Aluška.org: Věděním ke svobodě

Způsob, jakým může tělesný stav ovlivňovat psychiku, zná asi většina z nás.

O téma vlivu práce s naším tělem na lidskou psychiku se zajímám dlouhodobě, ačkoli nejsem odborníkem na psychosomatickou medicínu. Myslím si, že naše tělo a psychika se ovlivňují navzájem. Způsob, jakým může tělesný stav ovlivňovat psychiku, zná asi většina z nás. Kupříkladu spánková deprivace může vést až k halucinacím, horečkám, onemocnění štítné žlázy a dokonce se u lidí, kteří pracují dlouhodobě v noci, zjistil vyšší výskyt zhoubných nádorů. A naopak.

Duševní stav může ovlivnit naše tělo. Děje se tak například v hypnóze, pomocí které lze i odstraňovat bradavice (Nešpor, 2010). Známá je historka o britském vojákovi, který přežil za války japonské zajetí. Pomohly mu představy o tom, že hraje kriket s přáteli… Mimochodem o terapeutickém účinku představ jsem se přesvědčila při práci se svými klienty mnohokrát.

Sport a pohyb obecně ovlivňuje různé psychické procesy: myšlení, vnímání, představy, pozornost, vůli, emoce. A právě jedné emoci se chci věnovat více, tou je radost.

Pohyb jako zdroj (nejen) radosti

Stalo se vám někdy, že jste si šli zaběhat a při běhání jste dostali nápad? Nebo že jste při rozhovoru za chůze vyřešili dlouho odkládaný problém? Není to náhoda. Existuje dokonce i psychoterapeutický směr zvaný Psychoterapie za chůze (Walk&Talk Therapy), která kombinuje psychoterapii a cvičení.

Pojďme se tedy podívat na to, co se to děje s naší psychikou při pohybové aktivitě (nejlépe při sportu) takového, že nám to přináší příznivé pocity a stavy.

Pohybové (organické) zdroje radosti

Při sportu a nebo záhy po něm můžeme prožívat euforické pocity a cítíme jeho slastné účinky. Čím to?

• Dochází k oxygenaci CNS, tedy prokysličení mozku díky lepšímu prokrvení. Jinými slovy pohyb zlepšuje proudění krve mozkem, ovlivňuje jeho stavbu a zvyšuje dostupnost neurotransmiterů. Vědecké pokusy a studie dále dokazují, že opakovaná fyzická zátěž způsobuje v mozku chemické změny, které přispívají ke zlepšení paměti a schopnosti se učit. Pokud se děti věnují nějaké fyzické aktivitě, snadněji se učí novým věcem. Podobně u starších lidí, kteří chodí např. pravidelně na procházky, se projevují lepší duševní schopnosti.
• Dochází k vzestupu vylučování norepinefrinu (noradrenalinu), který zlepšuje náladu. Taktéž urychluje srdeční tep, zvyšuje rozklad glykogenu a roztahuje cévy v kosterních svalech a zvyšuje tak jejich okysličování.
• Po delším cvičení se více vylučují endogenní opiáty, které většina lidí zná jako endorfiny – hormony štěstí. Kromě toho, že zlepšují náladu, tlumí také bolest.
• Dochází k tzv. „pyrogen efektu“, tj. k prohřátí organismu. Znáte ten příjemný pocit, když jdete ze sauny?
• Existuje i tzv. „vertiginální efekt“ některých pohybů (kolébání, houpání, lety, skluzy)

Psychologické zdroje radosti

Princip psychologické antistresovosti sportu je vlastně velmi banální. Odvedeme pozornost z existenční pracovní roviny do nevážné roviny zábavy a hry. Je to takový mechanismus emočního přeladění a odreagování. Nové zážitky a emoce překryjí a ve svých důsledcích sníží předchozí emoční napětí.

Jedna moje klientka řešila velmi intenzivně vztahový problém a to, že je „jím ubíjena“. Byl s ní neustále, probouzela se s myšlenkou nefunkčního vztahu, v práci se nemohla soustředit, s rodinou a kamarády neustále problém diskutovala… Nedalo mi to. Nevěřím, že je problém přítomný neustále nebo alespoň ne neustále stejně intenzivně. Vyptávala jsem se, kdy je s ní problém o trošku méně než obvykle. Nakonec si uvědomila, že při spinningu „nemá na problém čas“. To byla důležitá „výjimka z problému“ a bod naší terapie.

Při pohybu funguje i mechanismus katarze (očištění). Při některých sportovních aktivitách, které mají svou podstatou agresivní náplň, dochází k redukci napětí (typicky box).

Mechanismus kompenzace je též široce rozšířený. Spočívá v nahrazení nebo vyrovnání jedné činnosti jinou. Např. lidé se sedavým zaměstnáním vytvoří pohybovou činností protiváhu, která kompenzuje pracovní druh zatížení a tím působí antistresově. Co je tedy psychologickým zdrojem radosti?

• Vyšší sebevědomí a sebehodnocení, pocity hrdosti a tedy na druhé straně snižování úzkosti a stresu
• Zlepšení pocitu kompetence a vyšší sebekontroly
• Tvořivost, estetické momenty
• Úspěch ve smyslu dosažení a zvládnutí výkonu
• Kvalitnější spánek

Sociální zdroje radosti

Existují určité dovednosti, schopnosti a prožitky, které se u člověka jen obtížně rozvinou nebo objeví, pokud bude sám. Jsou to například komunikační dovednosti, schopnost pracovat týmově, schopnost porovnat a odhadnout vlastní síly s konkurencí a další. Týmové aktivity (nejen sportovní) jsou výbornou příležitostí k :

• sociální komunikaci a identifikaci
• prožitku sociální opory, uznání, prestiže
• srovnávání ve skupině, soupeření, soutěžení
• zážitku radostných emocí v sociální skupině a rituálních momentů (bojové pokřiky, tance, hromadné cvičení)
• no a samozřejmě posportovním aktivitám

Environmentální zdroje radosti

Řada sportů se odehrává v přírodních kulisách. Máme tak možnost harmonizovat s přírodními silami – sluncem, větrem, sněhem, horami, lesy … Pro mnohé je to prostředí očistné a povznášející.

Nejde vám to? Nemusíte…

Sport může přinést člověku příjemné pocity, jak jsem popsala výše. Neznamená to ale, že by měl být každý pohybu schopen a věnovat se mu, protože má přeci „prokazatelně dobré účinky“. Existuje nepřeberné množství jiných zdrojů radosti, každý má jinou preferenci. Jsou lidé, kteří zkrátka nemají pohyb rádi a nechtějí se mu věnovat. Je to zkrátka jedna z možností.

Jako psycholog si dovolím zdůraznit ještě jeden moment. Např. člověk v depresi, který těžko ráno vstává do práce, ztrácí chuť k jídlu i k sexu, nevidí smysl svojí existence a každý večer si s úlevou oddychne, že je další den za ním, takový člověk nemá sílu jít si zaplavat ani se jinak hýbat. Dobře míněné rady (Vzchop se, člověče! Nebuď línej a nelež pořád, jdi na vzduch trochu. Mně je vždycky líp, když se projedu na kole, zkus to.) mají tak často opačný efekt. Takový člověk často trpí a je vyčerpaný jakoby vlastní existencí a potřebuje daleko více porozumění a podporu.

zdroj: https://www.mojemedicina.cz/o-zdravi/zivotni-styl/sport-a-pohyb/telo-a-psychika-jak-se-ovlivnuji/