Duševní onemocnění dosahují ve světě svého vrcholu a přesto současné léky, zaměřené pouze na zmírňování příznaků, vyvolávají polemiku. To je z části důvod, proč lidé hledají v minulosti, aby lépe pochopili a využili alternativní léčebné metody.
Zvuk se používal k léčbě odnepaměti. Byl nástrojem na podporu fyzického a emocionálního zdraví. Byl hluboce zakořeněn v dávných kulturách a civilizacích.
Starověcí Egypťané využívali k léčbě nápěvy se zvukem samohlásek, protože věřili, že samohlásky jsou posvátné.
Tibetští mniši používali zpívající mísy, o kterých věřili, že jsou ,,symbolem nepoznaného“ a jejichž ,,vibrace byly popisované jako zvuk manifestace se vesmíru.“
,,Naše měnící se stavy vědomí jsou přímo spojeny se stále se měnícím elektrickým, chemickým a architektonickým prostředím našeho mozku. Každodenní návyky, chování a myšlenkové procesy, mají schopnost měnit stavbu mozkové struktury a konektivity, jakož i neurálně chemické a elektricko neurální oscilace mysli.“
Psychoakustika je vědecká studie o vnímání zvuku a podnítila způsob vědců k lepšímu pochopení toho, jak ji lze použít jako lék. V roce 1973 například Dr. Gerald Oster, lékař a biofyzik, ve své výzkumné studii ,,Auditory Beats in the Brain“ dokázal, jak zvuk ovlivňuje způsob, jakým mozek absorbuje nové informace, řídí náladu, modely spánku, hojivé procesy a také to, jak rychle to dělá.
Konkrétní frekvence zvuku a hudby se tedy dají využít pro tvorbu neurotransmiterů, jako je například serotonin. Pro pochopení základů zvuku v léčení musíme nejprve porozumět našim mozkovým vlnám.
Jádrem našich myšlenek, emocí a chování, je komunikace mezi neurony. Mozkové vlny se vytvářejí tím, jak elektrické impulzy pracují ve shodě s masami neuronů, vzájemně působících jeden na druhý.
Mozkové vlny se dělí na pět různých vlnových pásem, o kterých se domníváme, že vytvářejí spektrum lidského vědomí:
Nejpomalejší z vln jsou vlny delta (od 0,5 do 3 Hz). Tyto nejpomalejší mozkové vlny se objevují většinou pouze ve stavu našeho nejhlubšího spánku.
Nejrychlejší z vln jsou vlny gama (25 až 100 Hz), spojované s vyššími stavy vědomého vnímání.
Alfa vlny (8 až 12 Hz) se objevují tehdy, když mozek sní během dne, nebo vědomě provádí cvičení všímavosti, či meditaci.
Logopedička Dr. Suzanne Evans Morris, Ph.D. to komentuje následovně: ,,Výzkum ukazuje, že různé frekvence dodávané přes stereosluchátka do každého ucha … vytvářejí rozdílový tón (nebo také binaurální rytmus), jelikož mozek skládá dohromady dva tóny, které opravdu slyší. Prostřednictvím sledování elektrické aktivity mozku (EEG) je rozdílový tón identifikován jako změna elektrického modelu, vytvářeného mozkem. Například, frekvence 200 Hz a 210 Hz vytvářejí frekvenci binaurálního rytmu 10 Hz (rozdíl mezi 210 Hz a 200 Hz je 10 Hz). Monitorování elektrické aktivity mozku (EEG) ukazuje, že mozek vytváří zvýšenou 10 Hz aktivitu se stejnou frekvencí a amplitudou vlnové formy v obou hemisférách mozku (v levé a pravé hemisféře).“
Uvažuje se, že různé modely mozkových vln souvisí s produkcí jistých neurochemikálií (neurotransmiterů) v mozku, dávaných do souvislosti s relaxací a zmírňováním stresu, jakož i s lepším učením a kreativitou, pamětí a podobně. Mezi takové neurochemikálie patří beta-endorfiny, růstové faktory, střevní peptidy, acetylcholin, vazopresin a serotonin.
Série experimentů, provedených odbornicí na neuroelektrickou terapii Dr. Margaret Pattersen a Dr. Ifor Capel odhalila, jak mozkové alfa vlny zvyšují produkci serotoninu. Dr. Capel vysvětluje: ,,Můžeme říci, že každé mozkové centrum vytváří impulzy o konkrétní frekvenci na základě hlavního neurotransmiteru, který vylučuje. Řečeno jinak, vnitřní komunikační systém mozku – jeho jazyk – je založen na frekvenci.
Když do něj pošleme vlny elektrické energie o frekvenci řekněme 10 Hz, jisté buňky ve spodní části mozkového kmene zareagují, protože se v tom frekvenčním rozpětí obvykle aktivují. “
Další výzkum léčby, respektující mysl a tělo jako jeden celek, podporuje tato přesvědčení tvrzením, že bytí ve stavu mozkových vln alfa, tedy 8 až 10 Hz, vyvolává vibrace umožňující tvorbu většího množství serotoninu
Je důležité uvědomit si, že postupy, které od vás vyžadují pro zmírnění problémů jako jsou stres, deprese, nebo úzkost užívání chemických látek, jsou zastaralé. Léčba hudbou má vědecké opodstatnění. Je lepší je představa, že něco tak běžného jako zvuk a hudba, ke kterým jsme se naučili přistupovat pouze jako k příjemné zábavě, navíc podporuje léčení těla, harmonizaci psychiky, a že to bylo prokázáno i výzkumem.
Pokud se obáváte o své duševní zdraví, zkuste poslouchat nějaký binaurální rytmus, abyste vytvořili alfa vlny délky 8 až 12 Hz pro tvorbu většího množství serotoninu. Dnes již existuje řada aplikací ve smartphonech, které takové zvuky generují. V Google Play nebo v Apple Store je vyhledáte pomocí klíčového slova „binaural“. Zvuky (případně hudbu) je však třeba poslouchat vždy se sluchátky, aby do každého ucha šla jiná frekvence. Bez sluchátek by se frekvence „slily“ a nemělo by to efekt. Další možností je využít hudbu, podporující v mozku uvolněný stav alfa. Takovou je například klasická hudba.
překlad © Alue K. Loskotová, www.aluska.org 2021 / podle Zdroje
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****