Aluška.org: Věděním ke svobodě

Před několika měsíci můj syn řekl něco, na co musím pořád myslet. Byly mu tehdy dva roky a 8 měsíců. Žijeme v oblasti v Texasu, kterou obýval kmen Komančů až do konce 19. století. Bydlíme necelých 20 mil od archeologického naleziště Gault, které je jedno z nejstarších v Severní Americe a bylo osídleno před 15 000–20000 lety.

Moje dítě tohle neví, protože jsme s ním o tom nikdy nemluvili. Zajímám se o historii a četl jsem o starověkých kulturách, ale ani já, ani moje žena, jsme s naším synem nikdy nemluvili o domorodých obyvatelích, ani jsem před ním nevyslovil slova „Komančové“ nebo „Domorodí Američané, Indiáni“ a podobně. Pokud je nám známo, nikdy nebyl obeznámen s konceptem domorodých obyvatel Ameriky. Když s ním mluvíme, označujeme všechny lidi jednoduše jako „lidi“ a nezatahujeme tam nic složitějšího.

Jednou takhle večer u nás byl na večeři náš dobrý rodinný přítel. Mluvili jsme na různá témata a já jsem se u toho zmínil o staré kamenné zdi, která stojí poblíž našeho bydliště, a můj přítel na to řekl něco ve stylu: ,,V době, kdy tu byli Komančové…“
Ani jsem si v tu chvíli neuvědomil, že nás můj malý synek poslouchá. Najednou nás přerušil a vyhrkl: „Já znám Komanče!“

Všichni jsme to zprvu tak nějak přešli, ale pak jsme se ho na to začali ptát a s každou jeho odpovědí to bylo stále divnější. Náš rozhovor vypadal asi takhle:
Já: „Ano? A jakto, že je znáš?“
On: „Slyším je v noci. Z oblohy.“

Komančové jsou indiánský kmen, původní obyvatelé z oblasti severoamerických Velkých plání. Kdysi obývali velké území zvané Comancherie, zahrnující severozápadní Texas a přilehlé části Nového Mexika, Oklahomy a Kansasu. Dnes žije asi 14 700 Komančů převážně v okolí města Lawton (stát Oklahoma).

Všichni jsem se na sebe začali překvapeně dívat, zatímco on pokračoval v jídle. Vyvolalo to moji upřímnou zvědavost. Moje žena a já jsme se vždy snažili, abychom ho netlačili do námi chtěných odpovědí, ale aby říkal věci jak je doopravdy cítí, když se ho na něho ptáme. Takže nám odpovídá na otázky spontánně a upřímně.

On: „Mluví se mnou z oblohy.“
Já: „Co ti říkají?“
On (hraje hluboký hlas): ,,Ahoj, ty tam dole!“
Já: ,,Řekni nám o nich něco víc.“
On: „Mluví nějakým divným jazykem.“

Zeptali jsme se synka, jestli jim rozumí a on odpověděl, že ano. (Chodí do školky, kde se mluví španělsky, takže chápe koncept rozdílných jazyků, že alespoň angličtina a španělština jsou dva různé jazyky.)

Zeptali jsme se, jestli je také vidí. Odpověděl, že ano.
Zeptali jsme se, jak vypadají a on řekl: „Vypadají jako zvířata.“
„Ale jsou to lidé?“
,,Ano“.

Zeptali jsme se ho, jestli jsou strašidelní a on lhostejně řekl, že nejsou a pak pokračooval s večeří.

Asi se vám to bude zdát zvláštní, ale já mu tak nějak věřím. Není pochyb o tom, že Komančové žili v naší oblasti a určitě mluvili jazykem, který by malé dítě mohlo popsat jako „divný“. Nosili čelenky a pokrývky z bizoních hlav, z rohů, z peří a zdobili si oděvy šperky ze zubů, drápů, nosili jelení kůže. To by mohlo vysvětlovat, proč řekl, že vypadají jako zvířata. Prohledejte si obrázky, na kterých jsou vyobrazeni Komančové a pochopíte, co tím myslím.

Jak jsem už řekl, nevěřím tomu, že o Komančích už někdy předtím slyšel. Nebavíme se na tohle téma s batoletem, jehož oblíbená zábava je hraní si na pískovišti, nebo sledování vláčku Thomas v TV.
Nejblíž, co jsme se kdy dostali k Indiánům, byla chvíle, když se mě zeptal na moji sbírku šípů, a já mu prostě řekl, že je vyrobili lidé, kteří žili už dávno a neřekl jsem mu žádné jiné podrobnosti. Nesleduje filmy a to málo z televize, kterou někdy sleduje, je omezeno jen na několik kreslených filmů pro batolata.

V té době mu byly jen 2 roky a 8 měsíců. Nikdy předtím ani poté nemluvil o imaginárních kamarádech, duších, strašidlech, nebo o něčem podobném.

Racionální vysvětlení by bylo, že je to prostě jen dítě s bujnou fantazií a někde něco nějak zaslechl, ale připadalo mi to docela pozoruhodné. Od té doby se o tom už nezmínil. Uplynulo už 4 nebo 5 měsíců a já jsem se ho několikrát zeptal, jestli mi může o Komančích ještě něco říct, ale moc jsem z něho zatím nedostal.

připravila © www.aluska.org 2021 | článek je založen na překladu zkušenosti svědka z Ameriky