Aluška.org: Věděním ke svobodě

Mám výborného přítele, který má také dar vidět různé bytosti a mluvit s nimi. Jednoho večera mi takhle zazvonil Skype, a tam úplně nadšený hlas.

Řekl mi, že zrovna teď na jaře pracoval na zahradě, že bude sázet rostlinky na pěstování.

Už bylo pozdě, setmělo se a zrovna si tak pro sebe říkal: ,,kurnik je tady tolik práce, fárám do noci jak permoník…“

A zrovna jak na to pomyslel, uviděl bočním zrakem světýlko.

Máme dva druhy vidění, přímý pohled a boční. Bočním pohledem vidíme do jiných dimenzí, protože v tomto pásmu funguje naše oko trochu jinak. Proto při přímém pohledu mizí postavy, které koutkem oka zahlédneme.

Pak zjistil, že to vlastně není světýlko, ale že dolů z kopečku valil malý trpaslík, a nesl si v ručičce lucerničku, ve které bylo světýlko.

… A toto mi volal, úplně nadšený. Sranda byla, že druhý den mi volal znova, že ho už zase viděl, akorát že ve dne a byl to ten samý trpajzlík. Lucerničku si sice taky nesl, ale už ji neměl rozsvícenou.

Jakmile se na něj podíval přímým pohledem, trpaslík zmizel…

Pak za mnou přijel na návštěvu a znova jsme probírali trpaslíky. Ptala jsem se, jak asi trpajzlík vypadal a jestli měl čepičku.

Ukázal mi rukou jak asi byl vysoký, je to tak 70 cm. Čepičku měl taky. Byla přesně taková, jaká se kreslí trpaslíkům v pohádkách, do špičky, trochu zahnutá dozadu a měla červenou barvu. Trpaslík měl dokonce i vousy, ale v obličeji nevypadal staře.

Pocházel očividně ze skal, které jsou v tom místě schované v lese.

… Je to tam moc hezké, znám tam jednoho houbového skřítka, ale skalní exemplář s lucerničkou jsem tam nepotkala, asi protože jsem se pohybovala po lese jenom ve dne.

Říkala jsem mu, ať zkusí vykoumat to místo kde se trpaslík pohybuje a ať mu tam zkusí dát nějakou zajímavou věc, třeba polodrahokam nebo krystal a pak ho tam bude moct zase pozorovat. Protože trpaslíci i skřítkové jsou zvědaví a chodí se dívat na věci, které něco vyzařují.

Zasmál se a řekl mi, že ten by mu na nějaký kamínek prdnul, ten bude mít v útrobách skal tak nádherná bohatství, o kterých se nám lidem tady ani nesnilo.

Na to jsem mu odpověděla, ať si z něho teda udělá srandu, koupí zahradního trpaslíka, postaví ho tam na zem a schválně co mu na to pak ten skutečný trpaslík řekne. 😀

Tak to vidíte, v pohádkách a ve Sněhurce lidem řekli pravdu

Skalní trpaslíci skutečně mají podobu malých vousatých lidiček, co chodí s lucerničkami a špičatou čepičkou.

Strašně mě ta příhoda pobavila 🙂 Trpajzlík se asi šel podívat co se tam děje, je to totiž samota u lesa a staví se tam nově skleník, tak si myslím, že to tam chodí průběžně kontrolovat.