Aluška.org: Věděním ke svobodě

Pracovníci světla jsou lidé, kteří chtějí žít co nejvíc duchovně a zároveň učinit svět lepším místem pro všechny. Velmi často a snadno však propadají destruktivním myšlenkám a dostávají se do pasti svého vnitřního konfliktu, který následně poškozuje jejich vlastní realitu. Je to jedna z překážek, která uvězní mnoho vysoce vědomých lidí.
Dochází k tomu, když se někdo probudí do vyšší úrovně vědomí, ale nedokáže přijít na to, jak žít podle svého záměru a zároveň se hmotně uživit. Takoví lidé mají velké problémy zůstat ve spojení s vyššími úrovněmi vědomí a zároveň zůstat pevně usazeni ve fyzickém světě. Mnozí z nich jsou z této zkušenosti natolik frustrovaní, že propadají depresím a mají pocit, že by to nejraději vzdali a prostě „šli domů“ (tj. vrátili se do nefyzického světa).

Tito pracovníci světla mají často pocit, že musí udělat kompromis: buď zůstat napojeni nahoře a být zcela bez země, nebo ztratit toto vyšší napojení a stát se více uzemněnými. To je však opravdu těžký kompromis, takže mnozí z nich oscilují sem a tam a nikdy si nejsou zcela jisti, která cesta je ta správná.
V důsledku toho tito pracovníci světla buď dělají zbytečnou práci, která je nebaví, ale je dobře placená, nebo dělají práci zaměřenou na vyšší cíl, která naopak není skoro vůbec placená. Nakonec obětují buď svůj účel, nebo svůj příjem, protože je velmi, velmi náročné uspokojit obojí najednou.

Toto rozhodnutí buď – anebo si z dlouhodobého hlediska vybírá daň. Je těžké zůstat cílevědomý, pokud se bojíte o zaplacení nájmu, a je těžké generovat dobrý příjem, pokud vás vaše práce neinspiruje a duševně nerozvíjí.
Skutečnou pastí je samotné přesvědčení buď-anebo. Je chybou myslet si, že nemůžete přitáhnout hojné zdroje, když zároveň děláte to, co vás baví. Stejně tak je chybou myslet si, že zůstat na mizině je nejlepší způsob, jak pomáhat ostatním lidem. Mnozí pracovníci světla jsou tak citliví na myšlenku, že by obětovali svůj cíl kvůli penězům, že si myslí, že je lepší nemít peníze vůbec… nebo sotva tolik, aby to stačilo na přežití.

Pracovníci světla jsou velice citliví na myšlenku vydělávání peněz špatným, nebo nějak nemorálním způsobem. Když však čelí finančnímu nedostatku a musí platit nájem nebo přijdou o domov, je opravdu těžké zachovat si integritu a vysoké morální hodnoty. Když je ohroženo vaše přežití a stabilita, máte zkrátka jiné priority. Je zatraceně těžké přemýšlet o službě druhým, když jste pozadu s placením nájmu, máte dluhy a na dveřích svého bytu jste objevili nalepenou třídenní výpověď. Jak asi tušíte, řešením je, že potřebujete obojí.

Nebraňte se penězům a nebojte se hojnosti. Tím, že budete neúspěšní, chudí a bez domova, nikomu nepomůžete. Sobě už vůbec ne.

Strach z úspěchu
Důvod, proč si možná nedokážete udržet stabilní spojení se Zdrojem a zároveň zůstat nohama na zemi, je to, že se bojíte, co by to znamenalo, kdyby se vám to fakt podařilo. Je velká šance, že s tímto tvrzením nebudete souhlasit, ale zachovejte otevřenou mysl.
Je možné zůstat ve spojení se Zdrojem a zároveň být uzemněný. To není new age koncept, je to vyložená nutnost. Na jedné straně mám svůj cíl, své duchovní přesvědčení a pocit spojení se všemi. Když s těmito myšlenkami rezonuji, mám motivaci sloužit a pomáhat lidem po celý den. Na druhé straně žiji také ve fyzickém světě. Potřebuji zajistit základní potřeby pro sebe a svou rodinu, což v praxi znamená, že potřebuji příjem. Takže nemohu lítat jenom na obláčku, pokud to znamená, že díky tomu pak nemám kde bydlet. Musím zůstat řádně při zemi.

Propojenost + uzemnění = synergie
V jádru nejsou tyto dvě stránky ve skutečném rozporu, naopak se mohou vzájemně vhodně doplňovat a podporovat. Duchovní stránka člověku poskytuje trvalou motivaci. V duchovnu je vášeň, energie i klid.  To je ideální základ pro práci, která však musí dávat nějaký smysl. Když je člověk finančně stabilnější, má i větší osobní svobodu. Má větší kapacitu a prostor se duchovně realizovat.

Co se stane, když uspějete
Spousta budoucích pracovníků světla se obává, že se nemohou živit tím, že budou sledovat svůj záměr (většinou proto, že jsou naočkovaní od rodičů větami typu „kreslení tě neuživí, jdi na práva“). Logicky tím vzniká otázka: Co se stane, když to bude skutečně fungovat? Co když se mi to fakt podaří?

Je to častý a společný problém takových lidí. Mnoho zlomených pracovníku světla projevuje skrytý strach z vlastního úspěchu. Skutečnou překážkou k  dosažení rovnováhy mezi duchovností a uzemněním jsou omezující přesvědčení, která můžete mít o tom, co se stane poté, co této rovnováhy dosáhnete. Pravděpodobně se stane to, že budete úspěšní ve velkém stylu, pokud vás vaše práce bude bavit. Vygenerujete z ní dobré příjmy, protože vnitřní motivace a vášeň vás předurčí k tomu, abyste v tom vynikali.
Váš cíl řídí vaše činy, vaše činy řídí vaše výsledky a vaše výsledky vytvářejí příjem. Váš příjem vám dává více svobody a více paliva pro váš duchovní účel. Jakmile toho jednou dosáhnete, je to stabilní vzorec a pak vznikne bezpečný prostor na pomoc světu.

S velkou mocí přichází velká odpovědnost
To je další věc, které se lidé trpící syndromem pracovníka světla bojí nejvíce. Bojí se, že pokud se jim to skutečně podaří, budou mít na svých bedrech velkou zodpovědnost a že je množství práce pohltí, zavalí a vyčerpá. Tento strach je to, co opět ničí jejich příjmy. Někdy je řešením kvantita. Zvýšit počet obohacených osob, aniž by to vyžadovalo více času stráveného v práci. Nebo, identifikovat oblasti které jsou podstradatelné a žerou čas a místo nich posílit oblasti, které jsou klíčové a skutečně výdělečné. Když jste kreativní, nějaký nápad vám určitě přijde. Důležité je naučit se efektivně hospodařit se svým časem a energií.

Mnozí se udržují v pozici, kdy vydělávají jen tolik, aby udrželi status quo, ale ne dost na to, aby se dostali dopředu. A pokud nějakým způsobem vydělají hodně peněz, mají pak tolik práce, že nezbude čas vážně přemýšlet o svém skutečném účelu.

Musíte se postavit těmto obavám čelem. Zahoďte myšlenkový koncept „Kdybych se opravdu snažil, měl bych větší dopad. Přitáhl bych k sobě spoustu lidí. Nakonec bych měl velkou zodpovědnost a musel bych na tom pořád pracovat a řešit s tím spojené problémy… Děsivé.“
Skutečná motivace, která dlouhodobě funguje, vychází z hluboké touhy změnit svět k lepšímu. Vášeň vychází z cíle, ne ze samotného příjmu.
První je však nutné překonat strach z úspěchu a pocit vlastní neschopnosti, či méněcennosti, protože to je to co vás nejvíc táhne zpátky.

Syndrom pracovníka světla je nepřijetí vlastní síly. Tento nedostatek přijetí se projevuje zdánlivým rozporem mezi napojením na Zdroj a zakotvením ve fyzické realitě. Jak uvnitř, tak vně. Vnitřní konflikt se pak projevuje ve vnější realitě.
Prostě dostáváte to, co si o sobě myslíte. Bojíte se své skutečné síly, a proto tiše jednáte tak, aby zůstala zastřená. To se projevuje nekonečnou řadou rozptýlení, která vás mají zaměstnat natolik, abyste nemuseli přemýšlet o tom, co skutečně děláte – udržujete si malou sílu, protože se bojíte příliš velké odpovědnosti.
Tento problém nikdy nevyřešíte na stejné úrovni myšlení, která ho vytvořila. Můžete si pod sebou lámat větev, jak dlouho chcete, ale budete se jen točit v kole.

Přijměte se
Pokud se považujete za pracovníka světla, pochopte, že jste předurčeni k tomu, abyste zářili, ne k tomu, abyste zhasínali nebo poblikávali. Pokud máte pocit, že vás život v tomto fyzickém vesmíru stahuje dolů, je to proto, že váš život postrádá harmonii a stabilitu. Na tom se dá pracovat.

Čím více se bojíte, tím více přitahujete rozptylující problémy, které mají jen málo – nebo vůbec nic – společného s vaším vyšším záměrem. Ale kdykoli budete připraveni, můžete vesmíru říct: „Dobře, už jsem připraven. Půjdu za svým záměrem celým srdcem a celou duší a ty mě podpoř.“ Jakmile učiníte toto závazné rozhodnutí, přitáhnete si veškerou pomoc a zdroje, které potřebujete. Budete šokováni, jak dobře to funguje, jakmile se odhodláte.

Přišli jste sem, abyste pro tuto planetu udělali něco opravdu dobrého, tak se dejte do práce a jděte to udělat. Tím, že budete stát na místě, nikoho neoklamete. Jste zodpovědní za to, co jste sem přišli udělat, ať už to uděláte, nebo ne. Zůstávat malý, nešťastný a bez domova nikomu neposlouží a už vůbec ne vám. Tato planeta vás potřebuje teď, ne zítra.

Není nic osvíceného ani na tom, že se zmenšujete a podceňujete, aby se ostatní lidé necítili ve vaší blízkosti nejistě. Když necháme zářit své vlastní světlo, dáváme nevědomky druhým lidem povolení, aby udělali totéž. Když jsme osvobozeni od vlastního strachu, naše přítomnost automaticky osvobozuje ostatní.

Stigma placené duchovní práce
Protože máte duchovní zájmy, pravděpodobně vás to potáhne do spirituální, umělecké, mentorské, psychologické, přírodní, bylinkářské, nebo jiné oblasti, která má k duchovnu blízko. Připravte se na to, že jakmile si dovolíte v duchovně zaměřené práci říct o peníze, aktivujete tím program, kterým se vás bude snažit vaše okolí odradit.
Ano, lidé, kteří sami zdarma nepracují a chtěli by si brát plody vaší práce zdarma, jsou schopní vám nadávat za to, že nechcete pracovat zdarma, protože „za duchovní práci a za službu lidem je ostuda brát peníze“. Tento program má jednoduchý účel, zabránit produktivnímu a perspektivnímu člověku, aby aktivně a dlouhodobě rozvíjel duchovnost. Účelem takových útoků je donutit vás se stydět za svou potřebu financí a proto pracovat zdarma, až se nakonec vysílíte, nebo dojdete do fáze, kdy už si to nebudete moci dovolit a vykašlete se na to.
Tento program nejlépe funguje v lidech, ve kterých jsou silné odpovídající psychické komplexy a hlavně nevraživost, závist. Ti pak pracují jako potlačující síla, která ničí duchovní projekty a služby s potenciálem. Způsobuje to, že společnost duchovně stagnuje a degraduje, že se spiritualita nerozvíjí, protože lidé jdou pracovat jinam, nebo jsou kriticky podhodnocení a nemohou tomu dát 1000%.
Pokud se do duchovní oblasti vydáte, počítejte s tím a nenechte se tímto nesmyslem překvapit ani udolat.

Pokud něco umíte a jste v tom dobří, zasloužíte si za svou práci peníze a máte právo na naplněný život. A je úplně jedno, v jakém oboru děláte a jestli je nebo není duchovní.

© aluska.org 2023