Aluška.org: Věděním ke svobodě

2. díl

Aneb z lucidního snění rovnou do astrálu

Vycházím ven z učebny a koncentruji se. Hlavně jít tím snem opatrně a soustředit se na to, že vím, že spím. Nenechat si podstrčit nějakou jinou snovou realitu.

Jdu po chodbě, všímám si zdí, chodí tam lidé… Věnuji pozornost detailům. Reálnost toho snu byla pro mne úžasná, fascinující.

Najednou se vedle mě objevuje dospělý muž, celkem dost opálený a ptá se mě, proč jsem odešla z hodiny matematiky.

,,Stála totiž za prd a co budu ztrácet svůj drahocenný čas, když je to můj sen.“

Nenechala jsem se strhnout rozhovorem k něčemu jinému a šla jsem dál svou cestou…

Naproti mně jde další muž. Upřel na mě velice pozorně oči a podezřívavě si mě prohlížel.

,,Další agent“, napadlo mě. ,,Jestli mě osloví, budu ho ignorovat, nebo mi to zase pokazí jako ti minule.“

Když mi tohle proběhlo hlavou, chlápek kupodivu šel dál svou cestou a nechal mě napokoji. – Patrně by jeho zásah neměl smysl. Je dost možné, že si na mě budou muset vymyslet něco jiného, protože se učím docela rychle a stejné triky pak na mě fungují blbě.

Jdu dál chodbou… Je to tam moc hezké, všechno nasvícené takovým krásným žlutým světlem, ale já přemýšlím, že bych ráda nějak opatrně do snu zasáhla a změnila prostředí, aniž bych ho nějak zásadně narušila. Ona školní chodba zase až tak moc zajímavá není, tu už znám, tu jsem si prohlížela i minule. Sice byla trochu jiná, ale pořád je to nějaká škola…

Došla jsem pomalu chodbou k takovým světlým dveřím, které byly z velké části prosklené. Sklo bylo neprůhledné, s texturou.

Vnitřně jsem cítila, že mám možnost se rozhodnout, co chci vidět za těmi dveřmi, že tam bude jiná realita, do které chci vstoupit. Ale neprojektovala jsem si nic, chtěla jsem ten sen hlavně pozorovat. Protože když vyvíjím tlak na svůj sen, většinou mi klade odpor a pak to nějak blbě končí.

Nevyvíjet žádný nátlak a jen pozorovat, je pro mne lepší. Jeho realita je stabilnější a nestaví se pak proti mně.

Takže jsem s úplně čistou hlavou, koncentrovaná a zvědavá, vzala za kliku, otevřela dveře a šla dál…

Venku bylo krásné léto. Prošla jsem takovou dlážděnou uličkou mezi dvěma vysokými rovnými stěnami z pískovce a za nimi se mi otevřel pohled na obrovský a nádherný park. Byl plný lidí.

Měli různý věk, byli oblečení v civilu, barevně a byli veselí. Běhaly tam děti, byli tam i úplně staří lidé. Prostě taková obecná směska, jako na koupališti.

Na zemi rostla hezounká nízká a hustá zelená svěží travička. Bylo to moc příjemné.

Opatrně jsem procházela tím parkem. Byl hodně velký. Nevedly v něm cesty, jen by plný malinkých nevysokých kopečků a hodně rozlehlý.

Procházela jsem mezi těmi lidmi a pozorně si prohlížela jejich tváře.

Různě seděli, procházeli kolem mě, smáli se, povídali si mezi sebou a v podstatě si mě nevšímali.

Došlo mi, že všichni ti lidé jsou mi velice povědomí, ale ne že bych je přímo osobně znala. Tvář každého člověka, který se v tom parku nahodile objevil, měla rysy, které znám od svých přátel a lidí, se kterými se často setkávám.

Čili ten sen si náhodně vylosoval z tváří, které poznávám, náhodně je nakombinoval a stvořil tváře nové. A proto mi všichni připadali, jakobych je odněkud znala.

Jdu dál tím snem a jsem úplně užaslá. Přijde mi to úžasné, že si ten sen takhle hraje s mými vzpomínkami.

Najednou mi ale sen začal klást odpor a jeho realita byla nestabilní.

Prošla jsem až skoro na konec parku a chci se vrátit zpátky k těm lidem, zase se na ně dívat.

Najednou se tam objevil zase nějaký chlap, koukal na mě, byl mi nesympatický (na rozdíl od těch lidí v parku). Pocítila jsem chlad.

Říkám si: ,,To je nesmysl, je to sen, nemůže mi být zima. Chci, aby mi bylo dobře a teplo.“

Vizualizovala jsem si teplo… Najednou se skutečně teplota změnila zpátky na příjemnou. Ten chlap odešel a já se vrátila zpátky do parku, jenomže všichni ti lidé leželi na zemi a vypadali, že jsou mrtví.

To mě první šokovalo a pak dopálilo. Zarazila jsem se, prohlížím si tu spoušť…

Něco mi říkalo, že to není moje projekce, ale že mi to zase někdo kazí, anebo že se ten sen zase začíná víc bránit mému vlivu i pozorování.

,,Ne, já nechci mít sen s mrtvými lidmi.“ Rozhodla jsem se proto, že se mi zdá, že všichni ti lidé spí. – Začala jsem si to představovat.

A skutečně, začali se najednou zase hýbat, někteří úplně vstali a probudili se. – To se mi líbilo.

Ze scény smrti, byl najednou ospalý park, kde všichni jenom odpočívali.

Dostala jsem radost, že jsem na ten sen vyzrála, ale najednou mě vykopl úplně ven, aniž bych stihla něco udělat, nebo se zase stabilizovat.

Asi mě tam už nesnesl.

Probrala jsem se ve své posteli, ale jinak, než normálně.

Najednou mi došlo, že nevnímám svoje fyzické tělo, ale že ležím svým astrálním tělem na posteli, nějak nezávisle, nenapojeně na fyzickém. Čili nějak vedle něj a částečně asi i v něm.

Chvilku jsem ležela a přemýšlela, co udělám. – Ale proč nezabít dvě mouchy jednou ranou?

Rozhodla jsem se, že se nebudu pracně spojovat zpátky s fyzickým, ale zůstanu v astrálním a poletím na výlet.

Ony ty násilné návraty nebývají příjemné, různě to štípe, bzučí, člověk je pak jako na houpačce. – To radši nechám astrální svět, aby mě kopl do těla zpátky sám, až mě bude mít dost.

Problém byl, že moje astrální tělo mělo už zase zavřené oči a prakticky jsem byla slepá, měla jsem jen možnost cítit fyzicky okolí a sebe.

Přála jsem si otevřít oči a normálně vidět, ale nic se bohužel nestalo. Naopak jsem velice mírně začala cítit své fyzické oči. Kdybych se rozhodla použít svaly, tak bych otevřela fyzické a bylo by po výletu úplně. Takže násilím nic nešlo, jenom bych to pokazila.

,,Přece si nenechám pokazit svůj výlet jenom proto, že nic nevidím? Však tady přece omezení nejsou, do stromu nenarazím… Půjdu ven i bez toho a basta fidli.“ Paličatá jsem strašně.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Kam dál:

• Otevřít rubriku ,,Zážitky: Astrální cestování“ – Zde

• Máte otázku? Ptejte se do ►Mailu◄

• Líbí se vám tyto stránky? Doporučte přátelům adresu https://aluska.org

• Líbí se vám publikované články? Za pár dní vám může pošta doručit i knihu! – Podrobnosti ZDE

• Používáte Facebook? Pomozte propagovat tento článek a použijte prosím tlačítko ,,To se mi líbí“ níže pod reklamou, děkuji!

• Chcete mít přehled o videoaktivitách Alue na YouTube? – Můžete se přihlásit k odběru: ZDE

.

Elektronický obchůdek: www.kramky.cz/alue