Aluška.org: Věděním ke svobodě

Tak teoreticky, mohl je někdo zaměřit z lodě a teleportovat je na ni. Taková technologie má limity. Funguje jenom do jisté vzdálenosti. Cíl (člověk) musí být zaměřen. Při případné zpětné teleportaci na Zem je také nutno cílové místo, na které má být osoba teleportována také přesně zaměřit, jinak by nemusela dopadnout dobře. Ideálně by to mohlo fungovat právě z oblohy (snad až z oběžné dráhy) dolů na Zem a naopak. Ale asi nelíp technicky proveditelná teleportace je z teleportační brány, umístěné někde v prostoru, do druhé, k ní propojené brány a nebo do volitelného počtu vícero takových bran. Na Zemi jsou místa, kde lze takové věci provádět, víte-li jak. Třeba hrad Houska v Čechách má jednu tajnou místnost a skrze její dveře můžete projít a přemístit se někam daleko, na zcela jiné místo na světě. Za předpokladu, znáte-li k tomu ten správný postup. Celý vesmír je neustále totiž v pohybu. Nechat v něm někoho někde zmizet a pak ho tak na pas blink někde zcela úplně jinde zhmotňovat, není podle mne jenom tak. Blbý skončit třeba místo na střeše nějakého mrakodrapu o pár metrů vedle něj. 🙂 Jinak teleportace ještě funguje u entit, u kterých je jejich vlastní rozvinutou schopností. Ale to už se dostáváme pomalu někam jinam.

Myslím, že jsem Vám vysvětlil v mém minulém příspěvku, který jste ale nezveřejnila, jak se věci mají. Tečka. Nejde tu ale ani o Vás ani o mne, jde o informování lidí.

Ta videa z nemocnice jsou falešná. Je to dobrý příklad provokace, která má za účel reakce tzv. kontaktérů, kteří když jejich pravdivost potvrdí, prokáží svou nekompetentnost.

Jak už jsem zde jindy sdělil, my vesmírné civilizace jsme už na Zemi, a to v tom smyslu, že jsme už schopny plnit náš minulý záměr, totiž to, co nedokázal Ježíš (bez urážky), který zkolaboval, vzdal a obětoval se proti zlu, přičemž zradil všechny lidi Země, kteří spoléhali na jeho vedení a společnou záchranu. Jinými slovy, probíhá už tzv. evakuace.

Ale blíže k Vašemu článku: Samozřejmě, že se na Zemi zhmotňujeme, protože vy lidé žijete fyzicky v tzv. nižší vibrační sféře (voda –> pára, protože už obsahuje více energie). Byl jsem několikrát svědkem zhmotnění se nějaké bytosti. Bylo jich několik různých. K tomu, jak se odhmotňují aby se vrátily do vyšší vibrační sféry, asi není potřeba cokoliv sdělit, je to logické. Prostě se musí rozvibrovat jako vibrátorem, který asi znáte a přijmout plně tu energii, tedy téměř bez výjimky nějakou technikou. Většinou se to děje při jejich návratu až v disku. Jen to musí stihnout dokud je to ještě možné, protože by tu mohly „zmrznout“ a návrat by už nebyl možný nikdy, roztrhal by je. / Ale mohu zmizet i jinak. Popíši vám nyní jedem můj vlastní skutečný příběh: Bylo mi asi tak sedm let, když jsem se na vesnici setkal poprvé s touto variantou. Trhal jsem na trávníku čtyřlístky, mezi dalšími dětmi a bylo jich tam dost hodně, dětí i čtyřlístků a jeden dospělý muž, který bydlel v domě vedle, Přijelo auto, zastavilo cca padesát metrů od domu a vystoupil nějaký muž evidentně z jiné vesnice, a přišel k nám. Vytáhl pistoli a namířil na toho našeho mladého muže se záměrem ho zastřelit, jak tvrdil. No, já zbystřil, byl jsem ještě plně nevinné dítě a má potřeba bránit podle mého názoru zlu, byla natolik silná, že jsem se mu připletl pod nohy a vyrazil mu tu jeho zbraň z ruky. Jenže on se pro ni sehnul a nejenže se na situaci téměř nic nezměnilo ale ještě navíc namířil na mne se slovy „Dobrý (schopné) dítě,… ty taky chcípneš.“ . No, a to se ale odnikud, tedy asi se zhmotnil, protože nikde před tím nebyl a zbytek lidí útočníka v tom autě poblíž kontroloval situaci a nereagovali, objevil muž mé vesmírné ochranky a opět mu vyrazil tu pistoli z ruky a popral se s ním. Ale neúspěšně, protože potom se musel skrývat za silným kmenem poblíž stojícího stromu a vlastně se okolo něho honili. Když tu se telepaticky ozval hlas, který ho naváděl ke skoku do prázdna a se slovy „I to jsem pro tebe udělal.“. Slyšel jsem také. No, a skočil do prázdna a ještě ve vzduchu zmizel. Pravda je, že co se dělo potom, už nevím. Ale vzhledem k tomu, že nikdo z nás nezemřel a nepřátelé zmizeli, asi nakonec plně úspěšná naše vesmírná akce. kk.

Len by som poznamenal, že Ježiš je umelý konštrukt Rimanov, konkrétne sa o to zaslúžil Arius Calpurnius Piso (Flavius Josephus), ktorý prinútil unesených kňazov doplniť do Biblie, to čo on považoval za potrebné pre vznik katolíckej cirkvi a nového náboženstva stvrdeného jeho Novým zákonom.
Začiatky, samozrejme, začali u tých, ktorí ako prví vytvorili kresťanstvo. A to znamená, Arrius Piso a Pliny mladší, ako aj ich najbližšia rodina. Najprv tu bol Arrius Piso ako „otec“ alebo otec samotného náboženstva (pozri knihu Abelarda Reuchlina „Skutočné autorstvo Nového zákona“). Treba poznamenať, že aj keď bol Arrius Piso hlavným autorom a tvorcom kresťanstva, rukopisy, ktoré použil ako jeho základ, boli výsledkom rímskeho úsilia o vytvorenie nového náboženstva, ktoré bolo zavedené za vlády Tiberia. Miesto, kde bol tento koncil alebo výbor pre vytvorenie nového „univerzálneho“ (teda vlastne toho, čo znamená „katolícke“) náboženstva pomenovaný alebo premenovaný po Tiberiovi, ako Tiberias, ktoré sa nachádzalo v Galilei. Ľudia zapojení do tohto projektu boli predkami Arrius Calpurnius Piso. Seneca bol jedným členom. Bol to prastrýko Arriusa Pisa (brat jeho starej mamy z matkinej strany). Bolo tam niekoľko ďalších, vrátane otca Arriusa Pisa, Gaia Pisa. V čase Nera Julian Caesars opustil myšlienku vytvorenia nového náboženstva. Nero to teda neschválil, a Pisos a ich spojenci potom plánovali zavraždiť Nera. Zistil to a nechal mnohých z týchto sprisahancov popraviť (napríklad Senecu, Gaius Piso a Lucana Básnika, ktorý bol Senecovým synovcom). Hoci Lucius Piso, brat Gaia Pisa a Arrius Piso, boli zapletení, Lucius Piso a Arrius Piso sú ušetrení Nerom. Profesor Bruno Bauer z Berlínskej univerzity napísal knihu „Kristus a cézari“, ktorá vyšla v roku 1877. Jeho práca podáva dôkazy o rímskom stvorení kresťanstva, vrátane Senekovej účasti v ňom. Tento skorý koncil vytvoril rukopis s názvom „Ur Marcus“ a pravdepodobne ďalší známy ako „Ur Mattheus“, alebo prototyp rukopisov pre evanjeliá Marka a Matúša. Rodina, ktorá vytvorila kresťanstvo, nedôverovala tým, ktorí neboli súčasťou najbližšej rodiny, aby viedli kresťanstvo; preto všetkých prvých pápežov zastupovali najbližší rodinní príslušníci, ktorým sa dalo dôverovať. Niekedy boli vodcami iba podľa mena, len aby vyplnili miesto v chronológii. Ako napríklad Julius Calpurnius Piso. Bol synom Arriusa Pisa, ale neschvaľoval kresťanstvo. Priklonil sa však k dohode, ktorú uzavrel so svojím otcom, aby mu umožnil napísať koniec – nielen príbehu kresťanstva, ale aj samotného kresťanstva; že je to Zjavenie.

To, že sme sa toľko dozvedeli o Arriusovi Pisovi a jeho rodine, ako aj o Pliniovi Mladšom vďačíme za to, že sa zachovalo veľa primárnych zdrojových dokumentov a práca, ktorú vykonal profesor Ronald Syme, ktorý napísal mnoho mimoriadne dôležitých článkov o starovekej rímskej histórii a jednotlivcoch, ktorí vtedy žili. Boli publikované v The Journal Of Roman Studies. Písal aj knihy, napríklad jeho známe „Rímske knihy“. Akonáhle mocné rodiny ako napríklad „Orsini“, „Crescentii“, „Sforza“, „Medici“ atď… získali pápežskú moc, len zriedka chceli, aby táto moc opustila ich rodinu; pretože to bol ďalší prostriedok na získanie obrovského bohatstva, ako aj moci. A tieto rodiny robili svätých zo svojich blízkych rodinných príslušníkov, aby vytvorili ilúziu, že sú „svätými“, bohabojnými ľuďmi. Prvý rímsky biskup – svätý Peter bol nikto iný ako Arrius Calpurnius Piso. Okrem pápežov aj svätí a mučeníci boli v skutočnosti stvorení z rodiny, ich príbuzných a potomkov. Keď vytvorili ilúziu pádu Rímskej ríše (v skutočnosti sa len na čas presťahovala na Východ do Konštantínopolu), na scénu sa vynorili ďalšie vetvy rodu. Títo boli v histórii známi ako Longobardi, Vizigóti atď.
Vládcovia, ktorí naďalej vládli ako králi a pápeži, boli stvorení zvnútra, pričom do vnútorného kruhu nikdy nevpustili nikoho zvonku. Svätá ríša rímska bola založená synmi a vnukmi cisára Karola Veľkého a trvala neohrozene až do čias Napoleona. To všetko zmenil Napoleon. Nemohol by zničiť Svätú rímsku ríšu, keby nevedel, ako na to. A vedel to, pretože aj on bol potomkom Arriusa Calpurnia Pisa. Aj keď Napoleon zničil Svätú ríšu rímsku a zbavil sa mnohých kráľovských domov a kráľov, mnoho ďalších stále existovalo a katolícka cirkev nebola zničená. Takže mnohí vládcovia, ktorí boli stále kráľmi aj katolícka cirkev, stále chceli získať späť moc, ktorú kedysi mali a pokúsili sa oživiť „Ríšu“ druhýkrát, počnúc rokom 1871. Predtým, ako sa tento pokus skončil, vypukla I. svetová vojna. Ale táto „vojna za ukončenie všetkých vojen“ neukončila pokus o oživenie Ríše. Hitler sa dostal k moci a nastolil „Tretiu ríšu“. Čo si znalí uvedomili, že to bola v skutočnosti obroda Svätej ríše rímskej, ktorú Napoleon rozdrvil.
„Pápeži“ pred Konštantínom boli pápežmi iba podľa mena. Veľmi rané cirkvi, ktoré zanikli, to urobili preto, že keď si rodina Piso uvedomila, že do ich kostolov nikto nechodí, pokúsili sa ich zlákať so sexom. Začali písať sexualizovaný alebo oplzlý materiál (tenko zamaskovaný), pričom väčšinu z toho robil Plínius ako Pavol so svojimi epištolami. Nasmerovali ich do malých sexuálnych miestností zabudovaných do ranných kostolov, kde mali na výber „pomocníka“ a boli požiadaní o desiatok alebo „dar“. James Ballantyne Hannay bol profesorom na Oxforde. Bol jedným z hlavných prispievateľov a konzultantov pre veľké dielo známe ako ‚The Encyclopedia Biblica‘. Hovorí tam: „Napríklad učení a ctihodní autori Encyc. Biblica považovala Ježišove zázraky chodenia po vodách, kŕmenia tisícov ľudí atď. za „detské“ bájky a vyhlásila, že Peter a Pavol boli iba „krycie“ mená alebo laické postavy, na ktorých skutoční autori Nového zákona, tzv. Rímski cirkevníci zavesili svoje náboženské diskvizície. – v skutočnosti rozprávanie je fikcia. Umelé zdroje mien Peter a Pavol sú veľmi zrejmé.“