V dubnu roku 1973 přicestoval na Filipíny George Meek spolu se skupinou devíti vědců (mezi nimiž byli lékaři, psychiatři a fyzikové) ze Švýcarska, Anglie, Japonska a USA. Přivezli s sebou i padesát pacientú s předběžně stanovenými diagnózami.
Badatelé pak sledovali práci deseti léčitelů a prováděli s nimi různé pokusy. Když skončili výzkum, dospěli k závěru, že „faktickou přítomnost a každodenní praktikování několika typů psychoenergetických fenoménů nelze zpochybnit“. Tito vědci, mimo jiného, zaznamenali i případy zhmotňování a dematerializacc lidské krve, tkání či orgánů.
Pokusy seznámit se s činností léčitelů a zkoumat jejich práci proběhly už několikrát. Například akademik A. P. Dub rov v jedné publikaci hovoří o lékařce lnně Grigorjevně Borisovové, která strávila dlouhou dobu na ruském zastupitelském úřadě v Manile. Znala se s řadou filipínských mágú a čarodějú, často sledovala léčitele při práci. Mezi její známé patřil také moskevský senzibil V. I. Safonov.
Inna Grigorjevna se nezaměřovala pouze na pozorování léčitelú při jejich práci, ale prováděla zároveň určitá měření, například schopnost ovlivňovat elektronovou vodivost bioaktivních bodů (akupunkturních) na kůži. Dospěla k závěru, že schopnost léčitelů měnit symetrii těchto bodů na pokožce je nekonečná.
Borisovová se velmi dobře znala i s mágem a čarodějem Gutiérezem, „Nejednou se účastnila jeho magických osvícení, během nichž pronikal prstem do lidských útrob, aniž by použil nože, či provedl sterilizaci nebo umrtvení, a okamžitě poté zaceloval ránu jediným pohybem ruky“.
Badatelé zvali Gutiéreze do USA, Japonska a Německa, aby s pomocí nejnovějších vynálezů elektrotechniky a psychologie pro zkoumali jeho schopnosti.
Na videozáznamech, které s sebou Borisovová do Ruska přivezla, je zachycena řada chirurgických výkonů, přičemž kamera zřetelně zaznamenává, jak filipínští léčitelé pohybují před operací magnety, které jsou velmi dobře známé jejich evropským kolegům, a přitom přenášejí na postiženou oblast léčebné fluidum.
„Potom už se dějí vskutku neuvěřitelné věci, které jsou opředené tajemstvím. Zdá se, že Gutiérez a jemu podobní dokázali zapojit možnosti svého podvědomí, které jim otevřelo cestu a dalo jim sílu schopnou zhmotňovat i dematerializovat živé tkáně. Dochází k tomu, že normální hmota se změní v energetickou, svým způsobem poddajnou látku podobající se jakémusi těstu. Jiné vysvětlení podle mého názoru není možné.“
Věhlasný vědec Lyall Watson popisuje svou účast při operacích filipínských léčitelů následujícím způsobem: „Byl jsem svědkem více než dvou tisíců zákroků, přičemž osmdesát procent z nich bylo spojeno se zhmotňováním. Někteří léčitelé také dokázali snadno psychokineticky působit. Na vlastní oči jsem viděl, jak Juan Blance z Pasiga prováděl řezy na pacientově těle, aniž by použil skalpel nebo se těla dotkl. Jednoduše ukazoval prstem a okamžitě se na kůži objevila rána dlouhá přibližně dva centimetry a hluboká několik milimetrů, přičemž se jednalo o přesný řez, provázený pouze s několika kapkami krve. Bylo vidět podkožní tkáň, pacient cítil ránu… Po operaci zůstala na pokožce tenká jizva.“
U všeho byli přítomní pozorovatelé a místní lidé zvenčí. Dívali se, fotografovali, prováděli měření a tak dále. Máme však k dispozici i svědectví doslova z první ruky.
Proslulá léčitelka Ljudmila Kimová, která mimo jiné dokáže vidět auru či léčit na velké vzdálenosti, navštívila Fili píny dvakrát. Poprvé tam vyrazila v roce 1992, aby studovala tajemné mistrovství léčitelů; podruhé o rok později, aby podstoupila složitý chirurgický zákrok.
Při poslední cestě ji doprovázel novinář a specialista na východní problematiku Dmitrij Kosyrev. Díky jeho článkům máme možnost seznámit se s jedinečnou zkušeností této léčitelky s jejími filipínskými kolegy.
Ljudmila Kimová je přesvědčena, že filipínští léčitelé patří k jedinečným osobnostem. V jejich auře totiž převládají teplé tóny; kromě obvyklé bílé a zelené barvy disponují také silným fialovým sloupcem. Panuje názor, že tato barva představuje kosmickou energii. V auře Evropanů naproti tomu převažují studené odstíny a fialová úplně chybí.
Badatelé vědí, že každý orgán vyzařuje vlastní energii, která je charakterizována určitým rozsahem, délkou a frek venci vln. Pokud přejedeme rukama podél těla, můžeme toto záření vnímat jako mravenčení nebo cítíme rozdíl v tepelném vyzařování různých orgánů. Právě na této skutečnosti je založena diagnostika většiny senzibilů.
Existují však i jedinci se skutečně fenomenálními schopnostmi, kteří mohou takové záření i pozorovat (takzvané rentgenové vidění). K těmto vzácným případům se řadí právě filipínští léčitelé. Příprava na operaci začíná přesně takovým „rentgenem“, senzibil určí diagnózu a asistenti pacienta umístí na operační stůl.
Následuje povinný rituál, při němž se léčitel modlí k Bohu. Někomu zabere modlitba několik okamžiků, jiní potře bují delší dobu. Plasido Palitajan se například soustředí beze svědků a po modlitbě se před pacientem objeví roz hodný a koncentrovaný, přičemž jeho stav připomíná trans.
Během soustředění „léčitel mobilizuje svůj mozek ke generování obrovského množství energie z rukou“.
(Odborníci z filipínského Ústavu vnitřního rozumu, kteří zkoumali jiného léčitele Džuna Labo, potvrdili, že energii z jeho rukou nelze ani změřit, neboť vyřazuje z provozu všechny přístroje.)
Po skončení obřadu začíná operace, kterou Kimová popisuje následujícim způsobem: „…Nejprve léčitel rozkládá nad pacientem ruce. Jeho prsty jsou lehce ohnuté a proudí z nich ostré, jemně průzračné bílé světlo. Konečky prstů se prodlužují, vypadá to, jako by z nich vystupovaly ostré břitvy. To vše trvá jen okamžik, načež léčitel prsty roztahu je, doslova je od sebe odlepuje, rozšiřuje zářící proud a pokládá ruce na postižené místo. Téměř okamžitě vytryskne krev, při průniku do aury nemocného se ozve prudké cvaknutí jako při slabém elektrickém výboji a ve vzduchu je cítit ozon jako po bouřce.“
Ve snaze vysvětlit, proč a odkud krev prýští, Kimová popisuje, že naše tělo tvoří přibližně rovnovážnou soustavu slo ženou ze tří částí: z pevné (kosti), měkké (svaly, šlachy, mozek) a tekuté hmoty (krev, lymfa, voda). (Na tomto místě je vhodné připomenout, že náš organizmus se přibližně z 85% skládá z vody.) Stačí jen mírně přitlačit, podobně jako na vlhký písek na mořském břehu, a tvrdé i měkké části klesnou dolů, zatímco tekutina se objeví na povrchu. To zároveň vysvětluje, proč se u pacientů, kteří podstoupí zákrok u filipínských léčitelů, nesetkáváme s vnitřním krvácením.
„Jakmile nade mnou Džun Labo roztáhl své ruce a položil je na moje břicho, ucítila jsem, jak mým organizmem projel velmi silný proud průzračné energie a tělo se okamžitě zahřálo. Poté jsem vnímala, jak k jeho rukám ze všech částí mého těla začala proudit energie. Levou rukou mě lehce stiskl a něco vytáhl z mého těla. Pravou rukou začal vyndávat z břicha srůst, který byl, jak se později ukázalo, dlouhý dvacet centimetru a který pomocí levé ruky utrhl. Ukázal mi jej, vyhodil do koše a začal si umývat ruce, aniž by se vzdálil od operačního stolu. Jeho asistenti mi tou dobou začali utírat krev na břiše, načež jsem bez sebemenších bolestí vstala.“
Jeden ruský novinář, který byl tomu všemu přítomen, popisuje i další operace, které ho ohromily: „Asistenti položí pacienta na stůl, načež mu léčitel okamžitě vrazí ruce do břicha, z něhož vytryskne temná, odporně zapáchající krev. Do vytvořené prohlubně ponoří prsty a okamžitě odtud vytahuje tmavou sraženinu, která vypadá jako červ. Operace pacienta s velkým tumorem na krku zabrala léčiteli přibližně šest minut. Jednalo se o složitější zákrok, při němž vymačkal z nádoru hnis, vytáhl kousky tkání a sraženiny z několika míst…
Nejefektnějším číslem byla operace, při níž léčitel doslova vyňal oko, vytáhl z něj jakousi sraženinu a poté bulvu vrátil na své místo…“
Novináře Kosyreva tento fenomén velice zajímal, a proto se snažil prozkoumat osud několika lidí, kteří prodělali operaci. Během půldruhého roku, kdy s nimi udržoval kontakt, byli tito jedinci zdraví.
Profesor medicíny A. G. Li podnikl společně s moskevskou léčitelkou N. K. Kozinovou v roce 1996 dvoutýdenní výpravu na Filipíny, přičemž jeho cílem bylo prozkoumat, zda je možné roztáhnout tkáně a proniknout do lidských útrob bez pomoci nože a dalších nástrojů.
Běhěm setkání s filipínskými léčiteli se dvojici podle profesora „podařilo spatřit, zaznamenat a osvojit si řadu nových zajímavých bioenergetických metod léčení i objevit nové, neuvěřitelně zajímavé a efektivní přístupy k léčbě celé řady nemocí.“
Při výzkumu operací, jež na Filipínách prováděli tamní léčitelé, profesor Li Zjistil, že představují pouze část léčeb ného procesu a navrhl odlišovat Ψpsí-chirurgii od trans-chirurgie.
„V průběhu Ψpsí-chirurgie je léčba a zcelování tkání podle názoru léčitelů výsledkem projevu důvěry, ukázkou víry ve schopnost léčit druhé. Průnik ke tkáním a přísun energie bezprostředně k nemocnému orgánu probíhá bez použití jakýchkoliv pomůcek.
Při trans-chirurgii se chirurg dostává do transu a v tomto zvláštním stavu vědomí dochází k řezání tkání bez umrtvení s pomocí nejrůznějších nástrojů, aniž by si byl operatér svého jednání vědom (jako by někdo ,pohyboval‘ jeho rukama nebo ho ,ovládal‘). Filipínští léčitelé často zaměňují trans-chirurgii s Ψpsí-chirurgií, což ovšem není správné.“
Profesor A. G. Li uznává existenci trans-chirurgie a domnívá se, že „z pohledu klasické vědy a medicíny v součas nosti nebyla prokázána skutečnost zcelování tkání a průniku do lidského těla“.
Poté, co badatel prohlédl šestadvacet pacientů, kteří prodělali operaci a následné léčení, vysvětlil všechny pozitivní změny v jejich organizmu jako výsledek bioenergetického ozdravného procesu, při němž se „léčitel stává vodičem univerzální životní energie“.
Dále zaznamenal, že Ψ-operace jsou v poslední doběvelmi rozšířené v Evropě, Americe i v Rusku (filipínští léčitelé často pobývají v Ruské federaci), a nakonec dospěl k následujícímu závěru: „V současnosti se přikláním k charakteristice ,krvavých‘ Ψ-operací jako k jedné z metod dokonalé, a tím pádem také velmi efektivní psychoterapie.“
© aluska.org 2024
Poslední komentáře
-Alue K. Loskotová No, pripomenulo mi to hudobný klip od Priessnitz…
-mariankosnac Teda ja neviem jak je to s tými…
-mariankosnac Otázka zda pomoci a nebo nechat chcípnout, tvrdě,…
-není Tak já jsem znal osobu, co měla takového…
-*****