Aluška.org: Věděním ke svobodě

2. díl – 1. díl – ZDE –

Nakonec mi nějaká spásná duše na fóru poslala link na prodejbylin.cz (mimochodem: tento e-shop velice doporučuji, všechno co mi dodali bylo kvalitní, voňavé, v pořádku a funkční! Absolutně nemám, co bych jim mohla vytknout.), kde je možnost koupit čistou hennu, jak Lawsonii, tak i Cassii… Bez přísad, bez značky, bez všemožných činčurinek kolem toho.

To bylo přesně to, co jsem potřebovala.

Navíc to stojí úplný zlomek toho, kolik bych dala za značkovou hennu, přitom je to podle mě totéž (i podle zkušeností jiných, kteří zkoušeli hennu právě z tohoto e-shopu).

Pro názornost Vám to sečtu:

Čistá kvalitní Cassia od značky Khadi (s kvadrilionem osvědčení), stojí 179kč za 100g.

Tutéž hennu, akorát bez značek, seženu na prodeji bylin za 109kč, 200g … To je blbých 54kč za 100g!

A nejen to, můžu mít i množstevní slevu: 1 kg Cassie na prodejbylin.cz koupím za 430kč, to je 43kč za 100g!

No, nekup to…

Tak jsem nějakou dobu ještě slídila na Google a hledala různě po světě srovnávací fotky, abych viděla, co konkrétně udělá čistá henna na světlých vlasech… (Předtím jsem zkoumala značky, směsky ,,blond“ a byla to bída, nechtěla jsem prostě být zrzavá) Srovnávačky dopadly dobře, tak jsem objednala 200g… Které mi pak asi měsíc a půl ležely na poličce. Chodila jsem kolem toho jak mlsný kocour, svrběla mě ruka, ale pořád ne a ne se odhodlat. A pořád ne a ne se rozhodnout, jestli tam něco přidat, co tam přidat a jakou vodou to sakra mám zalít?

…. Tak jsem zase vzala útokem hennovací forum/článek, abych postupně sestavila taktický plán prvního hennění.

I když už má člověk nakoupenou tu Cassii, pořád ještě je dost věcí okolo. Protože – jak už jsem předtím psala – henna je věda a do henny se přidává kvadrilion všemožných zlepšováků, co běžně najdete doma ve spíži. A také voda kterou se henna zalije – a její teplota – mají vliv na výsledek.

Barevné srovnání: Vlasy před (vlevo) a po (vpravo) aplikaci Cassie. Moje vlasy dopadly při prvním pokusu prakticky stejně, ale barevný výsledek byl ještě o dost slabší. Paní to možná zalívala horkou vodou…

(Toto není moje hlava)

Abych si stoprocentně otestovala NEbarvící schopnost Cassie (protože co kdyby náhodou něco, že?), vzala jsem chomáč vlasů z hřebene, vzorek čisté Cassie, zalila ji vařící vodou, naložila do toho vlasy a čekala jsem dva a půl dne… Teda, čekala… Přiznám se, já se k tomu pak prostě dřív nemohla dostat. Ale není to na škodu, alespoň jsem mohla pak s jistotou říct, že přesně vím, co mi to udělá s vlasy.

Měla jsem načteno, že horká voda posiluje barvící účinek henny, kdežto studená (vlažná) voda je lepší na regeneraci, ale je to na úkor barvy. Tak jsem schválně zalila vřelou, abych viděla tu ,,barvu“.

Za dva a půl dne jsem chomáč vymyla a nestačila koukat. Vlasy co zažily barvu mírně ztmavly víc do medova, takže přestaly být vybledné. Odrosty nevím, na jednom krátkém pidi chlupu, co je vidět sem tam, se toho moc nepozná.

Nechala jsem to ještě tři dny odležet a sledovala, jestli se ,,barva“ nějak změní, ale nic moc se nedělo. Pokud ano, nebylo to poznat.

Tak jsem byla potěšena, že jsem asi našla to, co jsem potřebovala. Navíc se vlásky tak pěkně leskly…

V osudný den D jsem postupovala podle předem promyšleného plánu, ale nakonec jsem se v tom plácala (doslova), zkrátka začátečnický pokus:

První velký otazník byl, KOLIK té henny mám vlastně nasypat do hrníčku? Jestli to bude stačit? – Nikdy jsem si blato na hlavu nepatlala, tak prostě nevím…

Udělala sem půl hrníčku tak, že jsem smíchala hennu se studenou levitovanou vodou (tvrdou z kohoutku jsem nedávala, četla jsem, že ovlivňuje nelichotivě barevný výsledek a nechtěla jsem nic riskovat). Teplou vodu jsem nedávala, nechtěla jsem nic barvit, jenom regenerovat.

Přilila jsem mandlový a ricinový olej… To je moje zaručená kombinace, z mandlového oleje mám nejkrásnější vlasy a nejlíp ho nacucají. Ricinový je zase na růst a houstnutí vlasů… Posiluje.

Toho oleje jsem tam nalila poměrně dost, mám dojem že snad třetina obsahu byl jenom ten olej. Dělala jsem to ,,by voko“, navíc jsem měla načteno, že henna vlasy může vysušovat a nechtěla jsem nic riskovat. Na chachoči, co jsem předtím barvila na zkoušku, vysušení poznat nebylo… To podle mě člověk pozná jen na své hlavě.

Kápla jsem tam trochu pomerančového éterického oleje v naivní víře – opět načtená věc – že bude henna po něm hezky vonět. Ale ač jsem kapala jako zběsilá, pořád jsem cítila něco mezi mokrým senem a čajem Matcha…. A jelikož mi ta vůně ani trochu nevadí, tak jsem éterický olejíček odložila, podle mě je ho do henny škoda, navíc je na její odér podle mě moc slabý. (Éterický olejíček už jenom do aromalampičky…)

Henna z prodejbylin.cz byla krásně jemně umletá na heboučký prášek a šla dobře kuchtit, žádný problém. Až ji vypatlu – a pokud se osvědčí a budu nadšená – vemu u nich příště rovnou kilo a kdyžtak budu nadbytky distribuovat všemožně kolem.

Odstát jsem to nenechávala, protože odstátí bývá pro lepší barvu (mám načteno!) a když to člověk nechce mít na hlavě XY hodin, ale třeba jenom 1-2. Takže jsem šla rovnou matlat.

S hennou byla u zrcadla poměrně velká sranda, ale – to jsem celá já, vždycky když něco dělám, tak na něco zapomenu – zapomněla jsem si převléct bílou podprsenku za černou. Takže jsem si ji zaprasila a už to nejde vyprat.. Byla přitom v podstatě nová a moc krásná… Grrrr! Nějak jsem to podcenila.

Takže pro příště buď jenom černou podprsenku, anebo se barvit vyloženě ,,do půli těma bez“… Někdo doporučuje staré triko, u kterého nevadí když se zašpiní, ale já žádný takový špinící hadr nevlastním, všechna trička mám krásná. Tak se radši na tyhle pokusy – i na olejové zábaly – svleču, je to podle mě jednodušší.

Blato nepadá, ale jak se namaže pramen, tak stačí aby chvilku volně visel a už je to všude zelené.

Rozmazávání blata bylo v pohodě, konzistenci jsem trefila, ale nakonec jsem musela hennu přidělávat. Ne jednou, ale hned 2x jsem si během barvícího procesu musela odběhnout z koupelny do kuchyně a kuchtit. Půlka hlavy zelená na rákosníka, půlka hlavy tak nějak trčela hala bala a v hrníčku jsem míchala to dílo… Ještě že to nikdo neviděl 😀 … a nevyfotil.

Opravdu, než jsem se dostala ke konci pramenu, byla vždycky jedna velká hrst pryč… Zezačátku jsem nabírala malé kupičky a matlala opatrně, postupně, pramen po prameni… ke konci už jsem bagrovala. U světlých vlasů je výhoda, že se velmi snadno pozná, kde henna ještě není. Takže to byla pohodička…. až na to špinavé prádlo :/

První jsem vyrobila půl hrníčku, pak zase půl a pak 3/4… Takže na svou hlavu už nebudu příště dělat do hrníčku, ale do největšího kakáče (v překladu ,,velký hrnek“), co doma najdu…. Misky mám na tohle moc malé.

U třetí várky jsem zjistila, že mi došel mandlový olej, tak jsem sáhla po oliváči v kuchyni… A dobrý…. Ale jak říkám, s olejem jsem to zbytečně přehnala. Měla jsem ještě půl lahvičky mandlového, než jsem s tím začala, a celý jsem ho vylila.

Když bylo napatláno, chvíli jsem se kochala, protože jsem najednou měla strašně moc na hlavě a bylo to těžké… Příjemný pocit plné hlavy, to bylo něco 🙂 Pak jsem na to vrzla igelitku, na to hučku a šla jsem zabíjet čas k počítači. Bylo cca pět odpoledne, takže můj plán byl, že to smyju v devět večer… 4 hodiny jsou podle mě dost.

A uběhly mi docela rychle…. Troška zábavičky, kozí sýr na uďobávání… Občas se utřít za krkem ubrouskem… A najednou bylo devět a je čas smývat.

Že jsem to přehnala s olejem jsem si uvědomila právě až v tu chvíli, kdy mi začal téct po krku, po hrudi, prostě všude. Oblíkla jsem si župan, který sice tedy díky častému používání je už trošku opotřebovaný, ale zaprasila jsem si ho poměrně dost a taky to nešlo pak úplně vyprat. Zkrátka z henny je bordel a špinavé oblečení, to už teď nemám načteno, ale mám to jako vlastní zkušenost. Příště se zařídím nějak líp a spíš než do županu se asi na ty čtyři hodiny zabalím do většího ručníku tmavé barvy, který bych zkusila pak vyvařit…. A dám míň oleje, aby to tak neteklo…. Vlastně, možná tam ten olej ani nutně nepotřebuji… ? Těžko říct, tohle ještě vychytám časem.

Na smývání jsem byla dost zvědavá, četla jsem totiž, že prý se henna nechává normálně na hlavě i zaschnout (bez igelitu) na vzduchu, že to je ,,tradičnější“ způsob. A pak že se to prý vymývá i půl hodiny… Schválně, jak dlouho to budu z hlavy dostávat já.

Pokračování příště

Kam dál:

• Otevřít rubriku ,,Přírodní krása“

• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihy! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

.

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue