Aluška.org: Věděním ke svobodě

Hormonální antikoncepci užívá na světě více než 100 milionů žen a ne jen proto, aby se vyhnuly otěhotnění. Mnohé mají pro užívání hormonální antikoncepce další důvody, jako je například zmírnění menstruačních bolestí, silného krvácení, premenstruačního syndromu, či akné. Ale za jakou cenu?

Co zjistila dánská studie
17 let trvající dánská studie, zveřejněná v roce 2017, odhalila děsivou souvislost mezi hormonální antikoncepcí, rizikem sebevražd a pokusů o ně u žen ve věku 15 až 33 let (Skovlund, 2017). Tyto dlouho mentálně zdravé ženy neměly předtím žádný záznam o pokusu o sebevraždu, psychiatrických diagnózách, ani o užívání antidepresiv. Přesto došlo mezi 475 802 ženami, sledovanými po průměrnou dobu 8,3 roku, k 6 999 prvním pokusům o sebevraždu a k 71 dokonaným sebevraždám. A to šlo jen o případy sebevražedného chování, které byly známy; t.j. žen, které měly zaznamenanou diagnózu pokusu o sebevraždu, nebo ji měly uvedenou jako příčinu smrti. Skutečná čísla byla pravděpodobně ještě vyšší.

Zatímco vedlejší účinky a další rizika (například ischemická mrtvice) hormonální antikoncepce jsou dobře známé, tomuto život ohrožujícímu potenciálnímu vedlejšímu účinku bylo věnováno jen málo pozornosti. A samozřejmě, že sebevražda, či pokus o ni, jsou víc než jen „vedlejší účinek“.

Která hormonální antikoncepce je problém?
Pokud užíváte hormonální antikoncepci, zřejmě si kladete otázku, která hormonální antikoncepce má takové účinky? Zde je seznam.

Kombinované produkty:
– orální:

50 mikrogramů Ethinylestradiol (Levonorgestrel);
20-40 mikrogramů Etinylestradiol (Norethisteron, Levonorgestrel, Norgestimate, Desogestrel, Gestodene, Drospirenone, Cyproterone acetate)

– neorální:

náplast (norelgestromin)
vaginální kroužek (etonogestrel)

Výrobky pouze na bázi progestinu
– orální:

tabletky jen na bázi progestinu
Noresthisterone
Desogestrel

Které hormonální antikoncepce jsou nejnebezpečnější?
U sebevražd, i u pokusů o ně, se s vyšším rizikem než orálně kombinované produkty spojovaly náplasti, vaginální kroužky a produkty pouze na bázi progestinu.

Jak vysoké je riziko?
Toto jsou některé nejdůležitější zjištění Kodaňské studie z roku 2017 (Skovlund, 2017):

1. Obzvláště nebezpečných je prvních několik měsíců
Ve srovnání s těmi, co ji vůbec neužívají, relativní riziko pokusu o sebevraždu vzrostlo měsíc po zahájení užívání hormonální antikoncepce dvojnásobně, dosáhlo vrcholu po dvou měsících užívání a zůstalo alespoň dvojnásobné alespoň rok od zahájení užívání. Po roce užívání riziko kleslo, zůstalo však o 30% vyšší (ve srovnání s těmi, co ji neužívali nikdy) i po více než 7 letech užívání.

2. Největší riziko hrozí u adolescentek
Doprovodná studie zjistila, že největší riziko sebevraždy nebo pokusu o ni zažívaly mentálně zdravé adolescentní ženy, které užívaly hormonální antikoncepci (Skovlund, 2016).
Proč? Adolescence, jak všichni víme, je období charakteristické prudkými hormonálními změnami, nemluvě o měnících se kulturních a sociálních nárocích – které společně mohou aktivovat vliv jakéhokoliv dalšího faktoru (například hormonální antikoncepce), způsobujícího možné poruchy nálad.
Vědci uvažovali, že dalším možným faktorem by mohl být začátek prvního sexuálního vztahu, který by u některých mohl zvýšit riziko prvního pokusu o sebevraždu.

3. Předcházející užívání hormonální antikoncepce souviselo se zvýšeným rizikem pokusu o sebevraždu
Výzkumníci byli přesvědčeni, že pokles rizika sebevraždy po roce užívání byl zřejmě způsoben „vysazením“. Mnohé ženy, u kterých se při užívání hormonální antikoncepce vyvinuly nepříznivé reakce ohledně nálad, ji užívat přestalo.
Senzitivita k poruchám nálad by vyšší riziko pokusů o sebevraždu u těchto konkrétních žen (předešlých uživatelek, které se k hormonální antikoncepci vrátily) mohla vysvětlovat spíše, než fakt že antikoncepci užívaly předtím.
Výzkumníci vypočítali míru rizika (relativního rizika) pokusu o sebevraždu u žen ve věku 15-33 let, které byly uživatelkami hormonální antikoncepce, na základě srovnání s těmi, které hormonální antikoncepci nikdy neužívaly.

Neužívající ženy měly míru rizika 1,0 při sebevraždě, jakož i pokusu o ni. Ale toto číslo bylo u všech uživatelek horm. ant. výrazně vyšší, než 1,0.
Míra rizika 2,0 by například znamenala, že uživatelka hormonální antikoncepce má dvojnásobně vyšší pravděpodobnost pokusu o sebevraždu, než žena, která ji nikdy neužívala.

Obecné riziko pokusu o sebevraždu
U všech žen ve sledované skupině s věkovým rozpětím 15-33 let, bylo celkové riziko mezi současnými a bývalými uživatelkami při pokusu o sebevraždu 1,97 a 3,08 při sebevraždě – ve srovnání s ženami, které hormonální antikoncepci nikdy neužívaly.
Bývalé uživatelky měly při pokusu o první sebevraždu riziko 3,40 a 4,82 při sebevraždě.

Faktor deprese
Existuje několik studií, které dávají do souvislosti užívání hormonální antikoncepce s depresí a nepříznivým vlivem na náladu. Jiná studie, provedená v Kodani, zkoumající vztah mezi užíváním hormonální antikoncepce a rizikem deprese (Skovlund a kol., 2016), zjistila u uživatelek hormonální antikoncepce o 70% vyšší riziko deprese ve srovnání s ženami, které ji nikdy neužívaly.
Tito vědci zjistili, že používání hormonální antikoncepce, zejména u mladých adolescentek, souvisí s následným užíváním antidepresiv a první diagnózou deprese. Ironií je, že antidepresiva, která se často předepisují jako prevence před sebevraždou, se dávají do souvislosti s impulzivními a nebezpečnými druhy chování, jako jsou sebevražda a vražda. Ve skutečnosti dokonce mají nálepku s varováním před rizikem sebevraždy.

Tyto ženy nyní užívají druhý lék na „nápravu“ problému, který způsobil první lék. Navíc přidání antidepresiva ještě více zvyšuje riziko dokonané sebevraždy, nemluvě o dlouhém seznamu dalších vedlejších účinků. Je to začarovaný kruh!

Chemické látky v mozku a HPA osa
Kodaňští vědci naznačují, že jedním vysvětlením zvýšeného rizika sebevražedného chování může být to, že hormonální antikoncepce má zřejmě přímý vliv na neurotransmitery a hypotalamo-hypofýzo-adrenokortikální systém (HPA), podílející se na regulaci stresu a neurobiologii sebevražedného chování. (Sokolowski & Wasserman, 2015). Rychlý nárůst pokusů o první sebevraždu do měsíce po zahájení užívání hormonální antikoncepce tuto teorii zřejmě potvrzuje.

HPA osa je okruh mezi mozkem a tělem, který hraje velmi důležitou roli v tom, jak reagujeme na stresory. Odpovídá za neuroendokrinní adaptační složku stresové reakce a skládá se ze tří složek – hypotalamu, epifýzy a nadledvin – a je řízena oblastí amygdaly, která funguje jako továrna emocí ( „centrální pohotovost“). HPA osa je komplikované a dynamické propojení nervového systému s endokrinním systémem (hormony), který při stimulaci stresory vylučuje „poplašné chemické látky“ jako jsou epinefrin, norepinefrin, kortizol, ACTH (adrenokortikotropní hormon) a CRF (kortikotropin uvolňující faktor).
Hyperaktivita HPA osy byla dávána do souvislosti s vážnější depresivní poruchou, jakož i s pokusem o sebevraždu u lidí s depresí (Jokinen & Nordstrom, 2009, Li a kol., 2013). Studie dále zjistila, že hladiny kortizolu se zvyšovaly s nárůstem závažnosti symptomů deprese.

Další studie ale zjistila, že oslabená, tedy hypoaktivní činnost HPA osy (nižší klidový kortizol) může také zvyšovat riziko pokusu o sebevraždu u lidí, kteří již v minulosti problémy s duševním zdravím měli (zejména s rodinnou historií sebevražedného chování), protože snižuje jejich schopnost adaptivně reagovat na přetrvávající stresory (Melham a kol., 2015).

A zajímavé je, že ti, co užívali antidepresiva, měli také nižší celkovou výstupní a základní hladinu kortizolu, což vyvolává otázku: Opravdu přispěly ke zvýšenému riziku pokusů o sebevraždu antidepresiva? Právě to naznačuje převratná studie.

Pojítkem mezi těmito studiemi o HPA ose, je souběžnost výkyvů hladin kortizolu se závažností symptomů deprese. Důležité je tedy pochopit, že dysfunkce HPA osy při depresi je spíše stav než vlastnost, což znamená, že je vždy reversibilní u žen, které po dysregulací činnosti HPA osy přestanou užívat hormonální antikoncepci.

Co by tedy měly dělat uživatelky hormonální antikoncepce?
Je důležité mít na paměti, že těch 71 sebevražd a 6999 prvních pokusů o sebevraždu v dánské studii spáchaly ženy, které byly před zahájením užívání hormonální antikoncepce považovány za duševně zdravé. Výzkumníkům je však třeba přiznat, že při hledání problémů s duševním zdravím zjistili, že některé z těchto žen mohly být diagnostikovány nesprávně, mohly mít neléčené poruchy duševního zdraví, nebo se u nich mohly během 17 let trvání studie vyvinout.

Přesto míra rizika, které u některých druhů hormonální antikoncepce zdvojnásobuje (nebo ztrojnásobuje či dokonce čtyřnásobně zvyšuje) riziko pokusu o sebevraždu, ukazuje že ženy, které tyto typy antikoncepce užívají, by měly přinejmenším pečlivě sledovat svou náladu a poslouchat, co jim říká jejich tělo.

Po zvážení závažnosti těchto málo známých potenciálních „vedlejších rizik“ hormonální antikoncepce, budete možná chtít prozkoumat jiné přírodní alternativy.

podle zdrojů:
https://kellybroganmd.com/hormonal-contraceptives-increase-the-risk-of-suicide-and-suicide-attempts/
https://www.badatel.net/zavazna-informacia-ktoru-vam-vas-gynekolog-o-hormonalnej-antikoncepcii-nepovie/
do češtiny připravila aluška.org 2019