Ale nepodceňujme houževnaté háčky, kterými se matrix drží v mysli nevědomých lidí. Jistě se i po takových důkazech najdou hlubocí spáči, kteří neprohlédnou a budou vyžadovat další důkazy. A není problém je poskytnout. Důkazy jsou rozesety po celém světě, v rukávu nemáme pouze Ďáblovu věž.
Stezka obrů v Irsku je další překrásná přírodní památka, na které budeme demonstrovat pravdivost existence křemíkové éry. A zase tady máme hexagonové sloupce!
Chodník irského obra (Giant’s Causeway) leží na severním pobřeží Irska, asi sto kilometrů severozápadně od Belfastu. Jde vlastně o velké kamenné sloupy vysoké až šest metrů, kterých tu stojí na čtyřicet tisíc. Mají průměr 38 až 51 centimetrů.
Tento přírodní úkaz byl v roce 1986 zařazen na Seznam světového dědictví v Evropě a o rok později byl prohlášen národní přírodní rezervací. Sloupce čediče vytváří přirozené útesy vedoucí do moře, kde pokračují i pod jeho hladinou. Většina těchto sloupců je šestistěnná. Nejvyšší odkrytý sloupec měří 12 metrů.
100% shoda s rostlinnými vlákny z Čertovy věže
Jedná se o další obří pařez, ale je nízký. Původní strom zřejmě rostl přímo na pláži. Oficiální vysvětlení je stejné, jako u Ďáblovy věže, což je naprosto směšné, jak bylo vysvětleno v předchozím dílu. Proč se medové plástve také nepřirovnávají k erupci dávné sopky, když jsou také do tvaru hexagonu? Stačí se podívat na toto mistrovské geometrické dílo a hned vidíte, že nejde o žádný nahodile vzniklý vulkanický útvar.
Jenom pro připomenutí, takto vypadá tekoucí láva:
A takto vypadá láva po zatuhnutí. Vidíte tam snad někde nějaký hexagon?
Je tu ještě někdo, kdo věří příběhu o lávové fontáně? Tito křemíkoví obři jsou po celé planetě. Máme je přímo před očima. Lidi ani nenapadne, že by to mohly být obrovské pařezy.
Křemíková příroda
Zde je další šestihranný zázrak přírody. Seznamte se s největším vyschlým solným jezerem na světě: Salar de Uyuni v Bolívii.
Salar de Uyuni je největší solná pláň na světě, jež byla údajně dříve dnem jezera. Má rozlohu 10 582 km². Nachází se v departementech Potosí a Oruro na jihu Bolívie v blízkosti hřebenu And v nadmořské výšce 3650 m. Je údajně pozůstatkem pleistocénního jezera Ballivián.
Jak si tohle vysvětlit? Ani věda neví. Maximálně najdete krátkou stydlivou větu: „Podívejte se, jak tam podivně uschla a popraskala sůl!“
Mno… snad všichni víme, jak vypadá od slunce vysušený rozpraskaný povrch. Rozhodně nemá strukturu včelí plástve.
Normální suché praskliny mají navíc zcela odlišný tvar. Tam, kde země praskne, se udělá prohlubeň. Jenomže jezero Salar de Uyuni to má přesně naopak. Tam, kde by měla být prohloubená prasklina, jsou záhadné „plástve“ vystouplé směrem nahoru:
Spíš to připomíná vlákna, stejná jako mají křemíkové pařezy. Věda to nedokáže vysvětlit. Jde ale vidět, že ať to bylo co to bylo, je to tvořeno opět ze dvou látek, kdy ta, která obalovala a chránila jednotlivá vlákna, zřejmě odolává povětrnosti lépe, než vnitřní buňky a proto asi vystupuje směrem nahoru. Salar de Uyuni, to zřejmě není jen obří solné jezero. Možná to byl živý křemíkový tvor.
Vidíte teď, jak jsme úplně odtržení od skutečného obrazu naší minulosti? Jestliže obří křemíkové stromy jsou ještě schopny proniknout do naší představivosti, tady je neznámý tvor o šířce 10 tisíc kilometrů čtverečních, přičemž si jen těžko dokážeme představit, jak vysoko by takové stromy mohly dosahovat.
Chápete, že ještě před 7500 lety vypadala naše planeta tak báječně, že film Avatar byl oproti ní totální nuda?
pokračování: Obrovské hory jsou ve skutečnosti stromy z předchozího věku 5.díl: Pařezy kam se podíváš!
Hora v Pákistánu… je to skutečně hora?
© Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2022
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****