Aluška.org: Věděním ke svobodě

Alternativu lze dělat poctivě, kvalitně, bez strachu a bez lží. To je můj směr a moje cesta. Tento web je pro mě místem bezpečí a důvěry. A tak to zůstane.

Milí čtenáři, nedávno jsem vydala článek na téma Rainforest Alliance, poplašné zprávy, která tvrdí, že kdo bude jíst čokoládu s tímto logem, tak se otráví… Docela mě překvapily odezvy na tento článek, ačkoliv jsem se snažila vysvětlit tematiku co nejvíc věcně a snažila jsem se uvádět zdroje, aby byl článek smysluplný a podložený. Tento článek není úplně o tom, že bych se chtěla před někým obhajovat, nebo někoho přesvědčovat o tom, jak to s tou žábou je nebo není… Tohle je věc, kterou si každý člověk nakonec musí rozhodnout sám za sebe. Jestli chce věřit zprávám, které jsou podložené, nebo bude radši věřit anonymnímu výkřiku z Tiktoku.

Občas mám pocit, že by někteří čtenáři (neříkám že všichni, nehážu vás do jednoho pytle) byli radši, kdyby tady na webu vycházely fantastické zprávy, slibující všelijaké podivnosti a kuriozity. Jenomže reálný svět takto nefunguje. Je potřeba si uvědomit, že já se na internetu neprezentuju jako anonym. Za to, co publikuju, se musím zodpovídat před společností a před svým okolím. Nejenom před svými čtenáři, nebo před zákonem, ale také před svojí komunitou a před svou rodinou.
Není jedno, co mám napsané na webu, který mě prezentuje. Pro někoho jsem digitální postava na internetu, protože mě nezná. Zná moje texty, viděl moje videa, ale nemá mě zřejmě zařazenou jako žijícího skutečného člověka… Já ale jsem skutečný člověk. S vlastními vztahy, s vlastním životem který probíhá mimo internet, s vlastní budoucností na kterou se těším a na které pracuju.

Proč nejdu po senzacích za každou cenu
Představte si situaci, která se mi nedávno stala. S někým sedím u stolu a on se mě zeptá, co dělám. A já mu řeknu, že vedu alternativní stránky aluska.org, dělám léčitelství, mám e-shop. Aktuálně se vzdělávám dál, abych byla lepší a mohla nabídnout víc… A ten člověk vezme mobil, otevře moje stránky a projde si obsah. Usměje se na mě a řekne „hezký, to by se mohlo líbit mé ženě.“
A to je ta chvíle, kdy jsem ráda, že mám na webu články, které jsou rozumné a střízlivé. Které pomáhají lidem na jejich duchovní cestě. Které jim pomáhají být lepším a zdravějším člověkem.

Rozhodně není mým záměrem lidi plašit, vyvolávat u nich psychózu, nebo si vymýšlet senzace, protože by to bylo v rozporu s mým posláním léčitele. To, co dělám, je přesný opak blbnutí.

Odpovědnost za svá slova
Lidé, kteří si klidně dovolí napsat na internet jakýkoliv nesmysl bez ohledu na následky, bývají často anonymní. Vzpomeňte si na alternativní média, která čtete… kolik autorů tam má svoje jméno a svůj obličej. Ti, kteří je tam mají, obvykle píšou rozumněji a víc střízlivě. Protože cítí odpovědnost za sebe a své okolí.
Do této skupiny spadám. Mám celý život před sebou a chci dobře a zdravě fungovat. Ne pouze na internetu, ne pouze v práci, ale i doma a mezi svými sousedy. Byla bych velice nerada, kdyby se například v mé komunitě roznesla fáma, že píšu hoaxy po internetu, blbnu z reptiliánů a nepodám ruku očkovanému člověku. Asi bych pak lezla kanálem. Žádná čísla vysoké čtenosti, ani žádný jiný požadavek nebo pozlátko mě nedotlačí k tomu, abych si podobným způsobem ničila život a vztahy s lidmi okolo mě. Protože to za to nestojí. A hlavně to není ani zdravé, ani to není potřeba.

 

View this post on Instagram

 

A post shared by Alue K. Loskotová (@alue_lecitelka)

Mým záměrem není mít za každou cenu co nejvyšší čtenost, protože na tom můj život nevisí. Píšu web, protože mě to baví, vidím v tom smysl a protože vás mám ráda a chci s vámi být v kontaktu. Mým záměrem je publikovat články, které jsou kvalitní, užitečné a které by měly duchovně hledajícím lidem pomoct lépe fungovat sami se sebou a ve svém životě. Měly by to být články, které člověku pomůžou sladit se s hlasem vlastní duše, ujasnit si svoji vlastní osobní spiritualitu, usnadnit proces individuace, zvládnout krizi, odpovědět si na důležité otázky ohledně seberozvoje a hledání sebe sama.

V žádném případě bych nechtěla, aby se na moje stránky dostal někdo, kdo je třeba ve zranitelné psychické fázi, přečte si něco závadného a pak z toho skončí v ústavu, nebo aby mi třeba nějaký rodič zavolal, že jeho dítě u mě četlo něco, co není v pořádku a co ho třeba psychicky poškodilo. Toto jsou věci, které bych rozhodně nikdy ve svém životě nechtěla zažít a snažím se chovat tak, aby se nikdy nestaly.
Snažím se psát články tak, abych se nemusela stydět, až mě s nimi někdo konfrontuje, až někdo otevře můj web na mobilu a řekne „to jsi ty, to jsou tvé články?“ a položí mi otázky k obsahu. Opravdu nerada bych v takové situaci měla na stránkách nějaké nesmysly, které by ze mě v očích tohoto člověka udělaly jelito.

Můj web, moje jméno
Snažím se pracovat tak, abych na svoji práci mohla být hrdá, abych se pod ní mohla podepsat, abych se nemusela stydět si pod svůj článek dát svůj obličej. K tomuto postoji mě vede nejenom to, že už jsem dospělá, zralá a dokážu zodpovědně odhadnout, co je dobrý nápad a co ne, ale také mě k tomu vedou životní zkušenosti.

Zkušenosti z 20 let v alternativě
A teď mluvím speciálně k vám, kteří si přejete víc kontroverze a víc fantazií: Bylo by dobré si položit otázku, jestli náhodou nevím, o čem mluvím, když v té alternativě dělám 20 let a za dobu, co to dělám, jsem se setkala s mnoha lidmi, nejenom z oblasti tvůrců, ale také z oblasti čtenářů. Byla jsem svědkem mnoha životních příběhů a ne všechny skončily dobře. Tyto zkušenosti mě vedou k tomu, abych byla o to zodpovědnější a ohleduplnější vůči svému publiku, vůči své komunitě, vůči své vlastní pověsti. Viděla jsem věci, o kterých se dodneška bojím psát. Věci, které mi pomohly pochopit, jak hluboký dopad může mít internet na psychiku a na život.

Duchovno, osobnostní rozvoj, spiritualita, metafyzično, psychologie, to všechno ano, to je v pořádku. Co ale za mě v pořádku není, jsou konspirace, poplašky, lži a hoaxy. Rozhodně nechci přispívat k takovým věcem. Nechci je sytit, protože jsou nebezpečné a promítají se pak do reálného světa. Do životů skutečných lidí. Jsem pevně přesvědčena o tom – a znám i příklady ze zahraničí – že alternativu je možné dělat eticky, zodpovědně a kvalitně. Tak, aby se jednou člověk za svoji vlastní tvorbu nemusel stydět.

Přeju si, aby jednou, až se mě moje děcka budou ptát, co dělám, co je moje práce, nebo co jsem v životě dokázala, abych to před nimi nemusela schovávat. Aby si mohly normálně projít můj web a já bych při tom byla klidná, že tam nenajdou nic, co by je mohlo poškodit nebo vyděsit.

Když píšu nový článek, myslím na svého muže, který je silně prokomunitně založený. Který neváhá darovat obci co potřebuje, který neváhá jít na pomoc sousedovi, pro kterého slovo komunita a přátelé není nějaký pojem, ale realita, ve které společně žijeme. Realita, na které záleží. Není pro mě jen oporou, v mnohém je pro mne svou laskavostí, ohleduplností a štědrostí vzorem. Nepotkala jsem v životě tak dobré a milující lidi, jaké mám okolo sebe právě teď a nesmírně si jich vážím. Jsou mým darem, jsou mou životní prioritou, jsou mojí láskou, jsou mým motivem.

Chci svým dětem předat dobro
Myslím při psaní na své děti, které jednou vyrostou a bude je zajímat co maminka dělá, co maminka píše. Myslím na svého souseda, který se na mě usmál, když stránky viděl, přestože učí na vysoké škole budoucí architekty a duchovnem je nepolíbený. Myslím na taťku, který sice internet nemá, ale je to upřímný a srdečný člověk… Jestli by mě za konkrétní obsah pochválil, jestli by se mu to líbilo. Jestli by na mě pořád byl pak pyšnej a pořád mi tak fandil jako teď. Nechci zklamat lidi, kteří mě milují, kterým na mě záleží a kteří mě obklopují. A takto je to správně, tak to má být.

Bezpečný prostor pro všechny
Nečekám na konec světa. Nechystám se opustit planetu zemi v ufotalíři. Žiju tady s vámi, buduju, pracuju, žiju v kolektivu přátel, sousedů, rodiny a chovám se podle toho zodpovědně a ohleduplně vůči svému okolí i vůči vám. Nejsem vytržená z reality, nejedu hovadiny až na doraz. Mou prioritou je dlouhodobá udržitelnost a zdraví. Protože si uvědomuju, že jste skuteční lidé a ne nějaká čísla. Bylo by špatné ode mě chtít něco jiného. Bylo by špatné po mě chtít, abych šířila hoaxy a dělala psycho.

Mojí prioritou je, aby byl tento web bezpečným místem pro všechny. Bezpečným pro lidi bolavé, hledající, uzemněné i zranitelné. Aby tady našli útěchu, pochopení a pomoc. Vždycky to tak bylo a vždycky jsem se o to snažila. Ale teď, když na mě doléhá odpovědnost, rodina, budoucnost, komunita, se snažím o to více. A tak to je správně.

O autorce

Alue K. Loskotová je holistická léčitelka a spisovatelka. Zabývá se duchovním rozvojem, psychospiritualitou, mimosmyslovým vnímáním a poradenstvím. Pomáhá klientům v nalezení duchovní a energetické harmonie prostřednictvím terapií na duchovniterapie.cz a článků na aluska.org. – více