klíčová, jak se zde ukazuje, protože bez toho nejde provádět pokročilé rituály a postupy. Podle postavení planet v podstatě upravují úplně všechno. Když jsem uviděla, co všechno v Satanismu na astrologii závisí a co všechno se na základě toho dá provádět a vytvořit, tak jsem dost valila oči. Nepodobá se to ani vzdáleně časopisovým horoskopům.
Kniha pak dále doslova píše, že Satanistické operace, rituály a černé mše stojí na třech disciplínách, je to právě Astrologie, Hermetismus a Magie. Pokud nerozumíte byť jediné z této disciplíny, nejste schopni to dělat… respektive to asi můžete zkusit, ale buď vám to nepůjde, nebo si tím ublížíte, protože to nebudete mít pod kontrolou, nebo to použijete nesprávně.
Zřejmě proto někteří temní mágové říkají, že i když jsou čarodějnictví i Satanismus v podstatě jeden a tentýž směr zla, není dobré je míchat dohromady. Zřejmě je to z toho důvodu, že čarodějnictví je něco jako jednodušší, primitivní odvar. Dalo by se říci nejnižší stupeň posluhovačů temna, kteří sice disponují minimálními znalostmi, ale škod i tak umí napáchat hodně. Mnozí z nich ani sami neví, komu slouží, uctívají bohy, které neznají a zacházejí se symboly, o kterých nic neví. A to se ještě bavíme o skutečně praktikujících, ne o „hobby čarodějkách“. To jsou lidé, kteří četli jeden článek s kvízem ,,jsi čarodějka“ a od té doby to o osobě říkají, aniž by cokoli přitom dělali, nebo znali. To jsou naprosto rozdílné věci. A málokdo tento rozdíl chápe, protože ne každý si dá tu práci, aby si o čarodějnictví opravdu něco pořádně načetl. Možná by stálo za to udělat o tom samostatný článek.

U jmenovaných úryvků je zřejmé, na co kniha poukazuje a dále zmiňuje, že jsou tu lidé z větší části ovládaní zlem, zřejmě každý podle své vlastní duchovní úrovně, či spíše podúrovně. To sedí i s érou příchodu 144 000 světelných bytostí a indigových dětí, které mají pomoci lidstvu se z této temnoty dostat a zvítězit nad ní.
Našla jsem v knize více relativně publikovatelného, ale myslím si, že pro dnešek stačilo. S další dávkou hrůzy se vrátím s patřičným rozestupem.

© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022