Zažili jste někdy tak podivnou věc, že jste si vážně položili otázku, jestli je realita taková, jak si lidé obvykle myslí? Není tu až příliš mnoho dějů a zkušeností, které se silně vymykají tomu, co by člověk od reality očekával? V dnešním článku najdete kompilaci šokujících zážitků, které jsou všechno možné, jenom ne normální.
Setkání ve snu
Jednou když mi bylo asi 8, jsem nešel do školy, protože jsem byl nemocný. Domácí úkoly mi měl donést kamarád ze třídy, ale nikdy nedorazil.
Můj děda se pak vrátil z práce a řekl mi, že tento můj kamarád umřel. Byl jsem úplně zničený.
Tu noc se mi zdál sen, ve kterém jsem byl s tímto zesnulým kamarádem na hřišti vedle naší školy a povídali jsme si. Pak mi řekl, že je v bezpečí a že ho ani nebolelo, když ho to auto srazilo.
Druhý den se mnou mamka chtěla o té situaci mluvit a zeptala se mě, jestli chci vědět, co se konkrétně stalo. Řekl jsem jí, že už všechno vím, protože mi to řekl můj kamarád.
Mamka si myslela, že mi to můj děda asi už řekl, ale neřekl, nechtěl mi o tom říkat, aniž by o tom mamka věděla.
Další noc se mi s ním znovu zdál sen a znovu jsem s ním mluvil. Hráli jsme si, bavili jsme se a on mi řekl, že už opravdu musí jít a že už se nikdy neuvidíme.
Další den byl jeho pohřeb a od té doby se mi o něm opravdu nezdálo.
Božský quicksave
Byl jsem na dovolené na Floridě a rovnou jsem tam navštívil kamarádku.
Procházeli jsme se po pláži, za dokonale slunečného dne. Najednou všechno na vteřinu zčernalo.
Říkám si, že to bylo fakt divné, ale vysvětlil jsem si to tak, že jsem asi měl jenom nějaké mžitky. Jenomže kamarádka, která byla se mnou na té pláži, se na mě najednou otočila a řekla: „Viděl jsi to? Všechno na vteřinu zčernalo.“
Humatomova kopie
Když jsem jako dítě hrál baseball, na konci sezóny se rozdávaly trofeje. Když jsme dostávali trofeje, volala se jména oceněných dětí. Náhodou tam bylo dítě se stejným jménem, jako mám i já.
Potkali jsme se po rozdávání cen, protože nám to bylo divné. Naše příjmení totiž není moc obvyklé. Měli jsme dokonce narozeniny ve stejný den, vypadali jsme oba stejně, oba naši tatínkové se jmenovali Derek a obě naše sestry se jmenovaly Lilly. Jako dítěti mi to přišlo fakt hustý. Teď v dospělosti mi to sice pořád připadá hustý, ale zároveň je to i dost znepokojivý.
Posel
Letos v létě jsem své přítelkyni koupil k narozeninám zájezd na poslední chvíli. Byla to jízda na kajaku kolem ostrovů San Juan u pobřeží státu Washington. Po dlouhé jízdě a cestě trajektem jsme našli naši skupinu, složenou z asi dvaceti lidí.
Moje přítelkyně má hodně jedinečné jméno. Řekněme, že se třeba jmenuje Rebeka Warholová. Je to moje sluníčko.
Začala si povídat s ženou středního věku, která seděla vedle ní, když jsme čekali na odjezd. Paní jí řekla, že vždycky milovala jméno Rebeka, protože to bylo jméno její matky.
Příjemně si povídaly, dokud nepřišel průvodce s formulářem, který jsme měli všichni vyplnit. Tehdy to začalo být divné.
Moje přítelkyně napsala své celé jméno na list a předala ho této ženě, která okamžitě vykřikla: „Ach můj bože,“ a začala plakat.
Po několika minutách naprostého zmatku nám řekla: „Rebeka Warholová bylo celé jméno mé matky a tyto ostrovy byly jejím nejoblíbenějším místem na celém světě. Zemřela letos v létě na rakovinu a cestovali jsme tisíc kilometrů, abychom tu rozptýlili její popel.“
Byli jsme úplně omráčení. Doslova jsem vybral náhodné datum, čas a cestovní společnost. Pak jsme byli přiděleni do stejné skupiny, jako tato žena. A moje přítelkyně seděla hned vedle ní. Co to k sakru?
A paní pokračovala dál: „Moje dcera nám řekla, že babička Rebeka bude s námi na této cestě, a já tomu až doteď nevěřila.“
Byla to ta nejneuvěřitelnější náhoda, jakou jsme kdy zažili, a naprosto mě přesvědčila, že na tomto světě je něco víc. Můj bratr nám na to později řekl, že na nás toho dne zamrkal vesmír.
Probuď se, Neo.
Před několika lety jsem přišel domů, zapnul jsem počítač, chvíli jsem procházel web. Pustil jsem si video o filmu Matrix a pak jsem se podíval z okna.
Pak jsem se náhle probudil a seděl jsem v křesle. Podíval jsem se na svůj monitor. Byl vypnutý.
Pomyslel jsem si: „To je zvláštní, asi jsem tady usnul,“ a pokračoval jsem pohybem myší, abych probudil počítač z režimu spánku. Neprobudil se.
Byl jsem zmatený a začal jsem hledat chybu. Nakonec jsem došel k tomu, že PC nebyl vůbec zapojený do sítě, že byla vytažená zástrčka.
Na nějakou dobu mě to úplně vyvedlo z míry. Jediné střízlivé vysvětlení, které mě napadno je, že jsem musel přijít domů, usnout a celé se mi to jenom zdálo, v tuto verzi upřímně doufám.
Nestydatá Samanta
Moje žena a já jsme byli v místním nákupním centru. Procházeli jsme se po obchodu se spodním prádlem pro ženy a byla tam výstava s hromadou sexy nestydatých oblečků v dárkových krabičkách.
Jakmile jsme je uviděli, oba jsme zároveň vyhrkli: „Tohle vypadá jako něco, co by nosila Samanta!“ Samanta je naše společná známá, kterou jsme poznali přes naše přátele.
Začali jsme se tomu smát, a když jsme zašli za roh, tak se přesně ta Samanta, o které jsme právě mluvili, dívala na úplně stejný stojan, akorát stála z druhé strany!
Oba nás to hodně zarazilo. Předtím jsme ji asi rok neviděli, ani nikde nepotkali.
Zamrznutí v čase
Asi před dvěma lety jsem jela po práci vyzvednout manžela z trajektu. Manžel nasedl do auta a když jsem velmi pomalu vyjížděla z parkoviště, oba jsme si všimli dvou lidí stojících pár metrů před naším autem. Vypadalo to, jako by to byli cizinci, starší vypadající profesionálové. Oba samostatně kráčeli ke svým autům v různých částech parkoviště.
Muž zrovna sahal do své tašky a dáma, která od nás byla dál než ten muž, stála s hlavou otočenou doprava. Vím jejich přesné pozice, protože stáli na místě úplně zmrzlí!
Seděli jsme s manželem v autě a zírali jsme na ty dva zamrzlé lidi. Nic jsme neříkali, jenom jsme šokovaně hleděli.
Pak to najednou bylo, jako by někdo stiskl na videu Play a ti dva pokračovali normálně dál, jako by se nic nestalo.
S manželem jsme si slíbili, že nikdy nezapomeneme, jak zvláštní to byl zážitek. Už si přesně nepamatuji, jak dlouho takto nehnutě stáli, ale bylo to dost dlouho na to, aby nás to oba vyděsilo.
© aluska.org 2023
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****