Aluška.org: Věděním ke svobodě

Někde daleko za Héraklovými sloupy, tedy za Gibraltarem, ležela prý ve starověku země s neobyčejně vyspělou kulturou. Měla důmyslné státní zřízení, velkolepé stavby a nesmírné bohatství. Během jedné jediné noci se však země propadla do moře, snad následkem zemětřesení, sopečné erupce či jiné katastrofy.

Zkrátka zmizela. O Atlantidě se dozvídáme v dílech Platónových, která zaznamenávají vyprávění dřívějšího řeckého filosofa Solóna. A ten se zase o této tajemné zemi doslechl na svých cestách od egyptských kněží. Osud legendární země od pradávna vzrušoval a zneklidňoval nejen filosofy, básníky a umělce, ale také vědce, kteří toužili najít důkaz o její existenci. A tak stále přibývalo hypotéz a domněnek, od těch seriózních a vědecky podložených, až po úplné nesmysly. Bájná Atlantis již byla umístěna doprostřed Atlantského oceánu, vědci ji hledali v Mexiku, severní Africe a dokonce i na Krymu.

Podle jiné teorie ležela Atlantida na středomořském ostrově Théra, který byl ve starověku zničen mohutným sopečným výbuchem. Existovala nebo ne? Proč tak náhle zmizela? Zachránil se někdo z jejích obyvatel? A kde se vůbec vzala tak vyspělá kultura v počátcích civilizace? Je možné najít nějaký důkaz o její existenci? Atlantida se stala záhadou, studnicí otázek, na které už sotva kdo najde odpověď. A právě to ji dělá tolik přitažlivou, proto se k ní neustále obrací naše pozornost. Lidská mysl potřebuje bádat, přemítat, hledat řešení, ale také žasnout a občas i strnout údivem. A pátrání po tajemstvích Atlantidy se pro mnohé stalo cestou, která tuto lidskou touhu naplňuje. Jedním z těch, komu tato záhada nedala spát, je akademický sochař Miroslav Machala. Tento dobrodruh se intenzivně zajímá o geologii a archeologii, zvláště ve spojení se starověkými kulturami Evropy, Afriky a Ameriky.

Odpovědi na dávná tajemství hledá v nejstarších dochovaných dokladech, literárních památkách a mytologiích, především však v samotné realitě. Častým výsledkem je obraz, který jde mimo stereotypní výklady historických skutečností. Atlantida, toto věčné téma vyvolává u některých z nás úsměv, ale u jiných touhu po objevování. Vyvstává zde však otázka, zda opravdu existovala. Machala má svůj vlastní výklad — podle jeho slov Atlantida skutečně existovala. Zatím nejvěrohodnější odkaz na Atlantidu zanechal podle jeho slov slavný filozof a mudrc Platon. Ovšem další ze sedmi mudrců, Solón, ještě 300 let před Platonem byl v Egyptě na studiích u kněží, kteří ho zasvětili do tajemna, neznámého jak pro Řeky, tak pro mnoho Egypťanů. Tato zpráva o Atlantidě se uchovala u Solóna. Teprve později se předávala přes mnohá pokolení až k Platonovi. Ten teprve po tak dlouhé době napsal dialogy Timaios a Kritia, ve kterých podrobně popisuje celou záležitost o Atlantidě.
Dalším pramenem informací je Herodotos. Sice nemluví přímo o Atlantidě, ale přesto se o Atlanťanech (název od pohoří Atlas) zmiňuje už 100 let před Platonem. Proč by to nemohli být právě tito Atlanťané, o nichž hovoří později i Platon? Podle Herodota obývali Atlanťané celé území severozápadní Afriky. Atlantida je často vykreslena jako země, který oplývá velkým bohatstvím (kovy, faunou, flórou).
Ale zanikla před 11 500 lety, což bylo období neolitu, období, kdy lidé používali k výrobě zdraní a nástrojů kameny a kosti. V čem tedy spočívalo její bohatství? Všechny barevné kovy v tu dobu už existovaly, ale byly považovány za syrové kovy, to znamená, že například zlato, stříbro nebo měď byly v ryzí podobě. Měď byla měkká, a proto se užívala k výrobě šperků a předmětů, které sloužily k jiným potřebám. Pro výrobu zbraní se používal kámen. Atlantida oplývala tímto bohatstvím, nejvíce rud se však nacházelo v jejím centru, a to v dnešní Mauretánii. Ale prozraďme si ještě další zajímavost: Centrum Atlantidy bylo město kruhového půdorysu. Ve středu města byl vrcholek, který byl jako pevnost obklopen střídavě několika kruhy vody a souše. Tak to alespoň popisuje Platon. Je ovšem nutné dodat, že celá tato myšlenka o Atlantidě a hledání tohoto místa je pouze hypotézou. Sám Machala se dostával k těmto informacím postupně po několikaletém studiu. Výsledkem jeho hledání bylo najít toto místo a v dalším kroku na místě si ověřit, jedná-li se o útvar, který odpovídá Platonovu popisu. Z mapy, kterou následně získal, stále nebylo zřejmé, zda místo odpovídá Platonovu popisu, a z tohoto důvodu bude ještě nutná návštěva zkoumané lokality přímo na místě.
Vše snad jednou odhalí čas, ale jisté je, že velkým přáním nejen Machaly, ale i dalších vědců a badatelů z celého světa je proniknout do oblasti předpokládané Atlantidy a vymazat otazník, který nad ní už celá staletí visí.