Aluška.org: Věděním ke svobodě

Ahoj Alue

Četl jsem článek s názvem ,,Gympl: Škola nebo blázinec?“ a hned mě to inspirovalo k napsání svého článku o svých zážitcích, co jsem prožil já na střední a základní škole. Ten můj příběh by se dal nazvat ,,Škola: Do pekla zpátky a z pekla ven“, ale nechám to na tobě, jak ho pojmenuješ. Píšu to proto, že si myslím, že ten minulý příběh je slabý odvar, oproti tomu mému, kde popisuji, co jsem já na školách prožíval. I když každý asi vnímáme situaci jinak.

Předkládám ti svůj příběh:

Mě škola taky moc nebavila. Na základce byly pro mě poslední čtyři roky očistec. Hlavně kvůli některým spolužákům. Jednou jsem se třeba přeřekl a místo o papír, jsem učitelku poprosil o papfil. No strašná sranda. Od té doby na mě volali Papfil. ,,Hele. Papfil jde“,, Prosím tě, neměl by si ještě jeden papfil?“. K tomu si ještě někdo vymyslel na výletě, jak jsme byli ze školy, že mi smrdí nohy, i když to byl smrad z bot, které patřily jednomu tmavšímu spolužákovi… a od té doby mi říkali Kvašák. Nějak jsem ty čtyři roky vydržel a šel na střední. Takže na Základce, to byla spíš psychická šikana pubertálních a někdy i přiblblých spolužáků, která mi školu zhnusila a do jisté míry, to narušilo mou psychiku, kdy jsem se spíš uzavřel do sebe.

Druhé kolo: Střední

Poslední dva roky jsem už úplně rezignoval s nějakou snahou a doslova jsem si je odseděl v lavici, tak jako si kriminálníci odsedávají trest. Škola mě absolutně nebavila, výuka mě nebavila, nic mě nebavilo. Jeden učitel, který byl u nás na suplu (byl celkem dobrý) mi rovnou řekl, že na mě úplně vidí, že mě ta škola nebaví a že by nás vyučoval v přírodě, prakticky, aby ta výuka byla zajímavá. Byla to doba, kdy jsem se tak nějak snažil najít sám sebe, a škola mi v tom nijak nepomáhala.

Myslím, že na tom mělo podíl i to, že jsem si hned na začátku školy sedl do první lavice, kde jsem v podstatě seděl pořád sám a byla to pro mě celkem pakárna. Dovedete si představit, sedět celé čtyři roky sám v první lavici, před učitelským stolem, kde jediný kontakt se světem jsou dva troubové za vámi, kteří se vždycky vysmějí před celou třídou každé vaší větě, kterou řeknete?

Cítil jsem se sám. Bez sounáležitosti k celku. Proč neudělají třídu, kde bude něco jako kulatý stůl, kde si všichni uvidí do očí, nikdo nebude sedět k někomu zády, odstrčen od ostatních? Nebo proč se nevyučuje tak, jak vyučovali staří učitelé? Ve starověkém Řecku se například vyučovalo venku v přírodě. Stejně tak staří druidové vyučovali své žáky. Každý si sednul, kde chtěl. Navíc měl člověk pocit sounáležitosti s přírodou.

Dneska podle mě lidé ztratili s přírodou kontakt a vlastně ztratili zároveň kontakt mezi sebou. Žáci jsou jako stáda ovcí nahnání do tříd, kde se strojově učí učivo, aby měli dobré známky. Protože bez dobrých známek pro ně není budoucnost. Podle mě je dnešní školský systém hodně strojový, založený na výsledcích, tak jako je na výsledcích založena práce, kde chodí dospělí. A o tom to je. Nezáleží na tom, co a jak se učíte, záleží na výsledcích a na tom, abyste se po škole zařadili do společnosti, která je zase založena na výsledcích vaší práce.

Protože mě škola nebavila, tak jsem měl spoustu zmeškaných hodin. Často jsem se flákal po hospodách. Vím, že to nebylo ideální, ale nevěděl jsem, jak mám své těžké období řešit. Občas jsem i zašel do knihovny. Chození za školu netrvalo věčně a třídní zavolala rodičům, že už skoro dva týdny nechodím do školy a že co se mnou je. Takže moje chození za školu prasklo a mělo celkem nepříjemnou dohru.

Přišel jsem do kabinetu na kobereček před třídní učitelku, ředitele, psycholožku a byla tam i moje matka, která brečela. Nakonec moje matka svedla vinu na školu, protože škola je povinna podle zákona do třech dnů informovat rodiče, že se student tři dny neukázal ve škole, což měla udělat třídní a neudělala.

Matka řekla, že pokud mě ze školy vyrazí, tak že napadne školu, že nekonala svoji povinnost. No řediteli nezbývalo nic jiného než mě na škole nechat s trojkou z chování a podmínečným vyloučením, a že jestli ještě byť jen jediný den nepřijdu, tak mě ze školy vyrazí. Psycholožka hlasitě protestovala, aby mě vyrazili (asi, že jsem psychopat, narušený jedinec a kdo ví co ještě), rozhodně mě neměla ráda.

Jenom pro srovnání, ti největší grázli, kteří někoho na té škole šikanovali, vyrušovali v hodinách a dělali bordel, měli jenom ředitelskou dutku, nebo maximálně dvojku z chování. Takže jsem byl na škole kvůli záškoláctví za největšího grázla. Mělo to i svou výhodu, všichni mi uhýbali z cesty (to byl vtip 🙂 ).

Poslední rok jsem na střední sekal latinu a do té školy jsem chodil jako švýcarské hodinky. Uvědomil jsem si, že by sem si zničil život, pokud bych školu nedodělal a řekl jsem si, že nějak to vězení musím vydržet. Přece jenom ten papír (maturitu) budu potřebovat, aby si o mně někdo nemyslel, že jsem třeba cvičená opice.

Sílou vůle jsem školu dochodil. Vždycky jsem se na učivo nějak naučil a nakonec jsem i dodělal maturitu. I když u maturity mi učitelé dávali vždycky horší známky (asi už o mě měli svůj obrázek). Např. ze zkoušky z tělocviku, kde jsem si myslel, že dostanu za 2, mi řekla porota, že se rozhodovala mezi známkou 4-5, ale asi nějak ze soucitu se rozhodli, že mi dají za 4. Kámoš a já jsme nechápali. Jenom dodám, že jsme dělali zkoušky z Juda a Jiu Jitsu a byla to policejní škola.

Vždycky jsem tam byl podceňovaný. I před tím, než jsem dostal tu trojku z chování, ale po té trojce to bylo, jako byste byli, nějak poskvrnění. Jednou jsme třeba psali nějakou slohovou práci, kde jsem měl psát úvahu o Chartě 77. Vlastně jsme měli více témat, ale já jsem si vybral tohle.

Když jsem před třídou řekl, že jsem si vybral tohle téma, tak se na mě učitelka (ta psycholožka co mě tak nenáviděla) dívala, jako kdybych řekl, že se chystám vykrást banku. Měli jste vidět ty pohledy spolužáků, kteří na mě nevěřícně koukali. Do té úvahy jsem napsal, že ty lidi obdivuji, protože našli odvahu postavit se totalitnímu režimu a taky jsem něco napsal o historii Charty 77. Dostal jsem za 5.

Tolik práce jsem si s tím dal, shromažďování informací atd. Úplně nedoceněná práce. To jsem se na ten papír mohl rovnou a doslova vysr.t, dát to tomu učiteli, který to známkoval a výsledek by byl stejný. Možná jsem si neměl vybírat politicky zaměřené téma pro případ, že učitel bude komunista, ale to je spíš chyba těch učitelů, že nám dali ze čtyř možností si toto téma vybrat, ne?

Jenom podotknu, že to bylo v roce 2006 a ne někdy za komančů před rokem 89, abyste si nemysleli, že jsem sebevrah.

A tak to bylo se vším

V tělocviku jsme měli třeba učitele, který nás mlátil opaskem, když jsme něco udělali špatně, nebo když jsme už nemohli. Bože ta potupa, když zavolal ,,pojď sem a nastav prdel“

Spíš než ta bolest, mi vadila ta potupa, že vás někdo v 19ti letech mlátí opaskem. Tragédie.

Nebo jsme si měli v tělocviku sehnat sparing partnera (spolu cvičícího) a byli jsme třeba v lichém počtu. Na mě třeba žádný nezbyl a co jsem měl dělat?

Já: Pane učiteli, na mě nezbyl sparing partner. Učitel: To mě nezajímá. To je tvůj problém. Zítra z toho budu zkoušet, a jak to nebudeš umět, máš za 5!!! K někomu se přiřaď!!!

Rozhlížíte se a přemýšlíte, ke které skupině se přiřadit.

Já: Kluci, nemohl bych cvičit s vámi, že bychom se střídali? Kluci: Ty to fakt nejde, on z toho bude zítra zkoušet a my se to potřebujeme pořádně naučit. A takhle jak žebrák jste třeba obcházeli skupiny, a ptali se, která se vás ujme. Někdo to řešil tak, že se k nějaké skupince postavil a dělal, že ty chvaty co dělají ostatní, sleduje, jako že se to učí. Nebo když se učitel přibližoval, tak třeba ten třetí řekl: Jde sem. Hoď se mnou o zem, ať to vypadá, že něco dělám. Občas se někdo schoval na záchod jako, že má sra*ku. No není to komedie? 🙂

Tak, teď už asi chápete, proč pro mě byla škola peklo na zemi. Jsem rád, že jsem jí dodělal, ale už bych si to rozhodně nechtěl prožít.

Pořád samé přežívaní z ročníků do ročníků, jenom proto, abych byl ve ,,hře“ a nakonec zjistíte, že i když je to za vámi, tak život je zase o tom samém, udržet se ve ,,hře“, jinak byste mohli skončit jako bezdomovec a to přece nechcete, že?

A proto chodíte do práce, která vás nebaví, jste na ní závislý a říkáte si: Kde to vlastně žiju?

Kam dál:

• Otevřít rubriku ,,Příspěvky čtenářů“ – Zde

• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihy! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue