Ruský tisk: Pro veřejnost neznámá a šokující úroveň vyspělé satelitní techniky (2/2)

28.9.2008 v Zajímavosti 0

Druhý díl rozsáhlého tématu… – první díl si můžete přečíst zde –

Existuje řada dalších schopností satelitů, jako manipulace s elektronickými přístroji a zařízeními jako alarmy, elektronické hodiny a budíky, televize, rádio, detektory kouře a elektrický systém auta. Například digitální budík v hodinách, jakkoliv je malý, lze vypnout satelitem z výšky stovek kilometrů. A žárovku v lampě lze spálit výstřelem laseru ze satelitu. Navíc veřejné osvětlení a světla na verandě může dle libosti zapínat a vypínat člověk, který satelit řídí, kdy je to činěno elektromagnetickým paprskem, který obrátí u světla polaritu. Nebo lampu lze spálit výstřelem modrého světla, kdy je přepálen spínač. Jako u ostatních schopností satelitů, není rozdíl, zda je světlo pod střechou nebo pod tunou betonu – stále s ním lze manipulovat satelitním laserem. Mezi typy satelitních laserů patří lasery s volnými elektrony, rentgenové lasery, lasery s paprskem neutrálních částic, chemické-kyslíkové-jódové lasery a pokročilé lasery pracující ve středu infračerveného spektra.
Mimo čtení mysli je jedním z nejbizarnějších využití satelitů fyzický útok na člověka. Elektronický paprsek ze satelitu – využívající mnohem méně energie, než je potřeba pro sestřelení letících jaderných raket – dokáže někoho na zemi „kopnout“ nebo pořádně praštit. Satelitní paprsek lze také uzamknout na lidský cíl, kdy se tomu oběť není schopná vyhnout pobíháním nebo ujetím pryč, a může ji to ublížit tím, že vytvoří tlak, například na jeho hlavu. Jak silné může „bití“ z vesmíru být je předmětem dohadů, ale pokud schopnost tímto způsobem někoho zabít pro zatím vypracována nebyla, není pochyb o tom, že se to stane realitou velmi brzy. V literatuře o satelitech nejsou žádné zmínky, že by nějaká agentura spáchala prostřednictvím satelitu vraždu, ale samotná možnost by světové pozornosti uniknout neměla.
Některé satelity oplývají ještě další děsivou schopností: dokážou manipulovat něčí mysl prostřednictvím subliminálních zvukových „zpráv“ (zvuk příliš nízký, než aby ho mohlo ucho vědomě detekovat, který však ovlivňuje podvědomí). Pokouší se tím tak donutit danou osobu, aby udělala, co chtějí, a nezáleží na tom, zda cíl spí nebo je vzhůru. Zpráva může být využita pro přinucení osoby, aby řekla něco, co chcete, a to tak spontánním způsobem, že nikdo nebude schopen zjistit, že ona slova byla někým podsunuta, a neexistuje žádné omezení v šíři myšlenek, které může být nic netušící osoba přinucena vyjádřit. Lidský cíl může být přinucen používat oplzlosti, nebo osoby kolem cíle mohou být přinuceny zvukovou subliminální zprávou říct věci, které cíl urazí. Spící osoba je na druhou stranu náchylnější a než aby pouze jen něco řekla, může být přinucena něco udělat. Činem, vnuceným subliminální zvukovou zprávou, by mohlo být svalit se z postele a spadnout na podlahu, nebo vstát a chodit dokola v transu. Nicméně zdá se, že spící osoba může být přinucena udělat pouze takový čin jen asi na minutu, protože se obvykle po této době probudí a „kouzlo“ opadne. Zde je třeba poznamenat, že ačkoliv „hypnóza“ psychoanalytiků je falešná, nevědomé nebo podvědomé manipulace chování jsou skutečné. Ale krátkodobost subliminálního „kouzla“ vyvolaného satelitem lze překonat prostřednictvím dalšího výzkumu. „Psychiatrická komunita,“ napsal Newsweek v r. 1994, „obecně souhlasí, že subliminální vnímání existuje; a malá okrajová skupina věří, že ho lze použít ke změně psychiky.“ Ruský lékař, Igor Smirnov, jehož časopis označil za „subliminálního doktora Divnolásku“, je jedním z vědců, který tyto možnosti studuje: „Za použití elektroencefalografů měří mozkové vlny, a pak používá počítač pro vytvoření mapy podvědomí a různých lidských impulzů, jako vztek nebo sexuální touhu. Pak pomocí nahraných subliminálních zpráv, jak tvrdí, fyzicky mění danou oblast silou sugesce.“ Zkombinování tohoto výzkumu se satelitní technologií – což již bylo částečně provedeno – může poskytnout vládcům možnost uskutečnění dokonalých zločinů, protože satelity pracují dle libovůle a v perfektním utajení. Všechny tyto schopnosti satelitů lze zneužít beztrestně. Satelit vytváří takřka „čistou únikovou cestu“. Dokonce i když si je daná oběť vědoma toho, jak byl zločin proveden, nikdo by jí nevěřil a při své obraně by byla bezmocná.
A toto je skutečné hlavní zlo satelitní technologie. Nejde jen o to, že technologie není kontrolována veřejnými agenturami; nejde jen o to, že je to zcela nedemokratické. Hrozbě sledovacích satelitů nelze odolat; své bezmocné oběti udolá. Jak spisovatelka Sandra Hochman na počátku věku satelitů předvídala, ačkoliv sofistikovanost této technologie vážně podcenila: „Vševidoucí a diskrétní satelity na nás civí ze své oběžné dráhy a sledují každý okamžik našeho života… Z výšky více než osm set kilometrů nad zemí dokáže satelit vidět tenisový míček, vyfotit ho, a poslat zpět na zemi obrázek tak ostrý, jako by byl pořízen přímo na zemi na kurtu. Satelity fotografují a zaznamenávají mnoho věcí… a tyto informace, tato data, posílají zpět na tichá místa, kde jsou využívány způsobem, který neznáme. Soukromí zemřelo.“ Tento teror je zde a nyní. Nenachází se v mysli excentrického vědce nebo futurologa. Satelitní sledování je zneužíváno právě teď. Tisíce Američanů jsou pod satelitním dohledem a byly připraveny o své soukromí. A v současné době nemají ve svém boji proti této nerovnosti žádné, nebo jen velmi malé prostředky, protože technologie je ve vztahu k sociálním institucím značně napřed.
Schopnosti satelitů, jak zde byly popsány, jsou využívány především pro sužování lidí. Obětí může být obchodní nebo politický rival, bývalá žena, politický disident, otravný konkurent, nebo kdokoliv, kdo je z jakéhokoliv důvodu nenáviděn nebo zavrhován. Jakmile se z cíle stane „značka“, téměř nikdy nedokáže uniknout před očima sledovacích satelitů. (Jak vysvětlit článek v Science, „minipočítače… prověřují přicházející signály obsahující počítačové obrazy či „značky“ jakéhokoliv cíle, dle libosti“). Dokud si to trýznitel nebo trýznitelé – ti, co mají prostředky na najmutí si satelitu – bude přát, bude oběť předmětem nepřetržitého dohledu. Bude znám její pohyb, budou odposlouchávány její konverzace, sbírány její myšlenky, a celý její život bude vystaven umělému umravňování, pokud trýznitel získané informace ďábelsky zneužije. Sadista by mohl trýznit svoji oběť zvukovými kousanci nebo zvukovými zprávami, přímo vysílanými do její místnosti; psychickým terorem pomocí laseru; subliminálními zvukovými zprávami, které budou narušovat její spánek nebo manipulovat osoby v jejím okolí, aby říkali něco, co oběť emocionálně zabolí; lasery, které vypínají pouliční osvětlení, když se k němu oběť přiblíží; zahráváním si s lampami tak, že vyhoří kdykoliv se dotkne vypínače; a obecně znalostmi získanými prostřednictvím vševidoucích očí a uší satelitů. V krátkosti, osoba s přístupem k satelitní technologii může ze života své oběti učinit živoucí noční můru, živoucí peklo.
Kolem toho, jak zařídit, abyste někoho vystavili satelitnímu sledování, se tajnůstkaří; může jít dokonce o konspiraci. Nicméně se zdá, že existují dvě základní možnosti: sledování vládními satelity, nebo sledování komerčními satelity. Podle jednoho článku v časopisu Time z r. 1997, „komerční satelity přecházejí na režim on-line, a mají dostatek očí a uší, aby vás vystopovaly – a třeba i vaši společnici – i ve vaně“. Journal of Defense & Diplomacy v r. 1985 uvedl, že „cena dálkových senzorů je dostupná jakékoliv zemi, která má zájem, a vysoce výkonné dálkové senzory (nebo produkty se senzory) jsou okamžitě dostupné. Pokrok u čtvrté generace (a brzy již páté generace) počítačů, obzvláště v oblasti VHSIC (integrované obvody o velmi vysoké rychlosti) a paralelním zpracování je klíčem k rychlému růstu využívání dat sesbíraných z vesmíru. Širokopásmové, energeticky nenáročné přenosové datové satelity přenáší zároveň komunikační data a data z dálkových senzorů, čímž poskytují celosvětové pokrytí senzory. Mimo to New York Times v r. 1997 uvedly, že „komerční špionážní satelity umožní komukoliv s kreditní kartou nahlédnout z nebes na pozemky diktátorů nebo na dvorek souseda s vysokým plotem“. „K dnešnímu dni (uvedly dále noviny) ministerstvo obchodu udělilo licence devíti americkým společnostem, z nichž některé mají zahraniční partnery, na 11 různých tříd satelitů, které poskytují široké spektrum výzvědných možností“. Ale tento poslední článek se zabýval fotografickým průzkumem, kde satelity pořizují snímky různých míst na zemi a vystřelují kapsli s filmem, který musí být vyzvednut a zpracován, přičemž samostatnou satelitní technologií je zobrazování a detekce cílů na zemi v reálném čase. V současné době průmysl horečnatě pracuje na miniaturizaci sledovacích satelitů, aby se ušetřily peníze, a existovala možnost zaplnit nebesa více satelity.
Je třeba zdůraznit, že ačkoliv satelity jsou v tomto článku zmiňovány s různými typy technologie, je satelit jednoduše nejdůležitějším komponentem sledování z kosmu, avšak nikoliv komponentem jediným. Protože ve skutečnosti je satelit spíše pasivní složkou, která odráží na pozemní stanice paprsek energie, obsahující informace; podstatný odraz u satelitů provádí obří zrcadla a hranoly, čímž propojují, v jistém smyslu, dva body na zemi – bod A, pozemní stanici, a bod B, nešťastný cíl. Žádný satelit nemá na palubě EEG, neurofon, zařízení na mapování mozku nebo jiné odporné přístroje. Satelit je pouze prostředkem dodávky informací, které, po zachycení technikem na pozemní stanici, mohou být použity pro čtení mysli, monitorování konverzace a tak dále. Žádný satelit rovněž nikdy nepřečetl něčí mysl sám o sobě; to může provést pouze člověk nacházející se ve velmi speciální situaci, kdy má přístup k informacím seslaným na pozemní stanici satelitu. Takže by mělo být jasné, že satelit ve vesmíru je pouze jedním článkem – i když neoddělitelným – v rámci technologie satelitního sledování.
Přesto žádný informační zdroj v oblasti satelitů zatím neuvedl, zda je zneužívání satelitního sledování zprostředkováváno vládou nebo korporacemi, či oběma. Výmluvnější je následující odhalení autora Satelitní sledování (1991): „Zveřejnění informací o špionážních satelitech by odhalilo, že byly použity proti americkým občanům. Zatímco většina veřejnosti podporuje jejich použití proti nepřátelům USA, většina voličů by pravděpodobně svůj přístup k výzvědným satelitům změnila, pokud by věděla, jak rozsáhlé šmírování je. Je lepší, … že se tato explozivní problematika nikdy nevynoří na povrch“. Jen málo lidí si je vědomo destrukce práv některých Američanů prostřednictvím satelitního dohledu, a ještě méně lidí má nějaké sklony se tomu postavit. Avšak pokud to neuděláme, 1984 se blíží stále více. „S rozvojem televize a technických zařízení pro příjem a přenos v jednom soukromý život skončil.“
John Fleming je autorem „Síla slova: Slovník fascinujících a učených slov a výrazů, pro rozšíření slovníku“:
Analýzy konfliktní společnosti
(Rowman & Littlefield–800-462-6420) 5060 Peyton Place Ct St. Louis MO USA 63128-2901 phone: 314-892-1813 email: [email protected]

Komentáře

Nový komentář

Ikona moderatora

Moderovaná diskuze: Příspěvky se zveřejňují s časovou prodlevou. Pro účast v diskuzi je třeba, aby byl váš komentář v souladu s obecnými pravidly slušného chování a podmínkami používání stránek