Aluška.org: Věděním ke svobodě

Pachuť v ústech patří mezi zvláštní tělesné projevy, které člověka často zaskočí. Najednou cítíme hořkost, kovovou chuť, kyselost nebo jiný nepříjemný pocit, přestože jsme si právě vyčistili zuby, nebo jsme nic nejedli. Někdy se objeví jen na pár minut, jindy člověka provází celé dny nebo týdny. Ve většině případů nejde o nic nebezpečného. Pachuť může souviset s jídelníčkem, stresem, nedostatkem tekutin nebo například s užíváním některých léků. Pokud je však výrazná, opakovaná nebo dlouhodobá, je dobré zamyslet se nad příčinou.

Je překvapivé, jak úzce spolu souvisí chuťové vjemy, trávení, psychika a celkové fungování těla. Často totiž tělo reaguje na vnitřní nerovnováhu. A to způsobem, který nám na první pohled nemusí moc dávat smysl.

Hořká pachuť v ústech

Nejčastější bývá  hořká pachuť. Často souvisí s trávením, zejména s refluxem, kdy se žaludeční obsah vrací zpět do jícnu. Objevit se může také při dehydrataci, po některých lécích, nebo při problémech se žlučníkem.

Zajímavé je, že hořkost není jen fyzicky chápaný pojem. V běžném jazyce mluvíme také  o hořkosti života, o hořkém zklamání nebo o hořkých zkušenostech. A právě zde se otevírá také psychosomatická rovina. Ve své praxi se setkávám s lidmi, kteří dlouhodobě prožívají frustraci, pocit nespravedlnosti, nebo v sobě drží potlačený vztek. Samozřejmě nelze říct, že každá hořká pachuť vzniká z těchto důvodů, ale někdy je zajímavé sledovat, zda se obtíže neobjevují právě v náročných životních obdobích.

Kovová chuť v ústech

Další častý typ pachuti je kovová. Může se objevit při hormonálních změnách, při nedostatku některých živin, při zánětech v dutině ústní nebo jako vedlejší účinek léků.

Mnoho lidí si také všímá, že se kovová pachuť vyskytuje častěji během období silného stresu. Tělo totiž pod tlakem funguje jinak, mění se složení slin, napětí ve svalech čelisti i celkové vnímání tělesných pocitů. Můžeme se s tím setkat u lidí, kteří jsou dlouhodobě přetížení a jedou na doraz. Jejich tělo se tím snaží říct, že už potřebuje zpomalit a věnovat pozornost vlastnímu vnitřnímu stavu.

Kyselá pachuť a problémy s trávením

Kyselá pachuť bývá velmi často spojena s refluxem nebo s podrážděním žaludku. Může se objevovat i po těžkých jídlech, po konzumaci fastfoodu, nebo v obdobích zvýšeného stresu.

Psychika a trávení jsou velmi úzce propojeny. Ve stresu se mění tvorba žaludečních šťáv, napětí bránice i pohyb uvnitř trávicího traktu. Proto není neobvyklé, že se podobné obtíže zhoršují právě ve chvílích, kdy člověk řeší konflikty, finanční problémy nebo dlouhodobý tlak.

Z psychosomatického pohledu bývá někdy kyselost spojována s vnitřním napětím, tlakem na výkon nebo s emocemi, které člověk nedokáže strávit.

Slaná pachuť

Slaná chuť v ústech bývá často důsledkem nedostatku tekutin, chronické rýmy nebo vysychání sliznic. Často se objevuje nenápadně a lidé jí zpočátku nevěnují pozornost.

Někdy se objevuje i v období výrazného emočního vyčerpání. Jako by tělo dávalo najevo, že člověk dlouho vydával více energie, než kolik jí dokázal doplnit. Takové souvislosti samozřejmě nelze vědecky zobecnit, ale z pohledu práce s lidmi bývají překvapivě časté.

Sladká pachuť v ústech

Méně častá je sladká pachuť. Může souviset s metabolismem, kolísáním hladiny cukru nebo některými zdravotními obtížemi.

Na symbolické úrovni bývá sladkost často spojována s potřebou útěchy, bezpečí a pocitu, že je o člověka postaráno. Lidé v náročném období podvědomě hledají více příjemných a uklidňujících podnětů. Tělo a psychika přitom často komunikují i těmito způsoby.

Kdy je pachuť v ústech běžná

Přechodná pachuť po probuzení, po výrazně kořeněném jídle, při nedostatku tekutin nebo během stresového období obvykle nebývá důvod k obavám. Organismus se neustále přizpůsobuje okolnostem a podobné projevy mohou být součástí jeho běžných reakcí. Pokud nepříjemný pocit během několika hodin nebo dnů zmizí a neobjevují se další obtíže, většinou není důvod k panice.

Jiná situace nastává tehdy, když pachuť přetrvává delší dobu, postupně se zhoršuje nebo je doprovázena dalšími příznaky. Pozornost si zaslouží zejména silné bolesti, horečka, výrazné hubnutí, dlouhodobé zažívací obtíže nebo náhlý vznik potíží po úrazu hlavy či nasazení nového léku. V takových případech je vhodné nechat odborně vyšetřit a nespoléhat pouze na vlastní odhad.

Může za pachutí v ústech stát psychika?

Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Někdy ano, jindy ne. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že lidské tělo často reaguje na dlouhodobý stres mnohem dříve, než si člověk připustí, že je vlastně přetížený. Někdo začne špatně spát, jiný má zažívací obtíže, další trpí napětím v čelistech nebo opakovanými zvláštními tělesnými pocity, které lékařská vyšetření nedokážou jednoznačně vysvětlit.

Právě proto považuji za užitečné dívat se na podobné projevy z více úhlů současně. Vedle zdravotních příčin může být přínosné zamyslet se také nad tím, co člověk aktuálně prožívá, jak zvládá stres, zda není dlouhodobě vyčerpaný nebo jestli v sobě nenese emoce, kterým nevěnuje pozornost.

Co o pachuti v ústech říká Tradiční čínská medicína

Z pohledu tradiční čínské medicíny (TČM) nejsou chuťové vjemy náhodné. Každá chuť je propojena s konkrétním orgánem, jeho energií a stavem vnitřní rovnováhy. Tělo tak může jemně upozorňovat na to, že některý z orgánových systémů potřebuje více pozornosti.

Hořká chuť bývá v TČM spojována s játry a žlučníkem. Objevuje se při stagnaci jaterní energie, při dlouhodobém stresu, potlačeném vzteku nebo při přehřátí organismu. Hořkost je signálem, že energie neproudí volně a tělo se snaží napětí uvolnit.

Kovová chuť souvisí s plícemi a tlustým střevem. Objevuje se při oslabení plicní energie, při dlouhodobém smutku, vyčerpání nebo při nerovnováze v oblasti sliznic. TČM ji často vnímá jako projev oslabené obranné energie (Wei Qi).

Kyselá chuť ukazuje na játra, ale tentokrát z jiného úhlu. Bývá spojena s přebytkem jaterního „větru“ nebo s disharmonií mezi játry a žaludkem. Objevuje se při vnitřním napětí, frustraci nebo při dlouhodobém stresu, který narušuje trávení.

Slaná chuť souvisí s ledvinami, které jsou v TČM považovány za kořen životní energie. Objevuje se při vyčerpání, oslabení vitality, dlouhodobém stresu nebo při nedostatku tekutin. Ledviny jsou také spojeny s pocitem strachu a nejistoty, takže i to může hrát svou roli.

Sladká chuť je spojena se slezinou a žaludkem, tedy se systémem, který v TČM zodpovídá za energii, výživu a stabilitu. Objevuje se při oslabení sleziny, při únavě, přetížení nebo při potřebě emočního uklidnění. Sladká chuť je často signálem, že tělo hledá harmonii a pocit bezpečí.