Aluška.org: Věděním ke svobodě

Překyselení organismu je v dnešní době velké téma a máme k tomu pádné důvody. Překyselení způsobuje celkovou dysbalanci, mnoho nemocí včetně rakoviny a růst plísní. Třeba taková Candida albicans nejenomže miluje cukr, ale dobře se jí lebedí v překyseleném těle… Celkově to člověka oslabuje a má to velký vliv i na jeho psychiku a energii.

Existují přípravky na odkyselení, velice účinná je Odkyselující směs, která se prodává v lékárně, ale mám dojem že na předpis, jinak se dá podpultem, když znáte ty správné lidi od bílé mafie… Volně prodejné jsou i jiné odkyselující přípravky, i ochucené, že se rozmíchají ve vodě a pijí jako nápoj, ale bývají dost slabé… Problém těchto přípravků je, že i když skutečně stáhnou překyselení z organismu, je to pouze na pár hodin, než si znova vezmete dávku, takže pokud byste šli pouze touto cestou, byli byste trvale závislí na jejich přísunu, což pochopitelně není moudré řešení. Navíc jste si i mohli v nedávném článku o překyselení přečíst, že tyto směsi obsahují vápno, které sice stáhne kyselost, ale z dlouhodobého hlediska organismus také poškozuje, protože se v něm hromadí…

Překyselení organismu je výsledek mnoha aspektů životního stylu. Zásadně závisí na tom jak se stravujeme, dále závisí na naší psychice, protože stres zakyseluje a svou roli hraje i pohyb, protože pri intenzivním pohybu se odvádí z těla kyselost…

I já měla dlouho starost, co si počnu se svým překyselením, když jsem před dvacítkou měla ph papírky určené pro rozbor kyselosti lidské moči. Vždycky jsem byla na nejkyselejší hranici jaká je vůbec možná a bylo mi z toho na nic.

Jedla jsem normální českou stravu, omáčky, knedlíky, maso, občas alkohol, přiměřený pohyb, minimum stresu, říkala jsem si ,,proč nejsem alespoň někde uprostřed, proč jsem v tom extrému krucipísek?“

Dělalo mi to starosti, překyselený organismus je náchylný k rakovině. Došel mi v mezičase dokonce dopis, že jsem objednaná na mamograf jako riziková žena. Roztrhala jsem ten dopis a vztekle do mrskla do koše. Mít toho doktora po ruce, nacpu mu ten dopis rovnou někam… Nene, ozařovat se pravidelně mamografem, to je ten nejlepší způsob, jak se nechat zabít.

Já na to půjdu úplně jinak a pořeším možnou dědičnost v původu… Protože nerozhoduje co jste zdědili po rodičích, rozhoduje váš životní styl a to, jestli budete opakovat jejich chyby!!!! V mezičase se mi na zubech dokonce začaly ukazovat známky odvápnění. Tak to byl další velký důvod, proč řešit překyselení organismu, protože zuby mám jenom jedny a když tohle říkají zuby, co asi dělají kosti v těle?!

Zkoušela jsem různé metody jak to vyřešit, ale nic se nesetkalo s úspěchem. Po čase jsem na diagnostické papírky raději zapomněla a preventivně řešila jiné aspekty svého zdraví, kde se mi dařilo podstatně lépe. Pak jsem se ale přestěhovala, začala jsem si jídlo připravovat sama a v nedávné době jsem se rozhodla zhubnout pár kilo… V podstatě o svém jídle kompletně rozhoduji cca rok a půl.

A napadlo mě, jak na tom asi dneska jsem? – Před pár dny jsem si vzala ph papírek na diagnostiku moči. Na něm je stupnice od pěti (žlutá – překyselení) do 7,1 (modrá – optimální stav).

Ale existují různé druhy papírků s různě velkými stupnicemi, jak můžete vidět třeba zde:

Ph papírky si můžete koupit na internetu, jsou volně prodejné. (například Tady)

Světe div se, vyšla jsem ze záchoda s modrým papírkem, měla jsem 7,1 a byla jsem šťastná jako blázen… A pak jsem přemýšlela, jak jsem to vlastně dokázala?

Překyselení organismu je věc kompletního životního stylu a je dobré znát jídla, která nás nejvíce překyselují.

Maso jsem přestala jíst před víc jak rokem. Omezila jsem se na ryby v menším množství. Nejvíce práce se ale odehrálo, když jsem se na začátku února rozhodla zhubnout, protože právě v té době jsem vyházela z jídelníčku nejvíce kyselé záležitosti. Jaké to byly?

Absolutní vyškrtnutí alkoholu. Od února jsem prakticky abstinent, ale alkohol už mi nechutnal ani předtím. Najednou jsem zjistila, jak je mi po jednom deci vína špatně. Říkala jsem si, že jako ,,víceméně vegetarián“ jsem asi citlivější, v těle mohly proběhnout nějaké změny a už na tom nerezonuji, takže jsem to omezila, až jsem to nakonec vynechala úplně. Alkohol mi vůbec nechybí a nemám v plánu se k němu vracet.

Sladkosti a bílý cukr. Jediná sladká chuť se kterou aktuálně přijdu do styku, jsou dvě lžíce medu ráno v čaji, odpoledne ve svačince to bývá ovoce, někdy banán, jinak si pravidelně kupuji borůvky a občas maliny. Pokud použiju do něčeho cukr, tak výjimečně a spíše třtinový, případně dosladím datlovým sirupem. Ten jsem však potřebovala spíše ze začátku, už jsem si odvykla a nepotřebuju tolik cukru v životě… Taky jsem se asi před dvěma týdny měřila a zjistila jsem, že už nemám Candidu albicans.

Oficiální zpráva říká, že Candidou trpí 2/3 obyvatel, moje výsledky však mluví úplně jinak, za celý život jsem ani jednou nepotkala člověka, kterému by se dělala diagnostika na Candidu a on ji neměl… Za předpokladu, že si ji právě neléčil. Takže ji má 100% populace, kromě těch kteří ji řeší preventivně, nebo se stravují velmi specificky.

Problém Candidy u mě probíhal jako u všech ostatních. Nějakou dobu jsem to léčila, zmizela, pak se zase vrátila, protože má ráda kyselý organismus a žere cukr. A takhle se to točilo pořád dokola, protože Candida je prostě nesmrtelná mrcha… S odchodem Candidy mě i pustila potřeba sladké chuti, to mi ulehčilo život.

Celkově dokud jsem byla překyselená, měla jsem problém zbavit se i jiných nákaz, které se mi neustále vracely zpátky, jako Nocardia asteroides, nebo Proteus mirabilis. Už je taky nemám… Navíc jsem se naučila každý den spolykat spoustu koření, aktuálně je to skořice, kurkuma a prášek maca, tím si preventivně vyháním nemoci i z trávícího traktu… (Skořice hubí plísně a parazity.)

Sladké čokolády a blbinky jsem povyhazovala, flašky s chlastem rozdala… Zůstává mi jenom 74% čokoláda z Ekvádoru, ale dám si tak dva čtverečky za týden, jinak si na ni ani nevzpomenu a nedám si ji z potřeby sladké chuti, ale když jsem třeba unavená a nechci pít kávu… Dřív jsem hořkou čokoládu nejedla, nechutnala mi.

Dále u mne proběhlo snížení příjmu bílé mouky a pečiva obecně. Naučila jsem se v případě potřeby zahušťovat rýžovou moukou, která je výborná, jídlo chuťově neovlivní a zahustí kolikrát lépe, než pšeničná mouka. Přestala jsem kupovat světlé pečivo, sháním jenom to, kde je na začátku v obsahu napsáno žito a ne pšenice. A pečivo nejím každý den. Naučila jsem se dělat k večeři i jiné věci. Tím se dostanu k tmavému chlebu třeba 3x týdně a pokud možno v menších dávkách. Omezila jsem i těstoviny, zhruba na množství 1x týdně… Naopak jsem zvýšila příjem rýže, která se mi zdá podstatně vhodnější.

Nejnovější změna je omezení smaženého jídla. Tatarka letěla úplně z domu, na friťák se mi práší už asi víc než rok a spíš než obalovat cukety a smažit je v trojobalu, radši jsem se naučila dělat nové recepty, jako například maki sushi.

Také jsem zcela přirozeně, aniž bych o to vyloženě usilovala, podstatně snížila příjem mléčných výrobků, což byl v mém případně hlavně sýr a smetana.

Myslím si však, že největší podíl na překyselení organismu má bílý cukr a alkohol, které vůbec jíst nemusíme a dají se tudíž úplně zrušit. Maso a mléčné výrobky do jídelníčku patří, ale pokud je jich zbytečně moc, překyselují. Člověk by tedy měl vychytat nějakou zdravou míru a necpat se tím každý den.

Další kapitolka je pohyb. Místo příležitostného pohybu jsem z pohybu udělala něco, co je součástí každého dne, co je v podstatě součástí jasně daného rozvrhu a na co si ráda udělám čas. Když jsem unavená nebo se necítím dobře, vynechám, nebo jdu jenom na procházku, ale jinak pohyb dodržuji pravidelně.

Navykla jsem si dopoledne po čaji půlhodinový intervalový trénink. Odpoledne se snažím také hýbat a nesedět celý den u práce. Buď to bývá úklid v domě (tam je pořád co dělat), různé restíky, nebo procházka ostrou chůzí, stačí i hodinka. Mám tady krásné okolí, vždycky je kam jít…

Díky pohybu mnohem lépe spím, stresy přes den prakticky nemám… A najednou je po překyselení, problém vyřešen. Prala jsem se s tím tak dlouho a řešení je přitom tak strašně jednoduché, primitivní, snadné a ještě k tomu ušetříte spoustu peněz, když přestanete nakupovat zbytečnosti a přestanete se ládovat v podnicích nesmysly 🙂

Pokud se potýkáte s odvápněním, váš problém je překyselení. Margit Slimáková říká, že odvápnění je hlavně problém ve střevech (bakterie nejsou v rovnováze, špatné vstřebávání živin, případně potíže s trávením), ale pokud jste překyselení, nepomůže vám asi deset balení acidofilních bakterií. To je až ten další krok…

Není problém v tom, že bychom neměli vápník v potravě. Vápníku máme dost, problém je že ho při překyselení vylučujeme z těla a špatně vstřebáváme, pokud je nějaký problém v trávicím traktu. Tělo totiž vápník při překyselení používá na vyrovnání kyselosti, aby přežilo. Takže ho vytahuje z kostí a ze zubů. Proto je vynechání alkoholu, cukru a omezení masa první krok, pokud se také chcete uzdravit.

Také je dobré vědět, že kosti které se nezatěžují, řídnou. Pokud chcete mít silné a zdravé kosti, které se nebudou odvápňovat, musíte se pravidelně intenzivně hýbat… A ne, jednou za týden to nestačí, je potřeba každý den.