Aluška.org: Věděním ke svobodě

Ve věku 46 let uhynula slavná gorila Koko, která ovládala znakovou řeč. Podle neziskové organizace The Gorilla Foundation odešla ve spánku u chráněné základny v kalifornských horách Santa Cruz.

Koko se narodila v zoologické zahradě v San Francisku a brzy se „dostala do rukou“ doktorky Francine Pattersonové, která ji začala učit znakový jazyk. Jejich spolupráce zcela změnila pohled, jakým se na tyto primáty díváme. Nadace The Gorilla Foundation, která se o Koko starala, tvrdí, že její schopnost pro jazyk a empatii otevřela mysl a srdce milionů lidí.

Podle ošetřovatelky Francine Pattersonové měla gorila IQ kolem 70 bodů. Uměla asi 1 000 znaků v americkém znakovém jazyce a rozuměla dvojnásobnému počtu mluvených výrazů.

Koko dokonce lidi napodobovala v tom, že chtěla mít svého mazlíčka. Za svůj život vystřídala několik koček a také papouška. Objevila se v mnoha dokumentárních filmech a v roce 1998 dokonce proběhl online chat mezi ní a diváky. Ty šokovala tím, že je oslovila reálnou větou, kdy je žádala o pamlsek.

Koko měla i kritiky tvrdící, že používá znaky bez ladu i skladu a že jediným jejím cílem je získat výhody a pamlsky. Všímavější si naopak uvědomili, že si gorila dokáže vymýšlet i vlastní znaky a spojovat je do logických kombinací.

Koko se stala i předlohou gorily Amy v americkém filmu Kongo, který vznikl na motivy románu Michaela Crichtona. Podle Česko-slovenské filmové databáze posbíral sice jen 52 procent, ale Amy tam sklízela obdiv pro svou milou osobnost. Už proto, že inteligence primátů je pro většinu lidí fascinující.

Koko, gorila která mluví

Když bylo Koko půl roku, už několik měsíců po narození se u ní začaly projevovat zdravotní obtíže. Byla podvyživená a vypuklo u ní několik dětských chorob. Kvůli zdravotním obtížím musela být nakonec jako šestiměsíční mládě ošetřovateli dočasně umístěna do karantény.

Pro studentku Standfordské univerzity Francine Pattersonové se tím otevřela jedinečná příležitost k realizaci připravovaného výzkumu. Pettersonová pracovala v té době na své disertační práci v oboru psychologie. Už dlouhodobě ji dráždila myšlenka, jestli je možné mluvit se zvířaty. Takový přístup byl v 70. letech revoluční a u odborné veřejnosti vzbuzoval silnou nedůvěru.

https://www.youtube.com/watch?v=1ihC6QHS_m0

Od kreslení po skle ke znakové řeči

Pettersonová se dohodla s ošetřovateli zoologické zahrady a začala za nemocnou Koko pravidelně docházet s cílem naučit mladou gorilu znakovou řeč, která by jí umožnila souvisle komunikovat s lidmi. „Každý ví, jak těžké je udržet malé dítě soustředěné na zadaný úkol, teď si představte, jak složité je to s gorilou. Neustále jsem se snažila Koko přimět, aby se zaměřila na své ruce. Dýchala jsem na sklo v jejím výběhu a do vysráženého dechu jsem kreslila hvězdičky a andílky. Koko se to líbilo, začala na sklo dýchat také. Celé jsme to opakovaly pořád dokola,“ řekla Pettersonová o začátcích svého výzkumu pro magazín Commonweal. Po dvou týdnech práce začala Koko používat první znaky.

Nakonec výsledky zcela přesáhly očekávání. Koko se naučila používat znakovou řeč speciálně vymyšlenou pro gorily a dokázala porozumět dvěma tisícům anglických slov. Znalost jazyka umožnilo také provedení upravených testů inteligence. (IQ Koko se pohybovalo mezi 75 a 95 body. Průměrná lidská inteligence je 100.)

První dva roky pracovala Pettersonová s Koko v prostorách zoologické zahrady. Jejich vztah se prohloubil a v roce 1974 se Pettersonové podařilo dohodnout přesunutí gorily do Standfordu. Ke zlomu došlo po dalších pěti letech. Koko dospěla a zoo v San Franciscu zažádala o její navrácení. Chtěli ji zařadit do svého chovného programu, Petersonová se ale obávala, že Koko, která nebyla zvyklá žít v gorilí tlupě, bude mít mezi ostatními zvířaty problémy. Nakonec se jí podařilo získat nezbytných 12 500 dolarů a Koko si oficiálně osvojila. Podmínkou bylo, že musí do svého výzkumu zařadit také gorilího samce a tak do rodiny přibyl Michael. Vědecký výzkum se nakonec protáhl na téměř padesát let společného soužití.

Gorila, která ví, co je Ďábel. Samice gorily zcela změnila pohled, jakým se na tyto primáty díváme.

„Mračit-plakat-mračit-smutek.“ Tyhle znaky ukázala gorila Koko své ošetřovatelce, když se dozvěděla, že zemřel její zvířecí miláček. Stalo se to roku 1984, když kočku, kterou gorila chovala jako domácí zvíře, zajelo auto. Slova v americké znakové řeči složila sama; poté ještě začala vydávat smutné zvuky připomínající lidské vzlykání. Je to jeden z mála důkazů, že jsou zvířata schopná cítit emoce podobné lidským, i vůči tvorům jiného druhu.

Co umí Koko

Francine Pattersonová, ošetřovatelka a „adoptivní matka“ Koko, tvrdí, že její gorila má IQ v hodnotě kolem 70 bodů. Kromě toho ovládá asi 1000 znaků v upraveném americkém znakovém jazyce a rozumí přibližně 2000 anglicky mluvených slov. Je také jedním z mála zvířat, která trvají na tom, že budou mít vlastní domácí zvíře. Koko vystřídala několik koček a papouška – toho si však na rozdíl od koček moc neoblíbila. Dokonce mu vytvořila na první pohled dost podivnou přezdívku – „Ďábel-zub“.

Ďábel a věty

Pokud si pod dojmem předchozího odstavce myslíte, že gorily mají náboženství podobné jako u lidí, příliš jste se unáhlili. Gorila samozřejmě není schopná chápat tak abstraktní pojmy jako je Ďábel. Přesto je cesta, jak papouška pojmenovala, hodně zajímavá. Koko zná postavu Ďábla z obrázků. Na nich je červený – tedy stejně barevný jako papoušek. A výrazem zub má zřejmě na mysli papouškův zobák.

O další schopnosti Koko se přesvědčila celá Amerika. Roku 1998 na webu AoL.com proběhl online chat mezi gorilou a Američany. Koko se během něj pokoušela několikrát od své ošetřovatelky získat něco dobrého. Nejprve použila několik izolovaných výrazů, ale po chvíli všechny šokovala. Vytvořila něco jako větu: “ Rty – falešný – sladkost – dát – já“. V češtině to tak nevyzní, ale v angličtině opravdu poslední tři slova (candy-give-me) tvoří smysluplnou větu. Ano, mohla to být náhoda, ale je to málo pravděpodobné. Od té doby navíc Koko podobných jazykových struktur vytvořila víc. Schopnost používat správně slova je u Koko opravdu výjimečná. Studovali ji jazykovědci i psychologové – podle některých však umí něco víc. Některá pozorování naznačují, že si dokonce sama znaky vymýšlí. Přišla tak například s vlastním pojmenováním pro prsten. Zvláštní znak ji nikdo nenaučil, ale začala tento předmět nazývat kombinací dvou znaků – „prst“ a „náramek“. Bez problémů spojuje dvě slova, například červené ovoce pojmenuje znaky „rudý-jablko.“

Jak se stala Koko celebritou

Říká se, že Koko byla druhou nejslavnější gorilou světa – ve známosti ji předčí pouze filmový King-Kong. Ale také o Koko vznikl celovečerák. Film na motivy knihy Michaela Crichtona Kongo je sice hlavně akční podívaná, ale diváky také informuje o gorilách a jejich schopnosti ovládat znakovou řeč. Hlavní hrdinka, gorila Amy, je vytvořená právě podle Koko. Ani to ale není všechno. Koko se objevila po boku několika celebrit, například v show Robbieho Wiliamse. Samozřejmě o ní vzniklo několik celovečerních dokumentů.

https://www.youtube.com/watch?v=sD5qHMHa5OI

Pochybnosti

Vědci mají s Koko problém. Vlastně celou řadu problémů. Její chování bylo natolik výjimečné, že nabourává celou řadu představ, které o gorilách (a primátech obecně) máme. Když se pokoušeli chování a schopnosti Koko popsat, narazili na problém. Prakticky všechny informace, které o jejích úspěších máme, pocházejí z jediného zdroje, od její ošetřovatelky Francine Pattersonové.

Pochybnosti projevili i jazykovědci, kteří Koko pozorovali. Někteří potvrdili, že gorila znaky používá zcela náhodně, řadu interpretací vyslovuje jen ošetřovatelka. Také to, že Koko mluví proto, že k tomu cítí potřebu, není podle řady studií úplně věrohodné. Gorila spíš posunky používá proto, aby si od ošetřovatelek vyžádala pamlsky, které za svou snahu dostává…

Kromě vědeckých pochybností se u Koko objevily i další problémy. Média se nejvíc zajímala o sexuální skandál, který se v sanfranciské zoo odehrál. Tři zaměstnankyně roku 2005 obvinily Pattersonovou, že je nutila, aby se před gorilou odhalovaly. Koko je podle všeho fixovaná na bradavky, velmi ráda se na ně dívá. Podobnou zkušenost s ní učinil i Robbie Williams, který se s Koko několikrát setkal. Při jednom ze setkání mu gorila zvedla tričko a začala ho za bradavky tahat… Pattersonové nevadí, že jí je sama často ukazuje, ale že k tomu nutila i další zaměstnance, je velmi podivné a příliš to nepomáhá její pověsti.

Sen o svobodě

Pattersonová tvrdila, že Koko by se ráda vrátila zpět do Afriky. Narodila se sice už mezi lidmi, ale prý toužila po divočině. Pro tento účel dokonce vznikl zvláštní finanční fond, který měl pro tento projekt opatřit finance. Za 17 let, co běžel, se však podařilo sehnat jen necelou polovinu potřebné částky.

použité zdroje: (1.), (2.), (3.)